Povstani v Louisian? v roce 1768
konflikt : sou?ast Sedmilete valky v Evrop?
Ozna?eni mista popravy ?bu?i??“ p?ed statni mincovnou v New Orleans
Trvani	1768
Misto	Louisiana , Nove ?pan?lsko
Vysledek	?pan?lske vit?zstvi
Zm?ny uzemi	?pan?lske p?evzeti francouzske kolonie
Strany
?pan?lsko kreol?ti osadnici Louisiany
Velitele
Antonio de Ulloa Alejandro O'Reilly Nicolas Chauvin de La Freniere Joseph Milhet
Sila
2 100, 23 vale?nych lodi nezname
Ztraty
nezname nezname
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Kreolske povstani (1768) zname take jako ?Rebelie z roku 1768“ nebo ?Kreolska vzpoura“ byl neusp??ny pokus kreolskych elit a n?meckych osadnik? v New Orleans zvratit p?edani francouzskeho uzemi Louisiany ?pan?lsku, jak bylo stanoveno v tajne dohod? uzav?ene ve Fontainebleau roku 1762 .

Povstani m?lo za cil donutit ?pan?lskeho guvernera Antonia de Ulloa opustit New Orleans a vratit se do ?pan?lska. Jeho nastupce general Alejandro O'Reilly povstani rozdrtil, jeho p?t v?dc? nechal popravit a upevnil ?pan?lske pravo na toto uzemi.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Pozadi [ editovat | editovat zdroj ]

Podle Pa?i?ske smlouvy z roku 1763 , ktera ukon?ila sedmiletou valku v Severni Americe, znamou jako francouzsko-indianska valka , Francie ztratila v?echna sva uzemi na severoamerickem kontinentu, v?etn? Kanady , Illinois a Louisiany . Ponechala si francouzske ostrovy v Karibiku a take ostrovy Saint Pierre a Miquelon . Velka Britanie ziskala Kanadu a uzemi na vychodnim b?ehu ?eky Mississippi a jejich p?itok?. Francie p?enechala kontrolu nad m?stem New Orleans s celym uzemim na zapadnim b?ehu ?eky Mississippi a jejimi p?itoky ?pan?lsku . Realizace podminek dohody v Severni Americe probihala zvolna. Francouzi pokra?ovali v roz?i?ovani svych kolonii, v?etn? zalo?eni St. Louis . V dubnu 1764 nastoupil do u?adu prvni ?pan?lsky guverner Jean-Jacques Blaise d'Abbadie, francouzsky u?ednik, ktery pro ?pan?ly spravoval Louisianu. Vyslechl sti?nosti domorodc? a 4. unora 1765 zem?el. Ve sprav? kolonie pokra?oval kapitan Charles Philippe Aubry , francouzsky d?stojnik. Koloniste v Louisian? se ?pan?lskou spravou nesouhlasili a v lednu 1765 byl Jean Milhet, bohaty, vlivny obchodnik z New Orleans, vyslan do Francie, aby se odvolal p?imo k Ludvikovi XV. . M?l za ukol po?adat krale o zru?eni rozhodnuti o p?evodu Louisiany pod ?pan?lskou spravu. Kral nejen ?e mu nevyhov?l, neposkytl mu ani audienci. ^[1]

