한국   대만   중국   일본 
Konverze ke k?es?anstvi ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Konverze ke k?es?anstvi

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Obraceni na cest? do Dama?ku (1601) od Caravaggia ( Santa Maria del Popolo , ?im ) zobrazuje obraceni apo?tola Pavla na k?es?anstvi podle udalosti popsanych v devate kapitole Skutk? apo?tol? (Sk 9,1?22) [1]

Konverze ke k?es?anstvi je nabo?enske obraceni ?lov?ka , ktery d?ive nebyl k?es?anem, a p?ina?i zm?ny v tom, co sociologove ozna?uji jako ?ko?enovou realitu“ konvertity, v?etn? jeho socialniho chovani, my?leni a etiky. Sociologie nabo?enstvi nazna?uje, ?e nabo?enska konverze byla d?le?itym faktorem p?i vzniku civilizace a utva?eni moderniho sv?ta. Konverze je psychology nabo?enstvi nejvice studovanym aspektem nabo?enstvi, ale skute?nych udaj? je stale velmi malo. Neurologicke studie zjistily, ?e konverze neni vysledkem patologie .

K?es?anstvi na jihu a vychod? planety Zem? rychle roste, a to p?edev?im diky konverzim. V historii se pou?ivaly r?zne metody konverze. Existuji d?kazy o donucovani ze strany sv?tskych v?dc? v ranem a pozdnim st?edov?ku, a?koli nuceni jako metoda nebylo nikdy schvaleno nebo dokonce podporovano ?adnou v?t?inou k?es?anskych teolog?.

R?zne k?es?anske denominace mohou provad?t r?zne druhy ritual? nebo ob?ad? uvedeni do spole?enstvi v??icich. Zakladnim ritualem obraceni je k?est , zatimco r?zne denominace se li?i, pokud jde o bi?movani .

Podle studie profesora nabo?enstvi Davida B. Barretta z Kolumbijske univerzity a historika George Thomase Kuriana z roku 2001 se v tomto roce ke k?es?anstvi obratilo z jineho nabo?enstvi p?ibli?n? 2,7 milionu lidi, zatimco celkov? se ro?n? obrati p?ibli?n? 3,8 milionu lidi. [2] [3] V prvnich desetiletich jednadvacateho stoleti je letni?ni hnuti nejv?t?i a nejrychleji rostouci formou k?es?anstvi, [4] tento r?st je zp?soben p?edev?im nabo?enskymi konverzemi . [5] [6]

Individualni konverze [ editovat | editovat zdroj ]

James P. Hanigan pi?e, ?e individualni obraceni je zakladni zku?enosti a ust?ednim poselstvim k?es?anstvi, a dodava, ?e k?es?anske obraceni za?ina zku?enosti ?vyvedeni z rovnovahy“ prost?ednictvim kognitivni a psychologicke ?nerovnovahy“, po ni? nasleduje ?probuzeni“ v?domi a nove uv?dom?ni si Boha. [7] Hanigan ji p?irovnava ke ?smrti a znovuzrozeni, odvraceni..., odlo?eni stareho..., zm?n? mysli a srdce“. [8] ?lov?k reaguje uznanim a vyznanim osobni ztracenosti a h?i?nosti a nasledn? p?ijme povolani ke svatosti , ?im? obnovi rovnovahu. Po tomto po?ate?nim vnit?nim obraceni nasleduje praxe, ktera proces obraceni dale prohlubuje a ktera podle Hanigana bude zahrnovat i eticke zm?ny. [9]

V p?ikladech obraceni z Noveho zakona , jako je Petrovo obraceni [10] a Pavlovo obraceni, [11] Hanigan vnima stejnou spole?nou zku?enost ?smrti a znovuzrozeni“. ?ika, ?e tito lide nereagovali z pocitu viny, ale z ucty, respektu a svate bazn? p?ed tim, co vnimali jako Bo?i p?itomnost. [12]

depiction of a life size wooden carving of Jesus calling Peter and Andrew as they climb out of their fishing boat
Jan Frans van Geel a Jan Baptista van Hool ? Povolani svateho Petra a Ond?eje , detail kazatelny v kostele svateho Ond?eje, Antverpy

Srovnavaci studie z po?atku 21. stoleti nabizeji poznatek, ?e nabo?enska konverze poskytuje nove misto pro sebedefinici, moralni autoritu a spole?enskou identitu prost?ednictvim p?ijeti nabo?enskeho jednani, ktere se p?ijemci zda vhodn?j?i a pravdiv?j?i. [13]

Antropolog Robert Hefner dodava, ?e ?konverze nabyva nejr?zn?j?ich podob..., proto?e je ovlivn?na ?ir?i souhrou identity, politiky a moralky“. [14] Poselstvi Pravdy, spasne identity a p?ijeti do spole?enske organizace, jejim? cilem je ?i?eni tohoto poselstvi, se ukazalo byt samo o sob? revolu?ni silou. [15]

Teologie [ editovat | editovat zdroj ]

Podle sociolo?ky Ines W. Jindry ma obraceni ?teologicky rozm?r“. [16] Avery Dulles cituje Bernarda Lonergana , ktery ?ika: ?P?edm?tem teologie je tedy ?lov?k, ktery prochazi obracenim k Bohu.“ [17] Zku?enost obraceni je zakladni a ma tyto charakteristiky: ?je konkretni, dynamicka, osobni, komunitni a historicka“. Diky tomuto zam??eni na jednotlivce ma teologie obraceni ve svem zakladu tyte? charakteristiky. [18]

Nabo?ensky historik David W. Kling ve sve knize History of Christian Conversion (D?jiny k?es?anske konverze) uvadi dev?t obecnych temat spole?nych pro vyprav?ni o konverzi. [19] Jindra popisuje prvni tema jako ?lidske poznani Bo?i p?itomnosti“, zatimco Kling ?ika, ?e ?B?h se pro lidi stava skute?nym“ prost?ednictvim konverze. [20] [21] Konverze ma v?dy ?kontext“: lide jsou ?socialn? konstituovane“ bytosti a nabo?enska konverze se v?dy odehrava ve spole?enskem kontextu. [20] Jindra pi?e, ?e a?koli se v?echna vyprav?ni o konverzi li?i, v?echna vykazuji znamky toho, ?e jsou zalo?ena na osobnich vnit?nich zku?enostech krize vyjad?enych prost?ednictvim specifickeho historickeho kontextu, v n?m? konvertite ?ili. [22]

V konverzi se objevuji aspekty ?pohybu i odporu“. K?es?anstvi bylo od svych po?atk? evangelijnim nabo?enstvim zam??enym na misii, ktere se ?i?ilo prost?ednictvim konverze. Lide v?ak p?irozen? tihnou k setrva?nosti, ke znamemu, pokud nejsou jinak motivovani ke zm?n?, tak?e konverze je v d?jinach spi?e vyjimkou ne? pravidlem. [20]

V procesu p?em?ny existuje jak ?kontinuita, tak diskontinuita“. Konverze m??e byt ru?iva a zp?sobit p?eru?eni vztahu s minulosti, ale p?eru?eni je z?idkakdy uplne. Aspekty minulosti jsou ?asto zachovany, co? vede k jakesi ?hybridni“ vi?e. [23] Gender take hraje p?imou roli v tom, jak lide konvertuji nebo nekonvertuji. [24]

Sv?dectvi a vyprav?ni poskytuji slovnik obraceni. [25] U slavn?j?ich p?ib?h? o obraceni, jako je Augustin?v a Martina Luthera , je z?ejme, ?e p?ib?h o obraceni byl pozd?ji pou?ivan nejen pro osobni poznani a prom?nu, ale take pro p?ilakani potencialnich konvertit?. [26] Kling pi?e, ?e ?vliv [takovych] osobnich sv?dectvi na d?jiny obraceni nelze p?ece?ovat“. [25] Naznaky z Jandrova vyzkumu z jednadvacateho stoleti nazna?uji, ?e to plati i pro oby?ejn?j?i, men? slavna obraceni. [27] Obraceni p?ineslo v ?ivot? v?t?iny konvertit? d?le?ite a pozitivni zm?ny: Jindra ?ika, ?e ?se stali stabiln?j?imi, na?li smysl ?ivota, vypo?adali se se svymi d?iv?j?imi problematickymi biografickymi trajektoriemi a zlep?ili sve vztahy (Jindra, 2014)“. [26]

