Konzervatismus nebo konservativismus (z lat. conservare , uchovavat) je vedle liberalismu a socialismu jednou ze t?i hlavnich politickych ideologii . B?hem ?asu se termin vyvijel a ziskal celou ?adu ?asto odli?nych, ba i protich?dnych vyznam?.

Obecn? lze ?ici, ?e charakteristikou konzervatismu je otev?ena tendence branit se (rychlym) zm?nam a podporovat tradi?ni normy. T?mi mohou v r?znych kontextech byt: ?ad, autorita, tradice, vlast, rodina, nabo?enstvi, soukrome vlastnictvi , hierarchizace spole?nosti a moralka. ^[1] Podle n?kterych teorii jsou prot?j?kem konzervativc? pokroka?i, rovnosta?i a revoluciona?i .

Vyvoj vyznamu terminu [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atek u?ivani terminu se datuje do prvni poloviny 19. stoleti , ?asto rok 1820 , kdy konzervatismus popisoval umirn?ne francouzske p?iznivce monarchie . ^[1] Prvni politicka strana s timto nazvem byla britska Konzervativni strana . Jeji hlavni hodnoty byly monarchie, aristokracie , cirkev a obrana tradi?nich uspo?adani. ^[1]

My?lenky konzervatismu se v?ak u odborne ve?ejnosti za?aly objevovat ji? v 18. stoleti . Nejznam?j?im autorem je p?vodem irsky politik a myslitel Edmund Burke , ktery v?ak zasedal v britskem parlamentu za stranu Whig? , kte?i byli oproti Tory?m ?liberaln?j?i“. Sam Burke vychazel z d?l st?idm? liberalniho autora Adama Smithe . ^[1] Sve my?lenky popsal v dile z roku 1790 Uvahy o revoluci ve Francii .

V 20. stoleti ziskal konzervatismus velmi ?iroke uplatn?ni. Konzervativnimi jsou nazyvany vlady politiky appeasementu z 30. let, frankismus , salazarismus a peronismus z obdobi 30.?70. let, ale take pozd?ji neostaliniste ?i neogaulliste . Mimo n? samoz?ejm? i nadale britska Konzervativni strana apod. ^[1]

Konzervativce nelze automaticky ztoto??ovat s politickou pravici ; zejmena n?mecka a rakouska konzervativni politika ma tradi?n? nakro?eno do politickeho st?edu. Take brit?ti toryove v 18. stoleti se vymezovali jak proti ?ni?ive svobod?“ whig?, tak i proti ortodoxnim proud?m. I pro konzervativce byl d?le?ity d?raz na svobodu, kterou v?ak chapali jinak ne? jejich whigov?ti konkurenti. Konzervativni antropologie uzce souvisela s antropologii k?es?anskou, s v?domim lidske h?i?nosti, ale i svobody v?le a mravniho konani. Brit?ti konzervativci ( Burke , Hume ) ned?v??uji velkym racionalistickym system?m a kladou d?raz na pozvolnou tradici, empirii a personalni integritu.

Charakteristika [ editovat | editovat zdroj ]

Roger Scruton pi?e, ?e konzervativci obhajuji kontinuitu spole?enskeho vyvoje, nebrani se pokroku , ale odmitaji revoluce . D?ive chranili monarchii , jako symbol p?irozene nadvlady ctnostnych a u?lechtilych. Take brani pravo na soukrome vlastnictvi. Politolog Andrew Heywood vychazi z uv?dom?ni si nedokonalosti ?lov?ka a za zaklady konzervatismu pova?uje dodr?ovani tradic , organickou spole?nost, hierarchii , p?irozenou autoritu a pravo na majetek . Dal?im znakem je obhajoba stavajiciho spole?enskeho ?adu, ktera v?ak neni nekriticka. Konzervativci obhajuji jen funk?ni, lety prov??ene funkce a instituce , ktere maji byt zachovany, tudi? nemohou byt nahrazeny n??im udajn? lep?im. Na zaklad? teto skepse odmitaji utopie . Proto up?ednost?uji jen male zm?ny, a to pouze pokud jsou opravdu nutne. Konzervativci oponuji socialismu i liberalismu , hlavnimi body svar? je v p?ipad? socialismu otazka soukromeho vlastnictvi a v p?ipad? liberalismu otazka uchovani tradi?nich hodnot. Liberalismus navic odsuzuji pro jeho snahu o individualizaci a chapani majetku jako nastroje ke konzumu . Konzervativci dale zastavaji ideu silneho statu , ne v?ak v?emocneho. Obhajuji hierarchickou strukturu spole?nosti a odmitaji p?edstavu rovnocenne spole?nosti v otazkach majetku, postaveni ?i va?enosti. Dle tohoto smy?leni by ob?ane m?li byt statu loajalni a ten by jim m?l zase zajistit existen?ni jistotu. Stat musi p?edev?im dbat o stabilitu . ^[2]