Dne 5. b?ezna 1766 p?ijel do Louisiany novy ?pan?lsky guverner Antonio de Ulloa . ^[2] P?ivezl s sebou pouze 90 vojak? a malou skupinu u?ednik?. Pokud by do?lo k rebelii, nem?l by dostate?nou podporu. Proto nep?edlo?il sve pov??ovaci listiny a formaln? nepotvrdil p?edani uzemi, dokonce ani nevyv?sil ?pan?lskou vlajku nad Place d'Armes. Misto toho se rozhodl nechat vest kolonii i nadale Aubreymu, ktery byl prozatimnim francouzskym guvernerem. ^[3] Ulloa formaln? p?evzal kolonii do ?pan?lskeho vlastnictvi na konci ledna 1767, b?hem improvizovaneho ob?adu konaneho v La Balize v Louisian?. Nasledujici den, kdy? nastal ?as podepsat akt p?evodu, Ulloa se rozhodl akt nepodepsat a prohlasil, ?e po?ka, a? bude mit k dispozici dostate?nou vojenskou podporu. Elitu New Orleansu rozho??ilo nejen toto jeho rozhodnuti, urazilo je zejmena to, ?e se ceremonial neodehral v New Orleans, hlavnim m?st? kolonie, a nebyli spokojeni ani s pr?b?hem ob?adu. Podle jejich nazoru nebyl proveden s o?ekavanou pompou. Byli take zmateni tim, ?e nad New Orleans stale vlala francouzska vlajka, zatimco ?pan?lska vlajka vlala nad La Balize. ^[4]

?pan?l?ti u?ednici v Havan? , kterym byl Ulloa pod?izen, ignorovali mnoho jeho po?adavk?, v?etn? nahrazeni francouzske m?ny v kolonii m?nou ?pan?lskou a take ?adal vyslani dal?ich vojak?. Ulloa, ktery hovo?il plynn? francouzsky, nem?l rad spole?nost v New Orleans. Pova?oval ji za plnou lump?, kte?i p?ili? pili a okazale se chlubili svym bohatstvim. On sam byl renesan?ni mu?, v?dec a p?irodov?dec, ktery studoval kartografii , astronomii a in?enyrstvi . Sv?j ?as rad?ji travil v La Balize, bli?e k usti ?eky Mississippi, kde mohl v klidu studovat floru a faunu teto oblasti a dopisovat si s v?dci a u?enci z celeho sv?ta. ^[5] V let? roku 1768 Ulloa oznamil sve plany zasahnout proti kvetoucimu pa?eractvi v Louisian? zu?enim usti Mississippi na jediny kanal, aby se zlep?ila bezpe?nost; oficialn? travil sv?j ?as v La Balize dohledem nad timto projektem. ^[4] Sou?asn? take oznamil, ?e Louisiana ji? nebude obchodovat s Francii ani s ?adnou z jejich kolonii, co? je v souladu s politikou ostatnich ?pan?lskych kolonii.

Povstani [ editovat | editovat zdroj ]

Na ja?e nebo po?atkem leta roku 1768 Francouz Denis-Nicolas Foucault, ktery byl v Louisian? ?Commaissaire-Ordonnateur“ ? finan?ni ?editel kolonie ? jen? na teto pozici setrval i pod ?pan?lskou vladou spolu s Nicolasem Chauvin de La Freniere, ktery byl v Louisian? generalnim prokuratorem za vlady Francie a take setrval ve sve funkci i po p?echodu pod ?pan?lsko, vymysleli spiknuti s cilem zbavit se guvernera Ulloy. V?t?ina spiklenc? byla z ?ad obchodnik? kolonie a dal?ich elit. Jejich sti?nosti se tykaly omezeni obchodu a dal?ich ekonomickych sankci. Bylo mezi nimi mnoho p?ibuznych, potomk? a tchan? Jeana-Baptiste Le Moyne de Bienville , jen? byl zakladatelem New Orleans, a mnozi povstalci byli ?leny Nejvy??i rady vytvo?ene Francouzi nebo s ni byli spojeni jako s hlavni soudni instituci kolonie, ktera se postupn? ? kv?li laxni kontrole kolonie z Pa?i?e ? stala v podstat? stejnym legislativnim subjektem jako instituce oficialni. ^[6] Joseph Milhet ? bratr Jeana Milheta ? byl poslan do osad zapadn? od Mississippi, aby p?ipravil povstani. Joseph Villere byl vyslan do komunit severozapadn? od New Orleans. Pierre Marquis byl zvolen velitelem Louisianske milice. B?hem p?iprav rebelie spiklenci zatkli francouzskeho vojenskeho d?stojnika Gilberta Antoina de St. Maxenta na zaklad? obvin?ni ze spoluprace s nep?itelem. Obvin?n byl pote co ho guverner Ulloa poslal uklidnit n?mecke osadniky. Balthasar Masan odcestoval na britske uzemi zapadni Floridy po?adat o pomoc. Britove pomoc odmitli. ^[7] Dne 28. ?ijna, kdy? v New Orleans vypukly nepokoje, Aubry doprovodil guvernera a jeho t?hotnou man?elku na lo? Volante , na ktere dorazil do kolonie. Na to Nejvy??i rada odhlasovala, ?e guverner musi do t?i dn? kolonii opustit. Aubry vyhov?l a 1. listopadu odjel na francouzskem plavidle, proto?e lo? Volante prochazela opravami. ^[8]