Konverze byla historicky ovlivn?na tim, jak je definovana osobni ?identita“ a pocit sebe sama. To m??e ur?ovat, nakolik zam?rne jednani ze strany jednotliveho konvertity ?idilo vysledek a nakolik misto toho mohly vn?j?i sily zasahnout do osobniho jednani. [24] V p?ipad? k?es?anske konverze tem?? v?dy existuje si? dal?ich osob, ktere konvertitu p?ed konverzi ovlivnily. [26] Jindra pi?e, ?e konkretni kontext, ktery zahrnuje ideologii skupiny, k ni? se konvertita p?ipojil, konkretni krizi jednotliveho konvertity ?a miru vlastniho jednani oproti vlivu ostatnich“, jsou d?le?itymi aspekty ovliv?ujicimi, zda se konvertita po konverzi zm?ni, nebo nezm?ni. [21]

Tyto faktory se p?ekryvaji s fazemi konverze podle vyzkumneho psychologa Lewise Ramba. [16] Ramb?v model konverze zahrnuje kontext, krizi (zahrnujici ur?itou formu hledani ze strany potencialniho konvertity), setkani a interakci (s n?kym, kdo v??i v novy nabo?ensky system). Nasleduje zavazek a jeho vysledky. [16]

Spole?enske v?dy [ editovat | editovat zdroj ]

N?mecky sociolog Max Weber ve sve knize Sociologie nabo?enstvi pi?e, ?e nabo?enska konverze za?ina u proroka jako hlasu zjeveni a vize, ktery vyzyva ostatni, aby se roze?li s tradici a uvedli sv?j ?ivot do souladu s jeho ?pravdou, ktera buduje sv?t“. [28] Weber v??il, ?e prorocke idealy se mohou prost?ednictvim konverze spole?enstvi nasledovnik? stat ?silou pro prom?nu sv?ta tak mocnou jako nic jineho v lidskych d?jinach“. [29]

Hefner ozna?il konverzi a christianizaci za ?dvoji fenomen“ a napsal, ?e nabo?enska konverze byla d?le?itym faktorem p?i vzniku civilizace a utva?eni moderniho sv?ta. [30] Podle Hefnera s sebou ?p?eformulovani socialnich vztah?, kulturnich vyznam? a osobni zku?enosti“ spojene s konverzi nese neodmyslitelny ?aspekt budovani sv?ta“. [31]

Na konci devatenacteho stoleti byl vyvoj sv?tovych nabo?enstvi (judaismu, k?es?anstvi, islamu a buddhismu) pova?ovan za sou?ast nevyhnutelneho pochodu k lidskemu osviceni v linearnim vzestupnem vyvoji. [32] Antropologie u?inn? prokazala, ?e tento model nedoka?e vysv?tlit nabo?enske rozdily. [33]

Sv?tova nabo?enstvi vytvo?ila instituce schopne standardizovat v?d?ni a n?kte?i tvrdi, ?e jim to pomohlo p?e?it, zatimco ??i?e a ekonomicke ?ady p?ichazely a odchazely“. [34] Ve skute?nosti se v?ak jen n?kolika nabo?enstvim poda?ilo dlouhodob? se ?i?it a standardizovane u?eni nemusi mit nutn? vliv na individualni konverzi a viru. [35]

Jednou z nejvlivn?j?ich praci v sociologii nabo?enstvi z 60. let 20. stoleti je kniha Roberta Belly (1964) Religious Evolution , ktera tvrdi, ?e v?echna sv?tova nabo?enstvi hlasaji existenci transcendentalni sfery, ktera je nad?azena ka?dodenni realit?, ?im? legitimizuji zku?enosti spasy/konverze, jejich? cilem je spojit ?lov?ka s timto sv?tem. [36] Bella popisuje mo?nost vykoupeni/konverze za t?chto podminek jako ?ve svych d?sledcich ot?asajici sv?tem“. [37] Nap?ti mezi b??nou realitou a transcendentnem vytva?i uznani pot?eby spole?enske reformy, ktera je vedena spasnou vizi a ktera sv?t p?etva?i, misto aby jej pasivn? p?ijimala. [38] Timto zp?sobem, ?ika Hefner, sv?tova nabo?enstvi uvolnila sev?eni tradice a polo?ila zaklady lidske svobody. [39]

Psychologie [ editovat | editovat zdroj ]

P?esto?e je konverze nejstudovan?j?im aspektem nabo?enstvi mezi psychology zabyvajicimi se nabo?enstvim, empirickych udaj? na toto tema je malo a od klasickeho dila Williama Jamese Varieties of Religious Experience z roku 1902 se metoda p?ili? nezm?nila. [40] James Scroggs a William Douglas napsali o sedmi sou?asnych problemech v psychologii konverze.

1) Definice . Scroggs a Douglas ozna?uji tuto otazku za ?nejstar?i v oboru“ a uvad?ji, ?e psychologove se ptaji, zda konverze vy?aduje nahly obrat, nebo postupnou zm?nu. Neexistuje shoda. [41] Slovo konotuje nahly obrat, ale psychologove necht?ji opustit mo?nost postupne konverze. [41]

2) Patologie . Freud pova?oval nabo?enstvi za patologii a stoupenci jeho my?lenkove ?koly v tom pokra?uji. [42] Empiricke studie ukazuji, ?e nabo?enstvi je spojeno s dobrym du?evnim zdravim ?en, ?e pomaha p?i depresich a p?ekonavani zava?nych problem?, jako je zavislost na heroinu, a ?e obecn? existuji vyznamne vazby mezi nabo?enstvim a spiritualitou a dobrym fyzickym a du?evnim zdravim. [43] [44] [45] Podle Scroggse a Douglase zale?i na tom, jaky nazor psycholog zaujme, na jeho vzd?lani a osobni oddanosti vi?e ?i nevi?e. [46]

3) Typ osoby. Mnozi si kladou otazku, zda existuje n?jaky typ ?lov?ka, u n?ho? je v?t?i pravd?podobnost, ?e se obrati, ne? u jinych. [47] Sociologove zd?raz?uji vyznam takovych prom?nnych, jako je spole?enska t?ida, skupinova o?ekavani a socialni zm?ny (jako v americke pohrani?ni spole?nosti nebo v sou?asne ?in?). Podle Scroggse a Douglase William ?James pova?oval nemocnou du?i za nejpravd?podobn?j?iho kandidata na obraceni. Nemocna du?e ?ije ,blizko prahu bolesti?. Je obecn? introvertni a pesimisticky nalad?na, zlo sv?ta si bere hluboce k srdci. Nemocna du?e je zadum?iva, pono?ena do existencialni uzkosti. Je to Kierkegaard?v ?lov?k, ktery je zoufaly a vi, ?e je zoufaly“. [47]

Trauma a existencialni krize mohou vest ke konverzi. Podle studie psycholo?ek Rosemary de Castellove a Janette Simmondsove [48] [49] je trauma u ji? obracenych osob ?asto spojeno take s ?prosp??nymi zm?nami ve vnimani sebe sama, ve vztazich a ?ivotni filozofii a s pozitivnimi zm?nami v oblasti existencialnich, duchovnich nebo nabo?enskych zale?itosti“.

Studie z roku 2011 uvadi, ?e konverze m??e mit bu? vnit?ni podobu, kdy se nabo?enstvi stava hlavnim principem a cilem ?ivota konvertity, nebo vn?j?i podobu, kdy nabo?enstvi slou?i v?t?inou jinym cil?m, nap?iklad politickym nebo ekonomickym, ktere jsou pro daneho ?lov?ka d?le?it?j?i ne? nabo?enstvi. U t?ch, kte?i pro?ivaji vnit?ni konverzi, je spojena ni??i mira deprese, uzkosti a stresu, zatimco u t?ch, kte?i praktikuji pouze vn?j?i konverzi, je tato mira vy??i. [50]

4) V?k. Scroggs a Douglas uvad?ji, ?e prvni auto?i zabyvajici se psychologii konverze shodn? pova?ovali dospivani za nejpravd?podobn?j?i v?k pro konverzi. [51]

Psycholog Robert Ferm zjistil v pr?zkumech t?i cirkvi, ?e pr?m?rny v?k obraceni je 43, 46 a 41 let (Ferm, Robert, The Psychology of Christian Conversion. Westwood, N. J., Fleming Revell, 1959,s. 218.) Konvertite, ktere Grahamova prvni britska kampa? p?ivedla k obraceni, byli v pr?m?ru dvacetileti. [52] Jung zd?raz?oval st?edni a? pozdni t?icatniky... Hiltner pi?e, ?e konverze ?je nejd?le?it?j?i, nejpravd?podobn?j?i a nejkultivovan?j?i ve t?iceti letech, spi?e ne? aby byla pova?ovana primarn? za fenomen dospivani“. [52]

