Laszlo Moholy-Nagy
Laszlo Moholy-Nagy okolo roku 1938
Rodne jmeno	Weisz Laszlo
Narozeni	20. ?ervence 1895 Bacsborsod
Umrti	24. listopadu 1946 (ve v?ku 51 let) Chicago
P?i?ina umrti	leukemie
Misto poh?beni	H?bitov Graceland ( 41°57′25″ s. ?. , 87°39′34″ z. d. )
Alma mater	Univerzita Loranda Eotvose v Budape?ti
Povolani	mali? , fotograf , socha? , designer, filmovy re?iser , architekt a graficky designer
Man?el(ka)	Lucia Moholy (1921?1929) Sibyl Moholy-Nagy (1932?1946)
D?ti	Hattula Moholy-Nagy
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Laszlo Moholy-Nagy (* 20. ?ervence 1895 , Bacsborsod ? 24. listopadu 1946 , Chicago ) byl ma?arsky mali? , fotograf a profesor ?koly Bauhaus . Spolu s exilovymi ma?arskymi fotografy Brassaiem a Andre Kerteszem byl vyznamnym avantgardnim fotografem v Evrop? ^[1] .

?ivot a dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v roce 1895 v Bacsborsodu v Ma?arsku. P?vodn? studoval prava, pak v roce 1914 ode?el jako vojak rakousko-uherske armady do valky. T?i roky po nastupu na frontu byl t??ce ran?n na ruske front? . P?i rekonvalescenci v Od?se a pak v Szegedu za?al kreslit portrety a krajiny. Jeho rana tvorba byla pod vlivem ruskych avantgardist? a n?meckych expresionist? . V roce 1918 se vratil do Budape?ti , kde dokon?il doktorandske stuidium prav. Avantgardisticko - expresionistickou tva? m?l i ?asopis Ma ( Dnes ), ktery Nagy se ?ty?mi p?ateli vydal jako manifest a program stejnojmenne skupiny, zalo?ene roku 1919 .

?Av?ak nezale?i na tom, aby se z fotografie stalo um?ni ve starem slova smyslu, nybr? zale?i na hluboke socialni odpov?dnosti fotografujiciho, jen? danymi zakladnimi fotografickymi prost?edky vykonava praci, kterou nelze jinymi prost?edky vykonat. Tato prace musi byt nepad?lanym dokumentem ?asove reality.“

Moholy-Nagy, 1929 ^[2]

Leta 1919 ? 1920 [ editovat | editovat zdroj ]

Leta 1919 a? 1920 stravil Nagy ve Vidni . Roku 1921 se setkal v Dusseldorfu s Lisickym , jen? tehdy s Rod?enkem a Tatlinem rozvijel konstruktivisticke teorie slavnymi seriemi navrh? architektur. Toto setkani m?lo pro Nagye veliky vyznam. Jeho styky s Lisickym byly po celou ?adu p?i?tich let, a? do roku 1928, kdy se Lisicky po p?tilete nep?itomnosti ve vlasti vratil do Moskvy ? velmi ?ive.

Leta 1921 ? 1923 [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1921 a? 1923 p?sobil Nagy v Berlin? ? stykal se zde s Herbertem Waldenem, vystavil sve prvni abstraktni kresby v berlinske galerii ?Der Sturm“. Roku 1923 jej Walter Gropius povolal do Bauhausu jako um?leckeho vedouciho kovodilny. Gropius pozval Moholyho-Nagye do Vymaru na zaklad? manifestu s titulem ?Dynamicko-konstruktivni system sil“, ktery Moholy-Nagy spolu s Kemenyem publikoval roku 1922 v ?asopise ?Sturm“ . Sedmadvacetilety Nagy se v n?m zabyval my?lenkou, ktera ho neopustila cely ?ivot: strojem na krasu. Bez domy?leni teto utkv?le Nagyovy p?edstavy, je? p?etrvala i leta americkeho pobytu, ani? ztratila pro autora p?ita?livost, nelze pochopit podstatny motiv v jeho ?ivotnim dile.

