Lasse Artturi Viren
(*
22. ?ervence
1949
,
Myrskyla
) je byvaly
finsky
atlet
a
b??ec
na st?edni a dlouhe trat?, ?ty?nasobny olympijsky vit?z
Olympiady 1972
a
1976.
Diky Virenovym b??eckym usp?ch?m op?t ve?el ve znamost pojem
Letajici Finove
, kterym byli ozna?ovani nejusp??n?j?i b??ci dvacatych let 20. stoleti
Hannes Kolehmainen
,
Paavo Nurmi
a
Ville Ritola
. Byl zvolen za Finskeho sportovce roku z let 1972 a 1976. V letech 1999 - 2007 a 2010 - 2011 zastaval funkci ?lena ve Finskem parlamentu.
Viren zahajil svoji sportovni karieru na
Univerzit? Brighama Younga
v
Provo
ve
Spojenych statech americkych
, kde se jako ?len univerzitniho tymu zu?astnil p?espolniho b?hu. Pote se vratil zp?t do rodneho
Finska
. V roce 1971 se u?astnil
mistrovstvi Evropy
, kde v?ak p?edvedl v porovnani se svymi kvalitami podpr?m?rny vykon a z finske vypravy vy?el vit?zn? jeho krajan
Juha Vaataien
, ktery vyhral jak zavod v b?hu na 5000 m, tak i na 10 000 m. Viren se v b?hu na 5000 m umistil na sedme pozici a v b?hu na 10 000 m dokonce a? na 17. mist?. Podle konstatovani samotneho Virena a jeho trenera Rolfa Haikkoly by mohlo Mistrovstvi dopadnout mnohem lepe, pokud by Viren u? v p?iprav? p?ed zavodem d?lal ?
cvi?eni naprosteho vy?erpani
“ ("
emptying exercise
"), a kdyby jej ostatni b??ci v nab?hu do posledniho kola v zavod? na 5000 m nesrazili a? tem?? na zem. Dle tvrzeni Virenova trenera se jeho sv??enec rozhodl tato cvi?eni ned?lat, co? zhodnotil jako ?patne rozhodnuti, ktere vyustilo ve ?patne umist?ni na mistrovstvi Evropy. Takzvana ?
cvi?eni naprosteho vy?erpani
“ jsou cvi?eni, ktera provadi zejmena vrcholni sportovci a u?elem t?chto cvi?eni je p?ivest t?lo do naprosteho vy?erpani, diky kteremu si vytva?eji v?t?i energeticke zasoby a mohou tedy opakovat krajni sportovni vykony. Kratce po mistrovstvi Evropy 1971 Viren p?ekonal Vaatainen?v novy finsky rekord v b?hu na 5000 m.
[1]
Viren m?l velice tvrdy treninkovy program v
Keni
v oblasti Thomsonovych vodopad?, diky kteremu byl schopen vytvo?it novy sv?tovy rekord v b?hu na 2 mile a zvit?zit nad
Velkou Britanii
a
?pan?lskem
na atletickem mitinku v
Helsinkach
v let? 1972.
Na Olympijske hry 1972
v
Mnichov?
vstoupil jako
?erny k??
, tj. ?e nebyl pova?ovan za favorita.
Na Olympiad? 1972 v Mnichov? se Virenovi poda?ilo zvit?zit jak v b?hu na 5000 m tak i v b?hu na 10 000 m. V zavod? v b?hu na 10 000 m Viren dokonale vyu?il sve kvality a na teto distanci nastolil novy sv?tovy rekord, a to i p?esto ?e ve dvanactem kole narazil do
Emiela Putttemanse
a upadl na zem. O Virenovu nohu je?t? zakopl
Mohamed Gammoudi
a take upadl na zem. B?hem 150 m byl Viren schopen dob?hnout vedouci skupinku b??c?, za kterou zaostaval o pouhych 20 m. Ve zbyvajicich 600 m do cile Viren nastolil nevidane tempo, kterym dokonale set?asl v?echny sve soupe?e a? na Puttermanse, ktery byl jako jediny ze soupe?? schopen snest toto zavratne zrychleni. Lasse Viren zvit?zil nad Puttermansem a dob?hl v ?ase 27:38,4 (tento ?as je dosud platnym rekordem pro
Olympiastadion
).
