Lazar Ercker ze Schreckenfelsu
Narozeni	1528 Annaberg-Buchholz
Umrti	7. ledna 1594 (ve v?ku 65?66 let), 6. ledna 1594 (ve v?ku 65?66 let) nebo 1594 (ve v?ku 65?66 let) Praha
Povolani	autor , mineralog a mincmistr
Cho?	Anna Ercker von Schreckenfels (do 1563) Zuzana Erckerova ze Schreckenfelsu
Rodi?e	Asmus Ercker
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky . Chybi svobodny obrazek .

Lazar Ercker ze Schreckenfelsu (te? Lazarus Erker, ?i Ecker) ( 1528 / 1530 ^? Annaberg ? 6. ledna 1594 Praha ?) byl nejvy??i hormistr kralovstvi ?eskeho , pra?sky mincmistr , chemik a montanni specialista, odbornik na hornictvi a hutnictvi .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v Annaberku na saske stran? Kru?nych hor , v rodin? ba?skeho podnikatele Asmuse Erckera († 1547) a jeho prvni man?elky Anny. V d?tstvi byl obklopen d?lnimi provozy. V letech 1547-48 vystudoval matematiku a p?irodni v?dy na univerzit? ve Wittenberku , pozd?ji pravd?podobn? i v Italii. ^[1] Studijni zam??eni a rodinna tradice usm?rnily jeho dal?i profesni uplatn?ni. Zpo?atku p?sobil v rodnem Sasku , nejprve byl vardejnem a od roku 1555 prubi?em mincovny p?i kurfi?tskem dvo?e v Dra??anech ). Zde m?l za ukol analyzovat rudy z d?lnich revir? Annaberg , Freiberg a Schneeberg . V roce 1558 odjel s doporu?enim saskeho kurfi?ta Augusta p?es Tyrolsko do Goslaru a v tamni hornicke a hutni oblasti p?sobil. V Brun?viku roku 1563 p?edstavil pozd?j?imu vevodovi Juliovi svou knihu o mincovnictvi a napsal o sve ?innosti podrobnou zpravu Vom Rammelsberge , v ni? kombinuje historicke udaje a technicke poznatky. Teho? roku ovdov?l. Roku 1564 se vratil do Dra??an a podruhe se o?enil, a to se Zuzanou Thielovou. Roku 1566 v Dra??anech cht?l kurfi?tovi demonstrovat sve poznatky zku?ebni tavbou, ktera zasahem zavistivych ba?skych konkurent? nedopadla dob?e a Ercker p?i?el o dvorsky post. Roku 1567 nebo 1568 proto p?esidlil do ?ech. Prvnim p?sobi?t?m se mu stalo m?sto Jachymov , kde ?il s man?elkou Zuzanou a syny Hansem a Joachimem, ?il tam take jeho ?vagr Paul Uthmann. Odtud p?esidlil do Kutne Hory a dale do Prahy.

