Kosmicky raketoplan

Kosmicky raketoplan je dopravni prost?edek ur?eny k doprav? na orbitalni drahu kolem Zem?. Na ob??nou drahu by mohl byt vyna?en vlastnimi raketovymi motory (toto ??iste“ ?e?eni nebylo doposud realizovano), p?ipadn? posilenymi pomocnymi raketovymi motory, nebo? jeho stavebni sou?asti je nosny raketovy system ( nosna raketa ). V kosmickem prostoru se pohybuje jako kterakoli jina kosmicka lo? .

Charakter provozu [ editovat | editovat zdroj ]

Kosmicky raketoplan mohl byt provozovan jak v pilotovanem, tak bezpilotnim re?imu. Jeho obvyklym, nikoli v?ak nezbytnym rysem byla mnohonasobna pou?itelnost.

Start ze zem? mohl probihat bu? vertikaln?, jako u b??ne nosne rakety, nebo horizontaln? jako u klasickeho letounu, p?ipadn? mohl byt do ur?ite vy?e vynesen jinym letadlem a zde vypu?t?n k samostatnemu letu. Navrat na Zemi probihal klouzavym nebo motorovym letem, s p?ipadnym vyu?itim pomocnych motor? (raketovych, nebo proudovych ) a p?istaval na leti?ti s dostate?n? dlouhou p?istavaci drahou .

N?kdy se nep?esn? do teto kategorie zahrnuji i tzv. vztlakova t?lesa (lifting bodies) , ktera v?ak nejsou plo?niky, nebo? aerodynamicky vztlak nep?sobi nosne plochy, ale trup letadla.

Kategorie kosmickych raketoplan? [ editovat | editovat zdroj ]

Z hlediska provozu a dosahovanych vykon? m??eme rozd?lit kosmicke raketoplany do dvou velkych t?id:

orbitalni kosmicke raketoplany ;
suborbitalni kosmicke raketoplany .

Orbitalni kosmicke raketoplany [ editovat | editovat zdroj ]

Tato t?ida dosahne v pr?b?hu vzletu nejmen? prvni kosmicke rychlosti a po vypojeni raketovych motor? se pohybuje po ob??ne draze kolem Zem? p?ipadn? po unikove hyperbolicke draze z gravita?niho pole Zem? jako kosmicka lo?.

V teto t?id? byly realizovany dosud pouze dva typy kosmickych raketoplan?, a to:

americky kosmicky raketoplan Space Shuttle ;
sov?tsky kosmicky raketoplan Buran .

Existuje v?ak cela ?ada nerealizovanych projekt? takovych stroj?, nap?. evropsky raketoplan Hermes (ESA) .

Vyvoj americkeho raketoplanu byl zahajen 16. dubna 1973, o t?i roky pozd?ji byl vyroben prvni prototyp. Dal?i stroj Enterprise 101 byl p?ivezen na h?bet? upraveneho letadla Boeing 747-SCA do Drydenova leteckeho vyzkumneho st?ediska NASA v Kalifornii. Na leti?ti v p?ilehle pou?ti byl raketoplan vyzkou?en v serii zku?ebnich let? v let? roku 1977. V roce 1980 byl prototyp Columbie dopraven na kosmodrom na Florid?. ^[1]

Provoz raketoplan? Space Shuttle byl ukon?en v roce 2011 a v?echny existujici byly dany do muzei. ^[2]

Suborbitalni kosmicke raketoplany [ editovat | editovat zdroj ]

Stroje teto t?idy jsou urychleny raketovym motorem (motory) na maximalni rychlost vyrazn? ni??i, ne? je prvni kosmicka rychlost. Po vypojeni motoru (obvykle po vy?erpani pohonnych latek) pokra?uji v letu setrva?nosti po balisticke ( suborbitalni ) draze, p?i?em? jeji vrchol le?i za hranici zemske atmosfery, tedy v kosmickem prostoru. Tato hranice nebyla dosud v ramci mezinarodniho prava stanovena; pro pot?eby ustavovani leteckych rekord? stanovila Mezinarodni letecka federace (FAI) hranici vesmiru ve vy?i 100 km nad geoidem.

Z hlediska FAI proto splnily podminky pro za?azeni do kategorie suborbitalnich kosmickych raketoplan? dosud pouze dva typy letoun?, a to:

americky raketoplan North American X-15 (max. dosa?ena vy?ka 108 km);
americky raketoplan Boeing X-20 Dyna-Soar (projekt zru?en v p?ipravne fazi, uskute?n?n jeden bezpilotni let);
americky raketoplan Scaled Composites SpaceShipOne (max. dosa?ena vy?ka 112 km).

Ve stavb? jsou dal?i typy, ktere by m?ly slou?it ke turistickym ?skok?m na okraj vesmiru“.

Brzd?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Misto aktivniho brzd?ni protipohonem, ktery by pot?eboval palivo, se pou?iva t?eni o atmosferu, tedy ur?itou ?ast sestupu se provadi v pozici nap?i? trajektorii. Na tepelnem ?titu na spodku raketoplanu tedy po tu dobu vladnou extremni podminky. Nesmi se sestupovat p?ili? strm?, nejen proto, ?e by nad povrchem byla rychlost je?t? p?ili? vysoka (doba letu atmosferou by byla na brzd?ni p?ili? kratka), ale p?i dosa?eni hlub?ich vrstev atmosfery o vy??im tlaku vzduchu p?ili? vysokou rychlosti by se take jeho povrch p?ili? roz?havil, a? nad unosnou mez. Roz?haveni povrchu nelze zabranit, naopak je nutne: Kineticka energie stroje se toti? p?em??uje na teplo. Neju?inn?j?im materialem pro tepelnou izolaci je obecn? keramika. Izola?ni povrch raketoplanu je tvo?en desti?kami (cca 20 cm). Desti?ky se po ka?dem letu nahrazuji novymi, kv?li jejich ubyvani opalem: Nap?iklad u sondy Galileo tvo?il tepelny ?tit polovinu jeji hmotnosti a opalil se o vice ne? polovinu, ov?em ten byl z kovu.

Tragedie Columbie byla zp?sobena po?kozenim izola?niho povrchu p?imo na nab??ne hran? k?idla, kde je teplota a p?sobeni plazmatu nejintenzivn?j?i, a naslednym otvorem propalenym do vnit?ku k?idla. Nap?iklad z Buranu p?i sestupu upln? odpadly hned ?ty?i izola?ni desti?ky, ov?em ne na kritickych mistech. Po?kozeni desti?ek neni ni?im vyjime?nym, po p?istani lze na povrchu b??n? napo?itat desitky r?znych vad.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ VITEK, Antonin; LALA, Petr. Mala encyklopedie kosmonautiky . Praha: Mlada fronta, 1982. Kapitola Historie, s. 107.
↑ ?TK. Posledni let raketoplanu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-05-04 [cit. 2012-05-04]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-05-01.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu kosmicky raketoplan na Wikimedia Commons
?lanek - Raketoplan, ktery nezruinuje ekonomiku

[Encyklopedie-1] VITEK, Antonin; LALA, Petr. Mala encyklopedie kosmonautiky . Praha: Mlada fronta, 1982. Kapitola Historie, s. 107.

[2] ?TK. Posledni let raketoplanu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-05-04 [cit. 2012-05-04]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-05-01.

[1]

[2]