V zavod? v b?hu na 5000 m konaneho tyden po 10 000 m se Viren na poslednich ?ty?ech velice svi?nych kolech dr?el v ?ele se
Stevem Prefontainem
, Gammoudim, Puttermansem a
Ianem Stewartem
. Ve zbyvajicich 120 m do cile Viren navy?il sve tempo a sprintem p?edb?hl Gammoudiho, nad kterym zvit?zil o jednu vte?inu v ?ase 13:26,4 s. O ?ty?i dny pozd?ji i navzdory chladnu, mokru a silnemu v?tru panujicim na Helsinkem olympijskem stadionu Viren dokazal zab?hnout novy sv?tovy rekord na 5000m distanci v ?ase 13:16,4 s. V dal?ich ?esti dnech v?ak tento rekord p?ekonal Brit Puttermans, ktery stavajici rekord sni?il o t?i vte?iny.
[2]
[1]
Viren se v teto dob? stal teprve ?tvrtym b??cem na sv?t?, kteremu se poda?ilo zvit?zit jak v b?hu na 5000 m, tak i v b?hu na 10 000 m. Mezi tyto atlety pat?i
Hannes Kolehmainen
(1912),
Emil Zatopek
(1952) a
Vladimir Kuc
(1956) a mezi jejich nasledovniky se ?adi
Miruts Yifter
(1980),
Kenenisa Bekele
(2008) a
Mo Farah
(2012 a 2016). Ve skute?nosti v?ak pouze Kolehmainen, Viren a Yifer se museli probojovat p?es kvalifika?ni kolo, aby byli pu?t?ni do finale.
Virenova vit?zstvi na tratich 10 000 m a 5000 m vzbudila v?eobecn? malou pozornost. Jedna ze zajimavosti virenovy taktiky je, ?e se v ka?dem oblouku (zata?ce) na atletickem ovalu sna?il co nejvice nat?snit na jeho vnit?ni okraj, diky ?emu? mohla byt realna vzdalenost jeho trat? zavodu oproti jeho soupe??m krat?i a? o n?kolik desitek metr?. Nap?iklad na Olympiad? 1972 v zavod? na 5000 m Viren ub?hl oproti Stevu Prefontainovi o 40 m krat?i vzdalenost, nebo? Prefountaine ?astokrat probihal zata?ky po vn?j?im okraji prvni drahy nebo je dokonce probihal a? v druhe draze. Teto metod? ?et?ici metry p?i zavod? navic se ?ika ?napo?itavani oblouk? (zata?ek)“ (angl. ?bend (curve) mathematics“.
[3]
Lasse Viren na
Olympiad? 1980
v
Moskv?
V obdobi mezi Olympijskymi hrami 1972 a 1976 nebylo tem?? mo?no Virena spat?it na b??ecke scen?, nebo? v te dob? b?hal na nizke urovni. Av?ak i p?esto se mu poda?ilo op?t zvit?zit na
Olympijskych hrach 1976
v Montrealu a to jak na trati 5000 m, tak i na trati 10 000 m, ?emu? se nasledn? za?alo ?ikat ?dvojity double“ (angl. ?double double“). Takte? se stal prvnim b??cem na sv?t?, ktery na olympijskych hrach celkem dvakrat zvit?zil v b?hu na 5000 m (pote jej nasledoval pouze Mo Farah, ktery zvit?zil v roce 2012 a 2016). Na 10 000m trati zvit?zil pom?rn? snadno, proto?e jeho velky konkurent
Brendan Foster
po 8000 m u? nedokazal dal sna?et nepatrn? zvy?ujici tempo vedouciho
Carlose Lopese
a za?al zaostavat za skupinou. V poslednim kole zase Lopes u? nedokazal odpov?d?t na dal?i navy?eni tempa, ktere bylo nyni velice drasticke, a Viren jej p?edb?hl n?kolik desitek metr? p?ed nab?hem do posledniho kola, kde si ji? udr?el vedouci pozici a zvit?zil nad Lopesem o 4,79 s.
