Korveta je rychla, obratna a mala vale?na lo? s relativn? silnou vyzbroji, ktera je obvykle dlouha 50 a? 95 metr? a ma vytlak v rozmezi od 500 do 2 000 tun. A?koliv je hlavnim ukolem v?t?iny korvet boj s hladinovymi plavidly protivnika, maji na rozdil od raketovych ?lun? k dispozici take protivzdu?nou a protiponorkovou vyzbroj. Moderni korvety take ?asto disponuji p?istavaci plochou pro vrtulnik .

Klasifikace [ editovat | editovat zdroj ]

Korvety mohou samostatn? p?sobit na otev?enem mo?i del?i dobu ne? raketovy ?lun (obvykle 10 a? 16 dn?) a maji take rozmanit?j?i vyzbroj i vybaveni (zejmena pro pr?zkum). V??i mnohem v?t?im fregatam a torpedoborc?m v?ak pochopiteln? maji omezenou dobu p?sobeni na otev?enem mo?i , jasn? hor?i schopnosti operovat na rozbou?enem mo?i, men? dokonale systemy veleni a jejich vyzbroj i prost?edky pr?zkumu pokryji men?i oblast.

Terminologie [ editovat | editovat zdroj ]

Pojem korveta neni jednozna?ny. N?ktere men?i korvety byvaji ?asto ozna?ovany za raketove ?luny a n?ktere korvety v?t?ich rozm?r? byvaji ?azeny k fregatam . Krom? toho se n?kdy jako korvety ozna?uji velke hlidkove lod? (OPV ? offshore patrol vessel ), ktere sice maji dost podobnou velikost, ale mnohem hor?i vyzbroj i vybaveni. Dal?i problem p?edstavuji namo?nictva n?kterych zemi, ktera programov? ?adi sve korvety do jine kategorie vale?nych lodi . Typickym p?ikladem je ruske vojenske namo?nictvo , ktere ma ve vyzbroji mnoho korvet (nap?. korvety projekt? 1241 a 1234 ? v kodu NATO Tarantul a Nanuchka ), ale samotny termin ?korveta“ prost? nepou?iva (misto n?j pou?iva terminy raketnyj kat?r ?i malyj raketnyj korabl ).

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Korveta za druhe sv?tove valky [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem druhe sv?tove valky velice rychle vyvstal britskemu namo?nictvu problem ponorkoveho nebezpe?i , ktery musel byt n?jak ?e?en. Jednim z ?e?eni byl program vystavby korvet t?idy Flower (jednotky pojmenovavane podle kv?tin) v letech 1939 ? 1940 . Hlavnim ukolem korvet tedy byla eskorta konvoj? a protiponorkovy boj. Jednoducha konstrukce trupu, p?evzata z ryba?skych lodi, umo?nila stav?t tyto relativn? male a pomale (maximalni rychlost 16 uzl? ? na pronasledovani ponorek to ale sta?ilo) korvety ve velkem po?tu. ^[1] Postaveno bylo 225 jednotek, ^[2] ?im? se t?ida Flower stala nejpo?etn?j?i t?idou vale?nych plavidel v?ech dob. Na korvety t?idy Flower pak navazaly korvety t?idy Castle (jednotky pojmenovavane podle hrad?, postaveno 72 jednotek), stav?ne od roku 1943 . Mnoho korvet obou t?id bylo po valce odprodano do dal?ich zemi (nap?. Chile , ?ecko nebo Indie ).

Roz?i?eni a export [ editovat | editovat zdroj ]

Vojenske namo?nictvo USA ve vyzbroji korvety nema a ani je nehodla zavest, proto?e disponuje velkym mno?stvim v?t?ich plavidel. ^[3] N?ktere americke lod?nice v?ak stav?ly korvety pro ?ist? exportni u?ely. Vyznamnym vyrobcem modernich korvet je take Velka Britanie . A?koliv britske kralovske namo?nictvo nema korvety momentaln? ve vyzbroji, ?ada korvet byla op?t postavena pro exportni u?ely.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam jihokorejskych korvet

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu korveta na Wikimedia Commons
• WHAT IS A CORVETTE? AND WHAT NEXT? [online]. cimsec.org, 2013-11-25 [cit. 2016-11-16]. Dostupne online . (anglicky)