Louisiana Purchase Vente de la Louisiane ←   1803 ? 1804   →   →
Geografie Moderni Spojene staty s mapou koupeneho uzemi Louisiany
Hlavni m?sto	St. Louis (horni Louisiana) New Orleans (dolni Louisiana)
Statni utvar
Statni z?izeni	kolonie Francie, nasl. teritorium USA
Mate?ska zem?	Francie (postoupeni) Spojene staty Spojene staty
Statni utvary a uzemi
P?edchazejici Louisiana (Nova Francie) Nasledujici District of Louisiana Teritorium Orleans

Koup? Louisiany (anglicky Louisiana Purchase nebo Sale of Louisiana ) bylo ziskani uzemi o rozloze 2 140 000 km² Spojenymi staty americkymi od Francie v roce 1803 . USA zaplatily 60 milion? frank? (11 250 000 dolar?), zarove? odpustily Francii dluhy ve vy?ce 18 milion? frank? (3 750 000 dolar?). Celkova suma, kterou USA za uzemi Louisiany zaplatily, ?inila 15 milion? dolar? (v roce 2011 by tato suma p?edstavovala 233 milion? dolar?). ^{[1] [2] [3]}

Louisiana zahrnovala uzemi 15 sou?asnych americkych stat? a dvou kanadskych provincii. Koupena zem? zahrnovala cele uzemi dne?niho Arkansasu , Missouri , Iowy , Oklahomy , Kansasu a Nebrasky ; ?asti Minnesoty zapadn? od ?eky Mississippi ; v?t?inu uzemi Severni Dakoty ; prakticky cele uzemi Ji?ni Dakoty ; severovychodni Nove Mexiko ; severni Texas ; ?asti uzemi dne?nich stat? Montana , Wyoming , a Colorado a ?ast dne?niho statu Louisiana na zapad od ?eky Mississippi , v?etn? m?sta New Orleans .

Navic koup? zahrnovala male ?asti zem?, ktere se pozd?ji staly sou?astmi kanadskych provincii Alberta a Saskatchewan . Koup?, ktera zdvojnasobila tehdej?i velikost Spojenych stat?, zahrnovala p?ibli?n? 23 % jejich sou?asneho uzemi. Podle s?itani obyvatel v roce 1810 po?et bilych obyvatel v teritoriu dosahl 92 345. ^[4]

Koup? byla nejv?t?im usp?chem prezidenta Thomase Jeffersona . V tomto obdobi ?elil domaci opozici, ktera koupi napadala jako eventualn? neustavni. A?koliv v??il, ?e Ustava Spojenych stat? neobsahuje ustanoveni ohledn? ziskavani uzemi, Jefferson se rozhodl Louisianu koupit s cilem chranit p?istup Spojenych stat? k p?istavu New Orleans a ziskat volny p?istup k ?ece Mississippi . Na ziskanem uzemi u? bylo zavedeno otroctvi. Jefferson byl podporovatelem otroctvi v Louisian?, co? p?isp?lo ke krizi v Unii o p?l stoleti pozd?ji. ^[5]

Pozadi [ editovat | editovat zdroj ]

Louisiana byla p?vodn? francouzskou kolonii. Po sedmilete valce a pora?ce Francie ziskalo ?pan?lske kralovstvi kontrolu nad uzemim zapadn? od ?eky Mississippi . Uzemi bylo postupn? osidlovano osadniky ze Spojenych stat?, a mnoho Ameri?an?, v?etn? Jeffersona p?edpokladalo, ?e uzemi bude ziskano "kousek po kousku". New Orleans byl v te dob? d?le?ity pro dopravu zem?d?lskych tovar? na mista Spojenych stat? zapadn? od Apala?skych hor . Smlouva Pinckney's Treaty, kterou podepsaly USA se ?pan?lskem 27. ?ijna 1795 , umo??ovala americkym obchodnik?m "pravo uskladn?ni" v New Orleans, mohli tedy vyu?ivat p?istav pro uskladn?ni zbo?i. Ameri?ane toto pravo vyu?ivali k p?eprav? vyrobk? jako mouka, tabak, dr?be?i maso, slanina, sadlo, pe?i, jable?ny mo?t a syr. Smlouva te? uznavala americke pravo na navigaci po cele ?ece Mississippi , ktera nabirala na d?le?itosti v souvislosti se stoupajicim objemem obchodu v zapadnich teritoriich tehdej?iho USA. ^[6]

Napoleon Bonaparte ziskal Louisianu pro Francii roku 1800 na zaklad? Smlouvy ze San Ildefonso, ktera ukon?ila ?pan?lskou kontrolu nad oblasti, trvajici od roku 1762 . Tato smlouva v?ak byla dr?ena v tajnosti. Louisiana formaln? z?stavala pod ?pan?lskou kontrolou a? do odevzdani moci francouzskym organ?m dne 30. listopadu 1803 , jenom t?i tydny p?ed postoupenim uzemi Spojenym stat?m .

