Kosmicky let je takovy let, p?i n?m? je dosa?eno kosmickeho prostoru , tedy vy?ky nejmen? 110 a? 140 km. Pokud je teto vy?ky dosa?eno pouze po balisticke draze, hovo?ime o tzv. suborbitalnim letu (nap?. prost?ednictvim SpaceShipOne ). V dne?ni dob? suborbitalni lety nemaji prakticky vyznam. Proto, aby bylo mo?no vypustit t?leso na ob??nou drahu, je nutno vyvinout zna?nou rychlost ? 1. kosmickou (7,6 km/s), v p?ipad? p?ekonani zemskeho gravita?niho pole 2. kosmickou (11,2 km/s ? tzv. unikova rychlost) a pro lety k vn?j?im planetam slune?ni soustavy a do vzdaleneho vesmiru 3. kosmickou rychlost . Pro tyto lety je nezbytna raketova technika s dostate?n? silnymi motory a robustnimi nadr?emi. Mezihv?zdny let je pak kosmicky let k jinym hv?zdam.

D?vody [ editovat | editovat zdroj ]

D?vody kosmickeho letu jsou r?zne a souvisi s tim, zda jde o pilotovany, nebo nepilotovany let, nebo zdali se po?ita s navratem t?lesa na Zemi, nebo ne, zda je t?leso vypou?t?ne na ob??nou drahu Zem?, nebo ne a p?ipadn? o jaky typ drahy jde a jaka je delka mise. Ve v?eobecnosti je cilem kosmickeho letu dosahnuti kosmickeho prostoru , ktery ma v porovnani s prostorem v zemske atmosfe?e mnoho zvla?tnich vlastnosti, jejich? vyu?iti m??e byt vyhodne. Velmi ?idka atmosfera ve velkych vy?kach umo??uje, aby t?leso bylo navedene na ob??nou drahu okolo Zem? a setrvalo na ni pom?rn? dlouho. Tim t?leso dosahne dynamickeho stavu bezti?e , ktery se nikde na Zemi na tak dlouhou dobu neda simulovat. Stav bezti?e je p?edm?tem mnoha technologickych , materialovych , biologickych , leka?skych , fyzikalnich a dal?ich vyzkum? . Nep?itomnost atmosfery poskytuje dal?i vyhodu a to, ?e nezkresluje pohled na no?ni oblohu , nedochazi tu k scintilaci hv?zd , k poklesu jejich jasnosti ?i refrakci a tak z kosmickeho prostoru m??e byt uskute??ovano velmi p?esne a cenne astronomicke m??eni. P?istroje umist?ne v kosmickem prostoru navic mohou zkoumat nebeskou sferu v celem elektromagnetickem spektru , co? by na Zemi nebylo mo?ne, proto?e atmosfera v?t?inu vlnovych delek pohlcuje. U?ite?ny pro v?du je take pohled z kosmu zp?t na Zem, tzv. dalkovy pr?zkum Zem? .

Prakticky u?itek kosmickeho letu spo?iva dale v mo?nostech telekomunikace , navigace , vojenstvi , p?imeho pr?zkumu jinych t?les slune?ni soustavy (planet, m?sic? atd.), budovani orbitalnich stanic , zasobovani orbitalnich stanic, vym?na posadek, opravy um?lych kosmickych t?les a sna?eni um?lych kosmickych t?les na Zemi.

Uskute?n?ni letu [ editovat | editovat zdroj ]

Aby se kosmicky let mohl uskute?nit, je pot?eba vyna?enemu t?lesu ud?lit alespo? 1. kosmickou rychlost ve vy?ce minimaln? 200 km. Toto se v sou?asnosti d?je pomoci nosnych raket . Nosna raketa je t?leso s prom?nnou hmotnosti, vyu?ivajici princip reaktivniho pohonu. Palivo (kapalne, nebo tuhe) je spaluje v tzv. spalovaci komo?e . P?itom prudce vzroste tlak v komo?e a spaliny vyletavaji tryskou motoru vysokou rychlosti do okoli. To tla?i raketu sm?rem nahoru.

Usp??ne vypu?t?ni rakety vy?aduje mno?stvi pozemnich za?izeni, ktere dohromady vytva?i kosmodrom . Jeho zakladem je startovaci rampa, nazyvana take startovaci komplex , kde se raketa udr?uje ve startovni poloze a kde probihaji zav?re?ne p?ipravy rakety na start. V?t?inou tam dochazi take k pln?ni rakety palivem. Raketa se na kosmodrom p?epravuje z monta?ni budovy. D?le?itou sou?asti kosmodromu je take st?edisko ?izeni startu , kde se ?idi p?edstartovni p?ipravy na raket? a obvykle i prvni faze startu. Ze st?ediska ?izeni vesmirnych let? , ktere m??e byt samoz?ejm? i velice vzdalene od kosmodromu, letovi kontrolo?i kontroluji telemetrii daneho t?lesa. Po startu raketa leti tzv. st?eleckym sektorem kosmodromu .

