Krach na newyorske burze

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Tento ?lanek pojednava o krizi roku 1929. Mo?na hledate: ?erne pond?li roku 1987 nebo velkou recesi zapo?atou 2007?2008.
Krach na newyorske burze
Dav lidi na Wall Street v pr?b?hu ?erneho ?tvrtka
Zakladni informace
Datum 4. za?i ? 13. listopadu 1929
P?i?ina Obavy z nadm?rnych spekulaci ze strany Federalniho rezervniho systemu
Typ Krach na burze

Krach na newyorske burze (te? zvany ?erny ?tvrtek , anglicky Black Thursday ) 24. ?ijna 1929 byl nejv?t?i burzovni krach v d?jinach. V?t?inou je ale ve Spojenych statech nazyvan ?erne utery , anglicky Black Tuesday , proto?e nejv?t?i propad nastal v utery 29. ?ijna 1929 , ktere byva v anglickojazy?nych zdrojich ozna?ovano za po?atek krachu. [1]

Do?lo k n?mu po p?edchozim mnohaletem soustavnem r?stu, v n?m? byl 3. za?i 1929 vytvo?en novy rekord tzv. Dow Jonesova indexu . Jenom mezi lety 1927 a 1929 do?lo ke zdesetinasobeni celkoveho jm?ni investi?nich spole?nosti. [2]

Prvni znamky recese se za?aly projevovat ji? na ja?e roku 1929 , p?esto?e kurz stale mirn? stoupal. Pouhe dva dny po historickem maximu, 5. za?i 1929, varoval p?ed hrozicim padem akcii vyznamny finan?ni analytik Roger Ward Babson s tim, ?e akcie jsou nadhodnoceny. Jeho varovani v?ak v?t?inou nebylo brano v potaz a po kratkem propadu op?t nasledoval r?st, ktery ov?em nep?ekro?il rekord ze 3. za?i . [2]

Na p?elomu za?i a ?ijna op?t do?lo ke kratkodobemu propadu. Investo?i byli neklidni. Je?t? 15. ?ijna uji??ovali p?edstavitele bank investory o ?vybornem zdravi americkych burz“. 20. ?ijna noviny informovaly o tom, ?e ceny mnoha akcii klesly na kritickou urove? a velci obchodnici s akciemi stoji p?ed jejich nucenym prodejem. Dal?i varovne signaly p?i?ly o den pozd?ji, v pond?li 21. ?ijna . Tyto zpravy zp?sobily zvy?eny prodej akcii investor?, kte?i se obavali finan?ni ztraty. [2]

Ve ?tvrtek 24. ?ijna do?lo po po?ate?nim zklidn?ni k dal?i mohutne vln? prodej?. ?lo o prodeje investor? , kte?i si na nakup akcii p?edtim otev?eli uv?r . V pr?b?hu pouhych 30 minut bylo prodano zhruba 1,6 milion? akcii . Do?lo k vy?erpani nakupnich p?ikaz? a investo?i podlehli panice . Nasledovala nova vlna prodej? akcii, v te chvili ji? za jakoukoli cenu. N?kolikrat dokonce do?lo k uzav?eni burzy a p?eru?eni obchodovani. Celkova finan?ni ztrata dosahla 24. ?ijna 11,25 miliard dolar? . [2]

Krach na newyorske burze p?edznamenal Velkou hospoda?skou krizi . Nasledujici pokles akcii byl ukon?en a? roku 1932 , kdy kurz dosahl minima a nastal vzestup.

Nasledky krachu zasahly postupn? cely demokraticky sv?t. Ji? nasledujici den, tzv. ?erny patek , nasledky krachu dosp?ly take do Evropy, na jejich? burzach do?lo ke shodnemu efektu. V Evrop? ov?em do?lo k podobnemu d?ni v men?i mi?e ji? o dva roky d?ive, v patek 13. kv?tna 1927 , kdy do?lo k nenadalemu a citelnemu propadu kurz? na berlinske burze. V Americe do?lo k podobne udalosti p?edtim ji? roku 1869 , konkretn? 24. za?i . V americkych d?jinach je take tato udalost ozna?ovana slovy Black Friday .

