Latinskoamericka integrace p?edstavuje soubor politickych, ekonomickych, ale take kulturnich proces?, ktere si stanovi jako cil uzkou hospoda?skou, politickou nebo kulturni spolupraci nebo p?imo regionalni integraci v ramci r?znych regionalnich nebo subregionalnich organizaci, ktere v Latinske Americe. Latinskoamericka integrace je pova?ovana za sou?ast proces? regionalizace a globalizace . ^[1] V tomto kontextu se hovo?i take o novem regionalismu , ktery je ozna?ovan za zp?sob, jak se jednotlive staty sna?i s globalizaci vyrovnat v dob? po ukon?eni Studene valky . ^{[2] [3]}

Prvni pokusy o hospoda?skou a politickou integraci vznikaly v  Latinske Americe od 60. let 20. stoleti (nap?. MCCA , Andske spole?enstvi , CARICOM ). B?hem 70. a 80. let do?lo k utlumeni integra?nich snah kv?li hospoda?ske situaci jednotlivych zemi a dale kv?li politicke nestabilit?, ob?anskym valkam a autorita?skym re?im?m vladnoucich v ?ad? zemich Latinske Ameriky. K o?iveni do?lo na konci 80. a p?edev?im v 90. letech a na samem za?atku 21. stoleti v souvislosti s procesy demokratizace a globalizace (nap?. MERCOSUR , SICA , UNASUR a ALBA ). Historicky je latinskoamericka integrace n?kdy spojovana s my?lenkami Simona Bolivara . ^[4]

Historicky vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Latinskoamericka integrace od 60. let 20. stoleti do konce Studene valky [ editovat | editovat zdroj ]

Hnacim motorem latinskoamericke integrace byla od 60. let 20. stoleti p?edev?im hospoda?ska oblast. U? v roce 1960 vznikla organizace St?edoamericky spole?ny trh (MCCA) s cilem vytvo?it spole?ny trh v oblasti St?edni Ameriky . Diky dlouhodobym politickym problem?m a nestabilit? regionu ( guatemalska ob?anska valka , salvadorska ob?anska valka , Sandinisticka revoluce v Nikaraguy) byla jeho ?innost obnovena a? v roce 1993, kdy do?lo k podpisu tzv. Guatemalskeho protokolu, vytva?ejiciho platformu pro obnoveni spoluprace v ramci St?edoamerickeho integra?niho systemu (SICA). ^{[5] [6]}

V roce 1969 bylo zalo?eno Andske spole?enstvi narod? (dnes Andske spole?enstvi ) (CAN), jeho? cilem bylo dosa?eni celni unie a posleze spole?neho trhu na uzemi svych ?len?. Od 90. let se integra?ni spoluprace v ramci Andskeho spole?enstvi zintenzivnila - do?lo k uzav?eni dohod o oblasti volneho trhu a zavedeni vn?j?ich tarif? (1992). ^[5]

Zhruba ve stejne dob? vznikla z iniciativy Hospoda?ske komise pro Latinskou Ameriku a Karibik p?i OSN (CEPAL) Latinskoamericka asociace volneho trhu (ALALC, dnes Latinskoamericke integra?ni sdru?eni , ALADI). Komise pova?ovala asociaci za pokus o revitalizaci mistnich dovoznich subsidii a zarove? nastroj k vytvo?eni stabilniho spot?ebniho trhu a pr?myslu. ^[7] Dohoda o z?izeni asociace byla podepsana v roce 1960 a postupn? se k ni p?i?lenily dal?i staty. Zakladni obrysy asociace upravovala Smlouva z Montevidea. Nicmen? u? kolem roku 1967 za?ala byt asociace stagnantni, co? bylo zap?i?in?no mimo jine snahou o integraci celkem 11 zemi se zna?n? odli?nou ekonomickou strukturou a vyvojem, ktere potom odra?ely odli?ne zajmy a d?vody ?lenstvi v asociaci. ^[8]