?Dynamicko-konstruktivni system sil“ byl pojednanim o mo?nosti slo?ite pohyblive plastiky, spojene s variabilni hrou sv?tel a schopne nekone?nych kombinaci prostorovych vztah? a sv?telnych efekt?. Stroj na krasu m?l v ka?dem okam?iku nabizet divakovi velmi jemne, ale tim rafinovan?j?i pot??eni dokonale harmonie, m?l tuto harmonii vytva?et a preciznosti sve technicke harmonie ?vyrab?t“ krom? krasy i estetickou pravdu.

Nagy pevn? v??il, ?e samotna formalni krasa je schopna p?ipoutat a ob??astnit ?lov?ka. V jeho fotografiich se toto p?esv?d?eni znovu a znovu projevuje a je jednim z kli?? k de?ifrovani fotografickych aktivit Bauhausu.

Nagy byl dale nemen? pevn? p?esv?d?en, ?e krasa pro moderniho ?lov?ka je krasou moderni doby, krasou prostorovych vztah? rovnic vy??iho ?adu, symfonii oceli, skla a sv?tel, ?e je mo?ne najit jeji zdroj a vyjad?eni a ?e cesta za timto kone?nym cilem, spasnym a nejvy??im, je cestou neunavneho experimentu. Moholy-Nagy poprve p?istoupil k v??nemu problemu krasna jako moderni experimentator, vybaveny krom? dobre v?le a p?im??ene davky sensibility i vytrvalym smyslem pro precizni, v?decky p?istup k danemu problemu. Tim stoji Nagy na po?atku rozv?tveneho stromu cele ?ady modernich a nemodern?j?ich aktivit nejen ve fotografii.

Bauhaus [ editovat | editovat zdroj ]

Gropia v?ak v roce 1923 nezajimal Nagy jako fotograf, ktereho ostatn? ani nemohl znat, ale Nagy jako konstrukter ?bizarniho stroje na krasu“, vyrab?jiciho nezva?itelny produkt sklem a le?t?nou oceli. Moholymu-Nagyovi p?ipadly v Bauhausu dv? funkce: vedouciho kovodilny a zarove? ?stareho mistra“ tzv. p?ipravneho kurzu. Od sameho po?atku bylo z?ejme, ?e uda diln? novy ton a velmi pevny sm?r. V roce 1923 jej Gropius jmenoval profesorem. Moholy-Nagy u?il a? do roku 1928. V te dob? publikoval ?adu d?l, je? ukazuji novost jeho my?lenek a vyzkum? v oblasti material? a r?znych technik.

Brzy po Nagyov? nastupu bylo rychle a s kone?nou platnosti skoncovano s p?e?ivajicim zaujetim pro kubismus i tradicionalismus, ktery necht?n? do prace dilny vnesli techni?ti u?itele. Nagy zd?raz?oval prvotni d?le?itost formy a jeji dynamiky i mo?nosti poskytovanych modernimi objevy. Je?t? spi?e ne? v kovod?ln? se v?ak projevovaly jeho schopnosti a aktivita v p?ipravnem kursu. Sna?il se tu docilit vytvarneho vnimani a my?leni ve vztahu ke konstrukci, jeji statice a dynamice, rovnovaze a prostoru. Materialem bylo d?evo, plech, sklo, draty, ???ry, ?aci m?li vy?e?it slo?ite ukoly, jimi? Moholy-Nagy rozhodn? ne?et?il. Dokonale esteticky vy?e?ena kompozice , op?ena v jedinem bod? a kyvajici se. Roz?len?ni prostoru nad danou zakladnou pr?hlednymi a nepr?hlednymi elementy, ?im? by se stal prostor vnimatelnym…

Krom? prace v kovod?ln? byl Moholy-Nagy ?inny i jako spolupracovnik Herberta Beyera , vedouciho od jara 1925 do ?ervna 1928 tiska?skou dilnu. Moholy-Nagy se ujal graficke upravy v?t?iny knih vydavanych Bauhausem. V t?chto svazcich zanechal odkaz ?emesln? vzorne, citlive a na svou dobu a? podivuhodn? pokro?ile prace.