?asova osa [ editovat | editovat zdroj ]

Vyvoj burzovniho indexu Dow Jones Industrial Average v roce 1929 s ozna?enym krachem

Desetileti 1920 a? 1929, ktere p?edchazelo krizi, [3] byla dobou bohatstvi a nadbytku. Na zaklad? povale?neho optimismu se venkov?ti Ameri?ane v obrovskych mno?stvich st?hovali do m?st s vidinou ??astn?j?iho ?ivota ve stale vice prosperujicim americkem pr?myslovem sektoru. Zatimco americka m?sta prosperovala, nadprodukce v zem?d?lstvi vyvolavala silici finan?ni zoufalstvi mezi americkymi zem?d?lci. [4] To bylo pozd?ji ozna?eno za hlavni faktor, ktery vedl k zhrouceni akcioveho trhu v roce 1929. Navzdory nebezpe?i spekulaci se obecn? v??ilo, ?e akciovy trh bude r?st nav?dy. 25. b?ezna 1929, pote, co Federalni Rezervni System (Fed) varoval p?ed nadm?rnymi spekulacemi, do?lo k malemu krachu, nebo? investo?i za?ali prodavat akcie rychlym tempem, ?im? odkryli vratky zaklad trhu. [5] O dva dny pozd?ji banke? Charles E. Mitchell oznamil, ?e jeho spole?nost, National City Bank, poskytne uv?r ve vy?i 25 milion? dolar?, aby p?ede?el skluzu trhu. [5] Mitchell?v tah do?asn? pozastavil finan?ni krizi, nicmen? americka ekonomika vykazovala neblahe znamky poti?i: [5] produkce oceli se sni?ovala, stav?lo se pomalu, prodej automobil? klesal a spot?ebitel?m rostly vysoke dluhy kv?li snadnemu uv?ru. [5] Navzdory v?em t?mto znamkam ekonomickych problem? i p?eru?eni r?stu v b?eznu a kv?tnu, akcie v ?ervnu obnovily sv?j vzestup a zisky rostly tem?? a? do za?atku za?i (Dow Jones vzrostl mezi ?ervnem a za?im o vice ne? 20%). Trh za 9 let znamenal desetinasobny nar?st hodnoty Dow Jones Industrial Avarage (Dow Jones?v index). Vrcholu 381,17 dosahl dne 3. za?i 1929. [5] Optimismus z finan?nich zisk? velkeho by?iho trhu byl ot?esen ji? 5. za?i po zve?ejn?ni p?edpov?di finan?niho experta Rogera Babsona, ?e ?se bli?i krach.“ Po?ate?ni za?ijovy pokles byl proto v tisku nazvan ?Babson?v zlom“. Ov?em mnoho investor? si vykladalo “Babson?v zlom“ jako ?zdravou korekci“ a p?ile?itost k nakupu. 20. za?i se zhroutila londynska burza, kdy? p?edni britsky investor Clarence Hatry a mnoho jeho spolupracovnik? byli uv?zn?ni za podvody a pad?lani. [6] Londynsky krach zna?n? oslabil optimismus americkych investic na zamo?skych trzich. [6] Ve dnech vedoucich ke krachu byl trh velmi nestabilni. Obdobi prodeje s vysokymi objemy byly st?idany kratkymi obdobimi rostoucich cen a zotaveni. Dva tydny p?ed krachem pak ekonom Irving Fisher vyslovil v?tu, ktera se stala jednou z nejcitovan?j?ich frazi v historii akcioveho trhu: ?Ceny akcii dosahly stabiln? vysoke hladiny“. [7]

Obchodni plocha Newyorske burzy v roce 1930, ?est m?sic? po krachu roku 1929

Prodej se zintenzivnil v polovin? ?ijna. Dne 24. ?ijna (“?erny ?tvrtek”) p?i hore?nem obchodovani Dow Jones ztratil 11 % sve hodnoty. Obrovsky objem znamenal, ?e zprava o cenach se dostala do makle?skych kancela?i se zpo?d?nim n?kolik hodin, tak?e investo?i nem?li p?edstavu, jak to v te ktere chvili s akciemi je, ?im? stoupala panika. (Informace nap?i? sv?tem o objemech obchod? na vyznamn?j?ich burzach poskytovala slu?ba Ticker Tape kratce Tape.) N?kolik vedoucich banke?? na Wall Street se setkalo, aby se pokusili zamezit panice a chaosu na obchodni p?d?. [8] Setkani se zu?astnil Thomas W. Lamont, jednatel spole?nosti Morgan bank; Albert Wiggin, ?editel Chase National Bank a Charles E. Mitchell, p?edseda m?stske banky v New Yorku (dnes Citibank ). Vybrali Richarda Whitneyho, viceprezidenta burzy, aby jednal jejich jmenem.

