한국   대만   중국   일본 
Laki ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Laki

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Laki
Pohled na prasklinu na úpatí Laki, ze které unikala láva do širokého okolí
Pohled na prasklinu na upati Laki, ze ktere unikala lava do ?irokeho okoli
Vrchol 828 m n. m.
Poloha
Sv?tadil Evropa
Stat Island Island Island
Sou?adnice 64°4′3″ s. ?. , 18°13′48″ z. d.
Laki
Laki
Typ ?titova sopka
Erupce 1783
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Laki je sopka v oblasti ji?niho Islandu , ktera dala jmeno 25 kilometr? dlouhe ?ad? sopek Lakagigar , [1] je? zp?sobily jednu z nejv?t?ich sope?nych katastrof ve zdokumentovane historii lidstva . K ni?ive erupci do?lo roku 1783 , kdy sopka byla aktivni po osm m?sic?, [2] b?hem kterych se uvolnilo a? 15 km 3 lavy a 400 a? 500 milion? tun sope?nych plyn? [3] (jiny zdroj uvadi, ?e do atmosfery bylo uvoln?no 90 a? 270 megatun aerosolu kyseliny sirove ). [4] Nasledn? do?lo k masivnimu uhynu zvi?at a umrti p?ibli?n? p?tiny obyvatel tehdej?i populace Islandu. [1] Velka ?ast severni polokoule za?ila b?hem nasledujicich n?kolika let znatelne ochlazeni, co? vedlo k neurod? a propuknuti hladomoru nejen na Islandu, ale take ve velke ?asti Evropy , a dokonce i v Egypt? . [5] Geologove pova?uji erupci z roku 1783 za nejbli??i znamy ekvivalent vylevnych bazalt? , ktere se odehravaly v lidske historii. [6]

Vrchol sopky dosahuje vy?ky 828 metr? nad mo?em [2] a nachazi se jihozapadn? od ledovce Vatnajokull . H?ebenov? protahly vrchol (jihozapad - severovychd) sopky Laki je podeln? rozd?len trhlinou, [7] na dvojici tem?? stejn? vysokych h?eben?. B?hem vzniku trhliny nedo?lo k vyrazn?j?imu po?kozeni t?lesa sopky, men?i kratery vznikly na jeho stranach. [8] V sou?asnosti je oblast Lakagigar porostla silnou vrstvou mech? a spada do narodniho parku Skaftafell . [3] Laki je p?istupna asfaltovanou silnici 206 a nasledn? neudr?ovanou silnici 45 automobilem s nahonem 4 × 4 po silnici odbo?ujici z hlavni okru?ni silnice okolo Islandu pobli? Hunkubakki . [3] B?hem cesty je nutne p?ejet skrz n?kolik ?ek . V let? je mo?ne oblast nav?tivit i autobusem , ktery vyji?di denn?. [3]

Erupce v roce 934 [ editovat | editovat zdroj ]

Pohled do st?edu praskliny, ze ktere unikalo magma

Zaznamy napovidaji, ?e mezi lety 934 a? 940 do?lo v oblasti Laki k erupci sopky Eldgja , ktera se nachazi ve stejne oblasti jako Laki. Tehdej?i prasklina se tahla do vzdalenosti 75 km a lava se zde dostavala na povrch na n?kolika mistech. Do?lo k pokryti oblasti o velikosti 781 km², celkem se na povrch dostalo okolo 19,5 km³ lavy. [9]

Erupce v roce 1783 [ editovat | editovat zdroj ]

Za?atek sope?ne erupce nep?i?el bez varovani. Na ja?e 1783 se nad ?asti ji?niho Islandu rozprost?el oblak namodraleho kou?e, jeho? zdroj nebyl odhalen. Za?atkem kv?tna posadka danske plachetnice plavici se okolo ji?niho pob?e?i Islandu tvrdila, ?e spat?ila v horach n?kolik ohnivych sloup? stoupajicich k nebi. O n?kolik tydn? pozd?ji se ne?ekan? rozvodnila ?eka Skafta protekajici v blizkosti vesnice Kirkjubæjarklaustur . ?pinava a nep?ijemn? zapachajici voda zaplavila pastviny lemujici b?ehy. [10]