Fotografii se zabyval u? v dob?, kdy byl povolan do Bauhausu, a ve spolupraci s vyte?nou fotografkou, svou man?elkou Lucii Moholyovou-Nagyovou , vyu?il jako prvni na sv?t? zvla?tnich technik, zejmena fotogramu , k experimentalni praci v oblasti estetiky optickeho vnimani. Fotogramy Moholyho-Nagye se bli?ily nap?. taktilistickym studiim hmatovych vjem? a pocit? textury a faktury rozli?nych material?, ktere byly provad?ny v p?ipravnych kursech za nad?ene spoluprace ?ak?.

Fotograficka ?innost man?el? Nagyovych, a?koli vlastn? zcela soukroma a s u?ebni latkou bezprost?edn? nesouvisejici, vzbudila zna?nou pozornost, zejmena kdy? v roce 1924 vy?la manifesta?ni kniha Moholyho-Nagye ?Mali?stvi, fotografie, film“. Jestli?e p?istoupime na vyklad terminu ?moderni um?ni“ jako na uzav?enou, dnes ji? historickou epochu, skon?iv?i ?ernym patkem newyorske burzy v roce 1929, pak uvedena kniha Moholyho-Nagye je jednim z poslednich (a nejzava?n?j?ich) sd?leni teto ery.

Moholy-Nagy, odmitajici sou?asnou um?leckou fotografii jako neorganicky a bez vnit?niho opravn?ni vazanou na formalni snahy mali?stvi, u?il sve ?aky znovu vid?t a p?ekvapujicim zp?sobem zobrazovat sv?t novou perspektivou, zdanliv? nahodnymi (ve skute?nosti v?ak dokonale promy?lenymi) vy?ezy, jejich? absurdnost, nevidane nadhledy nebo podhledy by mohly byt pova?ovany za pouhou provokaci nebo plytke novota?stvi, kdyby za nimi nestala rozsahla a poctiva teoreticka zd?vod?ujici prace. Fotografie byla pro Moholyho-Nagye bu? ?istou kompozici sv?telnych hodnot, nebo zpravou, opticky nedosa?iteln? nazornou a autentickou. Neuznaval kompromisy. Pro realizaci sv?telne kompozice pou?ival zam?rn? a promy?len? i technik s expresivnim abstraktnim efektem ? monta?e , inverze sv?telnych hodnot, dvojiho osv?tleni, fotografiky . K ziskani p?esne a detailni zpravy v?ak naopak u?il ?aky pou?ivat nejpokro?ilej?ich technickych pom?cek, tehdej?i vytvarnou fotografii jednozna?n? odmitanych, a ve sve fotograficke vyuce vychazel spi?e z metod nap?. kriminalisticke a leka?ske fotografie ne? z fotografie tzv. um?lecke .

Oficialn? byla fotografie do vyu?ovacich osnov Bauhausu zavedena teprve roku 1929 ? to u? v?ak Moholy-Nagy z Bauhausu ode?el…

Nagy se po p?ijezdu do Berlina v roce 1928 pln? v?noval filmovym experiment?m a jevi?tnim navrh?m pro Statni operu. V obdobi 1928 ? 1935 cestoval po Evrop? - podival se do Francie , Skandinavie , Italie nebo ?ecka. V roce 1934 utekl z N?mecka do Amsterodamu , odkud se dostal p?es Kanal do Londyna, kde dva roky pracoval jako re?iser trikovych a dokumentarnich film?. V roce 1935 vydal v Londyn? n?kolik svazk? dokumentarnich fotografii a za?al vytva?et svoje ?modulatory prostoru“. Roku 1937 byl Moholy-Nagy vyzvan, aby se ujal vedeni Noveho Bauhausu v Chicagu. Odjel za ocean, ale za rok se ocitl tem?? bez prost?edk? ? Novy Bauhaus musel byt z finan?nich d?vod? uzav?en. Moholy-Nagy se do Evropy nevratil. Z?stal v Chicagu, kde roku 1938 z?idil svou vlastni a usp??nou ?kolu ? Institute of Design “ pod tehdej?im ozna?enim School of Design . Stal se jejim vlastnikem, ?editelem a organizatorem (men? ji? tv?r?im um?lcem) a? do sve smrti. V roce 1946 je?t? vydal v New Yorku ?tvrtou edici fotografickych eseji The new Vision z roku 1928. ^[3] Zem?el na leukemii 24. listopadu 1946.

