Kosmologie
(z
?eckeho
κοσμολογ?α nauka o sv?t?) je odv?tvim, ktere se zabyva
vesmirem
jako celkem. P?edm?tem studia kosmologie je vznik, vyvoj a budouci osud vesmiru. V?nuje se ji
filozofie
,
teologie
a
fyzikalni
kosmologie. Fyzikalni kosmologie vyu?iva poznatk? n?kolika fyzikalnich obor?. Nej?ast?ji je to
obecna teorie relativity
,
astronomie
,
astrofyzika
,
?asticova
a
atomova fyzika
.
Prvni popisy p?edstav o sv?t? pochazeji z
?iny
z
3. tisicileti p?. n. l.
(
Kniha prom?n
), z
Babylonu
(
Enuma eli?
) a
p?edjonskeho obdobi
(
Hesiodova
Theogonia
). Je mo?ne, ?e Babylonske myty m?ly pak mj. vliv na dal?i mytologicke p?edstavy, mezi nimi te? na
biblickou
p?edstavu obsa?enou v knize
Genesis
.
Rane kosmologie m?ly p?edev?im myticky charakter, ale u?
p?edsokrati?ti
filozofove
za?ali vznik sv?ta zkoumat kriticky (
Thales z Miletu
,
Anaximandros
). Stejnym sm?rem se ubira i my?leni
Demokritovo
a
Anaxagorovo
. D?le?iteho posunu d?jiny kosmologie nabraly s prvnim dolo?enym systemem, ktery nestav?l
Zemi
do st?edu vesmiru a ktery ji daval kulovy tvar ? ten pochazi od
Filolaa
, ?aka
Pythagorova
, z
5.
nebo
4. stoleti p?. n. l.
Kosmologie vytva?i
modely
k vesmiru, jimi? se sna?i popsat jevy, ktere pozorujeme nejen v okoli na?i
slune?ni soustavy
, ale take procesy, ktere vedly k utva?eni v?t?ich vesmirnych utvar? (
galaxie
a jejich
kupy
apod.). Tyto modely obvykle popisuji vesmir, ktery se vyviji a neustale m?ni. Kosmologove pak ve spolupraci s
astronomy
a
astrofyziky
hledaji
experimentalni
potvrzeni (
verifikaci
) nebo vyvraceni daneho kosmologickeho modelu na zaklad? porovnani p?edpov?di daneho modelu s experimentalnimi daty
[
zdroj?
]
a pozorovanim.
V?t?ina sou?asnych model? vychazi z tzv.
kosmologickeho principu
(n?kdy te? z
Kopernikova principu
). Na zaklad? teto
hypotezy
se p?edpoklada, ?e ve v?ech
bodech
vesmiru plati stejne
fyzikalni zakony
. Tato hypoteza umo??uje take zavest p?edpoklad o
homogenit?
a
izotropii
vesmiru (v dostate?n? velkych m??itkach).
Velky t?esk
je v sou?asne dob? v?decka
mainstreamova
teorie. Jeji sou?asti je i
obecna teorie relativity
a pova?uje
gravitaci
za hlavni silu formujici vesmir. Existuji ale i alternativni teorie. Nap?iklad
plazmova kosmologie
uva?uje, ?e zasadni roli hraje i siln?j?i
elektromagneticka sila
.
- HORSKY, Jan; NOVOTNY, Jan; ?TEFANIK, Milan. Uvod do fyzikalni kosmologie. Vyd. 1. Praha : Academia, 2004. 219 s.
ISBN
80-200-1241-9