[4]
Po dob?hnuti zavodu na 10 000 m si na znak sveho vit?zstvi sundal sve b??ecke boty Runspark zna?ky Onitsuka Tiger (
ASICS
) a zamaval s nimi jasajicimu davu na stadionu. Za tento ?in jej
Mezinarodni olympijsky vybor
na?knul ze zleho umyslu, nebo? p?i tomto aktu vit?zstvi bylo mo?no na botach vid?t logo vyrobce, av?ak Viren toto v?e vysv?tloval tim, ?e m?l pouze puchy?e. I p?esto jej v?ak Mezinarodni olympijsky vybor vylou?il z u?asti ve finale b?hu na 5000 m, do ktereho se ji? usp??n? kvalifikoval. Na toto rozhodnuti v?ak bylo vyslano odvolani a dv? hodiny p?ed startem p?i?lo vyrozum?ni, ?e se smi zavodu zu?astnit.
Ve finale b?hu na 5000 m se dr?el ve vedouci skupin? spole?n? s tehdej?imi hv?zdnymi b??ci, kterymi byli nap?iklad
Dick Quax
, Rod Dixon nebo
Brendan Foster
. V tomto zavod? Viren p?edvedl strhujici vykony v poslednich kolech. Jeho poslednich 1500 m se stalo velice motivujicich pro v?echny sledujici, nebo? zde p?edvedl takovy vykon, jaky by mu ve finale b?hu na 1500 m na t?chto Olympijskych hrach p?inesl celkov? osme misto.
[5]
V?ichni ?ty?i nejlep?i b??ci prob?hli cilovou ?arou ve stisn?nych ?esti metrech, co? je pro takto presti?ni zavody neobvykle.
[2]
Viren na t?chto Olympijskych hrach b??el sv?j prvni maraton, ve kterem se umistil na patem mist? v ?ase 2:13:11 s. Na t?chto hrach se pokou?el napodobit vit?zstvi
Emila Zatopka
na tratich 5000 metr?, 10 000 metr? a v maratonu, ve kterych ?eskoslovensky b??ec zvit?zil b?hem
Olympiady 1952 v Helsinkach
. Viren na t?chto hrach b??el sv?j prvni maraton v ?ivot?, ktery absolvoval nasledujici den po finale v b?hu na 5000 m, a dob?hl na pate pozici v ?ase 2:13:11 s. V porovnani s ostatnimi atlety (
Ron Clarke
,
Mamo Wolde
a
Naftali Temu
), kte?i se pokusili o tute? trojkombinaci, m?l viren?v vysledek nejbli?e k vit?zstvi.
[2]
[6]
Do finale v b?hu na 10 000 m se dostal ze ?tvrte pozici v kvalifika?nim kole v ?ase 28:45 s, ktery byl v porovnani s jeho p?ede?lymi vykony podpr?m?rny. Viren se umistil na automaticke finalove pozici pouze diky nahlemu zkolabovani
Johna Treacyho
, ktereho b?hem zavodu skolil upal. Kdyby se tak nestalo, tak by i p?esto Viren postoupil do finale, ale jako nejlep?i z pora?enych.
[7]
A? do poslednich 300 m stale dora?el na vedouci skupinu, dokud
Miruts Yifter
nahle nezvy?il tempo, ktere ji? nemohl Viren udr?el a nakonec za?al za skupinou zaostavat.
[8]
N?kte?i lide tvrdi,
[9]
?e by Viren mohl b?hem Olympiady 1980 p?edvest mnohem kvalitn?j?i vykony, pokud by se jeho treninkovy program tolik neskladal z trenovani na maraton. Na druhou stranu Viren zase tvrdi, ?e kdyby si kratce p?ed Olympiadou nezranil nohu, tak by mohl podat mnohem lep?i vykony.
