Kostel Panny Marie Sn??ne v Praze
Kostel Panny Marie Sn??ne z  Franti?kanske zahrady
Misto
Stat	?esko ?esko
Obec	Praha
?tvr?	Nove M?sto
Sou?adnice	50°4′59,02″ s. ?. , 14°25′25″ v. d.
Zakladni informace
Cirkev	?imskokatolicka
Provincie	?eska
Vikariat	prvni pra?sky vikariat
Farnost	?imskokatolicka farnost u kostela Panny Marie Sn??ne Praha-Nove M?sto
U?ivani	pravideln?
Zasv?ceni	Panna Maria Sn??na
Architektonicky popis
Stavebni sloh	gotika
Typ stavby	= trojlodni kostel
Vystavba	p?ed rokem 1384? 1379 (vysv?ceni presbyta?e)
Dal?i informace
Adresa	Jungmannovo nam?sti 753/18 110 00 Praha, Nove M?sto
Ulice	Jungmannovo nam?sti
Oficialni web	Oficialni web
Kod pamatky	39825/1-1048 ( Pk ? MIS ? Sez ? Obr ? WD ) (sou?ast pamatky Franti?kansky kla?ter na Novem M?st? )
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Chram Panny Marie Sn??ne je kostel na Jungmannov? nam?sti ?p. 753/18 na Novem M?st? pra?skem , v t?snem sousedstvi Vaclavskeho nam?sti . Zalo?en byl pozd?j?im cisa?em Karlem IV . Sou?asna podoba chramu zahrnuje z p?vodniho monumentalniho projektu pouze kn??i?t? (presbyta?) a ambit .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Chram Panny Marie Sn??ne byl zalo?en roku 1347 Karlem IV. (podle dobovych zapis? byl zalo?en dne 3. za?i 1347, tedy jeden den po korunovaci Karla IV. a Blanky z Valois ) jako trojlodni bazilika a budouci korunova?ni chram s kla?terni svatyni ?adu karmelitan? . Karel IV. daroval spolu se zalo?enim kla?tera ?adu karmelitan? (ktery byl od roku 1245 ?ebravym ?adem , tedy nem?l vlastni statky) d?evo, z n?ho? byl postaven sal pro jeho korunova?ni hostinu, a velky pozemek. Z pronajmu severozapadni ?asti pozemku (na n?m? byly postaveny domy a kramy Kurneho trhu) ?ad dale ziskaval finance na stavbu kostela. Dal?i p?ijmy mu plynuly z odpustk? a p?isp?vk? m???anstva.

Z p?vodniho projektu chramu, ktery byl zamy?len jako 100 metr? dlouha dvouv??ova stavba, jeji? vy?ka st?edni lodi m?la dosahovat 40 metr?, byl dokon?en pouze presbyta?, neboli kn??i?t? (vysv?cene roku 1379 ), zaklady vstupni ?asti, "krasna v??" a kla?ter, tedy pouhy zlomek planovane stavby chramu, ktery m?l soupe?it se Svatovitskou katedralou a s kla?ternim kostelem cisterciak? na Zbraslavi .

Stavba v??e a lodi si?oveho chramu byla podle zji?t?ni archeologickeho vyzkumu Julie Richterove z roku 1981 zahajena po?atkem 15. stoleti, ale p?eru?ily ji husitske valky . V te dob? zde p?sobil husitsky kazatel Jan ?elivsky . Staveni?t? kostela bylo nalezeno na dne?nim Jungmannov? nam?sti vedle Jungmannova pomniku a pod nim. B?hem husitskych valek byl objekt poni?en (mimo jine z v??e sest?elen zvon), dale pak z?stal ?eholniky opu?t?n, pustl a chatral. Koncem 15. stoleti se ?eholnici vratili, ale nem?li kde bydlet. Roku 1566 do?lo ke z?iceni goticke klenby kostela.

Roku 1603 cisa? Rudolf II. daroval kla?ter s kostelem franti?kan?m . Roku 1611 za vpadu pasovskych vojsk zfanatizovana l?za kla?ter napadla a povra?dila ?trnact mnich?, kte?i byli roku 2012 blaho?e?eni jako ?trnact pra?skych mu?ednik? .