Roger Scruton dale charakterizuje konzervatismus jako ?obhajobu socialni ekologie“ a ?politiku odlo?eneho u?inku, jejim? cilem je zachovani ?ivota a zdravi spole?enskeho organismu na co nejdel?i dobu“. Konzervativci v??i, ?e radikalni zm?ny a dlouhou praxi neprokazane domn?nky nemohou byti zavedeny bez p?edchoziho testovani.

Konzervativci preferuji hodnoty vyplyvajici z nabo?enskych, kulturnich a narodnich zku?enosti a zvyk?. N?kte?i konzervativci se sna?i zachovat ve spole?nosti status quo nebo prosazovat pozvolne zm?ny, jini volaji po navratu osv?d?enych po?adk? z d?iv?j?ka. Konzervativci v??i, ?e nejd?le?it?j?im rysem spole?nosti jsou hodnoty nedotknutelneho, svobodneho, d?stojneho a sebezodpov?dneho lidskeho ?ivota, v pravu vidi nutny nastroj garance t?chto svobod. R?zni konzervativci zastavaji r?zne podoby konzervatismu ?i v r?zne mi?e kladou odli?ny d?raz na jednotlive slo?ky, jejich postoje se take razantn? vyvijely v ?ase. Je nutne rozli?ovat zastance politicke doktriny ?i ideologie a konzervativniho ?ivotniho stylu nebo nazor?.

Politicka filosofie [ editovat | editovat zdroj ]

Z hlediska politicke filosofie se klasicke konzervativni smy?leni zakladalo na filosofii Thomase Hobbese a teorii Edmunda Burkea . Ve filosofii konzervatismu jde o pop?eni relativismu , a to nap?iklad v chapani demokracie . Za nutne pova?uji akceptovani celeho souboru norem demokracie, a to p?edev?im zvykovych, zalo?enych na zku?enosti. Nap?iklad nep?ipou?t?ji my?lenku rovnosta?stvi , jeliko? obhajuji normu demokracie ? vladu v?t?iny. Dale odmitaji mechanicke pojeti statu a spole?nosti , a take socialni determinismus . Svevolne socialni a eticke zm?ny chapou jako sociologicke pokusy, a proto je neschvaluji. Zakladem take je antisocialismus , ve smyslu politicke filosofie. Jsou zastanci silneho statu (jako autority ), av?ak se striktn? vymezenymi a omezenymi interven?nimi mo?nostmi. Jsou tedy obhajci statu (tj. proti anarchismu ), ale neuznavaji jeho rozhod?i roli v otazce etiky ani chovani. Vztah ob?an? ke statu chapou jako nezavisly, tj. ob?ane se p?irozen? nespolehaji na pomoc statu. Z toho plyne, ?e neuznavaji socialni stat . Velky d?raz kladou na ?ad a po?adek, ktery v?ak neslou?i k represim , ale jako navod, aby obyvatele jednali prozirav?. Z vy?e uvedeneho vyplyva, ?e za d?le?ite normy pova?uji nezavislou svobodu a svobodnou v?li , ktere v?ak nejsou primarn? ?izeny touhami a anarchii . Z toho plyne, ?e nesouhlasi s asociacionistickou psychologii osobnosti . ^[3]