V p?ipad? karibske oblasti do?lo ke vzniku dal?i subregionalni organizace Karibsky spole?ny trh a spole?enstvi (CARICOM, dnes Karibske spole?enstvi ), jejim? cilem byla ekonomicka spoluprace a integrace v roce 1973. Organizace stav?la na star?ich pokusech o spolupraci v podob? Zapadoindicke federace a Karibske zony volneho obchodu z 60. let 20. stoleti. ^[9] Dohoda z Chaguaramaras stav?la na modelu protekcionismu, dovoznich subsidii, vlastnictvi a kontroly regionalnich p?irodnich zdroj? a take na regionalni sob?sta?nosti. ^[10] B?hem 80. let 20. stoleti se ale jednotlive ?lenske staty dostaly do hospoda?ske recese, ktera oslabila vyznam cele organizace. ^[10]

Integra?ni snahy od konce Studene valky [ editovat | editovat zdroj ]

Cestovni pasy

Argentinsky cestovni pas s nazvem Mercosuru

Bolivijsky cestovni pas s nazvem Andskeho spole?enstvi

Konec Studene valky a s tim souvisejici otev?eni novych trh? v oblasti Vychodni Evropy a St?edni Asie vytvo?ily novy kontext pro latinskoamerickou hospoda?skou integraci. Tato nova situace vedla k o?iveni integra?nich snah a k iniciaci nove hospoda?ske a politicke spoluprace v regionu. Spolupraci take posilila vlna demokratizace Latinske Ameriky b?hem konce 80. a 90. let 20. stoleti. Vedle toho sehrala svoji roli dluhova krize a krize statniho intervencionismu v hospoda?ske oblasti, kterou pro?la ?ada latinskoamerickych stat? na konci 80. let. Tato krize vedla na konci 80. a na za?atku 90. let k tendencim k hospoda?skemu (neo)liberalismu, je? se projevoval v oblasti regionalni integrace vznikem nebo obnovenim regionalnich blok? svobodneho trhu. Vznik severoamerickeho sdru?eni NAFTA vyvolaval u ?ady latinskoamerickych zemi obavy z potencialniho vylou?eni z investi?nich mo?nosti. ^[11] Mira hospoda?ske zavislosti na USA se v d?sledku toho stala zakladem pro rozdilne koncepce integrace v oblastech Ji?ni Ameriky a St?edni Ameriky a Karibiku. ^[12]

V roce 1991 vznikla organizace Spole?ny trh jihu (MERCOSUR/port.MERCOSUL). ^{[p 1]} Cilem MERCOSURu byla integrace do jednotneho trhu, volny pohyb zbo?i a slu?eb, zavedeni spole?nych vn?j?ich tarif?, spole?na hospoda?ska politika, harmonizace legislativy v n?kterych oblastech a koordinace jednotlivych hospoda?skych politik ?lenskych zemi. ^[13] Nicmen? zahy se vzajemna spoluprace roz?i?ila take na oblast kulturni, vzd?lavaci i do oblasti spole?ne socialni charty. ^[14] Vedle toho je MERCOSUR uznavanym mezinarodnim soudnim organem. Na rozdil od EU funguje MERCOSUR na mezivladnim principu, co? znamena, ?e rozhodnuti le?i hlavn? na jednotlivych prezidentech ?lenskych stat?. ^[14] MERCOSUR se take b?hem 90. let profiloval jako ur?ity protipol severoamerickeho NAFTA . Zatimco zem? integrovane v regionalni organizaci jako je Andske spole?enstvi (CAN) jsou p?itahovany vice ke spolupraci s MERCOSURem, naopak ?lenske zem? St?edoamerickeho integra?niho system (SICA) a Karibskeho spole?neho trhu a spole?enstvi v?etn? Kolumbie se p?ipojily k ob?ma mo?nostem tim, ?e nap?iklad uzav?ely tripartitni dohody s Mexikem (?lenem NAFTA) ale zarove? spolupracuji s MERCOSURem. Venezuela se ale pozd?ji rozhodla pro spolupraci v ramci MERCOSURu, i kdy? zarove? zalo?ila vlastni sdru?eni ALBA. Chile fluktuovalo v 90. letech mezi ob?ma mo?nostmi. Nejd?ive se orientovalo spi?e sm?rem k NAFTA , pozd?ji za?alo bli?e spolupracovat s MERCOSURem. ^[15] Tato situace potom v roce 2008 vyustila ve vznik Unie jihoamerickych narod? (UNASUR), ve ktere se spojily jihoamericke staty zu?astn?ne v ramci MERCOSURu a v ramci Andskeho spole?enstvi.