Kdy? byl ?pan?lsky guverner mimo Louisianu, byl propu?t?n take St. Maxent. Vrchni rada vypracovala memorandum Memorial of the Planters and Mechants of Louisiana on the Revolt of October 29, 1768. Memorandum m?lo byt obhajobou vzpoury pro domn?lou tyranskou vladu guvernera Ulloy a politiku ?pan?lske koruny ni?ici obchod. Bylo adresovano New Orleans a Francii. Delegace, je? m?la dokument dopravit p?es Atlantik byla bohu?el vyslana se zpo?d?nim. Do Pa?i?e delegati dorazili a? v roce 1769, to u? v Pa?i?i uve?ejnil svou verzi udalosti Ulloa. Ten nelenil a poslal sve vyslance do Madridu ihned pote, co odcestoval z New Orleans a mi?il na do Havany. Prakticky ve stejne dob? poslal svou verzi spiknuti do Pa?i?e take kapitan Charles Philippe Aubry. Tak se jejich verze se stala jedinou p?ijimanou. Zatimco pa?i?sky lid podporoval jednani Nejvy??i rady v New Orleans, francouzsky soud m?l jiny nazor. Mnoho u?ednik? odmitlo delegaty z Louisiany v?bec vid?t a ?adny z delegat? se do kolonie u? nikdy nevratil. ^[9]

?pan?lska odpov?? [ editovat | editovat zdroj ]

Kolem 6. ?ervence 1769 odplul do kolonie ?pan?lsky general Alexander (Alejandro) O'Reilly, narozeny v Irsku . O'Reilly bojoval za katoliky v armad? Rakouska , Francie a ?pan?lska proti armadam evropskych protestantskych mocnosti. ^[10] O'Reilly vyplul s 23 lod?mi, vybavenymi 46 d?ly, m?l k dispozici 150 000 pesos a tem?? 2100 vojak?, ?ernochy i b?lochy najate na Kub?. V ?ele flotily byla lo? Volante , ktera nyni slou?ila jako O'Reillyho vlajkova lo?. Do La Balize dorazili 21. ?ervence. Tam O'Reilly p?istal s Franciscem Boulignym, jeho francouzsky mluvicim pobo?nikem, ktery nesl dopis guvernerovi Aubreyovi. Bouligny zami?il proti proudu ?eky do New Orleans, kam dorazil ve?er 24. ?ervence. O?ekaval ho zachmu?eny dav, ktery byl na jeho p?ijezd upozorn?n rychlym ?lunem vyslanym posadkou v La Balize. Nasledujiciho rana Aubrey shroma?dil obyvatele m?sta a formaln? oznamil p?ijezd ?pan?lske flotily pod velenim generala O'Reillyho, jeho? pov?st byla jim dob?e znama. ^{[11] [12] [13]}