[10]
Dal?i zdroj pak p?edklada vysv?tleni, ?e hlavni p?i?inou virenova neusp?chu je zanedbavani regenerace b?hem jeho celom?si?niho vytrvalostni p?ipravy v Kolumbii a na Kanarskych ostrovech, ktera byla sou?asti p?ipravy na Olympiadu v Moskv?, nebo? si s sebou nepozval sportovniho masera, ktery by mohl po naro?nych treninzich uvolnit unavene nohy. To dale vedlo ke zatuhnuti nohou b?hem rychlostni p?ipravy na Olympiadu, co? vyustilo v neefektivnost trenink?, zran?ni leve nohy a v nizkou maximalni rychlost. Namisto toho, aby zavodil v b?hu na 5000 metr?, si Viren rad?ji vybral olympijsky maraton, ve kterem si zpo?atku vedl pom?rn? dob?e a po 20 kilometrech se dr?el ve vedouci skupin?, av?ak kv?li ?alude?nim poti?im za?inal p?ed 30. kilometru zvol?ovat sve tempo.
[7]
Na podzim roku 1980 oznamil, ?e ukon?uje sportovni karieru zavodniho b??ce.
[11]
V obdobi mezi podstoupeni slo?ite operace nohy v roce 1974 a mezi jeho dvojim vit?zstvim na Olympijskych hrach 1976 obsadil na mistrovstvi Evropy t?eti pozici v b?hu na 5000 m, ve kterem v zav?su za
Brendanem Fosterem
dob?hl v ?ase 13:24,57. O dva dny pozd?ji se mu dokonce poda?ilo v zavod? na 5000 m v
Helsinkach
zvit?zit na stejne distanci, ve ktere ?asem 13:26,0 porazil
Anderse Garderuda
. Dal?iho zavodu se Viren u?astnil u? t?i dny po zavod? v Helsinkach a op?t se zde st?etl s Brendanem Fosterem, nyni v?ak v zavod? v b?hu na 2 mile (3,2 km) konaneho p?i
Coca ? Cola
mezinarodnim mitinku v
Selhurst Park
v
Londyn?
. Foster z tohoto zavodu vy?el vit?zn? a Viren zavod dokon?il na ?tvrtem mist? pouze 0,06 sekund za druhym nejlep?im b??cem. Sv?j nejrychlej?i ?as v b?hu na 10 000 m pro sezonu 1974 si Viren zab?hl na sportovnim klani konaneho 21. srpna mezi
Finskem
a
Sov?tskym svazem
, ve kterem si Viren p?ipsal ?as 28:22,8 s.
V zavodech po?adanych mimo olympiadu se Virenovi poda?ilo vytvo?it nove sv?tove rekordy v b?zich na 2 mile a na 5000 m. Novy sv?tovy rekord v b?hu na dv? mile nastolil 14. srpna roku 1972 v ?ase 8:14,0 s a v b?hu na 5000 m 14. za?i roku 1972 v ?ase 13:16,4. Oba tyto rekordy jsou velice podobne vykon?m podanym na
Olympiad? 1972
.
[12]
V?t?ich zavodnich usp?ch? z roku 1972 v zavodech nezahrnujicich Olympiadu Viren dosahl v b?hu na 5000 m ne? na 10 000 m. Byl schopen zab?hnout 5000m tra? pod 13:36 s a nasledn? poko?il i ?as 13:30 s. Na 10 000m distanci dokazal zab?hnout ?as pouze pod 28 minut.
[13]
Roku 1979 se zu?astnil zavodu letni mezinarodni serie konane na
Novem Zelandu
, kde prav? probihala jeho vytrvalostni p?iprava na
Olympiadu 1980
v
Moskv?
.
Do roku 2012 se ka?doro?n? po?adal b??ecky zavod Lasse Viren 20K (p?vodn? ?the Lasse Viren Finnish Invitational“), ktery vedl ka?onem Sycamore ?asti Statniho parku Mugu v Kalifornii pobli?
Malibu
. Tento zavod byl zalo?en roku 1977 finskym mali?em
Einem
.
[14]
[15]
Po ukon?eni sve sportovni kariery se ve
Finsku
stal velice znamou osobnosti a v letech 1999 ? 2007 a 2010 ? 2011 mu bylo dokonce i p?id?leno k?eslo ve Finskem parlamentu, ve kterem zasedal za
Narodni koali?ni stranu
. V roce 2011 u? nestal o znovuzvoleni do Parlamentu.
V roce 2014 byl uveden do
Sin? slavy IAAF
? jako t?eti finsky b??ec po
Paavo Nurmim
(2012) a
Hannesi Kolehmainenovi
(2013).