U?ite?ne zati?eni, ktere raketa vyna?i, m??e byt dru?ice , sonda nebo kosmicka lo? . Toto t?leso musi mit vhodnou konstrukci, aby odolavalo nep?iznivym kosmickym podminkam. Musi mit stabilni dodavku elektricke energie , kterou mu zabezpe?uji bu? baterie , radioaktivni rozklad v izotopovych bateriich , nebo solarni panely . Dale musi byt zabezpe?ena jeho komunikace se Zemi (podle mo?nosti nep?etr?ita), musi mit systemy orientace a stabilizace , naviga?ni system a ?idici orienta?ni system .

Navrat z kosmu [ editovat | editovat zdroj ]

Nepilotovana t?lesa se vraceji z kosmu jen z?idka. Mnoho nepot?ebnych dil?, nap?iklad vyho?elych stup?? nosnych raket nebo nefunk?nich dru?ic cilen? sho?i v zemske atmosfe?e. Jine z?stavaji po dlouhou dobu na orbit? ( kosmicke smeti ), heliocentricke draze , unikove draze ze slune?ni soustavy, nebo dopadnou na povrch t?lesa, ktere zkoumaly (nap?iklad na povrch M?sice , planety apod.). K navratu jsou nap?iklad projektovane sondy se vzorky.

T?leso se na Zem m??e vratit vlastnimi silami nebo (velmi z?idka) v nakladovem prostoru raketoplanu . Pokud se vraci samo, je nutne, aby m?lo zachovanou schopnost manevrovani a aby byl jeho povrch chran?ny tepelnym ?titem . P?i op?tovnem vstupu do atmosfery, ktery se uskute?ni vysokou rychlosti, za?ne t?leso p?ed sebou stla?ovat vzduch ktery se stla?i zah?eje se a vytvo?i sloupec ionizovaneho plynu podobn? jako p?i pr?letu meteor? ktery utvo?i n?co jako "ze?" ktera pak zpomaluje t?leso a proto se misto toho aby byly moduly s astronauty aerodynamicke na jejich spodek dava vrstva kovu ktery postupn? odpadava kv?li teplu a tak modul zpomali, ale zarove? chrani astronauty p?ed teplem stla?eneho vzduchu. V teto fazi letu jsou mo?nosti vysilani jeho udaj? na Zem velmi omezene.

V zav?re?ne fazi letu, kdy t?leso svym pohybem u? neionizuje vzduch okolo sebe, se na finalni zabrzd?ni a m?kke dosednuti t?lesa pou?iva v?t?inou padak . Dal?i mo?nosti (pou?ivanou krom? padaku) jsou brzdici trysky. Pouze raketoplan je schopny p?istat podobnym zp?sobem jako bezmotorove letadlo diky vlastnim aerodynamickym schopnostem. Take raketoplan pou?iva p?i p?istani padak, ale jen jako prost?edek ke zkraceni dojezdu po dosednuti hlavniho podvozku na p?istavaci drahu.

Zdravotni nasledky kosmickych let? [ editovat | editovat zdroj ]

Nejd?le?it?j?i odli?nost vesmirneho prost?edi spo?iva v odli?ne velikosti gravita?ni sily . P?i startu a p?istani jsou kosmonauti vystaveni p?eti?eni (tj. sily p?sobici na posadku jsou n?kolikanasobn? vy??i nap?. p?i p?eti?eni 5G ?lov?k, za b??nych podminek va?ici 70 kg, va?i 350 kg), p?i vlastnim letu p?sobi na posadku stav bezti?e . ^[1]

Hlavnimi problemy bezti?neho stavu je adaptace na nevnimani gravitace, kdy se objevuji poti?e podobne mo?ske nemoci (nechutenstvi, zvraceni, bolest hlavy …). problemy obvykle odezni b?hem n?kolika dni. ^[1]

Dlouhodobym problemem je p?esun tekutin v t?le. Voda, na zemi svou ti?i ta?ena dol?, se p?esunuje vzh?ru. Vysledkem jsou otoky horni poloviny t?la. Tyto efekty se omezuji cvi?enim a pou?ivanim zvla?tnich oblek? vyvolavajicich podtlak na dolni polovin? t?la. ^[1]

Dal?im zava?nym nasledkem pobytu v bezti?i jsou zm?ny v kostech a svalech. Vy?ka kosmonaut? diky odpadnuti ti?e vzroste o 2?3 centimetry. Vyznamne je ubyvani hmoty kosti tempem 1?1,5 % za m?sic a atrofie nenamahanych sval?. Tyto efekty lze zpomalit pravidelnym cvi?enim, ^[1] ktere p?i dlouhodobych letech zabira kosmonaut?m cca 2 a? 2.5 hodiny denn?. P?ed navratem na Zemi se davky je?t? zvy?uji. ^[2]

Dale je to zhor?ene vid?ni, zm?ny st?evni mikroflory ?i po?kozeni mozku. ^[3]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Kozmicky let na slovenske Wikipedii.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• D?jiny pr?zkumu vesmiru
• Um?le kosmicke t?leso
• Kosmicky raketoplan
• Stav bezti?e
• Karmanova hranice
• D?jiny pr?zkumu slune?ni soustavy
• Seznam aktualnich a planovanych kosmickych let? s posadkou a podp?rnych let?

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu kosmicky let na Wikimedia Commons