Krajinna pamatkova zona

Pamatkov? chran?ne objekty a uzemi v ?esku
	Pamatka ;
	narodni kulturni pamatka ( s ) ; kulturni pamatka ( s ) ;
	Pamatkova rezervace ;
	m?stska ( s ) ; vesnicka ( s ) ; archeologicka ( s ) ; ostatni ( s ) ;
	Pamatkova zona ;
	m?stska ( s ) ? vesnicka ( s ) ? krajinna ( s ) ;
	Ochranne pasmo ;
	Sv?tove d?dictvi ( s ) ;

Krajinna pamatkova zona ( KPZ ) je specificky typ pamatkov? chran?neho uzemi, pamatkove zony , ktera vykazuje jak p?irodni, tak kulturn? historicke hodnoty, jejich? vyznam je pro vyhla?eni ochrany daneho uzemi rozhodujici. Z tohoto d?vodu je ochrana krajinnych pamatkovych zon v gesci pamatkove pe?e v souladu s pamatkovym zakonem ?. 20/1987 Sb., ktery v ?eskoslovenske socialisticke republice vstoupil v platnost 1. 1. 1988. Pro vyb?r a vyhla?ovani krajinnych pamatkovych zon jsou prvo?ade hodnoty dane kulturni krajiny. ^[1] Historicka kulturni krajina byva charakterizovana vyraznou kompozici, dopln?nou alejemi, mistnimi komunikacemi a souvisejicimi stavbami, m??e se v?ak jednat i o ukazku kontinualniho vyvoje zem?d?lskeho hospoda?eni ?i o poz?statky krajiny montanni s doklady hornicke ?innosti nebo o typ krajiny memorialni, spojene s pamatkami na vyznamne bitvy. ^[1] Jako prvni dv? krajinne pamatkove zony na uzemi ?eske republiky (tehdy je?t? v ramci ?SFR ) byly v roce 1992 prohla?eny Lednicko-valticky areal a boji?t? bitvy u Slavkova . ^[2] V ?ervnu 2024 se v ?esku nachazelo 28 krajinnych pamatkovych zon.

Mezinarodni dokumenty o ochran? kulturni krajiny [ editovat | editovat zdroj ]

Umluva o ochran? sv?toveho kulturniho a p?irodniho d?dictvi , p?ijata na 16. zasedani Vyboru pro sv?tove d?dictvi v roce 1992 v Santa Fe (USA).
Evropska umluva o krajin? ( European Landscape Convention ), p?ijata 20. ?ijna 2000 v italske Florencii. ?eska republika ji podepsala 28. 11. 2002, v platnost na uzemi ?R umluva vstoupila 1. b?ezna 2004. K lednu 2013 se jako smluvni strany k teto umluv? p?ipojilo 37 ?lenskych stat? Rady Evropy .
Umluva o ochran? archeologickeho d?dictvi Evropy (tzv. Maltska umluva), p?ijata 16. ledna 1992. Pro ?R vstoupila v platnost 23. za?i 2000.
Umluva o ochran? architektonickeho d?dictvi Evropy , p?ijata 3. ?ijna 1985 ve ?pan?lske Granad?. Pro ?R vstoupila v platnost 1. srpna 2000. ^[1]

Legislativni ochrana kulturni krajiny v ?eske republice [ editovat | editovat zdroj ]

Krom? mezinarodnich umluv, k nim? ?eska republika p?istoupila, odhodlani st?e?it a rozvijet zd?d?ne p?irodni a kulturni bohatstvi - hmotne i duchovni - deklaruje zakladni zakon ?R, tj. Ustava ?eske republiky . Dosud jediny zakon ?eske republiky, ktery ma pojem ochrany krajiny p?imo ve svem nazvu, je zakon ?. 114/1992 Sb. o ochran? p?irody a krajiny. Z hlediska pe?e o historickou kulturni krajinu ma prvo?ady vyznam zakon ?. 20/1987 Sb. (tzv. pamatkovy zakon). S konkretnimi postupy p?i ochran? krajinnych pamatkovych zon bezprost?edn? souviseji dal?i pravni dokumenty, jako je zakon ?. 183/2006 Sb. (stavebni zakon), zakon ?. 252/1997 Sb. o zem?d?lstvi, zakon ?. 334/1992 o ochran? zem?d?lskeho p?dniho fondu, dale lesni zakon (zakon ?. 289/1995 Sb.), zakon o myslivosti (zakon ?. 445/2001), vodni zakon (zakon ?. 254/2001 Sb.), zakon o rybnika?stvi' (zakon ?. 99/2004 Sb.) a zakon o pozemkovych upravach (zakon ?. 139/2002 Sb.). ^[1]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ ^a ^b ^c ^d KU?A, Karel et all. Krajinne pamatkove zony ?eske republiky . 1. vyd. Praha: Narodni pamatkovy ustav, 2015. 511 s. ISBN 978-80-7480-045-0 . Kapitola Krajinne pamatkove zony a jejich misto v ochran? kulturni krajiny.
↑ Ochrana a pe?e o historickou kulturni krajinu prost?ednictvim institutu krajinnych pamatkovych zon [online]. Pr?honice: Vyzkumny ustav Silva Taroucy pro krajinu a okrasne zahradnictvi [cit. 2017-12-08]. Dostupne online .

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

[:0-1] KU?A, Karel et all. Krajinne pamatkove zony ?eske republiky . 1. vyd. Praha: Narodni pamatkovy ustav, 2015. 511 s. ISBN 978-80-7480-045-0 . Kapitola Krajinne pamatkove zony a jejich misto v ochran? kulturni krajiny.

[2] Ochrana a pe?e o historickou kulturni krajinu prost?ednictvim institutu krajinnych pamatkovych zon [online]. Pr?honice: Vyzkumny ustav Silva Taroucy pro krajinu a okrasne zahradnictvi [cit. 2017-12-08]. Dostupne online .

[1]

[2]