Lasse Viren startoval v
Praze
u? na mezistatnim atletickem utkani s ?eskoslovenskem v roce 1970, kde dokonce vytvo?il sv?j osobni rekord v b?hu na 10 000 metr? ? 29:15,8. P?edev?im si v?ak oblibil starty na n?kdej?im
B?hu Rudeho prava
, ktery byl ve sve dob? presti?nim pra?skym silni?nim b?hem s dobrou mezinarodni u?asti. Lasse Viren v tomto b?hu zvit?zil v letech 1971, 1972, 1976 a 1977. V roce 1973 byl t?eti, v roce 1977 druhy, v roce 1980 skon?il na 27. mist?. Zran?ni a pokles formy mu v?ak znemo?nily u?ast na pra?skem
atletickem mistrovstvi Evropy v roce 1978
. Na B?h Rudeho prava p?ijel je?t? v roce 1983, tedy na samem sklonku sve atleticke drahy ? a obsadil 17. misto. Do Prahy p?ijel 63lety Lasse Viren take v roce 2012, kdy tu 27. ?ervence odstartoval Zlaty maraton Emila Zatopka, po?adny p?i p?ile?itosti 60. vyro?i Zatopkova trojnasobneho triumfu na olympijskych hrach v Helsinkach v roce 1952.
- 1500 m
3:41,8
(Lappeenranta 26.6.1976)
- 1 mile
4:01,6
(Vammala 19.8.1976)
- 2000 m
5:08,6
(Riihimaki 21.9.1972)
- 3000 m
7:43,2
(Oulu 27.7.1972)
- 2 mile
8:14,0
(Stockholm 14.8.1972)
- 3 mile
12:51,6+
(Helsinky 14.9.1972, mezi?as v b?hu na 5000 m 13:16,3)
- 5000 m
13:16,3
(Helsinky 14.9,1972, nam??eno 13:16,3, zaokrouhleno na 13:16,4)
- 6 mil
26:57,8+
(Oslo 3.8.1972, mezi?as v b?hu na 10 000 m 27:52,4)
- 10 000 m
27:38,35
(Mnichov 3.9.1972)
- 20 000 m
1:01:25,0
(Colombes 2.10.1971)
- hodinovka
19 500 metr?
(Colombes 2.10.1971, dosa?eno v pr?b?hu zavodu na 20 000 metr?)
- maraton
2:13:10,8
(Montreal 31.7.1976)
- 2 mile,
8:14,0
,
Stockholm
14.8.1972. Prvni sv?tovy rekord Lasseho Virena. Dosahl ho v p?imem souboji s dr?itelem dosavadniho sv?toveho rekordu (8:17,8 z roku 1971), Belgi?anem
Emielem Puttemansem
. Viren?v mezi?as na 3000 metrech byl 7:43,6. Pod hranici sveho stareho sv?toveho rekordu b??el i Puttemans (8:17,2), t?eti byl ?ved
Anders Garderud
ve ?vedskych rekordech na 3000 m (7:47,8) a 2 mile (8:20,6). Viren?v sv?tovy rekord p?ekonal v roce 1973 ?asem 8:13,8 britsky b??ec
Brendan Foster
.
- 10 000 metr?,
27:38,4
,
Mnichov
3.9.1972. Sv?tovy rekord dosa?eny ve finale b?hu na 10 000 metr? na olympijskych hrach v Mnichov?. Elektronicka hodnota vykonu byla 27:38,35. Rekord p?ekonal 13.7.1973 v Londyn? britsky vytrvalec
David Bedford
(27:30,8).
- 5000 metr?,
13:16,4
, Helsinky 14.9.1972. T?sn? po skon?eni olympijskych her v Mnichov? zlep?il Viren o 0,2 sekudy sv?tovy rekord na 5000 metr?, ktery v roce 1965 vytvo?il Australan Ron Clarke. Ru?ni ?asomira nam??ila Virenovi 13:16,3, ale ?as byl v souladu s tehdy platnymi pravidly pro dlouhe b?hy zaokrouhlen na nejbli??i hor?i sudou desetinu sekundy. Rekord p?ekonal u? za ?est dn? Emiel Puttemans (13:13,0 v
Bruselu
20.9.1972).