Tradice konzervativniho my?leni [ editovat | editovat zdroj ]

Britska [ editovat | editovat zdroj ]

Tento sm?r se projevuje skepticismem . P?vodnim teoretikem sm?ru byl Edmund Burke, jeho? nasledovali Robert Southey a Samuel Taylor Coleridge . Pozd?ji se tento sm?r roz?t?pil na k?idla zastavajici intervencionismus a naopak laissez faire . ^[1] V 19. stoleti se vytvo?ilo k?idlo paternalistickych konzervativc?, jejich? hlavnim p?edstavitelem byl Benjamin Disraeli . ^[1]

Britsky konzervatismus, p?vodn? chapany jako ? toryismus “, vznikl v sedmnactem stoleti b?hem restaurace Stuartovc? . Vyvinul se z roajalismu , jeho? zastanci hajili vladu kral? z milosti Bo?i . Po Slavne revoluci sv?j postoj v?ak pozm?nili, kdy nov? za p?vodce moci chapali lid. Nov? d?lili spole?nost na t?i stavy, a to kralovsky, pansky a poddansky. Zaklady konzervativni ideologie polo?ili kn?z a teolog Richard Hooker , pragmatik George Savile, markyz z Halifaxu , filosof David Hume a teoretik Edmund Burke, a to i p?esto, ?e ?adny z nich nebyl ?lenem strany Tory?. V 30. letech 19. stoleti se strana p?ejmenovala na Konzervativni stranu a sdru?ila paternalisticke aristokraty s kapitalisty cht?jicimi volny trh . Postupn? se strana stala zastupitelem obchodnik? a podnikatel?.

Francouzska [ editovat | editovat zdroj ]

Nabo?ensky zam??eny sm?r obhajujici k?es?ansky ?ad a moralku v dob? Velke francouzske revoluce , ale i pozd?ji. Hlavnimi zastanci byli Joseph de Maistre a Louis de Bonald . Ve 20. stoleti Charles Maurras vychazel z teto tradice p?i sestaveni sveho hnuti ?Francouzska akce“, ktere se projevovalo roajalismem , nacionalismem a antisemitismem . ^[1]

Kontinentalni konzervatismus vznikal soub??n? s britskym, kdy se objevoval p?edev?im v dilech odp?rc? osvicenstvi . Na rozdil od britskeho nepodporoval sekularizaci ve statni sprav?. Francouzska tradice kladla d?raz na nove ideje, jako patriotismus nebo nacionalismus .

N?mecka [ editovat | editovat zdroj ]

Sm?r p?vodn? zam??eny na kulturni jednotnost a silny byrokraticky stat. Hlavnim ideologem byl Georg Wilhelm Friedrich Hegel . ^{[4] [5]} Ideologicky vyzdvihuje silna prava cirkve, aristokracie a tradi?ni rodiny. ?lov?k ma v prve ?ad? jednat ve prosp?ch statu. ^[1] P?edstaviteli dal?i generace, ktera se soust?edila na narodni pospolitost a zachovani kulturnich hodnot, byli Justus Moser a Adam Muller .

Moderni sm?ry konzervatismu [ editovat | editovat zdroj ]

Proekonomicke a decentralisticke [ editovat | editovat zdroj ]

Fiskalni konzervatismus [ editovat | editovat zdroj ]

Fiskalni konzervatismus je sm?r ekonomicke filosofie zastavajici uspory a ?et?eni statnich financi. ^[6] ?asto je spojovan s ekonomickymi postoji, jako jsou volny trh , deregulace a sni?ovani dani . V USA v 19. stoleti fiskalni konzervatismus zastavaly Demokraticky-republikanska strana Thomase Jeffersona a pozd?ji nova Republikanska strana . Toto pojeti v?ak bylo take ovlivn?no paleokonzervatismem , ktery prosazoval hlavn? protekcionismus . Ve 20. stoleti byl sm?r prosazovan prezidenty USA Ronaldem Reaganem a Billem Clintonem , ve Spojenem kralovstvi p?edsedkyni vlady Margaret Thatcherovou .