Ferm proto pi?e, ?e ?z Eriksonovych teorii lze pravd?podobn? vyvodit zav?r, ?e jak krize identity v obdobi dospivani, tak krize integrity ve st?ednim v?ku p?edstavuji zrale okam?iky pro konverzi“. [52]

5) V?dome nebo nev?dome. Do jake miry je zku?enost konverze zp?sobena v?domym ?izenim a do jake miry nev?domymi faktory, ktere stoji za jedincem nebo ho dokonce p?esahuji? [52] V?t?ina konvertit? uvadi sily mimo v?domou kontrolu. ?V?t?ina psycholog? se shoduje, ?e role nev?domych faktor? je p?i konverzi rozsahla a ?asto rozhodujici a ?e nahlym konverzim p?edchazi dlouhe obdobi podv?dome inkubace,“ pi?i Scroggs a Douglas. [52] Allport , Maslow , Rogers a dal?i zd?raz?uji roli v?domeho rozhodnuti. [53]

6) V?da versus nabo?enstvi. Psychologove jako socialni v?dci maji tendenci pracovat podle nicne?ikajiciho redukcionismu. Konverze musi byt popsana jako p?irozeny proces. Teologove a dal?i, kte?i p?ipou?t?ji mo?nost nadp?irozena, maji tendenci ke studiu konverze p?istupovat podle p?istupu n?co-vice, ruce pry? od svate ochrany. [54] Rozdilne sv?tonazory mohou zkreslovat interpretace. Scroggs a Douglas pi?i, ?e "?adne ?e?eni tohoto velmi obti?neho problemu se neobjevuje v bezprost?edni p?sobnosti", ale nazna?uji, ?e uznani zkresleni a zahrnuti obou pohled? do ?nejen interdisciplinarniho, ale i mezioboroveho vyzkumu je nezbytne“. [55]

7) Jaky p?istup? Proto?e existuji r?zne psychologicke ?koly s protich?dnymi teoriemi, je ur?eni toho, ktery je pro studium konverze nejvhodn?j?i, jednou z otazek, ktere Scroggs a Douglas vnimaji: ? Behaviorismus , operacionalismus a teorie u?eni byly jen z?idka aplikovany na studium nabo?enske konverze“ a drtiva v?t?ina praci byla napsana z jedineho hlediska: ?funkcionalismu“, ktery definuje to, co je pravdive, jako to, co funguje. [56]

Neurologie [ editovat | editovat zdroj ]

Kelly Bulkeleyova v knize The Oxford Handbook of Religion Conversion napsala, ?e od roku 2014 nebyl proveden ?adny neurov?decky vyzkum zam??eny konkretn? na nabo?enskou konverzi. [57] Neexistuje ani jednotny konsenzus o tom, jak funguje system mozek/mysl , a vyzkumnici pou?ivaji mnoho r?znych p?istup?. [58] Spory se vedou o problem mysli a t?la, stejn? jako o to, zda je mozek jednodu?e modularni (slo?eny z odd?lenych ?asti), nebo zda je to p?ili? omezene vysv?tleni toho, co Bulkeley nazyva komplexnimi, ?globalnimi, syntetickymi, celek je v?t?i ne? sou?et jeho ?asti“. [59] Neshody panuji ohledn? determinismu vs. svobodne v?le, vyu?iti zobrazovani mozku, zprav o konverzi z prvni osoby a aplikaci kvantove fyziky. [60] [61]

Fenomen konverze vychazi z p?esv?d?eni, ?e lide maji schopnost zm?nit zp?sob, jakym mentaln? vnimaji a pro?ivaji sv?t. Vyzkum plasticity mozku ukazal, ?e schopnost mozku vytva?et nove nervove drahy nam z?stava po cely ?ivot. [62] Bulkeley pi?e, ?e ?kognitivni neurov?da ve vztahu k nabo?enskym konverzim, p?i nich? lide prochazeji zasadni zm?nou uspo?adani p?edpoklad? a o?ekavani, ktere utva?eji jejich vnimani sv?ta, m??e vest k novym d?kaz?m ohledn? latentniho potencialu vyvoje mozku a mysli“. [63]

Studie o modlitb? a meditaci ukazuji, ?e m?ni fungovani mozku m??itelnym a hmotnym zp?sobem.

?Z tohoto zakladniho zji?t?ni vyplyva n?kolik d?sledk?. Jednim z nich je, ?e p?inejmen?im n?ktere aspekty nabo?enstvi nejsou zp?sobeny patologickym fungovanim mozku. Sou?asny vyzkum [kognitivni neurov?dy] vyvraci my?lenku, ?e by nabo?enstvi ... pramenilo z chybnych proces? v mozku a mysli. Nejlep?i dostupne v?decke d?kazy ukazuji, ?e lide, kte?i se v?nuji nabo?ensky motivovanym kontemplativnim cvi?enim, maji normalni, zdravy mozek. Mo?na, ?e jine formy nabo?enstvi mohou byt s neuropatologii spojeny p?im?ji, ale v p?ipad? meditace a modlitby literatura CN podporuje pragmaticke ocen?ni u?innosti nabo?enske praxe p?i utva?eni zdrave interakce mozku a mysli.“ [63]

Statistiky [ editovat | editovat zdroj ]

Podle studie profesora nabo?enstvi Davida B. Barretta z Kolumbijske univerzity a historika George Thomase Kuriana z roku 2001 se v tomto roce ke k?es?anstvi obratilo z jineho nabo?enstvi p?ibli?n? 2,7 milionu lidi, zatimco celkov? se ro?n? obrati p?ibli?n? 3,8 milionu lidi. [2] [3] V prvnich desetiletich jednadvacateho stoleti je letni?ni hnuti nejv?t?i a nejrychleji rostouci formou k?es?anstvi. [4] Profesor nabo?enstvi Dyron B. Daughrity cituje Paula Frestona: ?B?hem n?kolika desetileti bude polovina k?es?an? na sv?t? v Africe a Latinske Americe. P?i sou?asnem trendu bude do roku 2050 na sv?t? tolik letni?nich jako hinduist? a dvakrat vice letni?nich ne? buddhist?.“ [64] Tento r?st je zp?soben p?edev?im nabo?enskymi konverzemi . [5] [6]

Historik Philip Jenkins poznamenava, ?e k?es?anstvi rychle roste take v ?in? a n?kterych dal?ich asijskych zemich. [65] [66] Sociolog a specialista na ?inske nabo?enstvi Fenggang Yang z Purdue University pi?e, ?e k?es?anstvi se ??i?i mezi ?i?any v jihovychodni Asii“ a evangelikalni a letni?ni k?es?anstvi v ?in? roste rychleji. [67] Vice ne? polovina t?chto konvertit? ma vysoko?kolske vzd?lani . [67]

map of worldwide Christianity in 1938
Zem? podle procenta protestant? v roce 1938
map of worldwide Christianity in 2011
Roz?i?eni k?es?an? po celem sv?t? v roce 2011 [68]

Socialni antropolo?ka Juliette Koningova a sociolo?ka Heidi Dahlesova z Vrije Universiteit Amsterdam se shoduji, ?e od 80. let 20. stoleti do?lo k rychlemu roz?i?eni charismatickeho k?es?anstvi. Nejrychleji pry rostou k?es?anske komunity v Singapuru , ?in? , Hongkongu , na Tchaj-wanu , v Indonesii a Malajsii a v?t?inu novych v??icich tvo?i ?vzestupn? mobilni, m?st?ti ?i?ane st?edni t?idy “. Allan Anderson a Edmond Tang ve sve knize Asian and Pentecostal: The Charismatic Face of Christianity in Asia uvad?ji, ?e ?Asie ma druhy nejv?t?i po?et letni?nich/charismatik? ze v?ech kontinent? na sv?t? a zda se, ?e rychle dohani nejv?t?i, Latinskou Ameriku.“ [69] World Christian Encyclopedia (Sv?tova k?es?anska encyklopedie) odhaduje 135 milion? v Asii oproti 80 milion?m v Severni Americe. [69]

Uvadi se take, ?e v n?kterych zemich, jako je ?ina , [70] [71] Hongkong , [72] Indonesie , [73] Iran , [74] [75] Japonsko , [76] Singapur , [77] [78] [79] a Ji?ni Korea , [80] se stale vice mladych lidi stava k?es?any.