S finan?nimi zdroji od banke?? Whitney podal nabidku k odkoupeni velkeho bloku akcii spole?nosti US Steel za cenu, ktera byla vysoko nad tehdej?im trhem. Jak obchodnici sledovali, Whitney pak umistil podobne nabidky na dal?i akcie nejv?t?ich a nejziskov?j?ich spole?nosti tzv. ?blue chip“ (modry ?eton). Tato taktika byla podobna taktice, ktera usp??n? ukon?ila paniku z roku 1907. Diky tomu se den uzav?el s Dow Jones Indexem jen o 6,38 bod? ni??im ne? p?edchozi den. Shroma?d?ni pokra?ovalo v patek 25. ?ijna a v sobotu 26. ?ijna, ale na rozdil od roku 1907 byl usp?ch bohu?el jen do?asny.

P?es vikend se noviny zaplnily t?mito udalostmi po celych Spojenych statech. Dne 28. ?ijna ??erne pond?li“ [9] se vice investor? potykalo s vyrovnanim mar?i a rozhodlo se opustit trh. Pokles pokra?oval s rekordnimi ztratami; v Dow Jonesov? indexu za den 38,33 bod?, respektive13 %.

Druhy den ??erne utery“, 29. ?ijna 1929, kdy panika dosahla vrcholu, bylo obchodovano rekordnich asi 16 milion? kus? akcii. Miliardy dolar? byly prod?lany a tisice investor? zkrachovalo. N?ktere akcie vlastn? nem?ly toho dne ?adneho kupce za ?adnou cenu. DJIA ztratil dal?ich 30 bod?, respektive 12 %. [10] [11] [12] Objem akcii, se kterymi se obchodovalo 29. ?ijna 1929, byl rekordem, ktery nebyl p?ekonan tem?? 40 let. Je?t? ty? den se William C. Durant spojil se ?leny Rockefellerovy rodiny a dal?imi finan?nimi giganty za u?elem koupit velke mno?stvi akcii, aby ve?ejnosti prokazali svou d?v?ru v trh, ale jejich usili nedokazalo zastavit velky pokles cen. Vzhledem k masivnimu obchodu s akciemi ticker toho dne b??el a? do 19:45. Trh za dva dny ztratil vice ne? 30 miliard dolar?, z ?eho? 14 miliard bylo v pr?b?hu 29. ?ijna. [13]

Dow Jones Industrial Average b?hem ?erneho pond?li a ?erneho utery [14]
Datum zm?na % zm?na zav?eno
28. ?ijna 1929 ?38,33 ?12,82 260,64
29. ?ijna 1929 ?30,57 ?11,73 230,07

Po jednodennim zotaveni 30. ?ijna, kdy Dow ziskal zp?t dal?ich 28,4 bodu (12 %) a zav?el na 258,47, pokra?oval trh v padu a? k prozatimnimu dnu 13. listopadu 1929, kdy Dow zav?el na 198,60. Trh se pote zotavoval n?kolik m?sic?, kdy p?ed koncem obchodovani 14. listopadu ziskal 18,59 bodu a zakon?il na 217,28; dosahl tak 17. dubna 1930 druhotneho maxima (tzv. oddech medv?diho trhu) s 294,07 p?i zav?eni trhu. Nasledujiciho roku se DJIA pustil do dal?iho a mnohem del?iho vytrvaleho padu od dubna 1931 do 8. ?ervence 1932, kdy skon?il na 41,22 ? nejni??i urovni od 20. stoleti a zavr?il tak 89 % ztratu pro v?echny tr?ni akcie.