Libertariansky [ editovat | editovat zdroj ]

Ekonomicky je libertarianismus tr?n? orientovany konzervatismus. Konzervativni je tento sm?r jednak v nahledu na evoluci jako nejstar?iho a tedy ji? prov??eneho principu pro opravn?nost obhajoby konkurence a tedy hospoda?ske sout??e , dale je konzervativni v nahledu na intervencionismus Statu, kdy rad?ji voli umirn?nost p?i zasahovani do ekonomiky, a? od zasahovani upln? upou?ti.

Politicky se s p?vodnimi konzervativci v jistych otazkach rozchazeji, jsou zastanci liberalismu . Politi?ti libertariani odmitali valku ve Vietnamu ?i zdan?ni, naopak zastavali my?lenky privatizace . ^[1]

Moraln?-nabo?enske a spole?enske [ editovat | editovat zdroj ]

Neokonzervatismus [ editovat | editovat zdroj ]

Neokonzervatismus se zrodil v 60. letech v USA jako reakce na vzestup nove levice . Vedoucimi p?edstaviteli byli Irving Kristol a Daniel Bell , kte?i se sdru?ili okolo ?asopisu The Public Interest . Jde jim hlavn? o obranu tradi?nich hodnot. Kritizuji upadek mrav? a vlivu autority. Vychazeji z Burkeho. Mezi dal?i zastance pat?i Seymour Martin Lipset , Samuel Huntington ?i James Q. Wilson . ^[1]

Novy konzervatismus [ editovat | editovat zdroj ]

Je odno?i modernich konzervativc?, kte?i maji mnoho spole?neho s neokonzervativci. Tento sm?r se v?ak vice soust?edi na nabo?enstvi a moralku.

Centralisticke a nacionalni [ editovat | editovat zdroj ]

Kulturni konzervatismus [ editovat | editovat zdroj ]

Kulturni konzervatismus je sm?r sna?ici se uchovat kulturni d?dictvi naroda nebo sdilene kultury. V USA termin znamena konzervativni postoj v kulturnich valkach, kdy takovi zastanci prosazuji uchovani tradi?nich hodnot a uspo?adani p?ed progresivnimi zm?nami. Toto druhe pojeti je spojeno i s nacionalismem.

Zeleny konzervatismus [ editovat | editovat zdroj ]

Zeleny konzervatismus je ozna?eni sm?ru, ktery slu?uje konzervatismus a zelenou politiku . Takovou politiku nap?iklad prosazoval byvaly britsky konzervativni premier David Cameron , kdy se sna?il prosadit v?t?i zpoplatn?ni u?ivani automobil? ?i pr?mysloveho zne?i??ovani. V USA tuto politiku zastaval republikan Newt Gingrich .

Socialni konzervatismus [ editovat | editovat zdroj ]

Socialni konzervatismus v tradi?nim slova smyslu ozna?uje sm?r, ktery prosazuje pravo statu zachovavat spole?enske status quo . Skrze zakony se sna?i uchovat tradi?ni spole?enske hodnoty. V druhem vyznamu, ktery je typicky pro kontinentalni Evropu, se jedna o postoj sou?asnych liberalnich konzervativc?, kte?i podporuji rysy socialniho statu .

Dal?i formy konzervatismu [ editovat | editovat zdroj ]

• Liberalni konzervatismus
• Nabo?ensky konzervatismus
• Narodni konzervatismus

Dal?i zastanci konzervatismu [ editovat | editovat zdroj ]

Francie

Francois Rene de Chateaubriand a Alexis de Tocqueville ^[7] (Tocqueville je ?asto ?azen i k liberalist?m) ^[1]

Anglie

Christopher Dawson , T. S. Eliot ^[8] a Roger Scruton

USA

John Adams a Russell Kirk

N?mecko

Wilhelm von Humboldt a Oswald Spengler

Konzervatismus v ?R [ editovat | editovat zdroj ]

V ?eske republice lze za vyznamnou konzervativni stranu pova?ovat KDU-?SL , ktera prosazuje tradi?ni hodnoty jako je moralka, vicegenera?ni rodina ?i subsidiarita . Nov? se mezi ?eske konzervativni resp. liberaln? konzervativni strany za?adila i TOP 09 , ktera konzervatismus a d?raz na tradice ohlasila usty sveho p?edsedy Karla Schwarzenberga p?i svem vzniku v ?ervnu 2009. ?aste?n? se k tomuto proudu (p?esn?ji k liberalnimu a socialnimu konzervatismu ) hlasi i ODS .