Prvni kroky k vytvo?eni Unie jihoamerickych stat? byly u?in?ny v roce 2004 , kdy se jihoameri?ti lid?i dohodli o tzv. Smlouv? z Cuzca. O ?ty?i roky (2008) pozd?ji uzav?ely potom ustavni smlouvu, ktera se stala zakladem unie, sdru?ujici celkem 12 stat? le?icich na uzemi jihoamerickeho kontinentu. ^{[p 2]} Panama a Mexiko ziskali status pozorovatel?. Cilem organizace je podle Ustavni smlouvy " konstruovat jihoamerickou identitu a ob?anstvi a rozvijet integrovany regionalni prostor v oblastech politiky, hospoda?stvi, socialni, kulturni, ?ivotniho prost?edi, energetiky a infrastruktur jako p?isp?vek k posileni jednoty Latinske Ameriky a Karibiku. " ^[16] UNASUR p?edstavuje vice politicky ne? ekonomicky projekt, ktery nara?i na n?ktere historicky dane problemy a tenze. Nap?iklad v roce 2008 do?lo v ramci UNASUR ke konfliktu mezi Kolumbii a Ekvadorem s Venezuelou. Kolumbie zauto?ila na jednotky FARC umist?ne na ekvadorskem uzemi a na?la doklady o tom, ?e FARC je financovana Chavezovou vladou. Situaci, ktera sm??ovala k vojenskemu konfliktu mezi Kolumbii a Ekvadorem s Venezuelou se nakonec poda?ilo vy?e?it diplomaticky. ^[17]

Paraleln? s UNASUR vznikala dal?i latinskoamericka integra?ni organizace Bolivarsky svaz pro narody na?i Ameriky (ALBA). Ten vznikl v roce 2004 p?edev?im z iniciativy venezuelskeho prezidenta Hugo Chaveze jako reakce na vznik Americkou zony volneho obchodu (FTAA), iniciovanou Spojenymi staty americkymi. P?vodn? sa jednalo o bilateralni spolupraci mezi Venezuelou a Kubou zam??enou p?edev?im na vym?nu venezuelske ropy za kubanske zdravotnicke lidske zdroje. Postupn? se p?i?lenily n?ktere dal?i zem?. ^{[p 3]} Ideologickym zakladem ALBA je vedle bolivarske my?lenky take idea "socialismu pro 21. stoleti" a p?edev?im p?edstava "nove mezinarodni gepolitiky" v multipolarnim sv?t?, ktera by vedla k vzniku noveho mocenskeho bloku. ^[18] ALBA p?edstavuje projekt socialistickeho (alespo? ve sve retorice) bloku volneho obchodu, ktery vyu?iva rostoucich cen nafty jako zakladniho nastroje sve politiky. ^[19]

Ve stejnou dobu jako vznikal v Ji?ni Americe MERCOSUR se spojilo celkem 25 stat? karibske oblasti do voln?j?iho Sdru?eni karibskych stat? (ACS). 15 z nich je p?itom ?leny star?iho CARICOMu, ktery p?edstavuje celni unii n?kterych karibskych zemi. Asociace si ale neklade za cil p?imo hospoda?skou nebo politickou integraci, ale spi?e kooperaci s d?razem na turismus a pomoc p?i p?irodnich katastrofach. ^[20] Celkem ?est ?lenskych stat? CARICOMu potom na za?atku roku 2006 vytvo?ilo Karibsky jednotny trh a hospoda?stvi , ke kteremu se pozd?ji p?ipojilo dal?ich ?est ostrovnich stat? v Malych Antilach . ^{[p 4]} Do roku 2015 by m?l uvnit? n?j vzniknout re?im volneho pohybu zbo?i, slu?eb, kapitalu a kvalifikovanych pracovnik?. ^[21]