| vykon
|
po?adi
|
misto
|
datum
|
zavod
|
rekord
|
| 13:16,3
|
1
|
Helsinky
|
14.9.1972
|
|
sv?tovy rekord
|
| 13:19,0
|
1
|
Helsinky
|
25.7.1972
|
|
finsky rekord
|
| 13:24,57
|
3
|
?im
|
8.9.1974
|
mistrovstvi Evropy
|
|
| 13:24,76
|
1
|
Montreal
|
30.7.1976
|
olympijske hry
|
|
| 13:24,78
|
1
|
Turku
|
2.7.1976
|
|
|
| 13:26,0
|
1
|
Helsinky
|
10.9.1974
|
|
|
| 13:26,42
|
1
|
Mnichov
|
10.9.1972
|
olympijske hry
|
olympijsky rekord
|
| 13:28,0
|
5
|
Helsinky
|
27.6.1973
|
|
|
| 13:28,8
|
2
|
Helsinky
|
30.7.1978
|
|
|
| 13:29,8
|
1
|
Helsinky
|
22.8.1971
|
|
|
| vykon
|
po?adi
|
misto
|
datum
|
zavod
|
rekord
|
| 27:38,35
|
1
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
olympijske hry
|
sv?tovy rekord
|
| 27:40,38
|
1
|
Montreal
|
26.7.1976
|
olympijske hry
|
|
| 27:42,95
|
1
|
Helsinky
|
23.6.1976
|
|
|
| 27:50,56
|
5
|
Moskva
|
27.7.1980
|
olympijske hry
|
|
| 27:52,4
|
1
|
Oslo
|
3.8.1972
|
|
finsky rekord
|
| 28:04,41
|
4 (rozb?h)
|
Mnichov
|
31.8.1972
|
olympijske hry
|
|
| 28:04,69
|
12
|
Brusel
|
4.9.1979
|
memorial Van Dammeho
|
|
| 28:10,95
|
4
|
Helsinky
|
9.7.1980
|
|
|
| 28:11,4
|
1
|
Helsinky
|
30.8.1975
|
|
|
| 28:11,8
|
8
|
Helsinky
|
29.6.1978
|
|
|
Lasse Viren v atletickych tabulkach sve doby
[
editovat
|
editovat zdroj
]
sv?tove tabulky v b?hu na 5000 m mu?? v roce 1972
[
editovat
|
editovat zdroj
]
| vykon
|
atlet
|
po?adi
|
misto
|
datum
|
| 13:13,0
|
Emiel Puttemans (Belgie), 1947
|
1
|
Brusel
|
20.9.1972
|
| 13:16,4
|
Lasse Viren (Finsko), 1949
|
1
|
Helsinky
|
14.9.1972
|
| 13:17,2
|
Dave Bedford (Velka Britanie), 1949
|
1
|
Londyn
|
14.7.1972
|
| 13:19,8
|
Ian McCafferty (Velka Britanie), 1944
|
2
|
Londyn
|
14.7.1972
|
| 13:22,4
|
Gianni Del Buono (Italie), 1943
|
1
|
?im
|
13.9.1972
|
| 13:22,8
|
Steve Prefontaine (USA), 1951
|
1
|
Eugene
|
9.7.1972
|
| 13:24,2
|
Ian Stewart (Velka Britanie), 1949
|
3
|
Londyn
|
14.7.1972
|
| 13:26,0
|
Mariano Haro (?pan?lsko), 1940
|
4
|
Londyn
|
14.7.1972
|
| 13:26,4
|
Javier Alvarez (?pan?lsko), 1943
|
1
|
Oslo
|
19.7.1972
|
| 13:27,4
|
Mohammed Gammoudi (Tunisko), 1938
|
2
|
Mnichov
|
10.9.1972
|
dlouhodobe sv?tove tabulky v b?hu na 5000 m mu?? k 31.12.1972
[
editovat
|
editovat zdroj
]
| vykon
|
atlet
|
po?adi
|
misto
|
datum
|
| 13:13,0
|
Emiel Puttemans (Belgie), 1947
|
1
|
Brusel
|
20.9.1972
|
| 13:16,4
|
Lasse Viren (Finsko), 1949
|
1
|
Helsinky
|
14.9.1972
|
| 13:16,6
|
Ron Clarke (Australie), 1937
|
1
|
Stockholm
|
5.7.1966
|
| 13:17,2
|
Dave Bedford (Velka Britanie), 1949
|
1
|
Londyn
|
14.7.1972
|
| 13:19,8
|
Ian McCafferty (Velka Britanie), 1944
|
2
|
Londyn
|
14.7.1972
|
| 13:22,4
|
Gianni Del Buono (Italie), 1943
|
1
|
?im
|
13.9.1972
|
| 13:22,8
|
Ian Stewart (Velka Britanie), 1949
|
1
|
Edinburgh
|
25.7.1970
|
| 13:22,8
|
Steve Prefontaine (USA), 1951
|
1
|
