Kostel Prom?n?ni Pan? na ho?e Tabor
Misto
Stat	?esko ?esko
Kraj	Jiho?esky
Okres	Tabor
Obec	Tabor
Sou?adnice	49°24′51,84″ s. ?. , 14°39′29,88″ v. d.
Zakladni informace
Cirkev	?imskokatolicka
Provincie	?eska
Dieceze	?eskobud?jovicka
Zasv?ceni	Prom?n?ni Pan?
Architektonicky popis
Stavebni sloh	gotika , renesance , baroko , novogotika
Typ stavby	trojlodni kostel
Vystavba	1440?1512, sou?asna podoba: 1896?1898
Specifikace
Delka	46 m
?i?ka	26 m
Vy?ka	77,8 m
Dal?i informace
Kod pamatky	19774/3-4618 ( Pk ? MIS ? Sez ? Obr ? WD )
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Kostel Prom?n?ni Pan? na ho?e Tabor je ?imskokatolicky d?kansky kostel na ?i?kove nam?sti v  Tabo?e . Pozdn?goticky kostel sv?j nazev ziskal podle k?es?anskeho vyjevu o  prom?n?ni Pan? . Jedna se o halove trojlodi s gotickou si?ovou klenbou, vystav?ne v 15. a 16. stoleti. Jedna se tak o dal?i z ?ady k?es?anskych staveb, ktere na tuto udalost svym nazvem odkazuji. Chram je 46 metr? dlouhy a 26 metr? ?iroky, od roku 1963 je chran?n jako kulturni pamatka . Goticka v?? s barokni bani je vysoka 77,80 metr? (nejvy??i v  ji?nich ?echach ) a vede na ni p?ibli?n? 250 schod?.

Historie a vyvoj stavby [ editovat | editovat zdroj ]

Vystavba 1440?1512 [ editovat | editovat zdroj ]

?imskokatolicky kostel Prom?n?ni Pan? na ho?e Tabor, stoji na nejvy??im mist? ?i?kova nam?sti v  Tabo?e . Za?atek stavby tehdy utrakvistickeho kostela se datuje k roku  1440 (sou?asn? se zapo?etim stavby zdej?i radnice. P?esn?j?i informace o pr?b?hu stavby ve druhe polovin? 15. stoleti v?ak nejsou znamy. Jednim z prvnich vyznamnych milnik?, ktery lze s vy??i jistotou ur?it je proto a? rok  1512 , kdy do?lo k zaklenuti trojlodi  gotickou si?ovou klenbou, ktere navrhl i provad?l mistr Stan?k z pra?ske Male Strany . Zaklenuti prob?hlo v rekordn? kratkem ?ase n?kolika malo m?sic?.

Renesan?ni a barokni upravy [ editovat | editovat zdroj ]

Po dokon?eni stavby nasledovalo obdobi velmi ?astych po?ar?, ktere m?sto Tabor su?ovaly a ktere se pravideln? podepisovaly na podob? kostela. Po po?arech nasledovaly opravy, ktere v?dy mirn? poznamenaly drobn?j?i prvky kostela. Po po?aru v roce  1532 , ktery po?kodil kostel i s  v??i , byla stavba opravena v  renesan?nim slohu (v roce  1559 z?izeny renesan?ni ?tity ). Op?t byl po?kozen po?arem v roce  1602 , za t?icetilete valky byl po?kozen st?elbou v listopadu  1621 p?i oblehani cisa?skymi vojsky a take byla ?vedy po?kozena ba? v??e natolik, ?e hrozilo jeji z?iceni. V te dob? proto do?lo k p?emist?ni hodinoveho stroje na m?stskou radnici. V roce  1622 p?evzali zdej?i faru katolici . V?? byla opravena v roce  1677 italskym stavitelem Giovanim de Capauli , p?vodni renesan?ni ochoz byl zru?en a v?? byla osazena novou barokni trojstup?ovou kopuli. Po stranach kostela se v minulosti nachazely renesan?ni kramky, ktere byly ov?em v roce 1678 odstran?ny. Roku  1795 byl instalovan novy barokni olta? od Ignace Hammera z B?eznice .