Ve St?edni Americe byl v roce 1991 zalo?en St?edoamericky integra?ni system (SICA) s cilem prohloubit vzajemnou koordinaci v oblasti hospoda?ske a politicke integrace v ramci ?lenskych zemi. ^{[p 5]} Paraleln? s nim koexistuje star?i projekt St?edoamerickeho spole?neho trhu (CACM), ktery zaznamenal v 90. letech o?iveni. ^[22] SICA oficialn? klade za cil politickou integraci st?edoamerickeho regionu tak, aby se z n?j stal region miru, svobody, demokracie a rozvoje. ^[23] Hospoda?ska zavislost St?edni Ameriky na USA se ale op?t projevila, kdy? Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras a Nikaragua uzav?ely spolu s USA v roce 2004 Dohodu o St?edoamerickem volnem trhu (CAFTA). Pozd?ji b?hem roku 2004 se k Dohod? p?idala take Dominikanska republika (zkratka CAFTA-DR). ^[24]

Zast?e?ujici organizaci regionalni integrace se stalo v roce 2010 Spole?enstvi latinskoamerickych a karibskych stat? (CELAC) sdru?ujici celkem 33 stat?. Cilem CELAC je vedle prohlubovani regionalni integrace take " posilovani kooperace ve sfe?e spole?nych zajm? " a " posilovani dialogu, interakce a synergie mezi regionalnimi a subregionalnimi mechanismy integrace v Latinske Americe a Karibiku" . ^[25]

P?ehled organizaci [ editovat | editovat zdroj ]

Nasledujici tabulka obsahuje v?t?inu nejvyznamn?j?ich spole?enstvi a organizaci v Latinske Americe a Karibiku. P?ehled zu?astn?nych stat? v jednotlivych organizacich byl zpracovan v roce 2015 a i p?es snahu o pr?b??nou aktualizaci nemusi byt zcela aktualni.