Od 15. b?ezna 1933 Dow Jones za?al r?st a nabirat stabilitu, kterou si udr?el po zbytek t?icatych let. Nejv?t?i procentni nar?st DJIA nastal na po?atku r?stu a pak kolem poloviny t?icatych let. Ke sklonku roku 1937 nastal prudky propad na burze, ale ceny se udr?ely vyrazn? nad minimy z roku 1932. Do maxim z 3. za?i 1929 se v?ak trh nevratil a? do 23. listopadu 1954. [15]

Analyza [ editovat | editovat zdroj ]

Ekonomicke zaklady [ editovat | editovat zdroj ]

Padu burzy p?edchazel r?st ekonomiky ve 20. letech 20. stoleti. B?hem druhe poloviny dvacatych let rekordn? nar?stal obrat v ocela?skem, stavebnim a automobilovem pr?myslu, ?elezni?ni doprav? a v maloobchodu.  Si? 536 vyrobnich a obchodnich spole?nosti m?la rekordni 36,6% nar?st zisku v prvni polovin? roku 1929 oproti roku p?edchozimu. ?elezo a ocel zaznamenaly b?hem teto doby zdvojnasobeni ceny. [16] Tento ut??eny trend vedl velke i drobne investory ke spekulativnim investicim. Miliony Ameri?an? za?aly kupovat akcie a mnoho z nich si na nakup p?j?ovalo. V srpnu 1929 b??n? p?j?ovali makle?i malym investor?m vice ne? dv? t?etiny hodnoty kupovanych akcii. Celkova zadlu?enost byla vice ne? 8,5 miliard dolar?, co? je vice, ne? bylo pen?z v ob?hu v USA v te dob?. [13] [17]

?im vice ceny akcii stoupaly tim vice to lidi povzbuzovalo k investicim, proto?e doufali, ?e se je?t? zvy?i. Tyto spekulace podpo?ily zvy?eni cen akcii a vytvo?ila se tak ekonomicka bublina. Kv?li vynosu hrozila investor?m ztrata velkeho mno?stvi pen?z, pokud by ceny za?aly klesat, nebo pokud by nestoupaly dostate?n? rychle. Pom?r cena/zisk akcii firmy S&P Composite byl 32,6 v za?i roku 1929, historicky nejvy??i. [18] Podle ekonoma Johna Kennetha Galbraitha tato hojnost vedla k tomu, ?e spousty lidi za?aly sve uspory davat investi?nim firmam jako “Blue Ridge Trust” a “Shenandoah Trust” Goldmana Sachse. Ty take roku 1929 zkrachovaly co? vedlo k bankovnim ztratam 475 miliard dolar? (hodnota v roce 2010, 533,06 miliard v 2017). [19]

Sir George Paish

Dobre urody nahromadily masu 250 milion? bu?l? p?enice, ktera zbyla do dal?iho roku 1929. V kv?tnu byla take p?ipravena sklize? ozime p?enice v objemu 560 bu?l? v Mississippi Valley. Tento p?ebytek zp?sobil propad v cenach p?enice tak velky, ?e farma??m hrozilo, ?e zisky z p?enice budou skoro nulove. Burza je v?dy citliva na budouci ceny komoditniho trhu, ale tento propad na?t?sti p?edpovidal Sir George Paish. V ?ervnu 1929 nastala sucha v Dakotach a na kanadskem vychod?, a navic ?patne na?asovani setby v Argentin? a Australii zachranily ceny p?enice v USA. Z 97 ￠ za bu?l v kv?tnu stoupla cena na $ 1,49 v ?ervnu. Tak?e akcie stoupaly nahoru.

V srpnu zase cena p?enice klesla, kdy? ve Francii a Italii m?li bohatou sklize? a situace v Australii se zlep?ila. To zat?aslo Wall Street a ceny prudce klesly, co? ale p?ilakalo amaterske investory. Kongres odhlasoval pomocny bali?ek se 100 miliony dolary pro farma?e ve snaze stabilizovat ceny p?enice. V ?ijnu ale ceny klesly na $ 1,31 za bu?l. [20]

Dal?i ekonomicke ukazatele se take zpomalovaly nebo dokonce za?aly klesat v polovin? roku 1929, v?etn? cen aut, dom? a oceli. Klesajici komodity pravd?podobn? po?kodily Americkou sebed?v?ru a burza byla na vrcholu 3. za?i s hodnotou 381,17 kratce po Dni prace a za?ala klesat po p?edpov?di Rogera Babsona o ”krachu burzy”. Na konci za?i se ceny sni?ily o 10 % od vrcholu (“Babson?v krach”). Prodeje se zvy?ily na za?atku a uprost?ed ?ijna, kdy se cena pohybovala ost?e nahoru a dolu. Panicky prodej v nejv?t?i mi?e nastal v tydnu od 21. ?ijna, zvy?oval se postupn? do 28., a vyvrcholil 29. ?ijna (“Black Tuesday”). [21]