Rekonstrukce a regotizace 1896?1898 [ editovat | editovat zdroj ]

V letech  1896 ? 1898 byl kostel Josefem Mockerem regotizovan. Byla nap?. p?istav?na druha sakristie , p?vodni barokni olta? byl roku 1898 nahrazen olta?em neogotickym od ?ezba?e Josefa Krej?ika. ^[1]

Novodoba historie [ editovat | editovat zdroj ]

Zatim posledni zasadn?j?i stavebni akci byla oprava st?echy a podlah mezi lety  2006 a  2009 . Oprava byla nevyhnutelna zejmena z d?vodu zatekani do vnit?nich prostor. Po konzultacemi s  Narodnim pamatkovym ustavem se tedy p?istoupilo k rekonstrukci. Ta si vy?adala zhruba 15 milion? korun a z cca 85 % byla financovana Evropskou unii , o zbytek prost?edk? se pod?lilo m?sto Tabor a farnost. V ramci oprav bylo vym?n?no 1000 m² st?e?ni krytiny a byla provedena oprava poloviny krovu nad lodi a dale kompletni rekonstrukce krov? nad presbyta?em . V souladu s konzultacemi s  NPU se m?nily pouze vadne ?asti krovu. Po zakryti vykop? po archeologickych vyzkumech byly kompletn? rekonstruovany podlahy v celem kostele.

Popis exterieru [ editovat | editovat zdroj ]

Do nam?sti je oto?ena ji?ni strana kostela se ?ty?mi gotickymi okny v  presbyta?i a ?ty?mi v lodi. Na zapadni a vychodni stran? jsou dva vysoke renesan?ni oblou?kove ?tity. Byly vystav?ny v roce  1559 patrn? p?i oprav? po po?aru roku  1532 . Dale zde m??eme najit t?i men?i ?tity na severni stran?, ktere byly postaveny take v roce  1559 . Men?i ?tity se nachazeji na ji?ni stran? a byly vytvo?eny p?ed rokem  1600 . Z krovu nad lodi vystupuje zvoni?ka (sanktusnik).

Nad lod?mi se ?ni vice ne? 77 metrova v??, ktera b?hem historie utrp?la (stejn? jako zbytek kostela) zava?ne ?ramy. Na konci t?icetilete valky dokonce hrozilo, ?e se z?iti, a proto do?lo k p?emist?ni hodinoveho stroje na m?stskou radnici. V roce  1677 byla v?? opravena a osazena novou barokni trojstup?ovou kopuli. Sou?asti opravy bylo take odstran?ni renesan?niho ochozu. V?? ma na ka?de st?n? t?i obdelnikova okna, za kterymi se v minulosti nachazel byt v??neho.

Kostel m?l ji? ?adu zvon?, ktere byly z nejr?zn?j?ich d?vod? odstran?ny. V sou?asne dob? ma kostel t?i zvony: Svaty Vaclav  ( 1633 ), umira?ek Franti?ek ( 15. stol. ) a Svaty Michal  ( 1672 , znovuodlity  1725 ).

Na zapadni st?n? se nachazi velke slepe okno, p?vodn? s plamenkovou kru?bou. Ostatni okna kostela maji typicke lomene oblouky a jsou opat?eny bohatymi kru?bami a jepti?kami .

P?ed kostelem se nachazi barokni souso?i piety pozd?ji dopln?ne o sochy sv. Donata a Floriana z dilny I. F. Platzera . Souso?i bylo na nam?sti p?eneseno z krypty  kostela Narozeni Panny Marie augustinianskeho kla?tera 1850 . ^[2]

Interier [ editovat | editovat zdroj ]

Popis interieru [ editovat | editovat zdroj ]

Jedna se o halove trojlodi se si?ovou klenbou . Trojlodi je d?lene t?emi pary arkad na osmibokych pili?ich vysokych 18 metr?. Zmi?ovana si?ova klenba se nachazi v hlavni lodi. V bo?nich lodich je jednoducha k?i?ova ?ebrova klenba bez p?ipor. Presbyta? je zaklenut klenbou sklipkovou s p?dorysem sfericke hv?zdice (pravd?podobn? pod vlivem dvoulodniho kostela v nedaleke Bechyni ). Na klenebnich svornicich kostela lze pozorovat kamenne cechovni znaky, podobne znaky se nachazeji take v podob? maleb na vnit?nich st?nach. Z presbyta?e je vstup do dvou sakristii (druha z nich byla p?istav?na Josefem Mockerem a? p?i regotizaci v letech  1896 ? 1897 ). Prvni sakristie ma k?i?ovou ?ebrovou klenbu a druha sakristie (na vychodni stran?) ma k?i?ovou ?ebrovou klenbu s jednim vlo?enym ?ebrem.