Vyjednavani [ editovat | editovat zdroj ]

Zatimco postoupeni uzemi ?pan?lskem zpatky Francii v roce 1800 bylo dr?eno v tajnosti, strach z eventualni francouzske invaze byl v?udyp?itomny. Kdy? Napoleon v roce 1801 poslal vojenske sily pro zaji?t?ni bezpe?nosti p?istavu New Orleans , Ji?ane se obavali, ?e Napoleon m??e osvobodit v?echny otroky v Louisian?, co? by mohlo vyvolat povstani otrok? i na jinych uzemich. ^[7] A?koliv se Jefferson sna?il o zprost?edkovani sporu, strana Federalist? se sna?ila vyu?it situace proti Jeffersonovi a ?adala aktivn?j?i postup v??i Francii. Jefferson se ale ujal iniciativy a pohrozil Francii spojenectvim s Britanii , a?koliv tehdej?i vzajemne vztahy nebyly bezproblemove. ^[7] V roce 1801 Jefferson podporoval Francii v jejim planu op?tovneho p?evzeti Saint-Domingue (dne?ni Haiti ), tehdy pod kontrolou v?dce povstani otrok? Toussainta Louverturea .

Kdy? se Jefferson dozv?d?l, ?e na zaklad? T?eti smlouvy ze San Ildefonso byla Louisiana navracena Francii, v roce 1801 poslal do Pa?i?e Jamese Monroea a Roberta R. Livingstona . Byli zplnomocn?ni ke koupi p?istavu New Orleans .

V lednu 1802 Francie poslala na Saint-Domingue t?icetitisicove vojsko s cilem op?tovn? ustanovit otroctvi, redukovat prava svobodnych barevnych obyvatel a op?tovn? p?evzit kontrolu nad ostrovem. Tato kolonie byla nejbohat?i kolonii Francie v Karibiku a Napoleon cht?l obnovit jeji produktivitu. Jefferson se obaval umyslu Francie znovuobnovit sve imperium a deklaroval neutralitu ve vztahu k Saint-Domingue.

V roce 1803 Pierre Samuel du Pont de Nemours, francouzsky ?lechtic, na zaklad? ?adosti Jeffersona, za?al vyjednavat s Francii. Du Pont bydlel ve Spojenych statech a m?l uzke vztahy s Jeffersonem a s prominentnimi politiky Francie . Byl zaanga?ovan v zakulisni diplomacii s Napoleonem Jeffersonovym jmenem a b?hem nav?t?vy Francie vznikla my?lenka daleko v?t?i koup? uzemi Louisiany, jako zp?sobu vyhnout se konfliktu mezi Napoleonem a Spojenymi staty v Severni Americe. ^[8]

Jeffersonovi se nelibila my?lenka koupit Louisianu nebo jeji ?ast od Francie, proto?e to mohlo vyvolat dojem, ?e Francie ma pravo v Louisian? pobyvat. Jefferson v??il, ?e americky prezident nema pravomoc na to, aby uskute?nil takovy obchod: ?lanek, o ktery by se mohl op?it, neobsahovala ani americka ustava . Byl te? nazoru, ?e kdyby Louisianu koupil, staty Unie by tim ztratily ?ast svych prav a federalni vlada by m?la zvy?enou vykonnou moc. Na druhe stran? si byl v?dom nebezpe?i, ktere potencialni p?itomnost Francie v regionu mohla znamenat a byl p?ipraven jit do valky s cilem zabranit silne francouzske p?itomnosti v regionu.