Ji? n?kolik dni p?ed samotnou erupci postihla oblast serie zem?t?eseni , ktera napovidala, ?e se magmaticky krb pod povrchem plni magmatem. [3] Dne 8. ?ervna 1783 do?lo k otev?eni trhliny freatickou erupci , vystupujici ?have magma se dostalo do kontaktu s vodou, ?im? do?lo k nar?stu tlaku a ?ad? silnych hlasitych explozi . Ty utvo?ily a? 130 krater?, ze kterych za?alo unikat bazalticke magma . Otev?elo se postupn? deset men?ich paralelnich trhlin, je? m?ly delku 2 a? 5 km, [3] ?im? vznikla v podstat? jednotliva sope?na erupce dlouha p?es 25 km. Dnes se odhaduje, ?e do?lo k deseti r?znym sope?nym erupcim, ka?da nova erupce se vice posunula sm?rem na sever. [3] B?hem n?kolika dni do?lo ke zm?n? typu erupce, exploze za?aly postupn? ustavat a sopka se dostala p?es Strombolsky typ erupce a? po vylevny havajsky styl , kdy lava bez explozi vytekala ve velkem mno?stvi a velkou rychlosti na povrch . Dle indexu sope?ne aktivity dosahla tehdej?i erupce ?esteho stupn?, ale sou?asn? b?hem erupce do?lo k extremnimu uvoln?ni sope?nych plyn? , p?eva?n? v podob? slou?enin siry, ktere zap?i?inily jednu z nejv?t?ich klimatickych udalosti minuleho tisicileti. [11] Odhaduje se, ?e b?hem n?kolika prvnich tydn? erupce bylo denn? do atmosfery uvol?ovano okolo 1,7 megatuny oxidu si?i?iteho (SO 2 ) . [12]

?ir?i pohled do okoli oblasti Lakagigar

B?hem samotne erupce se na povrch dostalo mno?stvi bazalticke lavy odpovidajici 14 km 3 a 0,91 km 3 tefry . Odhaduje se, ?e lava zaplavila a? 600 km 2 [3] (jiny zdroj uvadi 565 km 2 [13] ), odpovidajici p?ibli?n? 0,5 % povrchu Islandu. [3] ?ty?i nebo p?t lavovych fontan [1] chrlilo lavu do vy?ky mezi 800 a? 1450  m , [3] [14] nasledkem ?eho? se dostalo do atmosfery obrovske mno?stvi pevneho materialu, ktery byl pomoci jetstream? transportovan po cele planet? . Nap?iklad v let? 1783 nastalo ve Velke Britanii leto , zname jako ?pise?ne leto“ pro mno?stvi spadu v podob? sope?neho prachu. [15] Americky diplomat a v?dec Benjamin Franklin v tem?e roce popsal atmosfericky efekt, ktery popsal jako ?suchou mlhu“. Tuto mlhu pozd?ji spojil s nasledujicimi chladnymi zimami a navrhl, ?e za tim v?im stoji prav? erupce Laki. [16] Odhaduje se, ?e vlivem konvekce sope?ny mrak nad mistem erupci vystoupal do vy?ky 12 [17] a? 15 kilometr? [3] (n?ktere modely nazna?uji, ?e se material dostal a? do stratosfery [14] [18] ) a aerosoly unikle do atmosfery v pr?b?hu nasledujicich let zp?sobily znatelne ochlazeni atmosfery severni polokoule Zem?. [19] Ochlazeni se projevilo extremni zimou teho? roku a v nasledujicich letech chladnym letem s nep?edvidatelnym po?asim , ktere zp?sobilo neurodu po cele Evrop?. Leto v roce 1783 bylo dokonce nejchladn?j?i leto za poslednich 500 let na spoust? mist. [5] Erupce Laki se ?asto spojuje s Francouzskou bur?oazni revoluci v roce 1789 , ktera byla vyvolana ?aste?n? i nedostatkem potravy pro populaci a jeji naslednou chudobou , co? zp?sobila zm?na po?asi vyvolana erupci. [19] [20]

Erupce pokra?ovaly a? do 7. unora 1784 , ale v?t?ina lavy byla na povrch transportovana b?hem prvnich n?kolika m?sic?. Sou?asn? s erupci Laki do?lo k erupci i dal?i sopky ? Grimsvotn , ze ktere pas prasklin a erupci vychazel. Grimsvotn ukon?il sope?nou aktivitu a? v roce 1785. Odhaduje se, ?e se do atmosfery uvolnilo a? 8 milion? tun fluorovodiku , p?es 120 milion? tun oxidu si?i?iteho , p?es 90 milion? tun kyseliny sirove , [1] co? v cele Evrop? zp?sobilo ml?ny opar pozorovany a? v Syrii , severni Africe a na zapadni Sibi?i . [8] B?hem erupce do?lo take ke t?etimu nejdel?imu lavovemu vylevu na sv?t? zvanemu Eldhraun od dob posledni doby ledove . [3]

