Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Kyjono?ci
(Eurypterida, syn. Gigantostraca) je vym?ely
?ad
podkmene
klepitkatc?
. Zahrnuje mimo jine i nejv?t?i zname
?lenovce
, jaci kdy na
Zemi
?ili.
[1]
Latinsky nazev Eurypterida pochazi z
?eckych
slov
eury
=?iroky a
pteron
=k?idlo.
Tito ob?i bezobratli ?ivo?ichove byli dravymi obyvateli mo?i. N?kte?i kyjono?ci dosahovali delky a? kolem 2,5 metru, ov?em mnoho p?islu?nik? teto skupiny bylo men?i ne? 20 cm. Nejznam?j?im
rodem
je
Eurypterus
, ktery zahrnuje vice ne? 200 znamych
druh?
. Nejv?t?im dosud znamym druhem byl
Jaekelopterus
, ktery m??il na delku a? 2,6 metru a jeho "
klepeta
" byla dlouha kolem 46 cm. ?lo zarove? i o nejv?t?iho znameho ?lenovce v?ech dob. ?ili v mo?i a pozd?ji i ve sladkych a
brakickych
vodach.
Ocas
m?li ?pi?aty a je mo?ne, ?e m?li
jedove bodce
, ov?em neexistuji ?adne d?kazy, ?e by byli jedovati. T?lo m?li kryte silnym
exoskeletem
. Byli to dravci, kte?i se pohybovali po mo?skem dn? a lovili mnoho tehdej?ich ?ivo?ich?.
Vyzkum, publikovany v za?i roku
2020
ukazal, ?e tito bezobratli mo??ti tvorove mohli dychat atmosfericky kyslik. Mohli se tedy teoreticky pohybovat i po sou?i.
[2]
Skupina se d?li na skupiny
Stylonurina
a
Eurypterina
. Jejich nejbli??imi ?ijicimi p?ibuznymi jsou
ostrorepi
. N?kdy byvaji ozna?ovani jako mo??ti ?ti?i, p?esto?e se
?tiry
nejsou blizce p?ibuzni. Jejich
fosilie
byly nalezeny tak?ka po celem sv?t?.