Rada pro mezinarodni vztahy uvadi, ?e ?po?et ?inskych protestant? od roku 1979 roste v pr?m?ru o 10 % ro?n?“. [81] Ocen?ny historik k?es?anstvi Todd Hartch z Eastern Kentucky University napsal, ?e do roku 2005 konvertovalo ke k?es?anstvi asi 6 milion? Afri?an? ro?n?. [82] Podle iranskeho historika Ladana Boroumanda ?Iran je dnes sv?dkem nejvy??i miry christianizace na sv?t?“. [83]

primitive depiction of a man and a woman from the south of India
Evangelium v ji?ni Indii aneb nabo?ensky ?ivot, zku?enosti a charakter k?es?an? z hinduismu (1880)

P?esny po?et Dalit? (nedotknutelnych) , kte?i v Indii konvertovali ke k?es?anstvi, neni k dispozici, ale religionista William R. Burrow z Coloradske statni univerzity odhaduje, ?e ke k?es?anstvi konvertovalo asi 8 % Dalit? . [84] Podle studie Pew Research Center z roku 2021 k?es?anstvi v Indii v poslednich letech vzrostlo diky konverzim. V?t?ina konvertit? jsou byvali hinduiste, i kdy? n?kte?i jsou byvali muslimove. [85] [86]

Od 60. let 20. stoleti do?lo k vyraznemu nar?stu po?tu konverzi z islamu ke k?es?anstvi, v?t?inou k evangelikalni a letni?ni k?es?anske tradici. [87] Studie Believers in Christ from a Muslim Background z roku 2015: ?Podle odhad? z globalniho s?itani konvertovalo ke k?es?anstvi 10,2 milionu muslim?“. [88] Mezi zem? s nejv?t?im po?tem muslim? obracenych ke k?es?anstvi pat?i Indonesie (6 500 000), Nigerie (600 000), Iran (500 000 oproti pouhym 500 v roce 1979), Spojene staty (450 000), Etiopie (400 000) a Al?irsko (380 000). [89] Indonesie je domovem nejv?t?i k?es?anske komunity konvertit? od islamu. Od poloviny a konce 60. let 20. stoleti konvertovalo ke k?es?anstvi 2 a? 2,5 milionu muslim?. [90] [91] [92] Podle Rady pro mezinarodni vztahy z roku 2007 odbornici odhaduji, ?e v zapadnim sv?t? konvertuji ke k?es?anstvi tisice muslim? ro?n?, co? v?ak neni zve?ejn?no kv?li obavam z pomsty. [93]

Zp?soby konverze [ editovat | editovat zdroj ]

Donuceni [ editovat | editovat zdroj ]

A?koli k?es?an?ti teologove, jako nap?iklad Augustin ze ?tvrteho stoleti a Alkuin z devateho stoleti, dlouho tvrdili, ?e konverze musi byt dobrovolna, existuji historicke p?iklady donuceni k obraceni na k?es?anstvi. [94] [95] Konstantin pou?il pravo i silu, aby vymytil praxi ob?tovani a potla?il kaci?stvi, i kdy? ne konkretn? na podporu konverze. [96] [97] Theodosius take sepsal zakony k odstran?ni hereze, ale nevy?adoval od pohan? ani ?id? konverzi ke k?es?anstvi. [98] [99] [100] Vychodo?imsky cisa? Justinian I. v ?estem stoleti a cisa? Heraklius v sedmem stoleti se v?ak pokusili vynutit kulturni a nabo?enskou jednotu tim, ?e vy?adovali k?est ?id?. [101] [102] [103] [104] V roce 612 vizigotsky kral Sisebut na popud Herakleia vyhlasil povinnou konverzi v?ech ?id? ve ?pan?lsku. [105] V mnoha novych narodnich statech vznikajicich ve vychodni Evrop? pozdniho st?edov?ku n?kte?i kralove a kni?ata vytva?eli natlak na sve obyvatele, aby p?ijali nove nabo?enstvi. [106] A v k?i?ovych vypravach na severu Evropy bojujici kni?ata dosahla rozsahle konverze politickym natlakem nebo vojenskym donucenim, p?esto?e teologove nadale tvrdili, ?e konverze musi byt dobrovolna. [107]

K?est [ editovat | editovat zdroj ]

Ve v?ech variantach k?es?anstvi je k?est inicia?nim ob?adem pro vstup do k?es?anskeho spole?enstvi. [108] Tem?? v?em k?t?m je spole?ne, ?e p?i k?tu kn?z pou?iva troji?ni formuli (ve jmenu Otce, Syna a Ducha svateho). [109] Dva aspekty k?tu jsou zdrojem neshod: zp?sob a vyznam. V knize Understanding Four Views on Baptism (Porozum?ni ?ty?em nazor?m na k?est) redakto?i napsali, ?e k?es?ane se neshodnou na vyznamu k?tu a na tom, zda je nezbytnym aspektem obraceni, nebo jen demonstraci ji? prob?hleho obraceni. [110]

K?est dit?te polevanim

V k?es?anstvi existuji take r?zne zp?soby k?tu. Pat?i mezi n? pono?eni (pono?eni do vody), afuze (polevani) a asperze (pokropeni). Nejb??n?j?i praxi ve starov?ke cirkvi byl k?est pono?enim cele hlavy a t?la dosp?leho ?lov?ka, [111] ktery z?stal b??ny a? do st?edov?ku a i ve 21. stoleti se vyskytuje ve vychodni cirkvi, anglikanske a ?imskokatolicke cirkvi a ve v?t?in? protestantskych denominaci. [112]

Historik Philip Schaff napsal, ?e kropeni neboli polevani hlavy nemocneho nebo umirajiciho ?lov?ka vodou tam, kde pono?eni nebylo prakticke, se pou?ivalo take ve starov?ku a a? do dvanacteho stoleti a v sou?asnosti se pou?iva na v?t?in? Zapadu. [113] Podle Oxford Dictionary of the Christian Church (Oxfordsky slovnik k?es?anske cirkve) se v?ak afuze stala nejb??n?j?i praxi zapadnich cirkvi. [114]

K?est novorozenc? byl pro protestantske reformatory kontroverzni a pro n?ktere protestanty jim z?stava, ale podle Schaffa jej vykonavali ji? starov?ci k?es?ane a Novy zakon jej nevy?aduje ani nezakazuje. [115]

Zp?sob k?tu ?asto zavisi na denominaci, do ktere ?lov?k vstupuje, a v n?kterych p?ipadech i na jeho osobni volb?. Mnoho anglikan? a luteran? k?ti afuzi. Presbyteriani a kongregacionaliste p?ijimaji k?est polevanim nebo kropenim. Steven W. Lemke pi?e, ?e presbyterianske Westminsterske vyznani ?ika: ?Pono?eni osoby do vody neni nutne.“ [116] Baptiste s tim nesouhlasi. Mnozi evangelikalni protestanti, nap?iklad baptiste, trvaji na tom, ?e platny je pouze k?est plnym pono?enim. Druhe londynske a filadelfske vyznani baptist? tvrdi, ?e ?pono?eni neboli pono?eni osoby do vody je nezbytne“. K?est pono?enim je op?t potvrzen v ?lanku 7 BF&M [Baptist Faith and Message] . [116] Jini, jako nap?iklad metodiste, mohou provad?t v?echny t?i formy k?tu. [117]

Zm?na denominace [ editovat | editovat zdroj ]

P?echod z jedne k?es?anske denominace, jako je presbyterianstvi, do jine k?es?anske denominace, jako je katolicismus, neni badateli obecn? pova?ovan za konverzi ke k?es?anstvi. Mark C. Suchman ?ika, ?e je to proto, ?e v?t?ina sociolog? a dal?ich v?dc? definuje konverzi jako ?radikalni osobni zm?nu, zejmena zm?nu zahrnujici posun ve smyslu ,ko?enove reality?.“ [118] Podle Suchmana to v?ak ve vyzkumu vytva?i ur?itou formu ?vyb?roveho zkresleni“. [119] Pi?e, ?e studium ?ka?dodenni“ nabo?enske migrace nenahrazuje analyzy ?skute?ne konverze“, ale zm?nu denominace, kterou ozna?uje jako ?nabo?enskou mobilitu“, lze pova?ovat za aspekt konverze. [120]

Suchman popisuje ?est typ? ?i p?i?in ?nabo?enske mobility“ jako dopln?k k tradi?n?ji omezenemu pojmu konverze. [121] Vychazi p?itom z teorii sociologie deviace, kde se uznava, ?e ?zm?na nabo?enske p?islu?nosti obecn? p?edstavuje rozchod s p?edchozimi normami a p?eru?eni socialnich zavazk? ? i kdy? nejde o radikalni zm?nu osobnosti“. [122]

