Kratke vlny (zkratka KV nebo te? SW z anglickeho Short Wave ) je oblast elektromagnetickeho za?eni pou?ivana p?edev?im pro p?enos rozhlasoveho a radioveho signalu v atmosfe?e. Ozna?eni vyplyva z toho, ?e jeho vlnova delka je krat?i ne? pro tzv. st?edni a dlouhe vlny .

Podle definice frekven?ni obor zahrnuje frekvence od 3 do 30 M Hz , co? odpovida vlnovym delkam 100 a? 10 metr? . Pro p?enos zvukoveho signalu se p?eva?n? pou?iva amplitudova modulace , ale nap?iklad pro p?enos v pasmu ozna?ovanem "CB" (kolem 27 MHz) je standardem modulace kmito?tova.

?i?eni kratkych vln [ editovat | editovat zdroj ]

Vyhodou kratkych vln je zp?sob jejich ?i?eni v atmosfe?e ? diky mnohonasobnym odraz?m k nim? dochazi na ionizovanych ?asticich ve vy??ich vrstvach ( ionosfera ) neni nutna p?ima dohlednost mezi vysila?em a p?ijima?em , tak?e jejich vzajemna vzdalenost m??e dosahnout i tisic? a? desitek tisic kilometr?. Toho se vyu?iva pro p?enos vysilani i mezi kontinenty. Slabinou jsou naopak nestabilni podminky ?i?eni. Podle denni a ro?ni doby, kmito?tu, slune?ni aktivity a dal?ich vliv? se dosah jinak stejneho vysilaciho za?izeni m??e m?nit od n?kolika desitek do n?kolika tisic kilometr? a to i b?hem n?kolika hodin.

Rozhlasove vysilani v pasmu kratkych vln [ editovat | editovat zdroj ]

Naprosta v?t?ina rozhlasovych stanic vysila na p?id?lenych kmito?tech ve vybranych pasmech kratkych vln. Jsou to pasma:

• 16 metr? (cca 17,40 a? 18,10 MHz)
• 19 metr? (cca 15,10 a? 15,60 MHz)
• 25 metr? (cca 11,40 a? 12,00 MHz)
• 31 metr? (cca 9,45 a? 10,10 MHz)
• 41 metr? (cca 7,00 a? 7,60 MHz)
• 49 metr? (cca 5,80 a? 6,25 MHz).

V ramci t?chto pasem jsou frekvence rozmist?ny se standardizovanymi odstupy 10 kHz.

Velmi ?asto ma jedina stanice p?id?leno n?kolik kmito?t? v r?znych pasmech a pou?iva je k vysilani sou?asn? resp. postupn? v pr?b?hu dne. B?hem dne se toti? v d?sledku dopadajiciho slune?niho sv?tla m?ni ionizace molekul v atmosfe?e a tim i podminky ?i?eni kratkych vln. V rannich a ve?ernich hodinach jsou tak pro p?ijem nejvyhodn?j?i del?i vlnove delky, naopak p?es den se lepe ?i?i vlnove delky krat?i.

Ru?eni zahrani?nich stanic [ editovat | editovat zdroj ]

Prost?ednictvim kratkych vln se ?asto vysilaji zahrani?ni programy rozhlasovych stanic do zemi, kde je omezena svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura. Nap?iklad pro ?eskoslovensko p?ed Sametovou revoluci vysilala na kratkych vlnach ?ada stanic, mezi jinymi Svobodna Evropa , Hlas Ameriky , Deutsche Welle , jejich? program byl tehdej?imi statnimi a stranickymi organy ozna?ovan za nep?atelskou propagandu a pomoci ru?i?ek s r?znou u?innosti ru?en. Jejich ust?ednim sidlem byla vesnice Pohodli u Litomy?le . ^[1] Zahrani?ni vysilani bylo ru?eno take v dob? 2. sv?tove valky, kdy za jeho poslech hrozil trest v?zeni nebo smrti. ^[2]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Kratke vlny na Wikimedia Commons
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Kratke vlny na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.