V tomto obdobi m?l Jefferson k dispozici aktualizovane ?piona?ni zpravy o Napoleonovych vojenskych aktivitach a zam?rech v Severni Americe . ?asti jeho strategie bylo dat Du Pontovi informace, ktere dr?el v tajnosti p?ed Livingstonem. Te? daval zam?rn? si odporujici p?ikazy Monroeovi a Livingstonovi. Jefferson byl zoufaly ze skute?nosti, ?e potencialni valka s Francii m??e kdykoli nastat a sna?il se tomu vyhnout v?emi prost?edky. V roce 1802 vyslal Jamese Monroea do Pa?i?e s cilem vyjednat dohodu, kdyby ale jednani ztroskotala, m?l za ukol jit do Britanie dohodnout spojenectvi. ?pan?lsko a? do konce roku 1802 odkladalo odevzdani Louisiany Francii, co? ale stup?ovalo nep?atelske nalady Ameriky. Take odmitnuti ?pan?lska postoupit Francii Floridu znamenalo, ?e Louisiana byla lehce zranitelnou. Monroe byl formaln? vyho?t?n z Francie b?hem sve posledni diplomaticke mise a jeho op?tovne vyslani vyvolavalo otazky va?nosti zajmu USA o koupi.

Napoleon pot?eboval mir s Velkou Britanii, aby mohl implementovat Smlouvu ze San Ildefonso a p?evzit vlastnictvi Louisiany. Jinak by Louisiana byla lehkou ko?isti pro Britanii , nebo dokonce pro Spojene staty. Ale na za?atku roku 1803 se zdala byt valka mezi Francii a Britanii nevyhnutelnou. 11. b?ezna 1803 se Napoleon za?al p?ipravovat na invazi do Britanie.

V listopadu 1803 Francie stahla zbytek svoji posadky ze Saint-Domingue (z p?vodnich zhruba 30 000 vojak? v ?ele s Napoleonovym ?vagrem Leclercem zbylo sotva 7 000, vice ne? dv? t?etiny padly v bojich s ?erno?skymi rebely ?i zem?ely na ?lutou zimnici ) a vzdala se svych ambici na zapadni hemisfe?e. ^[9] Haiti v roce 1804 deklarovalo nezavislost, ale Jefferson a americky Kongres odmitli uznat nezavislost nove republiky (druhe na zapadni hemisfe?e) a dokonce v??i ni uplatnili obchodni embargo . O to slo?it?j?i byla rekonstrukce Haiti po valce. ^[10]

Kdy? se Napoleonovi nezda?il plan op?tovn? zavest otroctvi na Haiti , vzdal se svych plan? na vzk?i?eni francouzskeho imperia v Novem Sv?t?. Bez dostate?nych zdroj? z cukrovych kolonii v Karibiku pro n?j Louisiana m?la jen malou hodnotu. ?pan?lsko je?t? nedokon?ilo odevzdani Louisiany Francii, v Evrop? byla ale valka mezi Francii a Britanii na spadnuti. Necitil ?adnou nenavist v??i ?pan?lsku, Napoleon se chopil jedine?ne p?ile?itosti prodat n?co, co bylo neu?ite?ne a je?t? ne zcela jeho a rozhodl se prodat cele uzemi. ^[11]

A?koliv ministr zahrani?i Talleyrand byl proti tomuto planu, 10. dubna 1803 Napoleon sd?lil ministru financi Barbe-Marboisovi , ?e zva?uje prodej celeho teritoria Louisiany Spojenym stat?m. 11. dubna 1803 , jen n?kolik dni p?ed p?ijezdem Monroea, Barbe-Marbois nabidl Livingstonovi celou Louisianu za 15 milion? tehdej?ich dolar? (v roce 2022 by tato suma ?inila 393 milion? dolar?).

Zastupci Spojenych statu byli p?ipraveni zaplatit do 10 milion? dolar? za New Orleans a okoli, byli tedy samoz?ejm? p?ekvapeni, ?e jim bylo nabidnuto daleko v?t?i uzemi za sumu 15 milion?. Koup? uzemi by zdvojnasobila velikost Spojenych stat? za cenu men? ne? 3 centy za akr. Jefferson zplnomocnil Livingstona jenom ke koupi New Orleansu, Livingston si ale byl jist, ?e Spojene staty nabidku akceptuji. ^[12]

Ameri?ane se domnivali, ?e Napoleon m??e svoji nabidku kdykoliv stahnout a zabranit tim Spojenym stat?m ziskat p?istav New Orleans, co? bylo dal?im d?vodem pro p?ijeti francouzske nabidky.