Teorie deviace definuji, co lze pova?ovat za prom?nne a determinanty, ktere se na ni podileji, a jaky druh mobility lze pova?ovat za nahodny. [123] ?Teorie nap?ti“ tvrdi, ?e ti, kte?i jsou nespokojeni se svou nabo?enskou p?islu?nosti, se obecn? ?dopou?t?ji odchylky“ od teto skupiny. [124] Kandidaty na zm?nu nabo?enske p?islu?nosti jsou ti, kte?i nejsou dob?e integrovani ve sve nabo?enske socialni skupin?, ti, kte?i se zapletou do socialnich vztah? mimo skupinu s u?astniky odchylnych kultur, a ti, jejich? etnicky p?vod a tradi?ni prost?edi se li?i od jejich sou?asne p?islu?nosti. [125] Se zm?nou nabo?enske p?islu?nosti jsou spojeny take s?atky s partnery r?zneho nabo?enstvi a/nebo vyznani. [126]

Bi?movani [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavni ?lanek: Bi?movani

Teolog Knut Alfsvag pi?e, ?e bi?movani (te? konfirmace , z lat. con-firmatio , upevn?ni, potvrzeni) poprve zavedl pape? Inocenc I. v 5. stoleti jako sou?ast jednotne svatosti k?tu, k?tu (bi?movani) a prvniho p?ijimani , ktera byla b??n? p?ijimana ve 12. stoleti. Za svatost ji formaln? ozna?il Druhy lyonsky koncil v roce 1274. [127] [128] K?est spolu s vyznanim a ponau?enim, ktere je sou?asti bi?movani, a eucharistie z?staly zakladnimi prvky iniciace ve v?ech k?es?anskych spole?enstvich, nicmen? Alfsvag pi?e, ?e bi?movani ma v r?znych denominacich r?zne postaveni. [129]

photo from 1918 of African children all dressed in white for confirmation at Cape Mount
T?ida bi?movanc? z roku 1918 na Cape Mount

N?kte?i pova?uji k?est, bi?movani a svate p?ijimani za prvky jednotne svatosti, skrze kterou se ?lov?k stava k?es?anem a sou?asti cirkve. [129] U vychodnich k?es?an? je bi?movani zname take jako myropomazani ( k?i?mo ) a za ur?itych okolnosti m??e byt ud?leno bezprost?edn? po k?tu. Kdy? se dosp?ly ?lov?k rozhodne konvertovat ke katolicke nebo pravoslavne cirkvi, stane se ?katechumenem“ a nav?t?vuje kurzy, aby se dozv?d?l, co konverze znamena a co vy?aduje. Jakmile jsou kurzy ukon?eny a kandidat je pok?t?n, mohou byt dosp?li bezprost?edn? po k?tu bi?movani. Duchovni poma?e ?elo (nebo v p?ipad? byzantskych k?es?an? ?elo, o?i, nosni dirky, usta, u?i, hru?, ruce a nohy) k?i?mem (olejem) a vzyva Ducha svateho , aby konvertitu opat?il pe?eti dar? svateho Ducha. [130]

V zapadnich cirkvich, ktere provad?ji k?est d?ti ( katolicka cirkev , anglikanska cirkev , anglikani , luterani , presbyteriani , kongregacionaliste , metodiste , nazareni , moravane a sjednoceni protestanti ), nejsou pok?t?ne d?ti obvykle ihned bi?movany, s vyjimkou nalehavych p?ipad?, jako je nemoc nebo hrozici smrt. Jinak musi d?t?ti kandidati po?kat, a? budou dostate?n? sta?i, aby se mohli rozhodnout sami. K bi?movani nem??e dojit, dokud se kandidat nezu?astni p?ipravy na bi?movani, neproka?e dostate?ne porozum?ni tomu, s ?im chce vyjad?it sv?j souhlas, a dokud neni schopen ?vlastnimi usty“ vyznat svou touhu byt utvrzen ve vi?e. [131] Ve vychodnich cirkvich ( pravoslavi , starobyle vychodni cirkve a Cirkev Vychodu ) se tento ob?ad nazyva chrismace a provadi se bezprost?edn? po k?tu, bez ohledu na v?k.

Aby byl ?lov?k pln? ve spole?enstvi s katolickou cirkvi (tento vyraz se pou?iva od roku 205), vy?aduje katolicka cirkev, aby konvertita vyznaval viru a p?ijimal svatosti ? k?est, bi?movani a eucharistii. [132] Pravoslavna cirkev take i ve 21. stoleti zachovava tradici k?tu, bi?movani a prvniho p?ijimani jako jednotneho ob?adu, p?i?em? bi?movani ozna?uje jako ?Letnice jednotlivce“ (jedna se o odkaz na Ducha svateho, ktery byl seslan o Letnicich). [133]