Kostel byl dostav?n roku 1625 a teho? roku 14. kv?tna vysv?cen pra?skym arcibiskupem Arno?tem Harrachem , vnit?ni za?izeni pokra?ovalo a? do 2. poloviny 17. stoleti, kdy byl dostav?n take kla?ter. Na nadvo?i vyrostla jednolodni porciunkulova kaple (p?i rekonstrukci kla?tera po?atkem 20. stoleti zbo?ena).

Po roce 1606 se nedokon?eny a zchatraly komplex do?kal oprav od svych novych majitel? ? bosych franti?kan? , jim? cisa? Rudolf II. ruinu postoupil. Z?icena goticka klenba byla nahrazena renesan?ni konstrukci (si?ova renesan?ni klenba s malbami hv?zdne oblohy, Panny Marie, Nejsv?t?j?i Trojice a svatych) a byla zbudovana vstupni p?istavba s  kruchtou . Presbyta? p?vodn? zamy?lene stavby dnes slou?i jako kostel. Se svou vy?kou 31,5 metru je jednou z nejvy??ich chramovych staveb v Praze. Kla?ter byl obnoven v  baroknim slohu a? po polovin? 17. stoleti. Zbytky gotickeho zdiva postrannich lodi z?staly zachovany v baroknich kaplich zasv?cenych Pann? Marii a Janu Nepomuckemu .

Program zachrany architektonickeho d?dictvi [ editovat | editovat zdroj ]

V ramci Programu zachrany architektonickeho d?dictvi bylo v letech 1995-2014 na opravu pamatky ?erpano 4 900 000 K?. ^[1]

Exterier [ editovat | editovat zdroj ]

Nad renesan?nim vstupnim portalem byl p?i generalni obnov? chramu roku 1900 dopln?n mozaikovy obraz Panny Marie Sn??ne od Viktora Foerstera a vy?e nad nim je v pr??eli z?asti p?vodni goticke rozetove okno .

Na severni stran? hlavniho choru se nachazi podstatn? ni??i bo?ni lo? . Z te se zachovaly jen obvodove st?ny. Zatimco hlavni chor je vystav?n na principu v podstat? "skeletove" konstrukce (okna vypl?uji ve?kerou plochu mezi op?rnymi pili?i pro dosa?eni maximalniho mo?neho sv?telneho efektu), bo?ni lo? ma st?ny mezi jednotlivymi p?iporami bohat? vypln?ny lomovym zdivem. Na n?ktere architektonicke ?lanky byl take pou?it odli?ny kamen. Vztah mezi hlavnim chorem a bo?ni lodi je zvla?tni i nelogickym zapadanim op?rneho systemu choru do prostoru bo?ni lodi, ?i nestejnymi geometrickymi vztahy jednotlivych ?asti stavby. V roce 1379 toti? mezi fazi vystavby bo?nich kapli a pozd?j?i vystavby hlavniho choru do?lo ke zm?n? v p?vodnim stavitelskem planu. Pravd?podobn? byl p?dorys zm?n?n s dodate?nym rozhodnutim o podstatnem zvy?eni choru.

Na zapadnich koncich bo?nich lodi nam zesilene zdivo doklada p?vodni zam?r stavby dvou v??i. Existenci severni v??e nam dokladaji jeji fragmenty, ktere se zachovaly a? dodnes. V nejzapadn?j?im poli severni kaple m??eme stale nalezt a? 220 centimetr? ?iroke a p?es metr vysoke poz?statky zdi a zbytky ?nekoveho schodi?t?, ktere je zavazane v jihovychodnim kout? do zdiva kaple.

Tato v?? byla patrn? dostav?na u? v prvni fazi staveb chramu spolu se severni kapli. Ji? v roce 1434 byla (dle k?i?ovnickeho letopisu) pobo?ena a byl z ni sra?en zvon. V roce 1683 do?lo k jejimu definitivnimu z?iceni.

