Krutihlav obecny

Krutihlav obecny
	Krutihlav obecny
Stupe? ohro?eni podle IUCN
	; malo dot?eny
V?decka klasifikace
?i?e	?ivo?ichove (Animalia) ;
Kmen	strunatci (Chordata) ;
Podkmen	obratlovci (Vertebrata) ;
T?ida	ptaci (Aves) ;
Podt?ida	letci (Neognathae) ;
?ad	?plhavci (Piciformes) ;
?ele?	datloviti (Picidae) ;
Rod	krutihlav ( Jynx ) ;
Binomicke jmeno
	Jynx torquilla ; Linnaeus , 1758
	Mapa roz?i?eni krutihlava obecneho (oran?ov? hnizdi?t?, mod?e zimovi?t?, zelen? celoro?ni vyskyt) Mapa roz?i?eni krutihlava obecneho (oran?ov? hnizdi?t?, mod?e zimovi?t?, zelen? celoro?ni vyskyt)
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Krutihlav obecny ( Jynx torquilla ) je men?i ptak z ?eledi datlovitych (Picidae).

Taxonomie [ editovat | editovat zdroj ]

Rozli?uje se v?t?inou 7 poddruh? , z nich? se v Evrop? vyskytuji 3: ^[2]

J. t. torquilla (Linnaeus, 1758) ? v?t?ina Evropy
J. t. tschusii Kleinschmidt, 1907 ? Italie v?etn? Sicilie , Sardinie a Korsiky
J. t. sarudnyi Loudon, 1912 ? od Uralu dale na vychod

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Velikosti vrabce (delka t?la 16?18 cm), s kratkym ?pi?atym zobakem a dlouhym ocasem. Ope?eni je nenapadne, svrchu hn?do?ed? skvrnite, zespodu ?pinav? bile a ?lutavookrove s tmavymi prou?ky. P?es oko a po stranach krku se tahne jedna, p?es st?ed temene a h?bet druha tmava paska. Ob? pohlavi jsou stejna. ^[3] Ma velmi ohebny krk, diky kteremu doka?e oto?it hlavu a? o 180 stup??. Od ostatnich datlovitych li?i m?kkym ocasem, ktery mu neumo??uje ?plhat po stromech.

Hlas [ editovat | editovat zdroj ]

Zpivajici krutihlav

Jako popla?ny hlas slou?i n?kolikrat opakovane tvrde ?tek“. Zp?v je charakteristicka ?ada 12?18 hlasitych, na?ikav? zn?jicich ton?. ^[2]^[3]

Roz?i?eni [ editovat | editovat zdroj ]

?ije v severozapadni Africe , v?t?in? Evropy a v mirnem pasmu Asie . Je ta?ny, evropska populace zimuje ve st?edni Africe severn? od rovniku a ojedin?le i ve St?edomo?i , ptaci z Asie v Indii a jihovychodni Asii .

Vyskyt v ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

V ?esku hnizdi na celem uzemi, hlavn? v ni??ich polohach, ale misty i dosti vysoko v horach (nejvy?e v Krkono?ich v 1130 m n. m. a v Jesenikach v 1110 m). Jeho stavy se od po?atku 60. let 20. stoleti sni?uji; v letech 1985?89 byla celkova po?etnost odhadnuta na 2,5?5 tisic par?, v obdobi let 2001?03 na 2?4 tisice par?. ^[2]^[4]

Krutihlav je jedinym p?isn? ta?nym druhem ?plhavce v ?esku. P?ilet probiha od b?ezna do dubna , odlet od srpna do za?i . ^[2]

Biotop [ editovat | editovat zdroj ]

Vyhledava sv?tle listnate a smi?ene lesy , ?ije i v remizcich, sadech nebo v k?ovinach s jednotlivymi stromy.