Prezident narodni banky Chase to komentoval:

?Sklizime, co jsme si zaseli spekulacemi, kterych se miliony lidi zu?astnilo. Bylo to nevyhnutelne, kv?li neuv??itelnemu navy?eni mno?stvi akciona?? v poslednich letech, a po?tem prodejc?, ktery byl v?t?i ne? kdy p?edtim. Tak?e kdy? boom skon?il, prodavani nahradilo nakupovani.“ [22]

Nasledne jednani [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1932 byla z?izena americkym senatem Pecorova komise, ktera m?la za ukol studovat p?i?iny vzniku krachu. V nasledujicim roce Kongres Spojenych stat? americkych schvalil zakon nazvany ?Glass- Steagall Act“, podle n?ho? se obchodni banky budou d?lit na ty, ktere p?ijimaji vklady a poskytuji uv?ry a na investi?ni banky, ktere upisuji, vydavaji a distribuuji akcie, dluhopisy a jine cenne papiry.

Po zku?enostech s krizi v roce 1929 zavedly akciove trhy po celem sv?t? opat?eni, a to takove, ?e pozastavi obchodovani v p?ipad? rychleho poklesu, p?i?em? tvrdily, ?e opat?eni by zabranilo podobnym prodej?m z paniky. Nicmen?, jednodenni pad ?erneho pond?li 1987, kdy Dow Jones klesl o 22,6 %, byl hor?i v procentualnim vyjad?eni, ne? jakykoli jiny den krachu z roku 1929 (i kdy? kombinovany pokles o 25 % v obdobi od 28. do 29. ?ijna 1929 byl v?t?i, ne? 19. ?ijna 1987 a z?stava nejhor?im dvoudennim poklesem).

2. sv?tova valka [ editovat | editovat zdroj ]

Americka mobilizace za 2. sv?tove valky na konci roku 1941 p?emistila z civilni pracovni sily, a do valky zhruba deset milion? lidi. [23] Druha sv?tova valka m?la dramaticky vliv na mnoho ?asti ekonomiky a mohla uspi?it konec Velke hospoda?ske krize ve Spojenych statech. [24] Kapitalove vydaje financovane vladou p?edstavovaly pouze 5% ro?ni investice USA do pr?mysloveho kapitalu v roce 1940; do roku 1943 vlada p?ipsala 67 procent americkych kapitalovych investic. [24]

Vlivy [ editovat | editovat zdroj ]

Dav p?ed American Union Bank na po?atku Velke hospoda?ske krize

Spole?n? s Velkou depresi zp?sobil krach burzy roku 1929 nejv?t?i finan?ni krizi 20. stoleti. [25] Panika z ?ijna 1929 se stala symbolem ekonomickeho ot?esu, ktery zacloumal sv?tem b?hem posledni dekady. [26] Pad cen akcii 24. a 29. ?ijna 1929 byl prakticky okam?ity ve v?ech finan?nich institucich krom? Japonska.

Krach burzy Wall Street m?l obrovsky dopad na ekonomiku USA i na sv?tovou a stal se zdrojem intenzivnich akademickych debat ? historickych, ekonomickych a politickych ? od jeho dozvuk? a? do dne?ka. [3] N?kte?i lide hazeji vinu na banky, ?e byly p?ili? opatrne s vklady a neinvestovaly do akcii. [27]

V roce 1930 m?lo 1 352 bank vice ne? 853 milion? dolar? ve vkladech. O rok pozd?ji, v roce 1931 celkem 2 294 bank zkrachovalo se skoro 1,7 miliardami dolar? ve vkladech.  Mnoho firem zkrachovalo (celkem 28 285, denn? 133).

Krach roku 1929 ukon?il eru ?zlatych“ 20. let. [3] Jak ?ekl historik Charles P. Kindlebeger, v roce 1929 nebyl ?adny “v??itel posledni zachrany” p?itomen. Kdyby byl a fungoval by tak jak ma, tak by zkratil zpomaleni obchodu, ktere nasleduje po finan?ni krizi. Krach byl po?atek udalosti, ktere m?ly dlouhodobe nasledky na cele Spojene staty americke. Historici se stale dohaduji, jestli Krach roku 1929 odstartoval Velkou hospoda?skou krizi, [28] nebo jestli je pouze jednim z faktor?. Pouze 16 % americkych obyvatel m?lo investice na burze p?ed Depresi, co? by napovidalo, ?e tento Krach ma aspo? malou spoluu?ast na zp?sobeni Deprese.