Nad vstupni brankou na n?kdej?i h?bitov byl druhotn? umist?n original (dnes ji? jen kopie) nikdy neosazeneho tympanonu z nedokon?eneho chramoveho portalu. Ve vysokem reliefu je na n?m zobrazen ikonograficky motiv, zvany Tr?n Bo?i moudrosti. Na nebeskem tr?nu sedi B?h Otec, ktery v rukou dr?i k?i? se svym uk?i?ovanym synem Je?i?em Kristem, nad nim? se vzna?i holubice Ducha svateho. Jde o jednu z nejvyznamn?j?ich socha?skych pamatek neparle?ovskeho proudu vrcholne ?eske gotiky. Vyjev trojuhelneho tympanonu dole dopl?uji dv? kle?ici postavy donator?, ktere se dochovaly bez hlav, a proto poskytuji prostor pro hypotezy o identifikaci. Podle jejich dvou dochovanych znak? , toti? ?eskeho dvouocaseho lva a moravske ?achovane orlice , se dosavadni badatele bu? p?iklan?ji k verzi, ?e jde o Karla IV. a jeho prvni man?elku Blanku z Valois ( Fajt -Hlava?kova), nebo o krale Karla IV. a jeho bratra markrab?te Jana Jind?icha ( Opitz ) nebo o krale Jana Lucemburskeho a jeho syna (v roce uva?ovane fundace t?sn? p?ed jejim zalo?enim je?t? pouheho moravskeho markrab?te) Karla IV. Original tympanonu byl s?at p?i opravach nam?sti?ka (byvaleho Kurneho trhu) po roce 1910 a putoval nejd?ive do Lapidaria Narodniho muzea a odtud do expozice Narodni galerie v  Ji?skem kla?te?e na Pra?skem hrad? . Po jejim zru?eni byl roku 2012 odst?hovan do mimopra?skeho depozita?e.

Na nadvo?i p?ed kostelem stala Loretanska kaple , ktera byla ze t?i stran obklopena ambity. Jejim donatorem byl Ferdinand Berchtold hrab? z Uher?ic (1657?1720) s choti Ur?ulou, rozenou z Vrtby . Roku 1692 byla kaple p?estav?na a roku 1878 zbo?ena. ^{[2] [3]}

Interier [ editovat | editovat zdroj ]

P?vodni vy?ka goticke k?i?ove ?ebrove klenby ve vrcholu dosahovala 34 metr? od zem?, za bou?e roku 1542 byla ?ast krovu shozena, roku 1543 mni?i kla?ter opustili a zbytek kleneb byl str?en roku 1562 a zpusto?eni bylo dovr?eno roku 1593, kdy kostel z?stal zcela bez st?echy ^[4] ; v krovu se dochovaly jen konzoly s vyb?hy klenebnich ?eber. Kdy? Rudolf II. roku 1603 p?edal kla?ter franti?kan?m, hned nasledujiciho roku za?ali s opravami a prostor dali zaklenout ni?e posazenymi si?ovymi klenbami renesan?nimi. Zarove? s tim byla take p?irozen? sni?ena i okna. Stopy p?vodnich gotickych kleneb lze stale pozorovat na p?d? kostela. Zaklenky oken jsou viditelne i zvenku. Chor byl zkracen, uzav?en zdi s rozetovym oknem a mezi zbytky gotickych v??i p?istav?na patrova kruchta. Barokni movite pamatky:

• Hlavni olta? pat?i k nejvy??im olta?nim architekturam v Praze (vy?ka 29 metr?); ran? barokni sloupovy olta? z let 1649-1651 je zavr?eny monumentalni Kalvarii, tj. sochami Uk?i?ovaneho, sv. Jana Evangelisty a Panny Marie. Vyrazne ?tihle sochy vytesal v letech 1649?1651 anonymni ?ezba?, ztoto?n?ny s Arno?tem Janem Heidelbergerem . Hlavni olta?ni obraz p?edstavuje legendu o zalo?eni ?imskeho kostela Panny Marie Sn??ne (te? Santa Maria Maggiore), autorem je pra?sky mali? Antonin Stevens . ^[5]
• Prvni (levy) bo?ni olta? Zv?stovani Panny Marie : vrcholn? barokni olejomalba Vaclava Vav?ince Reinera : " Zv?stovani Panny Marie ". Ten v letech 1929?1930 restauroval akademicky mali? Franti?ek Fi?er . Sou?asn? pro sebe vytvo?il jeho kopii.
• Olta? sv. Kate?iny : obraz Disputace sv. Kate?iny, Ji?i Vilem Neunherz (1727)
• Olta? sv. Franti?ka Serafinskeho : Obraz Stigmatizace sv. Franti?ka (1722)
• Dvojice kapli sv. Antonina Paduanskeho a sv. Archand?la Michaela
• Cinova k?titelnice pozdn? goticka, z roku 1459 , z jejiho? vika byla p?ed ?asem uloupena barokni so?ka sv. Jana K?titele.
• Hrobky v podlaze kostela: n?kolik slavnych osobnosti, dal?i t?la byla ulo?ena do krypty pod presbyta?em. V chramu jsou poh?beni nap?iklad velitel cisa?skych vojsk Rudolfa II., hrab? He?man Kry?tof Russworm , Marie Benigna z Talmberka († 1634), Anna Kate?ina Hyzrlova z Chod? († 1636); Jan Kry?tof Bo?ek Dohalsky z Dohalic († 1770); a dal?i

• Vn? po stranach vchodu do kostela: dvojice vrcholn? baroknich piskovcovych soch sv. Jana z Boha a sv. Jana Nepomuckeho, autor Jan Old?ich Mayer (1715) a sv. Antonina Paduanskeho
• Na leve stran? vchodu do chramu je relikvia? cestovatele s ?eskymi ko?eny ze 13./14. stoleti Odorika (Old?icha) z Pordenone . Relikvie z jeho poh?ebniho mista Udine byla do kostela umist?na v roce 2018. ^[6]

Dobovy kontext [ editovat | editovat zdroj ]

V souvislosti s kostelem Panny Marie Sn??ne byva ?asto odkazovano na pa?i?skou Sainte Chapelle . P?edev?im slo?ity zav?r choru a motiv soch na p?iporach napovida, ?e se stavitele mohli touto vyznamnou francouzskou pamatkou nechat inspirovat. Dal?i evropskou stavbou, na kterou by snad mohl kostel odkazovat, je katedrala v Kolin? nad Rynem specificka vysokym chorem, ktery, stejn? jako chor Panny Marie Sn??ne, vpou?ti do vnit?nich prostor velke mno?stvi sv?tla diky vyrazn? prosklenym st?nam. T?etim zmi?ovanym odkazem byva take chor katedraly svateho ?t?pana ve francouzskem Toulouse .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Jan Kapistran Vysko?il , ?est stoleti kostela a kla?tera Panny Marie Sn??ne v Praze . Praha 1947.
• Pavel KALINA, Ji?i KO?ATKO: Praha 1310?1419, Kapitoly o vrcholne gotice .
• R??ena BA?KOVA a kol.: Um?lecke pamatky Prahy, Nove M?sto, Vy?ehrad . Praha 1998.
• Josef OPITZ: Socha?stvi v ?echach za doby Lucemburk? . Praha 1935, s. 8.
• Albert KUTAL: ?eske socha?stvi doby lucemburske (1350?1420) . Praha 1962.
• Ji?i FAJT, Hana HLAVA?KOVA, Ikonografie tympanonu od Panny Marie Sn??ne, in: Bulletin Narodni galerie
• BA?KOVA, R??ena, a kol. Um?lecke pamatky Prahy - Nove M?sto, Vy?ehrad, Vinohrady (Praha 1) . Redakce PhDr. Pavla Landova. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Academia, nakladatelstvi Akademie v?d ?eske republiky, 1998. 4 svazky (840 s.). ISBN   80-200-0627-3 . Kapitola Nove M?sto (II.), s. 144?151.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Kostely Panny Marie Sn??ne v ?esku
• ?trnact pra?skych mu?ednik?
• Franti?kanska zahrada
• Franti?kansky tis

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Kostel Panny Marie Sn??ne v Praze na Wikimedia Commons