Dal?i ?eskou konzervativni stranou je Ob?anska konzervativni strana , prosazujici hodnoty jako stejna prava pro poctive pracujici ob?any, osobni zodpov?dnost, pravo na sebeobranu, legalni vlastnictvi st?elnych zbrani a sebeobrannych prost?edk? a udr?eni kulturnich tradic ?eske republiky.

Za konzervativni se take pova?uji male nacionalisticke strany jako je Narodni strana , NE Bruselu ? Narodni demokracie nebo Narodni sjednoceni . Konzervativni hodnoty ve svem programu zastava take Koruna ?eska a u? svym nazvem se k nim hlasi Konzervativni strana . V dob? bezprost?edn? porevolu?ni byla vyznamnou konzervativni silou K?es?anskodemokraticka strana (KDS) Vaclava Bendy , ktera navazovala na tradice disentu a pozd?ji se slou?ila s ODS, kde jeji ?lenove podpo?ili konzervativni proud ( Marek Benda , Vaclav Benda ). Znatelny konzervativni etos m?la i Ob?anska demokraticka aliance .

Libertarianismus a fiskalni konzervatismus v ?R haji Strana svobodnych ob?an? , vznikla v roce 2009 .

Americky konzervatismus [ editovat | editovat zdroj ]

Ve Spojenych statech je konzervatismus mnohem vice liberalni ne? v Evrop? a klade v?t?i d?raz na svobodu podnikani a v p?ipad? neokonzervatismu na mezinarodni iniciativu a moralni hodnoty . Americky konzervatismus je tedy obecn? spojeny s nasledujicimi hodnotami a postoji: ^{[ zdroj?? ]}

• zd?raz?ovani osobni odpov?dnosti,
• obecna opozice v??i velkemu statu,
• podpora nabo?enskych a tradi?nich hodnot,
• redukce socialnich program? na minimum,
• odpor k politice afirmativni akce a socialniho liberalismu ,
• narodni hrdost.

Klasickemu (evropskemu) konzervatismu se v USA ?ika tradicionalismus . V USA se ?aste?n? objevuji sm?ry jako ?r?stovy konzervatismus“ a ?nefal?ovany konzervatismus“ a tzv. paleokonzervatismus , ktery tou?i po navratu ji?anskych agrarnich tradic. ^[1]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Roger Scruton : Smysl konzervatismu .
• Russell Kirk : Konzervativni smy?leni. [1]
• Robert Nisbet : Konzervatismus: sen a realita. Ob?ansky institut, Praha 1993.
• ?egklitz J. (ed.), Velke postavy politicke filosofie, Ob?ansky institut, Praha 1996
• Jan Fingerland: ?esky konzervatismus. [2]
• Edmund Burke, Uvahy o revoluci ve Francii, CDK Brno 1997.
• Jan Kv?tina, Pravdivy versus fale?ny konzervatismus: spor o tradice polske identity v 19. stoleti, in: Slovane mezi tradici a modernitou, Marek P?ihoda - Markus Giger - Hana Klusakova (edd.), Praha 2014.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• tradicionalismus
• centralismus
• etatismus
• decentralizace
• socialni stat
• kapitalismus
• status quo
• pravice
• protekcionismus
• merkantilismus
• laissez faire

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu konzervatismus na Wikimedia Commons
• Tema Konzervatismus ve Wikicitatech
• (?esky) Konzervativni strana , konzervativnistrana.cz
• (?esky) Ob?ansky institut , obcinst.cz
• (?esky) Ob?ansky konzervativni klub , okk.cz
• (slovensky) Konzervativny in?titut , konzervativizmus.sk