Dne 27. ?ervence O'Reilly uspo?adal ?srde?ne“ setkani na Volante v La Balize se t?emi v?dci spiknuti, La Frenierem, Pierrem Marquisem a Josephem Milhetem. La Freniere deklaroval jejich hlubokou uctu ke ?pan?lskemu krali a upozornil, ?e p?i povstani nebyla prolita ?adna krev. Obvinil Ulloua z ?neuznavani privilegii zaji?t?nych aktem postoupeni“, tak?e povstani bylo nezbytne. O'Reillyho odpov?? byla stru?na: ?Panove, neni mo?ne, abych soudil spor, ani? bych nejprve zkoumal p?edchozi okolnosti.“ Zavazal se, ?e v?c bude d?kladn? vy?et?ena a ?e ?bu?i?i“ budou postaveni p?ed spravedlivy soud. ^[14] O'Reillyho flotila dorazila do New Orleans po n?kolika tydnech plavby proti proudu. O'Reilly vystoupil 18. srpna, kdy? se p?edtim setkal s Aubreyem, aby mu ?ekl, ?e si p?eje uspo?adat ob?ad p?evzeti formalniho vlastnictvi Louisiany ihned po p?istani. D?lova rana oznamila za?atek podivane, ktera zahrnovala ukazku vystoupeni v?ech O'Reillyho vojak?, v?etn? 90 jezdc?. ?pan?l?ti u?ednici, kte?i z?stali v New Orleans, kdy? Ulloa ode?el, se p?ipojili k O'Reillyho doprovodu. Aubrey p?e?etl p?ikazy k p?evodu od kral? Francie a ?pan?lska a polo?il kli?e od bran m?sta k noham O'Reillyho. Francouzska vlajka byla formaln? sta?ena a ?pan?lska vlajka vzty?ena. Zazn?ly salvy z d?l a mu?ket, a francouz?ti a ?pan?l?ti vojaci k?i?eli: ?A? ?iji kralove!“. Ceremonii zakon?ilo Te Deum v katedrale. ^[15]

Nasledky [ editovat | editovat zdroj ]

Nasledujiciho rana, 19. srpna, O'Reilly po?adal Aubreyho o uplny popis povstani a o poskytnuti jmen v?dc? protest? a popis jejich skutk? a o jmena autor? ? Memoranda ?. Zpravu Aubrey p?edal nasledujici den O'Reillymu. Rano 21. srpna po p?e?teni Aubreyova dokumentu, ho O'Reilly informoval, ?e planuje zatknout a soudit v?dce, z nich? dev?t bylo pozvano do jeho kajuty pod r?znymi zaminkami. O'Reilly je obvinil ze zrady a oznamil, ?e byli zat?eni. Museli odevzdat sve me?e a byli odvedeni. ^[16] Kv?li mnoha rodinnym a obchodnim kontakt?m mezi spiklenci a ostatnimi elitami v?etn? obchodnik? v New Orleans, panovalo velke znepokojeni ohledn? toho, co se s nimi stane. O'Reilly v?echny uklidnil, ?ekl, ?e chce dosahnout ?p?isne spravedlnosti“, a ?e se nemaji ?eho bat. Dne 22. srpna zve?ejnil prohla?eni o amnestii a dal?i den, tedy 24. srpna poslal svobodnym obyvatel?m pozvani do sve rezidence, kde m?li 26. srpna p?isahat v?rnost ?pan?lske korun?. ^[17] Samotny soud za?al kratce po zat?eni spiklenc? a skon?il a? 24. ?ijna. Jeho forma byla ?pan?lsky ?proceso“, ve kterem po vypov?dich sv?dk? nasledoval vyslech obvin?neho. Ka?dy z nich m?l stanoveneho vlastniho obhajce, dokonce i Joseph Villere, ktery mezitim zem?el, proto?e uznani viny by mohlo ovlivnit vypo?adani jeho majetku. ?izeni vedl pe?livy kralovsky prokurator a univerzitn? vy?koleny obhajce, ktery p?icestoval s O'Reillym z Havany. O'Reillyho pobo?nik Bouligny byl oficialnim p?ekladatelem. Ob?alovani tvrdili, ?e podle ?pan?lskeho prava nemohou byt souzeni, proto?e Ulloa nikdy formaln? kolonii nep?evzal. Tento argument nebyl uznan. Vysledkem soudu bylo obvin?ni z pobu?ovani a zrady pro v?echny ob?alovane. ^[18]