Nasledky na Islandu [ editovat | editovat zdroj ]

V okoli Laki se nachazi mno?stvi sope?nych bomb

D?sledky erupce pro Island byly zcela katastrofalni . Odhaduje se, ?e zem?elo 20 a? 25 % tehdej?i populace Islandu, co? odpovida p?ibli?n? 9000 [21] a? 9500 lidem. [1] Sou?asn? zem?elo okolo 80 % ovci , 50 %  skotu a 50 %  koni na nasledky zubni a kostni fluorozy , [15] [22] kdy se zvi?ata otravila poz?enim fluorinu napadaneho na travu. [6] Nasledky erupce byly natolik zni?ujici, ?e danska vlada spravujici Island dokonce zva?ovala p?esidleni celeho zbytku (40 000 lidi [7] ) populace ostrova mimo Island. [1] [7] Erupce zp?sobila hladomor jak v roce 1783, kdy na Islandu v podstat? nebylo leto, tak i v roce 1786 . [7]

Lavove proudy za?aly 8. ?ervna unikat, v jihozapadni ?asti praskliny se snadno rozlevaly po rovinatem terenu a za?aly zaplavovat okolni farmy . Lava zcela zni?ila 20 farem a dal?ich 30 siln? poni?ila. [3] Nap?iklad vy?e zmin?na ?eka Skafta , ktera se je?t? p?ed erupci rozvodnila, postupn? vyschla. P?itom korytem se obvykle valilo tolik vody, ?e pro jeji p?ekonani museli kon? p?eplavat p?ibli?n? 120 metr? ?iroky usek. 11. ?ervna pokryl krajinu snih. Na pastvinach vznikla tvrda ledova krusta branici zvi?at?m v p?istupu k pastv?. 12. ?ervna se vyschle koryto ?eky Skafta op?tovn? naplnilo. Jen?e se do koryta nevratila voda , ale rychle se pohybujici a do ruda rozpalena lava , ktera p?i kontaktu s vodou explodovala. V okoli lavoveho proudu se proto ozyval neustaly hluk praskajiciho kameni. [10] Dvanact dni po erupci (20. ?ervna) se lavovy proud zastavil pobli? vesnice Kirkjubæjarklaustur . Nasledn? se erupce p?enesly do severovychodni ?asti. Od 29. ?ervna a? do ?ijna se pak lava valila oblasti, kudy protekala ?eka Hverfisfljot . [7] N?ktere lavove proudy dosahly delky a? 35  km od mista erupce. [6]

Povrch bazalticke lavy je kv?li vy??imu obsahu oxid? ?eleza zbarven na povrchu do ?ervena

Nasledky v Evrop? [ editovat | editovat zdroj ]

Dva dny po erupci dosahl sope?ny mrak Faerske ostrovy , Norsko a Skotsko . V polovin? ?ervna ji? sope?ny popel dosahl st?edni Evropy, [3] kde zp?sobil neurodu a roz?i?eni nemoci . Do 24. ?ervna se mra?no rozkladalo ji? nad celou Evropou a zasahovalo a? do Finska a na Balkan . Dobovy tisk popisoval slunce p?i vychodu a p?i zapadu jako krvav? ?erveny disk a bylo mo?ne jej i v poledne pozorovat nechran?nym okem. [3]

Vlivem aktualniho rozlo?eni tlakovych utvar? v atmosfe?e se oblak za?al po Evrop? pohybovat ve spirale. Nad kontinentem se proto dokazal dr?et po n?kolik dlouhych tydn?. Oblak palil v o?ich i v ustech. Pole, louky a lesy, ktere se obvykle v tuto ro?ni dobu zelenaly, za?aly hn?dnout a ze strom? opadavalo listi. Oblak navic doprovazely extremn? vysoke teploty a silne p?ivalove de?t?, leto 1783 se proto stalo nesnesitelnym. [10] Vedle Islandu nejsiln?ji dopadly nasledky erupce na severske zem?. V zapadni Evrop? a na Britskych ostrovech kysele de?t? siln? po?kodily lesy a zni?ily men?i rostliny, co? zp?sobilo v?eobecnou neurodu. [3]

Po letnich vlnach veder roku 1783 p?i?la do Evropy tuha zima, ktera byla jedna z nejhor?ich za poslednich 250 let. Lide po celem kontinentu umrzali na ulicich m?st. V okoli Holandska zamrzlo Severni mo?e tak, ?e dvojice brusla?? byla schopna urazit 25 kilometr? podel pob?e?i. Ve Stockholmu nam??ili v b?eznu teplotu ?33,7 °C, nejni??i teplotu, ktera tam byla kdy v tuto ro?ni dobu nam??ena. Labe a Dunaj zcela zamrzly. V horach se nahromadily obrovske zasoby sn?hu. [10]