Eugene
|
9.7.1972
|
| 13:24,2
|
KIpchoge Keino (Ke?a), 1940
|
1
|
Auckland
|
30.11.1965
|
| 13:24,8
|
Harald Norpoth (SRN), 1942
|
1
|
Kolin nad Rynem
|
7.9.1966
|
sv?tove tabulky v b?hu na 10 000 m mu?? v roce 1972
[
editovat
|
editovat zdroj
]
| vykon
|
atlet
|
po?adi
|
misto
|
datum
|
| 27:38,4
|
Lasse Viren (Finsko), 1949
|
1
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
| 27:39,6
|
Emiel Puttemans (Belgie), 1947
|
2
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
| 27:41,0
|
Miruts Yifter (Etiopie), 1944
|
3
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
| 27:48,2
|
Mariano Haro (?pan?lsko), 1940
|
4
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
| 27:51,4
|
Frank Shorter (USA), 1947
|
5
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
| 27:52,4
|
Dave Bedford (Velka Britanie), 1949
|
1
|
Londyn
|
15.7.1972
|
| 27:54,8
|
Mohammed Gammoudi (Tunisko), 1938
|
1 (rozb?h)
|
Mnichov
|
31.8.1972
|
| 28:03,8
|
Gaston Roelants (Belgie), 1937
|
1
|
Brusel
|
5.8.1972
|
| 28:05,2
|
Ra?id ?arafetdinov (SSSR), 1943
|
1
|
Moskva
|
18.7.1972
|
| 28:07,8
|
Pavel Andrejev (SSSR), 1944
|
2
|
Augsburg
|
23.6.1972
|
dlouhodobe sv?tove tabulky v b?hu na 10 000 m mu?? k 31.12.1972
[
editovat
|
editovat zdroj
]
| vykon
|
atlet
|
po?adi
|
misto
|
datum
|
| 27:38,4
|
Lasse Viren (Finsko), 1949
|
1
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
| 27:39,4
|
Ron Clarke (Australie), 1937
|
1
|
Oslo
|
14.7.1965
|
| 27:39,6
|
Emiel Puttemans (Belgie), 1947
|
2
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
| 27:41,0
|
MIruts Yifter (Etiopie), 1944
|
3
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
| 27:47,0
|
Dave Bedford (Velka Britanie), 1949
|
1
|
Portsmouth
|
10.7.1971
|
| 27:48,2
|
Mariano Haro (?pan?lsko), 1940
|
4
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
| 27:51,4
|
Frank Shorter (USA), 1947
|
5
|
Mnichov
|
3.9.1972
|
| 27:52,8
|
Juha Vaatainen (Finsko), 1941
|
1
|
Helsinky
|
10.8.1971
|
| 27:53,4
|
Jurgen Haase (NDR), 1945
|
2
|
Helsinky
|
10.8.1971
|
| 27:54,8
|
Mohammed Gammoudi (Tunisko), 1938
|
1 (rozb?h)
|
Mnichov
|
31.8.1972
|
Lasse Viren v ro?nich ?eb?i?cich (world rankings) ?asopisu Track & Field News
[
editovat
|
editovat zdroj
]
| rok
|
po?adi
|
| 1972
|
1. misto
|
| 1976
|
5. misto
|
| rok
|
po?adi
|
| 1972
|
1. misto
|
| 1974
|
5. misto
|
| 1976
|
1. misto
|
| rok
|
po?adi
|
| 1972
|
1. misto
|
| 1973
|
7. misto
|
| 1974
|
9. misto
|
| 1976
|
1. misto
|
| 1980
|
8. misto
|
- ↑
a
b
Virenovy ?ivotopisy: Zlacene vte?iny (
Kullatut sekunnit
) vydano ve Finsku roku 1972 nebo 1973,
Zlacene tretry
(
Kullatut piikkarit
), vydano okolo roku 1976, a
Tajemstvi b?hu
(
Juoksemisen salaisuudet
), vydano ve Finsku roku 1979
- ↑
a
b
c
Lasse VirAⓒn Bio, Stats, and Results | Olympics at Sports-Reference.com.