Podpis smlouvy [ editovat | editovat zdroj ]

V sobotu 30. dubna 1803 byla v Pa?i?i podepsana Smlouva o koupi Louisiany Robertem Livingstonem, Jamesem Monroem a francouzskym ministrem financi Barbe-Marboisem. Po podpisu smlouvy Livingston p?ednesl toto slavne poselstvi " ?ili jsme dlouho, ale toto je nej?lechetn?j?i prace v?ech na?ich ?ivot?... Od tohoto dne Spojenym stat?m pat?i misto mezi velmocemi prvni kategorie. " ^[13]

Prezident Jefferson oznamil podepsani smlouvy americkemu lidu 4. ?ervence 1803. Dne 20. ?ijna Senat Spojenych stat? americkych ratifikoval smlouvu pom?rem hlas? dvacet ?ty?i ku sedmi. Nasledujiciho dne Senat zplnomocnil prezidenta Jeffersona k p?evzeti moci nad teritoriem a ustanoveni do?asne vojenske vlady. V zakonodarnem procesu dne 31. ?ijna Kongres ustanovil do?asna opat?eni, aby mistni civilni vlada mohla pokra?ovat tak, jako pod francouzskou a ?pan?lskou vladou, a zplnomocnil prezidenta k pou?iti vojenske sily s cilem udr?et ob?ansky po?adek.

Francie odevzdala New Orleans 20. prosince 1803 v Cabildu. P?edavani St. Louis dne 10. b?ezna 1804 bylo provazeno formalni ceremonii.

S platnosti od 1. ?ijna 1804 byla zakoupena uzemi reorganizovana do Teritoria Orleans (v?t?ina uzemi tohoto teritoria se stala pozd?j?im statem Louisiana ) a do District of Louisiana, ktery byl do?asn? pod kontrolou guvernera a soudc? z Teritoria Indiana .

Hranice uzemi [ editovat | editovat zdroj ]

Rozsah koupeneho uzemi vyvolal spory mezi Spojenymi staty a ?pan?lskem . Hranice uzemi nebyly definovany v Smlouv? z Fontainebleau v roce 1762 , kdy Francie odstoupila uzemi ?pan?lsku, v T?eti smlouv? ze San Ildefonso z roku 1800 , ani v Smlouv? o koupi Louisiany z roku 1803 . ^[14]

Spojene staty prohla?ovaly, ?e Louisiana zahrnuje celou oblast zapadn? od ?eky Mississippi a? k h?eben?m Skalistych hor a uzemi, ktere se tahlo na jihozapad k ?ece Rio Grande a na jihovychod k zapadni Florid? . ^[15] ?pan?lsko trvalo na skute?nosti, ?e Louisiana nezahrnuje v?t?i uzemi ne? zapadni b?eh ?eky Mississippi a m?sta New Orleans a St. Louis . ^[16] Spor byl definitivn? roz?e?en Smlouvou Adams-Onis v roce 1819 , kterou si Spojene staty vicemen? prosadily sve uzemni po?adavky.

Proto?e zapadni hranice uzemi byla v ?ase koup? sporna, prezident Jefferson za?al okam?it? organizovat t?i expedice na zmapovani teritoria. V?echny t?i za?inaly u ?eky Mississippi . Lewisova a Clarkova expedice v roce 1804 vedla proti proudu Mississippi ; expedice ?eky Red v roce 1806 objevovala udoli ?eky Red ; Pikova expedice v roce 1806 za?inala v Missouri , pote se ale sto?ila na jih s cilem prozkoumat povodi ?eky Arkansas . Mapy a zapisy objevitel? pomohly definovat hranice v pr?b?hu jednani o Smlouv? Adams-Onis , ktera definitivn? ur?ila zapadni hranici Louisiany.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Herring, George. From Colony to Superpower: U.S. Foreign Relations Since 1776 , Oxford University Press, 2008 ISBN   0-19-976553-7

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• koup? Alja?ky

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Koup? Louisiany na Wikimedia Commons
• Text Smlouvy o koupi Louisiany
• Library of Congress ? Smlouva o koupi Louisiany
• Pedagogicky material Louisiana Purchase Archivovano 5. 5. 2021 na Wayback Machine .
• Koup? Louisiany 200 let 1803?2003
• New Orleans/Louisiana Purchase 1803
• Haitska revoluce a Koup? Louisiany
• Expedice Lewisa a Clarka
• Koup? Louisiany a Lewis & Clark
• Case and Controversies in U.S. History, Page 42 Senator Pickering vysv?tluje sve stanovisko ke Koupi Louisiany, 1803.
• Booknotes interview with Jon Kukla on Tak obrovska divo?ina: Koup? Louisiany a Osud Ameriky , July 6, 2003.