Dal?i vyznamy jsou uvedeny na strance
konvent
.
Konvent o budoucnosti Evropy
m?l za ukol vypracovat navrh lep?iho rozd?leni kompetenci v Evropske unii, zlep?eni demokracie, transparentnosti a efektivity s vyhledem na evropskou ustavu. Svolan byl
Deklaraci o budoucnosti Evropske unie
- Laekenskou deklaraci (podle mista zasedani, belgickeho
Laekenu
pobli?
Bruselu
) na zasedani
Evropske rady
v prosinci
2001
. Zasedal od
28. unora
2002
do
20. ?ervence
2003
(je?t? p?ed roz?i?enim EU v kv?tnu 2004 o deset ?len?), za u?asti v?ech
?lenskych
, ale i kandidatskych zemi, jako? i
Bulharska
,
Rumunska
a
Turecka
. Tyto staty byly reprezentovany 26 ?leny narodnich parlament? a 13 ?leny jejich vlad.
S vyjimkou prezidentstvi mohl mit ka?dy ?len Konventu sve zastupce, kte?i mohli byt kdykoliv p?itomni v p?islu?nych jednacich prostorach, ale mohli promlouvat pouze pokud jejich plnopravny ?len nebyl p?itomen. Povolena byla i u?ast vybranym pozorovatel?m. Dale se Konventu zu?astnili zastupci
Evropske komise
a
Evropskeho parlamentu
.
Impulsem ke svolani konventu bylo nejen p?ijeti novych stat?, ale samotna EU ? poukaz na ztratu d?v?ry ob?an? (volby do Evropskeho parlamentu 1999 m?ly u?ast v cele EU pod 50 %), netransparentnost,
demokraticky deficit
atd. Konvent tedy mohl vzniknout i jako reakce na neschopnost mezivladni konference ?e?it tyto problemy.
Start diskuze:
- projev n?meckeho ministra zahrani?i Fischera (2000) ? transformovat EU na Evropskou federaci
- projev Chiraca (2000) ? Nice byla po?atkem transformace, na jejim? konci by m?la byt nova Unie a reformovane smlouvy; mo?nost svolani konventu
- projev Blaira (2000) ? silne evropske instituce, pomohou EU stat se supervelmoci
- projev finskeho premiera Liponena (2000) ? podpora konstitucionalniho procesu EU
Smlouva z Nice
vymezila t?i faze ?e?eni problemu
- zahajeni debaty
- p?ijeti opat?eni, ktera budou specifikovana
Radou
v Laekenu
- svolani mezivladni konference
V letech 1999 ? 2000 probihal
prvni evropsky konvent
(pod vedenim
Romana Herzoga
), ktery dal vzniknout
Chart? zakladnich prav
Evropske unie
. Toto p?edstavovalo pozitivni zku?enost a dal?i konvent mohl byt p?irozena reakce.
Konvent byl vymezen
Deklaraci o budoucnosti Evropske unie
:
- konvent bude zasedat maximaln? jeden rok; pote prob?hne mezivladni konference
- slo?eni konventu (vymezeny pouze principy, konkretni bylo ji? na v?li p?edsednictva)
- kandidatske zem? budou mit pravo na stejne zastoupeni jako sta?i ?lenove, ale nebudou moci zabranit konsenzu (zastupci kandidatskych zemi nebyli p?imo zmin?ni ve formalnich strukturach konventu)
- vymezeni ukol? konventu
- ?lep?i rozd?leni a vymezeni kompetenci v EU“
- ?zjednodu?eni unijnich nastroj?“
- ?vice demokracie, transparentnosti a efektivnosti“
- ?sm?rem k ustav? pro evropske ob?any“
Konvent vedli
Valery Giscard d'Estaing
jako jeho prezident a, jako viceprezidenti, byvaly italsky premier
Guliano Amato
a byvaly belgicky premier
Jean-Luc Dehaene
. Giscard d'Estaing dale p?edsedal vyznamnemu Prezidiu Konventu, ktere stanovilo program, provad?lo zav?ry a ustanovovalo pracovni skupiny Konventu.