Nezam?stnani mu?i demonstruji v Torontu

Psychologicky efekt Krachu ob?hl cele Spojene staty, kdy? si obchodnici za?ali byt v?domi poti?i, ktere p?ichazeji se zabezpe?enim svych investic pro nove projekty a expanzi. Ovlivn?ni byli take ameri?ti d?lnici, kte?i jako spot?ebitele ?elili nejistot? p?ijm?. Pokles hodnot burzy zp?sobil krachy firem a finan?nich instituci a dal?i makroekonomicke poti?e.

Vysledna masova nezam?stnanost, ktera je vid?na jako vysledek Krachu, nebyla jedinym d?sledkem po?atku Deprese. Krach burzy Wall Street je vid?n jako nejd?le?it?j?i ?initel udalosti, ktere nasledovaly a signalizovaly klesajici ekonomiku, ktera zp?sobila Velkou depresi. Pravda nebo ne, nasledky byly zdrcujici skoro pro v?echny. V?t?ina akademickych expert? se ale shoduje na jedne v?ci ohledn? Krachu: Vygumoval miliardy dolar? z povrchu zemskeho b?hem jednoho dne, co? poznamenalo v?echny. [28]

Selhani odstartovalo celosv?tovy hon na zlaty standard USA (dolar), ?im? donutil vladu sni?it hodnotu dolaru. Okolo 4000 bank zkrachovalo.

Vliv na Evropu [ editovat | editovat zdroj ]

Krach burzy roku 1929 okam?it? vedl k Velke depresi v Evrop?. Pokles cen byl zaznamenan celosv?tov?. P?esto?e vlady Spojeneho kralovstvi a USA vysoce podcenily rozsah krize, brzy vy?lo najevo, ?e sv?tova ekonomika je velice uzce propojena, vice ne? kdy p?edtim. Rozpad globalni ekonomiky, obchodu, produkce a nasledny pad americke ekonomiky byl poci?ovan v cele Evrop?. [29]

B?hem let 1930 a hlavn? 1931 vychazeli nezam?stnani d?lnici na ve?ejny protest a strhavali na sebe pozornost ve?ejnosti. Ve Spojenem kralovstvi se hlavn? zam??ovali na “test zp?sobilosti pro davky nezam?stnanym”. Protesty byly potla?ovany nasiln?, policie zasahovala, zatykala demonstranty a uv?z?ovala je pro ru?eni ve?ejneho po?adku. [29]

Akademicka debata [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi ekonomy a historiky probiha diskuze o tom, jakou roli hraje krach v naslednych hospoda?skych, spole?enskych a politickych udalostech. The Economist v jednom ?lanku z roku 1998 tvrdi, ?e krize neza?ala padem akcioveho trhu, [30] ani nebylo jasne v dob? krachu, ?e za?ina krize. Zeptali se: ?M??e velmi va?ny kolaps burzy zp?sobit va?ny nezdar pr?myslu, kdy? je pr?myslova vyroba z v?t?i ?asti zdrava a vyva?ena?“ Argumentovali tim, ?e musi existovat n?jaka p?eka?ka, ale dosud nebyly dostate?ne znamky prokazujici, ?e by to trvalo dlouho nebo by to nutn? vyvolalo v?eobecnou pr?myslovou krizi. [31]

Ale The Ecomomist take varoval, ?e n?ktera bankovni selhani se take o?ekavala a n?ktere banky nemuseji mit ?adne rezervy na financovani komer?nich a pr?myslovych podnik?. Dosp?li k zav?ru, ?e pozice bank je kli?em k situaci, ale to, co se stalo, nemohlo byt p?edpov?zeno.

N?kte?i akademici vidi krach na Wall Street z roku 1929 jako sou?ast historickeho procesu, ktera byla sou?asti novych teorii BOOM AND BUST. Podle ekonom?, jako Joseph Schumpeter, Nikolai Kondratiev a Charles E. Mitchell, byl krach pouze historickou udalosti v procesu znamem jako ekonomicke cykly. Dopad krachu slou?il pouze ke zvy?eni rychlosti, diky ktere cyklus pokra?oval ke sve dal?i urovni.