Praxe bi?movani byla b?hem reformace kritizovana t?mi, kte?i nepova?uji bi?movani za podminku obraceni ke k?es?anstvi nebo plnohodnotneho p?ijeti za ?lena cirkve. [134] Luther pova?oval bi?movani za ?cirkevni ob?ad nebo svatostny ob?ad“, ale pro Luthera byl nutny k?est, a ne bi?movani. [128] John Wesley tento ob?ad zcela zru?il a zanechal tak metodismus bez ob?adu bi?movani od roku 1785 do roku 1965. [135] Tyto cirkve vidi bi?movani jako kombinaci p?imluvne modlitby a jako zav?re?ny ob?ad po obdobi vyuky. [129]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Conversion to Christianity na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ Sk 9, 1?22 ( Kral , ?EP )
  2. ↑ a b World Christian Encyclopedia . P?iprava vydani Barrett, David B.; Kurian, George Thomas; Johnson, Todd M. (eds.). Oxford University Press, USA: [s.n.], 2001. ISBN   978-0-19-507963-0 . S. 4, 360. (angli?tina)  
  3. ↑ a b The Oxford Handbook of Religious Conversion . P?iprava vydani Rambo, Lewis Ray; Farhadian, Charles E. (eds.). [s.l.]: Oxford University Press, 2014. ISBN   978-0-19-533852-2 . S. 59. (angli?tina)  
  4. ↑ a b DAUGHRITY, Dyron B. The Changing World of Christianity: The Global History of a Borderless Religion . (illustrated ed.). vyd. [s.l.]: Peter Lang, 2010. Dostupne online . ISBN   978-1-4331-0452-7 . S.  14 ?15. (angli?tina)  
  5. ↑ a b R. G. Why is Protestantism flourishing in the developing world?, n/a [online]. The Economist , 2017-11-18 [cit. 2024-01-23]. Dostupne online . (angli?tina)  
  6. ↑ a b MAKABENTA, Yen. Protestantism: The fastest growing religion in the developing world, n/a [online]. The Manila Times , 2017-11-18, rev. 2023-09-01 [cit. 2024-01-23]. Dostupne online . (angli?tina)  
  7. ↑ HANIGAN, James P. Conversion and Christian Ethics. Theology Today . Duben 1983, ro?. 40, ?is. 1, s. 25, 28?29. doi : 10.1177/004057368304000104 . S2CID 147202154 . Dostupne online . (angli?tina)  
  8. ↑ Hanigan 1983, s. 25?26.
  9. ↑ Hanigan 1983, s. 25?28, abstrakt.
  10. ↑ Lk 5, 1?11 ( Kral , ?EP ), Mt 4, 18?22 ( Kral , ?EP )
  11. ↑ Sk 9 ( Kral , ?EP )
  12. ↑ Hanigan 1983, s. 25?28.
  13. ↑ HEFNER, Robert W. Conversion to Christianity: Historical and Anthropological Perspectives on a Great Transformation . (reprint ed.). vyd. [s.l.]: Univ of California Press, 2023. ISBN   978-0-520-91256-4 . S. 17. (angli?tina)  
  14. ↑ Hefner 2023, s. 4.
  15. ↑ Hefner 2023, s. 20.
  16. ↑ a b c JINDRA, I.W. A History of Christian Conversion and Other Conversion Models: a Review Essay. Pastoral Psychology . 2021, ro?. 70, ?is. 2, s. 148. Doi: 10.1007/s11089-021-00939-4 . Dostupne online . (angli?tina)  
  17. ↑ DULLES, Avery . Fundamental Theology and the Dynamics of Conversion. The Thomist: A Speculative Quarterly Review . 1981, ro?. 45, ?is. 2, s. 175. Doi: 10.1353/tho.1981.0025 . Dostupne online . (angli?tina)  
  18. ↑ Dulles 1981, s. 175, 176.
  19. ↑ KLING, David. A History of Christian Conversion . [s.l.]: Oxford University Press, 2020. ISBN   9780195320923 . S. 20?23. (angli?tina)  
  20. ↑ a b c Kling 2020, s. 21.
  21. ↑ a b Jindra 2021, s. 147.
  22. ↑ Jindra 2021, s. 147, 148.
  23. ↑ Kling 2020, s. 21?22.
  24. ↑ a b Kling 2020, s. 23.
  25. ↑ a b Kling 2020, p. 22.
  26. ↑ a b c Jindra 2021, s. 149.
  27. ↑ Jindra 2021, s. 149?150.
  28. ↑ Hefner 2023, s. 12, 13.
  29. ↑ Hefner 2023, s. 13.
  30. ↑ Hefner 2023, s. 3.
  31. ↑ Hefner 2023, s. 3?4.
  32. ↑ Hefner 2023, s. 6, 13?14.
  33. ↑ Hefner 2023, s. 7.
  34. ↑ Hefner 2023, s. 17?20.
  35. ↑ Hefner 2023, s. 3, 4, 5.
  36. ↑ Hefner 2023, s. 7, 8.
  37. ↑ Hefner 2023, s. 8.
  38. ↑ Hefner 2023, s. 8, 9.
  39. ↑ Hefner 2023, s. 9.
  40. ↑ SCROGGS, J.R.; DOUGLAS, W.G.T. Issues in the psychology of religious conversion. Journal of Religion and Health . ?ervenec 1967, ro?. 6, ?is. 3, s. 204?206. Doi: 10.1007/BF01532239 . PMID 24425054 . S2CID 11987224 . Dostupne online . (angli?tina)  
  41. ↑ a b Scroggs & Douglas 1967, s. 206.
  42. ↑ Scroggs & Douglas 1967, s. 208?210.
  43. ↑ NG, Ho-Yee; SHEK, Daniel T. L. Religion and Therapy: Religious Conversion and the Mental Health of Chronic Heroin-Addicted Persons. Journal of Religion and Health . 2001, ro?. 40 (4): 399?410, ?is. 4, s. abstrakt. Doi: 10.1023/A:1012835916748 . S2CID 44673691 . (angli?tina)  
  44. ↑ HILL, Peter C.; PARGAMENT, Kenneth I. Advances in the conceptualization and measurement of religion and spirituality: Implications for physical and mental health research. Psychology of Religion and Spirituality . 2008, ro?. S, ?is. 1, s. abstrakt. Doi: 10.1037/1941-1022.S.1.3 . (angli?tina)  
  45. ↑ SHAVER, P.; LENAUER, M.; SADD, S. Religiousness, conversion, and subjective well-being: the "healthy-minded" religion of modern American women. The American Journal of Psychiatry . 1980, ro?. 137, ?is. 12, s. abstrakt. Doi: 10.1176/ajp.137.12.1563 . PMID 7435714 . (angli?tina)  
  46. ↑ Scroggs & Douglas 1967, s. 208.
  47. ↑ a b Scroggs & Douglas 1967, s. 209.
  48. ↑ Posttraumatic Growth: Positive Changes in the Aftermath of Crisis . P?iprava vydani Tedeschi, Richard G.; Park, Crystal L.; Calhoun, Lawrence G. (eds.). [s.l.]: Routledge, 1998. ISBN   978-1-1356-8980-3 . S. 13. (angli?tina)  
  49. ↑ DE CASTELLA, Rosemary; SIMMONDS, Janette Graetz. There's a deeper level of meaning as to what suffering's all about": experiences of religious and spiritual growth following trauma. Mental Health, Religion & Culture . 2012, ro?. 16, ?is. 5, s. abstrakt. Doi: 10.1080/13674676.2012.702738 . S2CID 144124240 . (angli?tina)  
  50. ↑ BAZMI, Mahsa Jabari; KHALIL, Allahvirdiyani. Relationship of religious orientation (inward-outward) with depression, anxiety and stress. Procedia-Social and Behavioral Sciences . 2011, ro?. 30, s. abstrakt. Doi: 10.1016/j.sbspro.2011.10.396 . (angli?tina)  
  51. ↑ Scroggs & Douglas 1967, s. 210.
  52. ↑ a b c d e Scroggs & Douglas 1967, s. 211.
  53. ↑ Scroggs & Douglas 1967, s. 211?212.
  54. ↑ Scroggs & Douglas 1967, s. 213.
  55. ↑ Scroggs & Douglas 1967, s. 213, 215.
  56. ↑ Scroggs & Douglas 1967, s. 214.
  57. ↑ BULKELEY, Kelly. 10 Religious Conversion and Cognitive Neuroscience. In: Rambo, Lewis R.; Farhadian, Charles E. (eds.). The Oxford Handbook of Religious Conversion . [s.l.]: Oxford University Press , 2014. Doi:10.1093/oxfordhb/9780195338522.013.010. ISBN   978-0-19-971354-7 . S. 240. (angli?tina)
  58. ↑ Bulkeley 2014, Reading the Cognitive Neuroscience Literature.
  59. ↑ Bulkeley 2014, Conceptual Polarities and Methodological Challenges in Cognitive Neuroscience.
  60. ↑ Bulkeley 2014, The Mind/Body Problem.
  61. ↑ Bulkeley 2014, The value of introspection.
  62. ↑ Bulkeley 2014, Brain Development.
  63. ↑ a b Bulkeley 2014, Vision and Meditation.
  64. ↑ Daughrity 2010, s. 15.
  65. ↑ JENKINS, Philip. The Next Christendom: The Coming of Global Christianity . (illustrated ed.). vyd. [s.l.]: Oxford University Press, 2011. Dostupne online . ISBN   978-0-19-976746-5 . S.  89 ?90. (angli?tina)  
  66. ↑ ZURLO, Gina A. 1 A Demographic Profile of Christianity in East and Southeast Asia. In: Ross, Kenneth R.; Alvarez, Francis D.; Johnson, Todd M. (eds.). Christianity in East and Southeast Asia (illustrated ed.) . [s.l.]: Edinburgh University Press, 2020. ISBN   978-1-4744-5162-8 . S. 3?9. (angli?tina)