web.archive.org
[online]. 2020-04-17 [cit. 2021-11-16].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2020-04-17.
- ↑
STRYER, Lubert.
Viren
. Wiesbaden: Vieweg+Teubner Verlag
Dostupne online
. S. 469?483.
- ↑
Athletics at the 1976 MontrAⓒal Summer Games: Men's 10,000 metres | Olympics at Sports-Reference.com.
web.archive.org
[online]. 2020-04-17 [cit. 2021-11-16].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2020-04-17.
- ↑
Antero Raevuori (ed.) Zlacene tretry. Viren tvrdi, ?e poslednich 1500 m zab?hl p?ibli?n? za 3:42. Sedmy b??ec ve finale v b?hu na 1500 m David Moorcroft z Velke Britanie dob?hl v ?ase 3:40,94 ? Matti Hannus (1976)
Kniha Olympiady v Montrealu
/
Montrealin olympiakirja
.
- ↑
Lasse VirAⓒn Bio, Stats, and Results | Olympics at Sports-Reference.com.
web.archive.org
[online]. 2020-04-17 [cit. 2021-11-16].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2020-04-17.
- ↑
a
b
Kniha Olympiady v Moskv?
/
Moskovan olympiakirja
, vydano ve Finsku roku 1980, napsano ?urnalistou z ?asopisu
Runner
/
Juoksija
magazine
- ↑
Athletics at the 1980 Moskva Summer Games: Men's 10,000 metres | Olympics at Sports-Reference.com.
web.archive.org
[online]. 2020-04-17 [cit. 2021-11-17].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2020-04-17.
- ↑
Mauno Saari (1979)
Lasse Viren: Tajemstvi b?hu
- ↑
B??ci milenia
/
Vuosituhannen juoksijat
, vydano ve Finsku v letech 1997?1998
- ↑
V interview pro ji? zanikly finsky denik
Uusi Suomi
/
Nove Finsko
- ↑
Track and Field Statistics.
trackfield.brinkster.net
[online]. [cit. 2021-11-17].
Dostupne online
.
- ↑
Matti Hannus, "Viren, Lasse", ve
Yleisurheilun tuhat tahtea
(Tisic hv?zd atletiky), 1983.
- ↑
Lasse Viren 20K Trail Run - Home.
web.archive.org
[online]. 2012-10-22 [cit. 2021-11-17].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2012-10-22.
- ↑
Lasse Viren 20K Trail Run - Home.
web.archive.org
[online]. 2013-10-09 [cit. 2021-11-17].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2013-10-09.
- Suomen Kaikkinen Aikojen Yleisurheilutilastot, Suomen Kaikkinen Aikojen Parhaat Ulkoratatulokset 1.1.1989, Tilastot Juhani Jalava Statistics,
ISBN
952-90-1022-2
, str. 105, 108, 109, 110, 113, 114, 117, 118, 123, 124
- Progression of IAAF World Records, 2007 edition, Edited by Imre Matrahazi (IAAF), str. 76, 82, 89
- Athletic Track and Field Statistics, Annual 1973, Verlag Bartels & Wernitz KG, Berlin 65, str. 54, 56
- Dlouhodobe sv?tove tabulky, ?esky atleticky svaz, Sdru?eni atletickych statistik?, Praha 1973, str. 39, 41
- Atletika, ro?nik 24, 1972, ?.10, Lasse Viren vytrvalcem ?.1, str. 10
- Lasse Viren, Antero Raevuori, Pentti Vuorio: Kullatut Piikkarit, Helsinki 1976,
ISBN
951-35-1519-2