Na ja?e 1784 postihly rozsahle oblasti Evropy devastujici povodn?. Dotkly se i Prahy . Hladina Vltavy se za 12 hodin zvedla o ?ty?i metry. Vzedmuti hladiny spole?n? s plovoucimi krami ledu zap?i?inilo poni?eni Karlova mostu . [10]

Nasledky v Asii [ editovat | editovat zdroj ]

V ?ervenci 1783 se sope?ny mrak rozkladal u? i na uzemi Ruska , Sibi?e a pozd?ji i nad ?inou . [3] P?edpoklada se spojitost mezi erupci Laki a neurodou ry?e v Japonsku . [3]

Nasledky v Africe [ editovat | editovat zdroj ]

K roku 2009 je okoli sopky stale pokryto kompaktni lavou a sope?nym popelem. Oboji por?sta postupn? mech

Nedavna v?decka studie spojuje se sope?nou erupci Laki hladomor v Egypt? na konci 18. stoleti. Vlivem erupce nejspi?e do?lo k del?imu obdobi sucha v severni Africe, ktere zmen?ilo pr?tok Nilu , hlavni zasobarny vody v oblasti. Nedostatek vody se projevil v tom, ?e velka ?ast ka?doro?n? zaplavovanych poli nebyla zaplavena , tak?e nemohlo dojit k jejich oseti. Podobny problem nastal i nasledujici rok. Dobovi pam?tnici uvad?ji, ?e nasledkem hladu zem?elo stejne mno?stvi lidi jako p?i p?edchozich morovych epidemiich . [5] Podle jinych zdroj? a? ?estina obyvatel Egypta zem?ela nebo do?asn? ode?la ze zem? (asi 500 tisic lidi). [10]

Nasledky v Severni Americe [ editovat | editovat zdroj ]

V Severni Americe se zima roku 1784 stala nejdel?i a nejstuden?j?i zimou, ktera byla kdy lidmi zaznamenana. V oblasti Nove Anglie se teplota pohybovala pod bodem mrazu nejdele v historii, v New Jersey se potykali s obrovskymi p?ivaly sn?hu. V oblasti p?istavu Charleston v Ji?ni Karolin? bylo mo?ne bruslit na zamrzle hladin?. ?eka Mississippi zamrzla v New Orleans a ve vodach Mexickeho zalivu se vyskytovaly ledove kry. [23] [24]

Nasledky na cele severni polokouli [ editovat | editovat zdroj ]

Oxid si?i?ity se spole?n? s vodou v atmosfe?e m??e b?hem n?kolika tydn? p?em?nit v kapi?ky kyseliny sirove . Tyto kapi?ky se nasledn? p?em?ni v sulfatove aerosolove ?astice, ktere jsou d?le?itym ?initelem v sou?asnych zm?nach klimatu . Doka?ou toti? m?nit teplotu v atmosfe?e. A to bu? jejim oh?ivanim, nebo ochlazovanim. Velke mno?stvi t?chto aerosol? z?stalo nad celou severni polokouli ve stratosfe?e po n?kolik let. Zatimco v Evrop? zp?sobily tyto aerosoly nesnesitelna horka a ni?ive letni bou?ky, celkov? jejich p?itomnost ve vy??ich ?astech atmosfery zp?sobila ochlazeni na cele planet?. Odhaduje se, ?e vlivem exploze Laki poklesly pr?m?rne teploty na severni polokouli o 1,3 °C a ni??i teploty vydr?ely po n?kolik let. [10]

Geopoliticke nasledky [ editovat | editovat zdroj ]

