Kosa je zem?d?lsky nastroj ur?eny k obouru?nimu sekani a ?ezani resp. pokosu travin (vyroba sena , senose? ) ?i ke sklizni obili ( ?n? ?i ?atva ). ?lov?k pracujici s kosou se nazyva seka? nebo take zastarale ?nec. Pou?ivani kosy je v Evrop? dolo?eno od mlad?i doby ?elezne . Jednalo se zvla?t? o tzv. kratkou kosu, upevn?nou na kosi?ti v tupem uhlu. Od vrcholneho st?edov?ku byly nahrazovany kosami dlouhymi, podobnymi dne?nim.

Kovova podlouhla ?epel je vyrobena z plechu a tvo?i vlastni pracovni nastroj, nazyvany kosa. Nastroj je mirn? ohnuty dovnit? a je brou?en v?dy na vnit?ni stran? oblouku. Kosa je dale opat?ena specialni nasadou, ktera se nazyva kosi?t? . Kosi?t? byva p?ibli?n? 170  cm dlouhe a byva opat?eno jednim nebo dv?ma dr?adly. ?epel byva dlouha p?ibli?n? 60 a? 80 cm. P?i spravnem dr?eni nastroje je ?epel tak?ka rovnob??na se zemi. P?i spravnem koseni ?epel klou?e kruhovym pohybem tem?? celou svoji plochou po povrchu a rostliny tak vice pod?ezava ne? p?imo se?e. Kosi?t? m??e byt d?ev?ne, kovove nebo i z um?le hmoty . Kosa m??e byt na kosi?ti uchycena zvla?tnim ?roubovym dr?akem, ktery se nazyva kosi?ik . Rovina plochy u kosy neni vzhledem ke kosi?ti zcela rovnob??na, ob? ?asti sviraji uhel okolo 22 stup?? . Seka? dr?i kosu ob?ma rukama za dr?adla (pokud horni dr?adlo neni, pak p?imo za kosi?t?) a kruhovym pohybem celeho t?la a rukou postupn? pod?ina rostliny. Nejlepe se se?ou rostliny mokre ?i vlhke (z tohoto d?vodu se kosa pou?ivala zejmena po de?ti ?i za rosy ).

K naost?eni kosy se pou?iva hruby brousek. P?ed tim se ale ost?i tva?i za studena naklepavanim. Naklepava se kladivkem na male specialni kovove podlo?ce, ktera se nazyva babka . Kosa nebo srp se naklepava ze dvou d?vod?:

1. Plech kosy nebo srpu je pom?rn? tlusty a obti?n? by se brousil do tenkeho ost?i. Na samy okraj kosy nebo srpu se klepe uder vedle uderu tak, aby vzniklo asi 3 mm ?iroke, tence vyklepane ost?i, ktere se pak doost?i karborundovym brouskem . Lepe vsak pou?ivat brousek kameninovy kterym se ost?i tzv. obtahuje tim padem z?stava ost?i dele ostre a zarove? mnohem men? ubyva ne? p?i pou?iti karborundoveho brousku. Brousek ma seka? obvykle v toulci (d?ive z kravskeho rohu dnes z pozinkovaneho plechu) za opaskem. V toulci je voda na zvlh?eni brousku v nouzi posta?i i plivnuti na brousek. Tento vyklepany prou?ek ost?i brou?enim postupn? ubyva, a? je t?eba kosu naklepat znovu. P?i klepani sledujeme stale tvar kosy; pokud se za?ne kosa k?ivit nebo vlnit, musime zm?nit sm?r a zp?sob uder? (toto se nau?ime a? del?i praxi).
2. Naklepavani: Tva?enim za studena kdy dochazi ke zpev?ovani materialu a zrna se deformuji ve sm?ru tva?eni, vytva?i se textura. Zpevn?nim se zvy?uji mechanicke hodnoty (mez pevnosti a mez kluzu) a klesa ta?nost. Je to stejny mechanismus jako pri zpev?ovani vr?ku kolejnice vystavenem cyklickemu zati?eni koly vlak? (nejde o kaleni). Takto dosa?ena tvrdost je nutna proto, aby kosa dr?ela ost?i a rychle se netupila. Na brusky existuji gumove brusne kotou?e na jemne brou?eni. Ost?i se v?ak nesmi vyh?at, pak se zrna oceli zv?t?i a ost?i zm?kne. Kosa se v?ak brousi/obtahuje vyhradn? ru?n?.