?e?ti ?lenove Konventu:
P?edseda konventu Giscard ur?il strukturu, metody i vystup konventu. Byly vymezeny t?i faze postupu:
- naslouchaci (dotaznik, co Evropane o?ekavaji; tohle bylo v souladu s p?vodnim zadanim konventu)
- analyzy a zpravy
- formulace doporu?eni (Giscard po?adoval jednotny dokument)
T?eti faze byla potencialn? nejkonfliktn?j?i. To vedlo k jejimu odsouvani a nedostatku ?asu ? konventiste nem?li mo?nost vst?ebat navrhy na zm?ny nebo je vyznamn? ovlivnit.
P?edseda jako hlavni ukol konventu ur?il reformu evropskych instituci namisto samotne diskuze o budoucnosti EU. Tim se vlastn? odchylil od p?vodniho zam?ru Rady, ktera o?ekavala poradni charakter konventu a naslednou mo?nost volby mezi vice mo?nostmi. Podle Pitrove tak vystup nezohlednil vice proud? a pouze rozd?lil konvent na linii v?t?iny (pro ustavu) a men?iny (proti ustav?). P?vodnich proud? p?itom byla ?ada.
Spor o postaveni kandidatskych zemi na konventu
[
editovat
|
editovat zdroj
]
P?edsednictvo obdr?elo ?adost, aby ?e?ilo nedostate?ne zastoupeni kandidatskych zemi. P?edsedajici Belgie to cht?la vy?e?it obsazenim post? z parlament? novymi zem?mi, ale vyzva k jejich obsazeni dorazila jen starym ?len?m. Dale byla podana sti?nost na nestejne postaveni zastupc? Evropskeho parlamentu a vnitrostatnich parlament?, ktere nem?ly dostate?ne technicke zazemi. Nakonec kandidatske zem? zformulovaly po?adavky:
- jeden nebo dva reprezentanti v p?edsednictvu konventu
- stejne jazykove mo?nosti jako reprezentanti ?lenskych stat?
- zisk postu v sekretariatu
Tyto po?adavky byly p?edsednictvim zamitnuty, nasledn? bylo kandidatskym zemim p?iznano:
- post hosta v p?edsednictvu
- dokumenty zp?istupn?ny v jejich jazyce
- na jednanich mo?nost tlumo?eni do oficialniho jazyka EU
Jednaci ?ad byl v podstat? vy?tem zakladnich princip? komunikace. Prvni verze znamenala p?imou kontrolu p?edsednictva nad celym procesem jednani ve v?ech fazich. Tato verze byla podrobena kritice a vznikla verze nova. Zasedani bylo vedeno p?edsedou ?i mistop?edsedy. Kandidatske staty zde p?edstavovaly strany, ktere se ?pln? u?astni prace a rokovani konventu“, p?i?em? doporu?eni konvent p?ijima konsenzem, ?bez toho, ?e by byly kandidatske staty schopne mu zabranit.“ Konventiste mohli komunikovat vyhradn? p?es sekretariat.
Kone?ny
Navrh smlouvy o Ustav? pro Evropu
byl p?edlo?en
Mezivladni konferenci EU
v ?ervenci 2003.
Evropsky konvent byl po ukon?eni prace na
ustav? EU
rozpu?t?n. V evropske politicke diskusi se objevily nazory, ?e by se Konvent, v te ?i one form?, m?l stat instituci trvalou a zejmena pod?izen
suverenit?
ob?an?
EU, v?etn? prava na
iniciativu
a
referendum
ve v?cech
ustavy
a
zakon?
EU (inspiraci jsou
politicka prava
?vycarska
). Zarove? se v?ak z konventu stal zajimavy p?iklad unijni spoluprace i co do otazky ?e?eni demokratickeho deficitu v Unii: Jeho p?edseda vytvo?il z konventu ustavodarne shroma?d?ni, p?i?em? v tomto momentu ji? bylo oslabene postaveni kandidatskych stat? d?le?itym problemem. P?edsednictvo uplat?ovalo centralizovane vedeni a m?lo kontrolu nad informa?nimi toky. Vysledny text byl nakonec p?ijat konsenzem reprezentant?, z nich? 37 % zastavalo nerovne postaveni.
- Pitrova, Marketa. Kandidatske zem? na Konventu o budoucnosti EU. In Fajmon, H. (ed.): Cesta ?eske republiky do Evropske unie. 2004. vyd. Brno: CDK, 2004. od s. 123 - 135, 13s.
ISBN
80-7325-045-4
.