La?ska na?e?i neboli slezskomoravska na?e?i ( slezsky : laszsko godka , polsky : gwary laskie ) jsou skupinou na?e?i ?eskeho jazyka ^[1] v ?asti opavskeho a t??inskeho Slezska a severovychodni Moravy .

Vnit?ni d?leni [ editovat | editovat zdroj ]

La?ska na?e?i se d?li na t?i skupiny:

• zapadni (opavskou),
• vychodni (ostravskou),
• ji?ni (fren?tatskou).

V n?kterych publikacich se adjektivem la?sky ozna?uji i na?e?i t??inska, opavska skupina se v t?chto publikacich pak nazyva skupinou zapadni, ostravska na?e?i dialekty st?edola?skymi a t??inska vychodola?skymi (nap?. Ad. Kellner). Souhrnn? se v tomto pojeti nazyvaji zapado- a st?edola?ska na?e?i slezsko-moravskymi a vychodola?ska (t??inska) slezsko-polskymi.

Ve slovenske literatu?e pojednavajici o goralskych na?e?ich (nap?. Kri??akova) se n?kdy pojmem la?tina ozna?uji vyhradn? na?e?i t??inska (p?ip. ta na ?eskem uzemi, tj. na Zaol?i ).

Polske jazykove jevy v la?skych na?e?ich se napadn? podobaji smi?enych na?e?im v zapadnim ?adecku, je? vznikla posloven?t?nim goralskych ?adeckych na?e?i (slezsko-malopolskych).

Typicke znaky la?skych na?e?i [ editovat | editovat zdroj ]

La?ska na?e?ni skupina je mimo?adn? r?znoroda, jednotliva na?e?i teto na?e?ni skupiny se velmi podstatn? li?i, nicmen? zakladni rozdily je mo?no shrnout do nasledujicich bod?:

• rozli?eni l - ł
• vyskyt hlasek d? a dz
• absence delek u samohlasek (v?echny samohlasky se vyslovuji kratce)
• rozli?ovani i - y ve vyslovnosti
• splyvani ?, ? - ?
• zanika koncove -l v jednotnem ?isle mu?skeho rodu p?i?esti minuleho sloves 1. t?idy
• stejn? jako u jinych na?e?i morav?tiny a ve sloven?tin? zh a z oproti ?eskemu sh a s (nap?. zhoda, zebrat)
• zm?na u na u
• 6. a 7. pad mno?neho ?isla v?eho ma koncovku -mi , pop?ipad? -ma
• sloveso byt v 1. osob? jednotneho ?isla ma jako pomocne sloveso i jako sponove sloveso ve vyznamu existovat tvar sem
• sloveso byt v 3. osob? mno?neho ?isla ma tvar su nebo sum
• rozkazovaci zp?sob 2. osoby jednotneho ?isla s koncovkou -i/y , v 1. osob? mno?neho ?isla -imy/-ymy , ve 2. osob? mno?neho ?isla -i?e
• p?izvuk le?i v?dy na p?edposledni slabice slova nebo slovniho celku
• po nezn?le souhlasce se v m?ni na f
• vynechavani j- ve skupin? ji- na za?atku slova
• v druhem pad? mno?neho ?isla maji podstatna jmena mu?skeho rodu koncovku -uv (- uf )
• v 7. pad? jednotneho ?isla zajmen mu?skeho a st?edniho rodu a 2., 3., 6. a 7. padu mno?neho ?isla tvrdeho sklo?ovani zajmen neni zm?na samohlasky p?ed koncovkou jako ve spisovne ?e?tin?
• nesta?ene sklo?ovani slov muj, tvuj, svuj (tj. mojeho, tvojeho, svojeho )
• koncovka infinitivu na -?, -?, -?
• p?i?esti minule sloves typu spadnout ma v?dy tvar s -nu- ( spadnuł ), ostatni tvary jsou ale bez -nu-
• 2. osoba jednotneho ?isla slovesa byt ma ve vyznamu ?existovat“ nebo ve vyznamu sponoveho slovesa tvar sy , jako pomocne sloveso m??e ale mit sta?eny tvar -s , m??e ale mit i tvar sy
• 3. osoba mno?neho ?isla slovesa chtit ma tvar chcu

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Bibliografie [ editovat | editovat zdroj ]

• LORI?, Jan: Rozbor pod?e?i hornoostravskeho ve Slezsku. Praha, ?eska akademie cisa?e Franti?ka Josefa pro v?dy, slovesnost a um?ni, 1899.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• La?sko
• Ondra Łysohorsky
• Slez?tina (lechicky jazyk)
• Severoopavske na?e?i

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu la?ska na?e?i na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.