Za zminku stoji nepochybn? i vyrazn? zdobena kazatelna , ktera je vytvo?ena v  baroknim stylu. I tento prvek v sob? nese odkaz na hlavni motiv kostela. Na vrchu kazatelny je toti? op?t souso?i znazor?ujici Prom?n?ni Pan? . Kazatelna pochazi z druhe poloviny 17. stoleti. V ji?ni lodi lze nalezt epitaf s motivem K?tu v Jordan? . Do kostela pronika sv?tlo ?adou oken s bohatymi vitra?emi z let  1896 ? 1933 s nejr?zn?j?imi nabo?enskymi vyjevy a postavami (nap?. Je?i? Kristus , sv. Norbert a sv. Vaclav ). Kruchta se nachazi v zapadni ?asti kostela a je podklenuta valenou klenbou s vyse?emi. Na krucht? na nachazi pas lichych kru?eb a vystupuji z ni do prostoru kostela varhany.

Vybaveni interieru [ editovat | editovat zdroj ]

Jednim z nejzajimav?j?ich prvk? interieru je novogoticky olta? z roku  1898 s vyobrazenim Prom?n?ni pan? . Olta? je dilem Josefa Krej?ika a je zdoben ?adou sv?tc?, lze na n?m nalezt nap?. svate Cyrila a Metod?je , svateho Vojt?cha a svate Petra a Pavla. V kostele se nachazeji i dal?i men?i olta?e ? olta? svate Barbory a Apoleny a olta? svateho Jana Nepomuckeho , oba tyto rokokove olta?e pochazeji p?vodn? z augustinianskeho kostela Narozeni Panny Marie. Dale jsou zde dva tabulove rokokove olta?e od Josefa Huttaryho .

Lavice v kostele jsou relativn? nove, jejich posledni kompletni vym?na prob?hla roku  1998 .

Varhany [ editovat | editovat zdroj ]

Kostelni varhany , ktere maji okolo 4000 pi??al pat?i mezi nejv?t?i varhany v ?esku . Varhany jsou dilem firmy Skopek, ktera je postavila v roce  1895 a roku  1941 prob?hlo jejich vyrazne roz?i?eni a p?estav?ni do dne?ni podoby. Posledni rekonstrukci varhan provedl Petr Fischer v letech  1995 ? 1998 . ^[3]

Zajimavosti [ editovat | editovat zdroj ]

Kv?li relativn? ?astym po?ar?m zde take existovala funkce v??neho. Jeho ukolem bylo mimo jine no?ni troubeni ka?dych 15 minut, diky ?emu? m?lo byt zaji?t?no jeho bd?ni. Pozd?ji do?lo ke zru?eni teto funkce. Posledni rodinou, ktera v byt? v??neho bydlela, byla rodina Hovorkova. V sou?asne dob? se byt nepou?iva, ale v u?ivani byl a? do roku  1956 .

Kostel je v sou?asnosti otev?en ve?ejnosti a je hojn? vyu?ivan k nejr?zn?j?im nabo?enskym a kulturnim akcim, za zminku stoji nap?iklad ?ada koncert?, ktere se zde pravideln? konaji.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• POCHE, Emanuel. Um?lecke pamatky ?ech 4, T / ? . Praha: Academia, 1982. 636 s.  
• BENE?OVSKA, Klara. Architektura goticka . Praha: Sprava Pra?skeho hradu, 2001. 320 s. ISBN   80-86161-34-X .  
• Kostel Prom?n?ni Pan? v Tabo?e . Tabor: ?imskokatolicka farnost Tabor, 2009.  
• AUGUSTA, Pavel; KLINKOVA, Hana. Kniha o m?st? Tabor . Praha: Milpo Media, 2001. 168 s. ISBN   80-86098-18-4 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Kostel Prom?n?ni Pan? na ho?e Tabor na Wikimedia Commons
• ?I?EK, Ji?i. kostel Prom?n?ni Pan? na ho?e Tabor [online]. Tabor: Hrady.cz [cit. 2014-06-04]. Dostupne online .  
• ?imskokatolicka farnost Tabor [online]. Tabor: ?imskokatolicka farnost Tabor [cit. 2014-06-04]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-06-07.  
• Virtualni prohlidka kostela [online]. Tabor: www.virtualtravel.cz [cit. 2014-06-04]. Dostupne online .  
• Na cest? po severu Izraele [online]. Praha: ?eska televize [cit. 2014-06-04]. Dostupne online .  
• PELTAN, David. Taborsky d?kansky kostel poprve v historii otevira krov [online]. Tabor: taborsky.denik.cz [cit. 2014-06-04]. Dostupne online .  
• Tabor-d?kansky kostel Prom?n?ni Pan? na ho?e Tabor [online]. Tabor: Turistika.cz [cit. 2014-06-04]. Dostupne online .