Pen??ni historie Spojenych stat? , od autor? Miltona Friedmana a Anny Schwartzove, p?edklada argument, ?e to, co u?inilo “Velkou kontrakci” tak zava?nou, nebyl pokles hospoda?skeho cyklu, protekcionismus, nebo burzovni udalost v roce 1929, ale kolaps bankovniho systemu b?hem t?i vln paniky v letech 1930?1933. [32]

Novodoby filosof Zden?k Zbo?il oproti tomu v souladu s tezi vyvoje a zaniku kapitalismu uvadi, ?e krize kapitalismu, k jejim? projev?m pat?i i ?erny ?tvrtek (Black Thuesday), je sou?asti vyvoje kapitalismu a zasahnul kapitalisticke staty ekonomicky prosperujici (nikoliv demokraticke staty, jak se i zde u?elov? uvadi), nebo? posti?eno bylo take N?mecko (vyrazn? se projevujici ji? v te dob? profa?isticky, nacionalisticky a pozd?ji nacisticky, tedy s ur?itosti nikoliv demokraticky), a vidi take zasadni vliv po?inajici ekonomicke, politicke, hospoda?ske a spole?enske krize plynouci z tohoto burzovniho ot?esu jako d?vodu k nastupujici inflaci po roce 1930, a pozd?j?i d?sledky le?by teto inflace a krize (nejen v N?mecku) militarizaci jako p?edzv?st 2. sv?tove valky. Zde uvadi i zdroj, knihu autora Josefa Aloise Schumpetera "Kapitalismus, socialismus a demokracie", kde byla krize kapitalismu p?edpov?zena. [33] Z uvad?nych d?vod? v textu teto Schumpeterovy prace se indikuje vliv padesatiletych cykl? a ostatnich cyklickych jev? v kapitalismu jako vychodisek realne ekonomicke i mezinarodni historie. Pro podporu tohoto Zbo?ilova nazoru hovo?i i sou?asny stav a situace v Evrop?.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Pohled do historie: jak za?ala velka hospoda?ska krize v roce 1929 , iDNES.cz , cit. 7. 3. 2017
  2. ↑ a b c d VOLEK, Stanislav: Krach na newyorske burze v roce 1929 , ?lankek na serveru penize. cz publikovany 18.10 2002
  3. ↑ a b c The Times & The Sunday Times. www.thetimes.co.uk [online]. [cit. 2018-12-02]. Dostupne online . (anglicky)  
  4. ↑ The Great (Farm) Depression of the 1920s. American History USA . Dostupne online [cit. 2018-12-02]. (anglicky)  
  5. ↑ a b c d e American Experience | The Crash of 1929 | Timeline | PBS. www.pbs.org [online]. 2008-09-23 [cit. 2018-12-02]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu .  
  6. ↑ a b HAROLD., Bierman,. The causes of the 1929 stock market crash : a speculative orgy or a new era? . Westport, Conn.: Greenwood Press 1 online resource (xi, 162 pages) s. ISBN   0313007993 , ISBN   9780313007996 . OCLC 51971072  
  7. ↑ TEACH, Edward. The Bright Side of Bubbles -. CFO . 2007-05-01. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-09-22. (anglicky)   Archivovano 22. 9. 2008 na Wayback Machine .
  8. ↑ GALDSTON, Robert. The Great Depression . [s.l.]: [s.n.] S. 39?40.  
  9. ↑ MOORE, Heidi N. WSJ [online]. 2008-09-16 [cit. 2018-12-02]. Dostupne online . (anglicky)  
  10. ↑ NYSE, New York Stock Exchange > About Us > History > Timeline > Timeline 2008 Specialists are Transformed into Designated Market Makers (DMMs). www.nyse.com [online]. 2010-06-11 [cit. 2018-12-02]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu .  
  11. ↑ History's Advice During A Panic? Don't Panic. NPR.org . Dostupne online [cit. 2018-12-02]. (anglicky)  
  12. ↑ WARD, C. H. Environmental Toxicology and Chemistry. An International Journal. Volume 15, Number 11, November 1996, . Fort Belvoir, VA: [s.n.] Dostupne online .  