  67. ↑ a b YANG, Fenggang. Chinese Conversion to Evangelical Christianity: The Importance of Social and Cultural Contexts. Sociology of Religion. Oxford University Press . 2017-01-20, ro?. 59, ?is. 3, s. 237. Doi: 10.2307/3711910 . JSTOR 3711910 . (angli?tina)  
  68. ↑ Global Christianity ? A Report on the Size and Distribution of the World's Christian Population [online]. Pew Research Center, rev. 2011-12 [cit. 2024-01-24]. Dostupne online . (angli?tina)  
  69. ↑ a b ANDERSON, Allan; TANG, Edmund. Asian and Pentecostal: The Charismatic Face of Christianity in Asia . [s.l.]: Oxford Centre for Mission Studies, 2005. ISBN   9781870345439 . S. 2. (angli?tina)  
  70. ↑ Why the Chinese government is targeting young Christians in its latest crackdown [online]. America magazine , 2018-05-14 [cit. 2024-01-24]. Dostupne online . (angli?tina)   ?Studie o nabo?enskem ?ivot? student? pekingskych univerzit zve?ejn?na v roce 2013 v ?inskem akademickem ?asopise Science and Atheism ukazala, ?e k?es?anstvi je nabo?enstvi, ktere studenty zajima nejvice a ktere je na univerzitnich kolejich nejaktivn?j?i. Do?la k zav?ru, ?e ve spole?nosti panuje ,nabo?enska hore?ka? a ,nabo?enske sily pronikaji na vysoke ?koly?. S podporou ,zamo?skych nabo?enskych sil? do?lo podle ni k rychlemu nar?stu k?es?anstvi mezi vysoko?kolskymi studenty. Uvedla, ?e k?es?anska spole?enstvi na univerzitnich kolejich se v?t?inou odmitaji pod?idit vedeni statem podporovanych cirkvi, a p?edstavuji tak ,problem? ve statni sprav? nabo?enskych zale?itosti.“
  71. ↑ TRAMPER, Niek M. Conversions to Christianity Among Highly Educated Chinese [online]. Training leaders , 2018-05-14 [cit. 2024-01-24]. Dostupne online . (angli?tina)  
  72. ↑ TAN, Chee-beng. After Migration And Religious Affiliation: Religions, Chinese Identities And Transnational Networks . [s.l.]: World Scientific, 2014. ISBN   9789814590013 . S. XXV. (angli?tina)   ?Poukazuji take na to, ?e vzd?lan?j?i migranti a ti z Hongkongu se ?ast?ji stavaji k?es?any ne? migranti z pevninske ?iny.“
  73. ↑ JONES, Gavin W. Religion and Education in Indonesia [online]. eCommons Cornell University, 2017-01-30 [cit. 2024-01-24]. Dostupne online . (angli?tina)   ?V tomto stoleti do?lo k rychlemu nar?stu po?tu ?inskych k?es?an?. Na p?elomu stoleti bylo k?es?an? z ?iny velmi malo. Dnes tvo?i k?es?ane p?ibli?n? 10 nebo 15 procent ?inske populace v Indonesii a mezi mladymi lidmi je jejich podil pravd?podobn? vy??i. Konverze ?i?an? ke k?es?anstvi se zrychlily v 60. letech 20. stoleti, zejmena na Vychodni Jav?, a v cele Indonesii se podil ?i?an?, kte?i jsou katoliky, zvy?il ze 2 % v roce 1957 na 6 % v roce 1969.“
  74. ↑ TAHER, Amir. The Persian Night: Iran Under the Khomeinist Revolution . [s.l.]: Encounter Books, 2020. ISBN   9781594034794 . S. 343. (angli?tina)   ?D?vodem je, ?e stale vice Iranc?, zejmena mladych, konvertuje k zoroastrismu nebo k?es?anstvi.“
  75. ↑ Report: Iran: Christian converts and house churches (1) ?prevalence and conditions for religious practice Translation provided by the Office of the Commissioner-General for Refugees and Stateless Persons, Belgium [online]. Office of the Commissioner-General for Refugees and Stateless Persons, Belgium, 2009-02-22 [cit. 2024-01-24]. Dostupne online . (angli?tina)   ?S. 15: Chiaramonte (2016), ?e v dne?nim Iranu konvertuji ke k?es?anstvi zejmena mladi lide.“
  76. ↑ ROBINSON, David W. International Handbook of Protestant Education . [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2012. ISBN   9789400723870 . S. 521. (angli?tina)   ?Gallup?v pr?zkum z roku 2006 je v?ak dosud nejrozsahlej?i a uvadi 6 %, co? je mnohem vice ne? v p?edchozich pr?zkumech. Zaznamenava vyrazny nar?st po?tu mladych Japonc? hlasicich se ke Kristu.“
  77. ↑ CLIVE, Clive S. The Perception of Christianity as a Rational Religion in Singapore: A Missiological Analysis of Christian Conversione . [s.l.]: Routledge, 2017. Dostupne online . ISBN   9781498298094 . S. 166. (angli?tina)   ?Tato sociodemograficka charakteristika charakterizuje k?es?anske konvertity jako v?t?inou .. (2) dob?e vzd?lane, (3) pat?ici do vy??ich p?ijmovych skupin, (4) m?nici sve nabo?enstvi mezi desatym a dvacatym devatym rokem ?ivota.“
  78. ↑ Religious Revival Among Chinese in Singapore [online]. SSA1201 Assignment, 2018-05-14 [cit. 2024-01-24]. Dostupne online . (angli?tina)   ?Konvertite ke k?es?anstvi pochazeji spi?e z mlade, vzd?lane a anglicky mluvici ?inske generace.“
  79. ↑ GOH, Daniel P. S. State and Social Christianity in Post-colonial Singapore. Sojourn: Journal of Social Issues in Southeast Asia. Journal of Social Issues in Southeast Asia . 2010-04-21, ro?. 25, ?is. 1, s. 54?89. Doi: 10.1355/SJ25-1C . JSTOR 41308136 . S2CID 144235936 . Dostupne online . (angli?tina)   ?K?es?anstvi v postkolonialnim Singapuru vzkveta a p?itahuje zejmena konvertity z ?ad mladych, m?stsky vzd?lanych a anglicky vzd?lanych lidi.“
  80. ↑ SUKMAN, Jang. Historical Currents and Characteristics of Korean Protestantism after Liberation. Korea Journal . 2004, ro?. 44, ?is. 4, s. 133?156. (angli?tina)  
  81. ↑ ALBERT, Eleanor. Christianity in China [online]. Council on Foreign Relations, 2018-10-11 [cit. 2024-01-24]. Dostupne online . (angli?tina)  
  82. ↑ HARTCH, Todd. The Rebirth of Latin American Christianity . [s.l.]: Oxford University Press, 2014. ISBN   978-0-19-936514-2 . S. 1. (angli?tina)  
  83. ↑ Iranians Turn Away from the Islamic Republic [online]. Journal of Democracy , 2020-01-20 [cit. 2024-01-24]. Dostupne online . (angli?tina)  
  84. ↑ BURROW, William R. Redemption And Dialogue . [s.l.]: Wipf and Stock Publishers, 2009. ISBN   978-1-60899-116-7 . S. 201. (angli?tina)  
  85. ↑ SAHGAL, Neha; EVANS, Jonathan; SALAZAR, Ariana Monique; STARR, Kelsey Jo; CORICHI, Manolo. Religion in India: Tolerance and Segregation [online]. Pew Research Center, 2021-06-29 [cit. 2024-01-24]. Dostupne online . (angli?tina)   ?Indove tvrdi, ?e je d?le?ite respektovat v?echna nabo?enstvi, ale hlavni nabo?enske skupiny vidi jen malo spole?neho a cht?ji ?it odd?len?.“
  86. ↑ FRYKENBERG, Robert Eric; LOW, Alaine M. Christians and Missionaries in India: Cross-cultural Communication Since 1500, with Special Reference to Caste, Conversion, and Colonialism . [s.l.]: Eerdmans, 2003. ISBN   978-0-8028-3956-5 . S. 228. (angli?tina)  
  87. ↑ MILLER, Duane Alexander; JOHNSTONE, Patrick. Believers in Christ from a Muslim background: A global census. Interdisciplinary Journal of Research on Religion . 2015, ?is. 11, s. abstrakt. Dostupne online . ISSN 1556-3723 . (angli?tina)  
  88. ↑ Miller & Johnstone 2015, s. 8.
  89. ↑ PIPES, Daniel. The Perilous Path from Muslim to Christian [online]. The National Interest . Center for the National Interest, 2021-06-12 [cit. 2024-01-24]. Dostupne online . (angli?tina)  
  90. ↑ ANDERSON, Allan. An Introduction to Pentecostalism: Global Charismatic Christianity . [s.l.]: Cambridge University Press, 2013. Dostupne online . ISBN   978-1-107-03399-3 . S.  145 . (angli?tina)  
  91. ↑ BRESNAN, John. Indonesia: The Great Transition . [s.l.]: Rowman & Littlefield, 2005. ISBN   978-0-7425-4011-8 . S. 107. (angli?tina)   ?V letech 1966?1976 konvertovaly ke k?es?anstvi tem?? 2 miliony etnickych Javan?, v?t?ina z nich pochazela p?vodn? z islamskeho prost?edi. Dal?ich 250 000 a? 400 000 se stalo hinduisty.“