Vy?erpani bohat?ich rudnych lo?isek a p?echod na t??bu polymetalickych rud s ni??imi obsahy st?ibra jej ji? v Sasku p?ivedly k rozhodnuti v?novat se problemu zvy?eni vyt??itelnosti rud i v teoreticke rovin?. Prav? pro tyto sve znalosti byl povolan i do slu?eb ?eskeho krale a v b?eznu 1568 byl ustanoven kontrolnim prubi?em v Kutne Ho?e . V roce 1570 byl p?ijat do ?eske komory , tehdy ust?edniho ?eskeho hospoda?skeho u?adu, k ?e?eni nalehavych ukol? ba?ske a mincovni spravy. Cisa? Maxmilian II. jej pot?eboval p?edev?im jako u?etniho k pozvednuti finan?niho hospoda?stvi. ^[2] B?hem teto slu?by napsal roku 1574 sve st??ejni dilo Knihu o prubi?stvi . Cisa? Rudolf II. ihned po svem nastupu na tr?n Erckerovo teoreticke i prakticke p?sobeni pln? podpo?il. V roce 1577 Ercker stanul na pomyslne ?pici tuzemske ba?ske hierarchie, kdy? se stal nejvy??im hormistrem ?eskeho kralovstvi. Pokou?el se prosadit d?le?ite reformy v oblasti ba?skeho podnikani, technologie t??by a zpracovani rud i socialniho zabezpe?eni hornik?, ne v?dy s usp?chem. V roce 1583 ziskal te? u?ad pra?skeho mincmistra a v roce 1590 se dokonce uva?ovalo o jeho jmenovani nejvy??im mincmistrem , tedy jedne z nejd?le?it?j?ich funkci ve sprav? statu. V roce 1586 jej Rudolf II. povy?il do ?lechtickeho stavu a ud?lil mu erb - ?tit lomenici d?leny na t?i pole - v pravem poli dvojita lilie, v levem p?tilista r??e a ve spodnim poli mincovni ?to?ek nad nim? jsou dv? kuli?ky postavene jako dr?adlo. Po?atkem 90. let 16. stoleti byl Lazar Ercker na vrcholu sil. Na p?elomu let 1593-1594 onemocn?l a 6. ledna 1594 zem?el. Pro ?eske kralovstvi pracoval necelych 26 let. U?ad pra?skeho mincmistra dale od 7. ledna 1594 a? do 20. za?i 1600 vedla vdova Zuzana Erckerova ze Schreckenfelsu, v mincovnictvi pracovali take oba synove Hans a Joachim.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Poznatky o zpracovani kov? si Lazar Ercker pe?liv? zaznamenaval. Postupn? napsal n?kolik knih o prubi?stvi (analyze rud), z nich? nejznam?j?i je n?mecky psana Kniha o prubi?stvi z roku 1573 ^[3] , o rok pozd?ji byla vydana v Praze tiskem. Toto Erckerovo dilo se do?kalo 15 reedici ve ?ty?ech jazycich a a? do 18. stoleti slou?ilo jako recepta? i jako u?ebnice na evropskych hornickych u?ili?tich a ba?skych akademiich. V?t?ina Erckerovych podrobnych cestovnich zprav, ktere psal svym n?meckym zam?stnavatel?m a mecena??m, z?stava dosud v rukopise.

Vyznam Lazara Erckera pro ?eske hornictvi, kovohutnictvi a mincovnictvi byl nemaly. Jeho kniha o prubi?stvi z roku 1574 spolu s pojednanim Georgia Agricoly o hornictvi a hutnictvi z roku 1556 p?isp?ly k formovani ba?skych v?d, jim? prav? v teto dob? byly kladeny zaklady. Krom? v?dniho p?inosu se Ercker sna?il pomoci ekonomickych, organiza?ni i technickych opat?eni brzdit utlumove tendence v ba?ske ?innosti, ktera v te dob? prochazela prvni fazi dlouhodobe krize, zp?sobene p?edev?im dosa?enim technickeho maxima sve doby.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Beierlein, Paul Reinhard, in: Neue Deutsche Biographie, 4, Duncker & Humblot Berlin 1959, ISBN 3-428-00185-0 , s. 567-568; dostupne online [1]
• Kubatova, Ludmila: Neznamy rukopis Lazara Erckera 1569, Statni ust?edni archiv , Praha, 1996, po?et stran 255.
• Majer, Ji?i: Lazarus Ercker (1528/30?1594) a ?eske hornictvi, ?asopis pro d?jiny v?d a techniky, ro?nik 27/1994, ?islo 3, s. 129.
• Majer, Ji?i: Lazar Ercker, montanista a chemik 16. stoleti, Uhli/rudy 1994, ?islo 1, s. 36-37.
• Suldovsky, Horak: Kronika horniho m?sta Jachymova a jeho hornictvi, 2009, s. 256-258

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Lazar Ercker ze Schreckenfelsu na Wikimedia Commons
• Ereker ve Vlastenskem slovniku historickem ve Wikizdrojich