Zastoupeni ve sbirkach [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho fotografie jsou take sou?asti sbirky Fotografis , ktera byla p?edstavena na za?atku roku 2009 v Praze. ^[4]

• Art Institute of Chicago , Chicago, Illinois, USA ^[5]

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazy, plakaty a kola?e [ editovat | editovat zdroj ]

• 1920:
  • Grau-Schwarz-Blau ( Grey-Black-Blue ), v muzeu Ludwig , v Kolin? nad Rynem .
  • Slo?eni 19 .
• 1923 :
  • Auf weissen Grund ( Na bilem pozadi ), v muzeu Ludwig , v Kolin? nad Rynem .
  • Slo?eni K XVII , v Kunsthalle v Bielefeldu .
• Prostor CH2 , olej na platn? ^[6]

• 
  Autoportret (1918)
• 
  Agota Fischhof (1918)
• 
  Perpe (1919)
• 
  Velky stroj emoci (1920)
• 
  Y (1920-1921)
• 
  Kruhove segmenty (1921)
• 
  Architektura (vyst?edni konstrukce) (asi 1921)
• 
  25 Bankruptcy Vultures (1922)
• 
  Typograficka kola? (1922)
• 
  Obalka ?asopisu Der Sturm (1923)
• 
  Bez nazvu (1923)
• 
  A.XX (1924)
• 
  Jednou ku?e, nav?dy ku?e (1925)
• 
  Z VII (1926)
• 
  A 19 (1927)
• 
  CH XI (1929)
• 
  Erwin Piscator - Das politische Theater (1929)
• 
  Konstrukce AL6 (1933-1934)
• 
  Vesmirny modulator (1938-1940)
• 
  CH B3 (1941)
• 
  CPL 4 (1941)
• 
  Nuclear I (1945)
• 
  Nuclear II (1946)

Fotografie [ editovat | editovat zdroj ]

• Le Pont transbordeur , 1937, kontaktni kopie ^[7]

• 
  Portret Lucie Moholy (20. leta)
• 
  Lucia (asi 1924-1928)
• 
  Portret Hilla von Rebay (1924)
• 
  Transporter Bridge, Marseille (1929)
• 
  Cat, Seen From Above
• 
  Climbing the Mast
• 
  Lucia Moholy
• 
  7 A.M. (New Year's Morning)
• 
  Aluminiumbild, 1926, University of Arizona Museum of Art
• 
  Behind the Back of the Gods
• 
  Decorating Work, Switzerland
• 
  Dolls on the Balcony
• 
  Fischernetze auf Isola Bella
• 
  Fotogram
• 
  Fotogram
• 
  Fotogram

Sochy [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Vesmirny modulator (1942)
• 
  Vertikalni ?erna, ?ervena a modra (1945)
• 
  Oto?ne ty?e (1946)

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Konstruktivismus

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Laszlo Moholy-Nagy na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Laszlo Moholy-Nagy

• (?esky) ART MUSEUM Martina Glennova Archivovano 12. 8. 2007 na Wayback Machine .
• (anglicky) The Moholy-Nagy Foundation
• (anglicky) Art Directors Club biography and portrait Archivovano 17. 10. 2012 na Wayback Machine .
• Ukazky dila Laszlo Moholy-Nagy na strankach google.com v sekci obrazky