  92. ↑ DANIELS, Timothy P. Sharia Dynamics: Islamic Law and Sociopolitical Processes . [s.l.]: Springer, 2017. ISBN   978-3-319-45692-8 . S. 102. (angli?tina)   ?Tem?? dva miliony nominalnich muslim? konvertovalo ke k?es?anstvi.“
  93. ↑ BEEHNER, Lionel. Religious Conversion and Sharia Law [online]. Council on Foreign Relations, 2007-06-06 [cit. 2024-01-24]. Dostupne online . (angli?tina)   ?Odbornici odhaduji, ?e na Zapad? ka?doro?n? p?estoupi ke k?es?anstvi tisice muslim?, kte?i v?ak ze strachu p?ed pomstou svou konverzi taji. ,Konvertite od islamu, zejmena ti, kte?i se zapoji do k?es?anskych aktivit, ?asto pou?ivaji smy?lena jmena nebo pouze k?estni jmena, aby ochranili sebe a sve rodiny,? pi?e Daveed Gartenstein-Ross, washingtonsky analytik terorismu v ?asopise Commentary .“
  94. ↑ ALLOTT, Stephen. Alcuin of York, c.732 to 804 CE: his life and letters . [s.l.]: William Sessions Limited, 1974. Dostupne online . ISBN   978-0-900-65721-4 . S.  72 . (angli?tina)  
  95. ↑ BROWN, P. St. Augustine's Attitude to Religious Coercion. Journal of Roman Studies . 1963, ro?. 54, ?is. 1?2, s. 107?116. Doi: 10.2307/298656 . JSTOR 298656 . S2CID 162757247 . (angli?tina)  
  96. ↑ LEITHART, Peter J. Defending Constantine The Twilight of an Empire and the Dawn of Christendom . [s.l.]: InterVarsity Press, 2010. ISBN   978-0-8308-2722-0 . S. 302. (angli?tina)  
  97. ↑ LIM, Richard. 33 Christianization, Secularization,and the Transformation of Public Life. In: Rousseau, Philip (ed.). A Companion to Late Antiquity . [s.l.]: John Wiley & Sons, 2012. ISBN   978-1-118-29347-8 . S. 498. (angli?tina)
  98. ↑ Brown 1963, s. 286.
  99. ↑ SARY, Pal. Remarks on the Edict of Thessalonica of 380. In: Vojtech Vladar (ed.). Perpauca Terrena Blande Honori dedicata pocta Petrovi Blahovi K Nedo?itym 80. Narodeninam . Trnava: Trnavska Univerzita, 2019. ISBN   978-80-568-0313-4 . S. 72?74, 77.
  100. ↑ HEBBLEWHITE, Mark. Theodosius and the Limits of Empire . Londyn: Routledge, 2020. Dostupne online . ISBN   978-1-138-10298-9 . Kapitola 8, s. 82. (angli?tina) Doi: 10.4324/9781315103334 . S2CID 213344890 .  
  101. ↑ KALDELLIS, Anthony. Procopius of Caesarea: Tyranny, History, and Philosophy at the End of Antiquity . [s.l.]: University of Pennsylvania Press, 2012. ISBN   978-0-8122-0241-0 . S. 3. (angli?tina)  
  102. ↑ IRMSCHER, Johannes. Non-christians and sectarians under Justinian: the fate of the inculpated. Collection de l'Institut des Sciences et Techniques de l'Antiquite . 1988, ro?. 367, ?is. 1, s. 166. Dostupne online . (angli?tina)  
  103. ↑ SHARF, A. Byzantine Jewry in the seventh century. Byzantinische Zeitschrift . 1955, ro?. 48, ?is. 1, s. 103?104. Doi: 10.1515/byzs.1955.48.1.103 . S2CID 192161413 . (angli?tina)  
  104. ↑ LICHTENBERGER, Achim; RAJA, Rubina. From synagogue to church: The Appropriation of the Synagogue of Gerasa/Jerash under Justinian. Jahrbuch fur Antike und Christentum . 2018, ro?. 61, s. 85?98. Dostupne online .  
  105. ↑ GARCIA-ARENAL, Mercedes; GLAZER-EYTAN, Yonatan. Forced conversion in Christianity, Judaism and Islam: coercion and faith in premodern Iberia and beyond . [s.l.]: Brill, 2019. ISBN   978-90-04-41682-6 . S. 5?6. (angli?tina)  
  106. ↑ ?TEFAN, Ivo. 6. In: Curta, Florin (ed.). The Routledge handbook of east central and eastern europe in the middle ages, 500?1300 . [s.l.]: Routledge, 2022. ISBN   978-0-367-22655-8 . S. 101. (angli?tina)
  107. ↑ FONNESBERG-SCHMIDT, Iben. The popes and the Baltic crusades, 1147?1254 . [s.l.]: Brill, 2007. ISBN   978-90-04-15502-2 . S. 24. (angli?tina)  
  108. ↑ INBODY, Tyron. The Faith of the Christian Church: An Introduction to Theology (illustrated ed.) . [s.l.]: Wm. B. Eerdman's, 2005. Dostupne online . ISBN   978-0-8028-4151-3 . S.  284 ?285. (angli?tina)  
  109. ↑ STOOKEY, Laurence Hull. Baptism: Christ's Act in the Church (reprint ed.) . [s.l.]: Abingdon Press, 1982. ISBN   978-0-687-02364-6 . S. 27. (angli?tina)  
  110. ↑ Understanding Four Views on Baptism . P?iprava vydani Armstrong, John H.; Engle, Paul E. (eds.). [s.l.]: Zondervan, 2009. ISBN   9780310866985 . S. 163. (angli?tina)  
  111. ↑ JENSEN, Robin M. Material and Documentary Evidence for the Practice of Early Christian Baptism. Journal of Early Christian Studies . 2012, ro?. 20, ?is. 3, s. 371. Doi: 10.1353/earl.2012.0019 . S2CID 170787102 . (angli?tina)  
  112. ↑ The Oxford Dictionary of the Christian Church (revised ed.) . P?iprava vydani Cross, Frank Leslie; Livingstone, Elizabeth A. (eds.). [s.l.]: Oxford University Press, 2005. ISBN   978-0-19-280290-3 . S. 827. (angli?tina)  
  113. ↑ SCHAFF, Philip. History of the Christian Church . Svazek 3. [s.l.]: Pennsylvania State University, 1882. S. 469. (angli?tina)  
  114. ↑ Cross & Livingstone 2005, s. 24.
  115. ↑ Schaff 1882, s. 470.
  116. ↑ a b LEMKE, Steve W. What Is A Baptist? Nine Marks That Separate Baptists From Presbyterians. Journal for Baptist Theology & Ministry . 2008, ro?. 5, ?is. 2, s. 31. Dostupne online . (angli?tina)  
  117. ↑ JAGGER, Peter J. Christian Unity and Valid Baptism. Theology . 1971, ro?. 74, ?is. 615, s. 407. Doi: 10.1177/0040571X7107400905 . Dostupne online . (angli?tina)  
  118. ↑ SUCHMAN, Mark C. Analyzing the Determinants of Everyday Conversion. Sociological Analysis . 1992, ?is. 53, s. S15. Doi: 10.2307/3711248 . JSTOR 3711248 . (angli?tina)  
  119. ↑ Suchman 1992, s. S16.
  120. ↑ Suchman 1992, s. S16?S17.
  121. ↑ Suchman 1992, s. S17?S18.
  122. ↑ Suchman 1992, s. S18.
  123. ↑ Suchman 1992, s. S18?S19.
  124. ↑ Suchman 1992, s. S19?S20.
  125. ↑ Suchman 1992, s. S20?S21.
  126. ↑ Suchman 1992, s. S21.
  127. ↑ ALFSVAG, K. The Role of Confirmation in Christian Initiation. Journal of Youth and Theology . 2022, ro?. 1, s. 1, 6. Doi: 10.1163/24055093-bja10036 . hdl : 11250/3051856 . S2CID 252339347 . Dostupne online . (angli?tina)  
  128. ↑ a b WARNKE, Harold E. The Ways of Our Fathers as to the Age of Communicants: Confirmation and the Age of First Communion, s. n/a [online]. Northern Wisconsin District Pastoral Conference at Marinette, Wisconsin on October 25-26, 1971 ? via essays.wisluthsem.org, 1971 [cit. 2024-01-24]. Dostupne online . (angli?tina)  
  129. ↑ a b c Alfsvag 2022, s. 1.
  130. ↑ CABASILAS, St Nicholas. The Sacrament of Holy Baptism in the Orthodox Christian Church. The Sacraments of the Orthodox Church. [online]. Greek Orthodox Archdiocese of America, rev. 2023-09-01 [cit. 2024-01-24]. Dostupne online . (angli?tina)   , s. n/a: ?Svaty k?est je prvni ze sedmi svatosti v pravoslavne k?es?anske cirkvi. Spolu se svatosti svateho k?tu (pomazani olejem) spojuje ?adatele o k?est s mystickym T?lem Kristovym, Cirkvi.“
  131. ↑ OSMER, Richard Robert. Confirmation: Presbyterian Practices in Ecumenical Perspective (illustrated ed.) . [s.l.]: Geneva Press, 1996. ISBN   978-0-664-50000-9 . S. 197?202. (angli?tina)  
  132. ↑ JAKUBIAK, Tomasz. Full Communion with the Catholic Church and the Validity of Taking on the Munus of Sponsor. Roczniki Nauk Prawnych . 2021, ro?. 31, ?is. 1, s. 164. Doi: 10.18290/rnp21311-9 . Dostupne online .  
  133. ↑ Alfsvag 2022, s. 5.
  134. ↑ Alfsvag 2022, s. 1, 7.
  135. ↑ MCALILLY, C. T. The end of confirmation in American Methodism (dissertation), iv. [online]. Duke University, 2019, rev. 2023-09-02 [cit. 2024-01-24]. ProQuest 2240085843 . Dostupne online . (angli?tina)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Konverze_ke_k?es?anstvi&oldid=23722902 “