Spole?enstvi latinskoamerickych a karibskych stat?
	akronym: CELAC [26] sidlo: neni stanoveno vznik: 23/02/2010 zu?astn?ne staty: Antigua a Barbuda , Argentina , Bahamy , Barbados , Belize , Bolivie , Chile , Dominika , Dominikanska republika , Ekvador , Grenada , Guatemala , Guyana , Haiti , Honduras , Jamajka , Kolumbie , Kostarika , Kuba , Mexiko , Nikaragua , Panama , Paraguay , Peru , Salvador , Surinam , Svata Lucie , Svaty Kry?tof a Nevis , Svaty Vincenc a Grenadiny , Trinidad a Tobago , Uruguay , Venezuela
Unie jihoamerickych narod?
	akronym: UNASUR [27] sidlo: Quito , Cochabamba vznik: 04/07/2008 zu?astn?ne staty: Bolivie, Guyana, Peru, Surinam, Venezuela
Spole?ny trh jihu
	akronym: MERCOSUR [28] sidlo: Montevideo vznik: 26/03/1991 zu?astn?ne staty: Argentina, Brazilie, Paraguay, Uruguay, Venezuela (?lenstvi pozastaveno), p?istupujici stat: Bolivie
Andske spole?enstvi
	akronym: CAN [29] sidlo: Lima vznik: 26/05/1969 zu?astn?ne staty: Kolumbie, Ekvador, Peru, Bolivie
Pacificka aliance
	akronym: neni [30] sidlo: neni ustanoveno vznik: 06/06/2012 zu?astn?ne staty: Mexiko, Chile, Peru, Kolumbie
Bolivarovsky svaz pro lid na?i Ameriky
	akronym: ALBA [31] sidlo: Caracas vznik: 14/12/2004 zu?astn?ne staty: Svaty Vincenc a Grenadiny, Antigua a Barbuda, Bolivie, Kuba, Dominika, Nikaragua, Venezuela, Svata Lucie, Grenada, Svaty Kry?tof a Nevis, Grenada
Petrocaribe
	akronym: neni sidlo: neni ustanoveno vznik: 014/12/2004 zu?astn?ne staty: Antigua a Barbuda, Bahamy, Belize, Dominika, Dominikanska republika, Granada, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras, Jamajka, Kuba, Nikaragua, Svaty Kry?tof a Nevis, Svata Lucie, Svaty Vincenc a Grenadiny, Surinam, Venezuela
Forum za pokrok a rozvoj Ji?ni Ameriky
	akronym: PROSUR [32] sidlo: vznik: 22/03/2019 zu?astn?ne staty: Argentina, Kolumbie, Chile (?lenstvi pozastaveno), Paraguay, Brazilie, Peru, Ekvador, Guyana
St?edoamericky integra?ni system
	akronym: SICA [33] sidlo: Ciudad de Guatemala vznik: 01/02/1993 zu?astn?ne staty: Belize, Guatemala, Salvador, Honduras, Nikaragua, Kostarika, Panama, Dominikanska republika
Latinskoamericky hospoda?sky system
	akronym: SELA [34] sidlo: Caracas vznik: 04/07/1973 zu?astn?ne staty: Argentina, Bahamy, Barbados, Belize, Bolivie, Brazilie, Chile, Kolumbie, Kuba, Dominikanska republika, Ekvador, Salvador, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras, Jamajka, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Surinam, Trinidad a Tobago, Uruguay, Venezuela
Latinskoamericke integra?ni sdru?eni
	akronym: ALADI [35] sidlo: Montevideo vznik: 12/08/1980 zu?astn?ne staty: Argentina, Bolivie, Brazilie, Chile, Kolumbie, Kuba, Ekvador, Mexiko, Panama, Paraguay, Peru, Uruguay, Venezuela
Karibske spole?enstvi
	akronym: CARICOM [36] sidlo: Georgetown vznik: 04/07/1973 zu?astn?ne staty: Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Belize, Dominika, Granada, Guyana, Haiti, Jamajka, Montserrat, Svaty Kry?tof a Nevis, Svata Lucie, Svaty Vincenc a Grenadiny, Surinam, Trinidad a Tobago
Sdru?eni karibskych stat?
	akronym: ACS-AEC [37] sidlo: Port of Spain vznik: 24/07/1994 zu?astn?ne staty: Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Belize, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Dominika, Salvador, Grenada, Guatemala, Haiti, Honduras, Jamajka, Mexiko, Nikaragua, Panama, Dominikanska republika, Svata Lucie, Svaty Kry?tof a Nevis, Svaty Vincenc a Grenadiny, Surinam, Trinidad a Tobago, Venezuela
Organizace vychodokaribskych stat?
	akronym: OECS [38] sidlo: Castries vznik: 18/06/1981 zu?astn?ne staty: Antigua a Barbuda, Dominika, Granada, Montserrat, Svaty Kry?tof a Nevis, Svata Lucie, Svaty Vincenc a Grenadiny

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• CAMMACK, Paul. Mercosur/l and Latin American Integration. Japanese Economy . July-August 2001, ro?. 29, ?is. 4, s. 54?66. ISSN 1097-203X . (anglicky)  
• DEVLIN, Robert ed. Beyond Borders: The New Regionalism in Latin America . Washington: Inter-American Development Bank, 2002. 290 s. Dostupne online . ISBN   1-931003-23-8 . (anglicky)  
• O'KEEFE, Thomas Andrew. Latin American and Carribean Trade Agreements: Keys to a Prosperous Community in the Americas . Leiden: Koninklijke Brill, 2009. 516 s. (anglicky)  
• SANAHUJA, Jose Antonio. Regionalismo e integracion en America Latina: balance y perspectivas. Pensamiento Iberoamericano (nueva epoca) . Febrero 2007, ro?. 0, s. 75?106. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-12-09. ISSN 0212-0208 . (?pan?lsky)   Archivovano 9. 12. 2011 na Wayback Machine .
• SANAHUJA, Jose Antonio. La Construccion de Una Region: Suramerica y el Regionalismo Posliberal. In: CIENFUGOS, Manuel; SANAHUJA, Jose Antonio. Una Region en Construction: UNASUR y La Integracion en America del Sur . Barcelona: Fundacio Cidob, 2010. ISBN   978-84-9251117-4 . S. 87?134. (?pan?lsky)

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Novy regionalismus
• Regionalni integrace