Rozmno?ovani [ editovat | editovat zdroj ]

Par krutihlav? obecnych u hnizdni dutiny s mla?aty

Hnizdi jednotliv?, teritorialn?. K tvorb? par? dochazi ihned po p?iletu na hnizdi?t?. Hnizdo je v dutin? stromu, kterou si kv?li slabemu zobaku nedoka?e vytesat ani v nejnahnilej?im strom?. Vyu?iva proto ji? existujici dutiny, a to v?etn? t?ch obsazenych jinym drobnym ptakem, nap?. sykorou ko?adrou . V tomto p?ipad? p?vodniho obyvatele dutiny vy?ene a vyhodi jeho hnizdo s vejci nebo mla?aty. Vlastni hnizdo nestavi, sn??ku klade p?imo na dno dutiny na zbytky trouchu nebo stareho hnizda. Hnizdi 1?2× ro?n? od dubna do ?ervence. Samice sna?i v jednodennich intervalech 8?11 (5?12) ?ist? bilych vajec o rozm?rech 20,7 × 15,5 mm, na kterych sedi oba rodi?e 12?14 dni. Je-li sedici ptak vyru?en, zaujima typicky obranny postoj, p?i kterem sy?i, je?i pe?i na temeni a krouti hlavou (odtud ?esky nazev krutihlav ). Mla?ata jsou krmena ob?ma rodi?i, hnizdo opou?t?ji po 18?22 dnech a za dal?ich 7?14 dni se osamostat?uji. Pohlavni dosp?losti dosahuji ve 2. kalenda?nim roce. Nejvy??i znamy v?k krou?kovaneho ptaka je nejmen? 10 let. ^[2]

Vejce krutihlava obecneho

Potrava [ editovat | editovat zdroj ]

?ivi se p?eva?n? mravenci a jejich larvami , hlavn? druhy Lasius niger , L. flavus a Myrmica rubra . Men? po?ira take jiny hmyz , pavoukovce , hlemy?d? a vyjime?n? i pta?i vejce. Na podzim konzumuje take r?zne plody, nap?iklad bezu. Ko?ist sbira dlouhym lepkavym jazykem. Na rozdil od p?ibuznych ptak? ji nehleda v k??e strom?, ale hlavn? na zemi. ^[2]

Ochrana [ editovat | editovat zdroj ]

V ?ervenem seznamu ?R je za?azen do kategorie VU, tzn. zranitelny druh, ve vyhla?ce M?P ?R ?. 395/1992 Sb. je veden jako druh siln? ohro?eny.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3 . 9. prosince 2021. Dostupne online . [cit. 2021-12-27].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f HUDEC, Karel , a kol. Fauna ?R. Ptaci 2 . Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7 .
↑ ^a ^b SVENSSON, Lars , a kol. Ptaci Evropy, severni Afriky a Blizkeho vychodu . 2. vyd. Plze?: ?ev?ik, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7 . S. 246?247.
↑ ??ASTNY, Karel ; BEJ?EK, Vladimir; HUDEC, Karel. Atlas hnizdniho roz?i?eni ptak? v ?eske republice 2001-2003 . Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7 .

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

SAUER, Frieder. Ptaci les?, luk a poli . Z n?m. p?el. RNDr. Ji?i ?iha?. 1. vyd. v ?R. Praha: Ikar, 1995. 286 s. ISBN 80-85830-99-X .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu krutihlav obecny na Wikimedia Commons
Taxon Jynx torquilla ve Wikidruzich
Galerie krutihlav obecny na Wikimedia Commons
Hlasova ukazka z po?adu ?eskeho rozhlasu Hlas pro tento den Archivovano 14. 7. 2013 na Wayback Machine .

[3f1e93db4e37d7d17b6995ec849416709237e551-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3 . 9. prosince 2021. Dostupne online . [cit. 2021-12-27].

[hudec-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f HUDEC, Karel , a kol. Fauna ?R. Ptaci 2 . Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7 .

[svensson-3] SVENSSON, Lars , a kol. Ptaci Evropy, severni Afriky a Blizkeho vychodu . 2. vyd. Plze?: ?ev?ik, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7 . S. 246?247.

[CR_atlas-4] ??ASTNY, Karel ; BEJ?EK, Vladimir; HUDEC, Karel. Atlas hnizdniho roz?i?eni ptak? v ?eske republice 2001-2003 . Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7 .

[1]

[2]

[3]

[4]