Zvuk p?i naklepavani kosy vzdalen? p?ipomina drkotani zub? v chladu, proto se v?il slangovy frazeologizmus ? klepat kosu “ vyjad?ujici drkot zub? z d?vodu chladu a od n?j odvozeny obecny slangovy termin ? kosa “ pro chlad .

Kosa ur?ena ke sklizni obili p?i ?nich byvala navic vybavena na kosi?ti ramem , ktery zaji??oval padani klas? do ?ad. To pak usnad?ovalo nasledne vazani obili do snop? .

Kosa vytla?ila p?i sklizni d?ive pou?ivany srp , proto?e je mnohem efektivn?j?i. Z?stala prakticky jedinym nastrojem pro sklize? obili a? do za?atku 20. stoleti . Dnes se ale kosa pou?iva jen z?idka. Byla nahrazena mechanickymi za?izenimi, jako byla a je zem?d?lska i domaci seka?ka na travu (tento stroj je take n?kdy lidov? nazyvan terminem ? motorova kosa “), dale pak samovazny zem?d?lsky stroj pro sklize? obili (neboli samovaz ), pozd?ji te? sklizeci mlati?ka neboli kombajn pro sklize? obili ? tedy obilni kombajn .

Kosa byva ?asto spojovana s myty . Myticka postava Smrti zahalena v ?erne kapi ( Smrtka , Smr?ak, Smr? , Zubata) je nej?ast?ji zobrazovana s kosou, co? ma z?ejm? p?vod v k?es?anske tradici jako? interpretace nastroje ke sklizni du?i.

Kosa v minulosti ob?as slou?ila take coby jednoducha se?na zbra? , zejmena v dob? selskych bou?i nebo za husitskych valek . Zbran? tvarem velmi podobne dne?nim kosam se ale ve valkach pou?ivaly ji? ve starov?ku . Zname jsou nap?iklad vale?ne vozy , ozbrojene ?epelemi kos.

V sou?asne dob? je koseni travy pova?ovano nejen za zem?d?lskou ?innost, ale take za sport, meditaci nebo zabavu ^[1] .

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

• Rukojeti na prvnim obrazku jsou opa?n? na?epovane, tradi?n? zahyb sm??uje ve stejnem sm?ru, jako zahyb samotneho "no?e" ?i ?epele kosy (pouze kolmo k rovin? cele ?epele kosy). Tedy opa?n? ne? na obrazku (oto?eny o 180 stup??).
• Existovaly kosy v n?kolika r?znych provedenich. Provedeni zobrazene na fotografii je v po?adku, kosa je vedena p?ed t?lem (kde je take st?ed ota?eni). Existovalo i provedeni s rukojeti nato?enymi p?ibli?n? o 30 stup?? nahoru. Horni h?bet kosy je opat?en ostrou hranou pro zachyceni a odvad?ni pose?ene travy na stranu.
• P?i se?eni obili byly u?ivany kosy dopln?ne obloukem pota?enym platnem (krajov? zvanym "pavouk"), ktery pose?ene klasy zachycoval a rovnal, tak?e je bylo mo?no snaze odebirat (provad?la osoba osoba jdouci vedle seka?e, zpravidle ?ena) a pak vazat do snop?. Tyto kosy mivaly del?i ?epel, a? 120 cm ^[2] .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu kosa na Wikimedia Commons
• Tema Kosa ve Wikicitatech
• Slovnikove heslo kosa ve Wikislovniku

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.