Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Koruna Tatobitske lipy, stromu roku 2015
Koruna
je rozv?tvena ?ast
d?evin
?
strom?
a
ke??
. Tvo?i ji soustava takzvanych kosternich a vedlej?ich
v?tvi
.
[1]
D?evinam slou?i k ziskani co nejv?t?i plochy pro p?ijem
slune?niho za?eni
na
fotosyntezu
. Sou?asn? poskytuje ukryt mnoha
?ivo?ich?m
.
R?zny zp?sob v?tveni dava ka?demu druhu charakteristicky tvar. Tento tvar m??e byt dale ovlivn?n prost?edim, v n?m? jedinec roste, tedy zda roste osamocen? nebo uvnit? porostu ?
lesa
. Tvar a kostru koruny ur?uji v?tve vy??iho ?adu.
Kosterni v?tve neboli v?tve vy??iho ?adu vyr?staji z prodlou?eneho
kmene
a tvo?i zaklad koruny. Jejich postranni vyhony se pak dale v?tvi, ?im? vznikaji vedlej?i v?tve neboli v?tve ni??iho ?adu. V?tve vy??iho ?adu svym r?stem v?dy p?evy?uji v?tve ni??iho ?adu.
[1]
Koruna stromu miva v?t?inou shodny tvar s jeho ko?enovym systemem, ovocne d?eviny s plo??i korunou maji obvykle plo??i ko?enovy system.
[1]
U strom? rozeznavame tyto zakladni tvary korun:
- jehlancovity (ku?elovity)
- uzce v?etenovity
- elipsoidni,
- vej?ity
- kulovity
- de?tnikovity
- nepravidelny