Tento ?lanek neni dostate?n?
ozdrojovan
, a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba
ov??it
.
Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim
referenci
na
v?rohodne zdroje
.
Lascaux
(vyslovnost: [lasko]) je jeskynni komplex v jihozapadni
Francii
proslaveny diky jeskynnim malbam.
Jeskyn?
se nachazeji pobli? vesnice
Montignac
v departmentu
Dordogne
. Na st?nach jeskynnich prostor se nachazeji malby z doby mlad?iho
paleolitu
(kultura
magdalenien
) datovane mezi roky 15 000 a? 13 000 p?. n. l., p?edev?im realisticka vyobrazeni zvi?at.
Soubor vyobrazeni zdobicich cca 150 m st?n chodeb jeskyn? tvo?i zhruba 150 maleb a vice ne? 15 000 skalnich rytin. Vyobrazeni p?edstavuji p?edev?im
bylo?rava zvi?ata
(
jeleni
,
bizoni
,
kon?
,
byci
), tedy p?edev?im
lovna
zv??. Jejich provedeni je velmi vysti?ne a v?rn? realisticke a ukazuje na d?v?rnou znalost zpodobenych objekt?. Vyjime?n? se objevi i vyobrazeni ?lov?ka, na rozdil od dokonaleho posti?eni zvi?at jsou v?ak provedena primitivnim zp?sobem ?i siln? stylizovana. Je zjevne, ?e obrazy vznikaly v pr?b?hu del?i doby, s r?zn? dlouhymi odstupy (snad i n?kolik desitek let) a u n?kterych je mo?ne pozorovat postupne zdokonalovani a vylep?ovani prav?kymi um?lci.
Soudi se, ?e jde o posvatne misto, slou?ici k provad?ni ritual? populace tohoto obdobi.
Jeskyn? byla nahodn? objevena
12. za?i
roku
1940
?ty?mi d?tmi (Marcel Ravidat, Jacques Marsal, Georges Agnel a Simon Coencas, doprovazenych Marcelovym psem Robotem; ten zapadl do skalni pukliny a p?i jeho vypro??ovani chlapci objevili vyzdobu jeskyn?).
21. za?i
zde zahajil
archeologicky vyzkum
vyznamny francouzsky archeolog
Henri Breuil
a je?t? v tomte? zve?ejnil prvni v?decky popis lokality, kterou p?i?adil ke kulturnimu okruhu
perigordienu
.
Ve?ejnosti byla pamatka zp?istupn?na zahy po skon?eni
valky
, v roce 1948. K usnadn?ni p?istupu musela byt jeskyn? prohloubena, upraven vstup a vybudovany
schody
, bylo instalovano
elektricke osv?tleni
a vchod byl osazen t??kymi
bronzovymi
vraty
, aby jeskynni
mikroklima
(konstantnich 14 °C) nebylo p?ili? siln? destabilizovano. P?esto se v roce
1955
za?aly projevovat neblahe d?sledky p?sobeni
oxidu uhli?iteho
, vydechovaneho nav?t?vniky (cca 1200 denn?), ktery za?al zp?sobovat destrukci a blednuti maleb, proto byla jeskyn? v roce
1963
pro ve?ejnost uzav?ena a vybavena nakladnym v?tracim systemem a
klimatiza?nim za?izenim
. Po uzav?eni byly malby restaurovany a od te doby jsou pod stalou kontrolou.
Jeskyn? jsou zapsany v
Seznamu sv?toveho d?dictvi
UNESCO
.
Ve?ejnost ov?em projevovala neutuchajici zajem o tuto vyjime?nou pamatku. S cilem umo?nit jeji op?tovne zp?istupn?ni, ani? by se riskovalo jeji po?kozeni ?i dokonce zni?eni, rozhodl p?islu?ny u?ad (
"Regie departementale du Tourisme de la Dordogne"
) o vybudovani p?esne kopie jeskynniho komplexu s nast?nnymi malbami, a to dvou jeho nejreprezentativn?j?ich a nejatraktivn?j?ich ?asti -
Salu byk? (La salle des Taurreaux)
a
Axialniho vyklenku (Le Diverticula axial)
.