Nep?edvidatelne po?asi se zmin?nym poklesem pr?m?rnych teplot zap?i?inily opakovanou neurodu a s tim spojene stradani obyvatelstva. Hladove bou?e se prohan?ly severni polokouli a strhavaly staty do revolu?niho v?eni. To nap?iklad v roce 1789 v tehdej?i monarchisticke Francii vyustilo v utok na Bastilu a za?ehnuti Velke francouzske revoluce , b?hem ni byla monarchie nahrazena demokracii . Dnes se proto ?ast v?dc? kloni k nazoru, ?e mezi revolu?nimi udalostmi na konci 18. stoleti a islandskou sopkou Laki existuje z?ejma souvislost. Je proto mo?ne, ?e za jednu z nejv?t?ich zm?n v politickem uspo?adani Evropy (a nasledn? i sv?ta) vd??ime teto islandske sopce. [10]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Laki na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f Horackovi.net - Laki [online]. Horackovi.net [cit. 2009-10-18]. Dostupne online .  
  2. ↑ a b Laki volcano - Information [online]. Tripod.com [cit. 2009-10-18]. Dostupne online . (anglicky)  
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r LAKAGIGAR SKAFTAFELL NATIONAL PARK [online]. ust.is, 2004-02-25 [cit. 2009-10-18]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-07-28. (anglicky)  
  4. ↑ PARFITT, Elisabeth A.; WILSON, Lionel. Fundamentals of Physical Volcanology . [s.l.]: Blackwell Publishing company, 2009. Dostupne online . ISBN   978-0-63205443-5 . Kapitola Volcanoes and climate: The effects of eruption volume on climate impact, s.  185 . (anglicky)  
  5. ↑ a b c Icelandic Volcano Caused Historic Famine In Egypt, Study Shows [online]. ScienceDaily, 2006-10-11 [cit. 2009-10-18]. Dostupne online . (anglicky)  
  6. ↑ a b c PARFITT, Elisabeth A.; WILSON, Lionel. Fundamentals of Physical Volcanology . [s.l.]: Blackwell Publishing company, 2009. ISBN   978-0-63205443-5 . Kapitola Volcanic systems: Flood basalt eruptions, s. 4?5. (anglicky) Dale jen ?Parfitt a Wilson (2009)“.  
  7. ↑ a b c d e What to see? Lakagigar [online]. vatnajokulsthjodgardur.is [cit. 2009-10-18]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-03-04. (anglicky)  
  8. ↑ a b Britannica - Laki [online]. Britannica [cit. 2009-10-18]. Dostupne online . (anglicky)  
  9. ↑ Laki and Eldgja?two good reasons to live in Hawai`i [online]. USGS, 2008-11-26 [cit. 2009-10-18]. Dostupne online . (anglicky)  
  10. ↑ a b c d e f g h Prokop Zavada a Petr Bro? (Geofyzikalni ustav AV ?R). Laki ? sopka, ktera pomohla za?ehnout Velkou francouzskou revoluci. vesmir.cz [online]. [cit. 2019-08-03]. Dostupne online .  
  11. ↑ [Brayshay and Grattan, 1999; Demaree and Ogilvie, 2001]
  12. ↑ SIGURDSSON, Haraldur. Encyclopedia of Volcanoes . [s.l.]: Academic Press, 1999. ISBN   978-0-12-643140-7 . Kapitola Flood Basalt Provinces , s. 358. (anglicky) Dale jen Sigurdsson a kolektiv (1999).  
  13. ↑ Sigurdsson a kolektiv (1999), str. 287.
  14. ↑ a b Sigurdsson a kolektiv (1999), str. 1087.
  15. ↑ a b BBC Timewatch: "Killer Cloud", broadcast 19 January 2007
  16. ↑ Parfitt a Wilson (2009), kapitola: Volcanoes and climate: Satellite monitoring of climate change after volcanic eruptions, str. 179.
  17. ↑ Sigurdsson a kolektiv (1999), str. 538.
  18. ↑ Parfitt a Wilson (2009), str. 187
  19. ↑ a b Iceland is a country of volcanoes and one of the greatest eruptions has been via the Laki volcano in 1783. [online]. [cit. 2009-10-18]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-10-11. (anglicky)  
  20. ↑ Wood, C.A., 1992. "The climatic effects of the 1783 Laki eruption" in C. R. Harrington (Ed.), The Year Without a Summer? Canadian Museum of Nature, Ottawa, pp. 58?77
  21. ↑ Sigurdsson a kolektiv (1999), str. 960.
  22. ↑ VOLCANOLOGY: Iceland's Doomsday Scenario? - Stone 306 (5700): 1278 - Science
  23. ↑ Wood, C.A., 1992. "The climatic effects of the 1783 Laki eruption" in C. R. Harrington (Ed.), The Year Without a Summer? Canadian Museum of Nature, Ottawa, pp. 58? 77.
  24. ↑ volcanoes from Iceland : Laki. perso.club-internet.fr [online]. [cit. 2009-10-18]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-09-26.  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

WITZEOVA, Alexandra, KANIPE, Jeff. Ostrov v plamenech. Neoby?ejny p?ib?h Laki, sopky, ktera v osmnactem stoleti zatahla nebe nad Evropou. Praha: Academia, 2023. ISBN 978-80-200-3451-9 .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Laki&oldid=23714018 “