O'Reilly vynesl rozsudek n?kolik dni po skon?eni soudu. P?t z obvin?nych ? La Freniere, Marquis, Joseph Milhet, Pierre Caresse a Jean-Baptiste de Noyan ? byli 25. ?ijna odsouzeni k trestu smrti a byli 26. ?ijna popraveni zast?elenim; to by byl take Villereho osud, kdyby byl nezem?el. Foucault, ktery byl francouzskym u?ednikem, byl poslan zp?t do Francie, kde byl vyslychan a pote dostal do?ivotni trest odn?ti svobody, z ktereho si odsed?l dva roky. P?t dal?ich spiklenc? bylo poslano do v?zeni na Kub?, jeden na do?ivoti, dva na 10 let a zbytek na 6 let. Byli propu?t?ni po dvou letech. Ve?kery majetek odsouzenych ? krom? majetku, ktery pochazel z v?na jejich man?elky ? byl zabaven. Dvacet jedna dal?ich spiklenc? bylo vykazano z Louisiany. Pouze jeden, stary mu?, m?l dovoleno do?it cely zbytek sveho ?ivota v New Orleans. ^[19] Jeden m?sic po popravach O'Reilly vyhlasil nove zakony pro kolonii, zname jako ?O'Reillyho zakonik“. Zakonik spojil zakony Indian? s O'Reillyho chapanim ?pan?lskych zakon? p?ejatych z Kastilie ? Siete Partidas nebo ?sedmidilny zakonik“ -, ale ponechal mistni zvykove francouzske pravni postupy, ktere byly v souladu se ?pan?lskym pravem. Byly p?epracovany spravni a soudni systemy a soudy byly decentralizovany, ?im? byla zavedena mistni spravedlnost a zru?ena Nejvy??i rada, jeji? ?lenove byli do zna?ne miry zodpov?dni za povstani. Rada byla nahrazena spravnim u?adem pod vedenim u?ednika Cabildo, ktery byl n?kdy volen n?kdy jmenovan. Tento zp?sob spravy obci byl pou?ivan v cele ?pan?lske Americe. ^{[20] [21]}

Uzemi z?stalo ve ?pan?lskych rukou a? do roku 1800, kdy bylo v tajne smlouv? uzav?ene v San Ildefonso (Third Treaty of San Ildefonso) podepsane 1. ?ijna uzemi vraceno Francii vym?nou za Toskansko . Kolonii v?ak i nadale spravovali francouz?ti u?ednici. V dubnu 1803 prodal Napoleon Bonaparte La Louisiane Spojenym stat?m vym?nou za hotovost plus vymazani francouzskych dluh?. Pozd?ji v roce 1803 a na ja?e roku 1804 byly oba tyto p?evody formaln? potvrzeny, p?i?em? francouzska vlajka byla do?asn? vzty?ena v New Orleans a znovu pozd?ji v St. Louis . Pote byla francouzska vlajka sta?ena a americka vlajka vzty?ena. Ceremonie roku 1804 v St. Louis se nazyvala Three Flags Day ( Den t?i vlajek). Prvky francouzskeho prava stale z?stavaji ve stat? Louisiana v platnosti.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Louisiana Rebellion of 1768 na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• FABIO, Anthony W. The Spanish Arrive in Louisiana: The Transformation from a French to a Spanish Colony. Historical Text Archive . Dostupne online [cit. 2013-11-18]. (anglicky)  
• Powell, Lawrence N. (2012) The Accidental City: Improvising New Orleans . Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press. ISBN   978-0-674-72590-4

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Pa?i?ska smlouva (1763)