V b?eznu roku 1980 se zapo?alo s pracemi a v roce 1983 mohlo otev?it pro prvni nav?t?vniky sve brany nove
Lascaux II
.
Tato replika, vybudovana nakladem mnoha milion? eur, je situovana ve vzdalenosti 200 m od p?vodni jeskyn?. Je z poloviny zahloubena do zem? a p?ekryta betonovou sko?epinou, jeji? vnit?ek imituje originalni vnit?ni povrch jeskyn?. K dosa?eni co nejp?esv?d?iv?j?iho efektu byla na betonovy podklad p?ipevn?na kovova
armatura
p?ekryta drat?nym pletivem s velmi malymi oky, na n?? byla nanesena dal?i betonova vrstva, imitujici dokonale texturu p?vodniho skalniho povrchu. Na ni byla nakonec realizovana vyobrazeni, jak malby, tak rytiny.
Vyobrazeni a reprodukce dal?ich um?leckych d?l z Lascaux mohou nav?t?vnici zhlednout v
Muzeu prav?keho um?ni
v
Le Thot
u
Montignacu
.
V ?eskych zemich je mo?ne vid?t n?ktere repliky z Lascaux v pavilonu
Anthropos
Moravskeho zemskeho muzea
v
Brn?.
Francouzske pamatky na seznamu sv?toveho d?dictvi UNESCO
|
|
episkopalni m?sto Albi
?
Amiens
,
katedrala
?
Arc-et-Senans, solivar
?
Arles
, pamatky ?
Avignon
, historicke centrum ?
Bordeaux
, historicke centrum ?
Bourges, katedrala
?
Carcassonne
, historicke m?sto ?
zvonice v Belgii a Francii
?
Fontainebleau
,
zamek a park
?
Fontenay, opatstvi
?
Chartres
,
katedrala
?
kanal du Midi
?
Korsika
, mys Girolata, mys Porto, Scandola, Piana Calanches ?
Le Havre
, m?sto ?
zamky ?asti udoli Loiry
?
Lyon
, historicke centrum ?
Monte Perdido, hora
?
Mont St. Michel
a jeho zatoka ?
Nancy
, t?i nam?sti ?
laguny Nove Kaledonie
?
Orange
,
?imske divadlo
a
vit?zny oblouk
?
Pa?i?
,
nab?e?i Seiny
?
Pont du Gard
?
Provins
, m?sto ?
vrcholky, p?irodni amfiteatry a skalni st?ny ostrova Reunion
?
Reme?
,
katedrala Notre-Dame
,
bazilika sv. Remigia
,
palac Tau
?
kla?ter Saint-Savin-sur-Gartempe
, opatstvi ?
Saint-Emilion
, spravni oblast ?
poutni mista do Santiaga de Compostely
?
?trasburk
, Grande-ile a Neustadt ?
Vaubanova opevn?ni
?
Versailles
,
zamek
a
park
?
kla?ter Vezelay
?
Vezere
,
udoli jesky?
?
oblast Causses a Cevennes
?
prehistoricka k?lova obydli v Alpach
?
doly v Nord-Pas de Calais
?
Chauvetova jeskyn?
?
svahy, vina?stvi a vinne sklepy Champagne
?
vinice Burgundska
?
stavby architekta Le Corbusiera
?
Marae Taputapuatea
?
Chaine des Puys
?
Francouzska ji?ni uzemi a mo?e
?
slavna laze?ska m?sta Evropy
(
Vichy
) ?
majak Cordouan
?
P?vodni bukove lesy Karpat a dal?ich oblasti Evropy
?
Nice
?
poh?ebni a pietni mista prvni sv?tove valky
?
Maison carree
v
Nimes
? sopky a lesy
Mont Pelee
a
Pitons
severniho
Martiniku
|