Laga?

Starov?ka ; Mezopotamie
D?jiny Mezopotamie ; Eufrat ? Tigris
Sumer
	Eridu ? Ki? ? Uruk ? Ur ; Laga? ? Nippur
Elam
	Susy ? An?an
Akkadska ?i?e
	Akkad ? Mari
Amorite
	Isin ? Larsa ? Ekallatum
Babylonie ? Novobabylonska ?i?e
	Babylon ? Borsippa ? Chaldea ; P?imo?ska ?i?e
Asyrie ? Novoasyrska ?i?e
	A??ur ? Nimrud ; Dur ?arrukin ? Ninive
Chetite ? Kassite ? Churrite ; Aramejci ? Gutejci ; Urartu ? Mitanni
Chronologie panovnik?
	Sumer ; Akkad ; Asyrie ; Babylonie
Mytologie a literatura
	Enuma eli? ? Gilgame? ; Marduk ? A??ur ? Sin ; Enlil ? Anunnaki
Jazyky
	Sumer?tina ? Elam?tina
	Akkad?tina ? Aramej?tina
	Churrit?tina ? Chetit?tina

Laga? byl sumersky m?stsky stat v ji?ni Mezopotamii , jeden z nejstar?ich stat? Sumeru a Babylonie . V sou?asnosti archeologicka lokalita Tell el-Hiba v Iraku .

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Za?atky Laga?e sahaji do 4. tisicileti p?. n. l., vrchol dosahl v druhe polovin? 3. tisicileti p?ed Kr. V polovin? 3. tisicileti bojoval se sousednimi m?stskymi staty Ummou a Urukem , co? vedlo k jeho zni?eni. Dostal se do sfery Staroakkadske ?i?e ( Sargon I. Akkadsky a jeho vnuk Naram-Sin ).

Po zaniku Staroakkadske ?i?e po smrti Naramsina, Laga? obnovil svou moc a stal se jednim z vedoucich sumerskych stat? sve doby. Jeho vedouci ulohu uznavali dal?i staty v oblasti, p?edev?im Eridu , Ur , Nippur , Adab , Uruk , Bad-tibira . Jeho vladcem se stal Gudea (2246?2226 p?. n. l.), ktery nechal budovat chramy a p?id?loval jim p?du, obnovoval stare zavla?ovaci kanaly a komunikace. Zachovalo se n?kolik jeho soch, na kterych napisy hlasaji jeho oddanost boh?m, vystupuje jako pe?livy hospoda?.

Vyznam Laga?e upadl za vlady III. dynastie z Uru (2111?2003 p?ed Kr.).

Archeologicky vyzkum [ editovat | editovat zdroj ]

Ruiny Laga?e objevil francouzsky konzul Ernest de Sarzec , ktery je zkoumal a? do sve smrti v roce 1901. Dal?i francouzske vyzkumy vedli Henri de Genouillac (1929?1931) a Andre Parrot (1931?1933). Pokra?oval v nich Gaston Cros. V sou?asnosti se vedou archeologicke vyzkumy ve dvou ?astech: na mist? chramu, zasv?ceneho E-Ninnovi a Ningirsuovi .

Vyznamne nalezy [ editovat | editovat zdroj ]

Zachovaly se sochy krale Gudey, jeho votivni a darovaci klinove texty.
Sumerskych plastik se dochovalo velice malo. Vyjimku tvo?i male plakety z jilu s r?znymi nam?ty z mytologie i b??neho ?ivota. Jedna z nejslavn?j?ich z tohoto m?sta zpodob?uje kojici matku , je? je prototypem v?ech mlad?ich vyobrazeni ?en, ozna?ovanych jako ? madony “. Plastika vynika jemnosti a realistickymi rysy. K vyzyvavemu oble?eni babylonskych kn??ek pat?ila odhalena ?adra a n?kdy pr?hledny od?v , skrze ktery si bylo mo?no prohlednout cele t?lo .

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

E. de Sarzec, Decouvertes en Chaldee (1887).
A. Parrot, Tello, vingt campagnes des fouilles (1877?1933), (Paris 1948).
Donald P. Hansen, Al-Hiba, 1968-1969, a Preliminary Report , Artibus Asiae (1970).
Encyklopedie starov?keho P?edniho Vychodu. Praha 1999
Vondru?ka, Vlastimil - Intimni historie; Moba; 2007

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Laga? na Wikimedia Commons
Fotografie z nalezi?t? Archivovano 10. 6. 2010 na Wayback Machine .