  13. ↑ a b LOEFFLER, Sarah Birnbaum, Anthony Chapman, Licia Hurst, Mohammad Riza, Gina Niemiec, Shannon Palmer, Sue Young Wilson, Howard Goldstein, G. Francisco Perin, Andrew Langton, Julie Flanagan, Zahra Sethna, Sabina Daley, Lenny Drozner, Trade. New York: A Documentary Film Online. www.pbs.org [online]. [cit. 2018-12-02]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2011-02-20.  
  14. ↑ Historical Index Data - Markets Data Center - WSJ.com. online.wsj.com [online]. [cit. 2018-12-02]. Dostupne online . (anglicky)  
  15. ↑ ^DJI Interactive Stock Chart | Dow Jones Industrial Average Stock - Yahoo Finance. finance.yahoo.com [online]. [cit. 2018-12-02]. Dostupne online . (anglicky)  
  16. ↑ BROAD FACTS OF, ILSA CRISIS. Daily News (Perth, WA : 1882 - 1950) . 1929-11-01, s. 6. Dostupne online [cit. 2018-12-02].  
  17. ↑ KEMMERER, Edwin Walter. Facing the Facts: An Economic Diagnosis . [s.l.]: Books for Libraries Press 394 s. Dostupne online . ISBN   9780836901276 . (anglicky)  
  18. ↑ The Stock Market's Valuation Rarely Gets This High. Business Insider . Dostupne online [cit. 2018-12-02].  
  19. ↑ 1908-2006., Galbraith, John Kenneth,. The great crash, 1929 . Boston: Houghton Mifflin Co, 1997. xiv, 206 pages s. Dostupne online . ISBN   0395859999 , ISBN   9780395859995 . OCLC 37004463  
  20. ↑ GRAIN PLUNGES.. Brisbane Courier (Qld. : 1864 - 1933) . 1929-10-26, s. 19. Dostupne online [cit. 2018-12-02].  
  21. ↑ WILD SELLING. New York Panic.. Sydney Morning Herald (NSW : 1842 - 1954) . 1929-10-26, s. 17. Dostupne online [cit. 2018-12-02].  
  22. ↑ SECOND CRASH. Sydney Morning Herald (NSW : 1842 - 1954) . 1929-10-30, s. 17. Dostupne online [cit. 2018-12-02].  
  23. ↑ Selective Service System > Home. www.sss.gov [online]. [cit. 2018-12-02]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2009-05-07. (anglicky)  
  24. ↑ a b How Did World War II End the Great Depression?: Echoes. www.bloombergview.com [online]. [cit. 2018-12-02]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-05-03.  
  25. ↑ Paulson affirms Bush assessment. The Washington Times . Dostupne online [cit. 2018-12-02]. (anglicky)  
  26. ↑ SCARDINO, Albert. THE MARKET TURMOIL: PAST LESSONS, PRESENT ADVICE; Did '29 Crash Spark The Depression?. query.nytimes.com . Dostupne online [cit. 2018-12-02]. (anglicky)  
  27. ↑ Death Of The Brokerage: The Future Of Wall Street. NPR.org . Dostupne online [cit. 2018-12-02]. (anglicky)  
  28. ↑ a b SCARDINO, Albert. THE MARKET TURMOIL: PAST LESSONS, PRESENT ADVICE; Did '29 Crash Spark The Depression?. query.nytimes.com . Dostupne online [cit. 2018-12-02]. (anglicky)  
  29. ↑ a b Context :: European History. www.dhr.history.vt.edu [online]. [cit. 2018-12-02]. Dostupne online .  
  30. ↑ Business. The Economist . Dostupne online [cit. 2018-12-02]. (anglicky)   Archivovano 11. 12. 2008 na Wayback Machine .
  31. ↑ Reactions of the Wall Street slump. The Economist . Dostupne online [cit. 2018-12-02]. (anglicky)  
  32. ↑ Panic control. The Washington Times . Dostupne online [cit. 2018-12-02]. (anglicky)  
  33. ↑ RADOMIR PEKAREK. Prvnizpravy.cz - Zden?k Zbo?il: Jakou mame dnes krizi? . [s.l.]: [s.n.] Dostupne online .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Tauchen, Jaromir - Kyncl, Libor. Dopad hospoda?ske krize po roce 1929 na pravni upravu v N?mecku a v USA . In MEKON 2008, CD p?isp?vk? X. ro?niku mezinarodni konference Ekonomicke fakulty, V?B-TU OStrava. Ostrava : V?B ? Technicka univerzita Ostrava, 2008, ISBN   978-80-248-1704-0 .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Audiovizualni dokumenty [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Krach_na_newyorske_burze&oldid=23969947 “