Koniklec

Koniklec
	Koniklec n?mecky ( Pulsatilla vulgaris )
V?decka klasifikace
?i?e	rostliny ( Plantae ) ;
Pod?i?e	cevnate rostliny ( Tracheobionta ) ;
Odd?leni	krytosemenne ( Magnoliophyta ) ;
T?ida	vy??i dvoud?lo?ne ( Rosopsida ) ;
?ad	prysky?nikotvare ( Ranunculales ) ;
?ele?	prysky?nikovite ( Ranunculaceae ) ;
Rod	koniklec ( Pulsatilla ) ; Mill. , 1754
Druhy udavane z ?R
	koniklec alpinsky ( Pulsatilla alpina ) ; koniklec jarni ( Pulsatilla vernalis ) ; koniklec lu?ni ( Pulsatilla pratensis ) ; koniklec n?mecky ( Pulsatilla vulgaris ) ; koniklec otev?eny ( Pulsatilla patens ) ; koniklec slovensky ( Pulsatilla slavica ) ; koniklec velkokv?ty ( Pulsatilla grandis ) ;
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Koniklec ( Pulsatilla ) je nizka a? st?edn? vysoka trsnata rostlina, s p?eva?n? ochlupenymi listy i lodyhami , za?azena do ?eled? prysky?nikovitych . Posledni fylogeneticke studie ukazuji, ?e rod koniklec je geneticky nejbli?e p?ibuzny a s velkou pravd?podobnosti i toto?ny s rodem sasanka ( Anemone ). ^[1]^[2]

Vyskyt [ editovat | editovat zdroj ]

Roste tem?? v celem mirnem klimatickem pasu severni polokoule , kde mu nejlepe sv?d?i st?edn? sucha tepla a sv?tla stanovi?t?, travnate svahy nebo i sv?tle lesni paseky s dob?e provzdu?n?nou p?dou. Rostlina n?kdy vyu?iva mykorhizni symbiozy podporujici jeji r?st.

Rod se vyzna?uje vysokou fenotypovou variabilitou, jejim? zdrojem je polyploidizace a hybridizace . Jednotlive druhy jsou vymezeny na zaklad? morfologickych rozdil? list? a kv?t? a spravn? rozli?it tyto znaky pro jednotlive arealy vyskytu neni snadne. Z toho plynou i nesnaze p?i ur?ovani jednotlivych druh? (celosv?tov? p?es 30), poddruh? a hybrid? , ktere jsou si ?asto velmi podobne.

Ve st?edni Evrop? rostou tyto druhy:

Pulsatilla alpina ( koniklec alpinsky ) ? v ?R jen Krkono?e, jinak Alpy, Karpaty
Pulsatilla grandis ( koniklec velkokv?ty ) ? v ?R ji?ni a? st?edni Morava
Pulsatilla montana ? Alpy, v ?R neroste
Pulsatilla patens ( koniklec otev?eny ) ? v ?R, jen v ?echach, na Morav? chybi
Pulsatilla pratensis ( koniklec lu?ni ) ? ?echy i Morava
Pulsatilla slavica ( koniklec slovensky ) ? slovenske Karpaty, v ?R nep?vodni, jen p?stovan pop?. vysazen
Pulsatilla styriaca ? endemit rakouskeho ?tyrska, v ?R neroste
Pulsatilla subslavica ( koniklec prost?edni ) ? zapadni ?ast slovenskych Karpat, v ?R neroste
Pulsatilla vernalis ( koniklec jarni ) ? v ?R dnes velmi vzacny
Pulsatilla vulgaris ( koniklec n?mecky ) ? v ?R nep?vodni, jen p?stovan nebo zplan?ly, p?vodni u? v N?mecku a Rakousku
Pulsatilla zimmermannii ( koniklec ji?ni ) ? vzacn? vychodni Slovensko, v ?R neroste

Hybrid

Koniklec Hackel?v ( Pulsatilla×hackelii ) Pohl ^[2]^[3]^[4]

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Koniklec je vytrvala bylina vysoka a? 40 cm s p?izemni r??ici a? 12, nejd?ive chlupatych a pozd?ji olysalych, slo?enych nebo zpe?enych list? . Z r??ice vyr?sta chlupaty stonek (stvol) zakon?eny t?emi p?eslenovit? uspo?adanymi listeny , d?lenymi do uzkych ukrojk? nebo 2krat zpe?enymi , kryjici kv?tni pupen na stopce . Stvol i stopka kv?tu se v dob? kveteni a dozravani plod? stale prodlu?uji. Hlavni dlouhy v?etenovity nebo k?lovity ko?en , ktery sta?im d?evnati a tmavne, vytva?i postupn? adventni ko?eny. Prvni kratky ?lanek stonku nad ko?enem, hypokotyl , se postupn? m?ni v oddenek s vice pupeny a tim se rostlina rozr?sta.

Oboupohlavne pravidelne kv?ty, n?kdy p?evisle, jsou p?ti a? sedmi?etne. Chlupate stejnobarevne volne kali?ni listky vyr?staji ve dvou kruzich, byvaji barvy fialove, modre, ?ervene, r??ove, bile nebo ?lute, jsou zvonkovit? sklon?ne nebo otev?en? rozlo?ene. Korunni listky chybi. Kv?t obsahuje okolo 100 spiralovit? uspo?adanych stejn? dlouhych ty?inek se ?lutymi pra?niky hust? sm?stnanymi okolo ni??ich pestik? s fialovymi bliznami . Mnohe vn?j?i ty?inky jsou p?em?n?ny v paty?inky a produkuji nektar . U n?kterych druh? se vyskytuje mnohoman?elnost kv?t?, kdy na jedne rostlin? jsou sou?asn? oboupohlavne a sam?i kv?ty (androecie).

Jako ochrana proti samoopyleni jsou kv?ty protogynicke, nejd?ive dozravaji vaji?ka v semeniku a teprve pozd?ji (asi za dva dny) pylova zrna . Opylovani zaji??uji ?melaci a v?ely , p?ena?eji pyl z kv?t? d?ive rozkvetlych na blizny pozd?ji kvetoucich. Plodem je v?etenovita zobakovita na?ka s dlouhym chlupatym chmy?im , ktere napomaha dobremu rozna?eni v?trem. ^[2]^[5]

Vyznam [ editovat | editovat zdroj ]

V?echny druhy koniklece jsou jedovate, obsahuji labilni glykosidicky lakton ranunkulin ktery se enzymaticky ?t?pi na jedovaty protoanemonin a glukozu . Protoanemonin po po?iti vyvolava zvraceni a pr?jmy , po vst?ebani tlumi centralni nervovy system , p?i dotyku dra?di poko?ku a vyvolava zan?ty . Stejn? nebezpe?ny je i pro dobytek . Su?enim se v?ak protoanemonin rozklada na neaktivni dimer anemonin a stava se tem?? ne?kodnym. K otravam lidi nedochazi, proto?e p?ili?na ho?kost rostliny nedovoluje poz?it v?t?i mno?stvi.

V leka?stvi se jen z?idka pou?iva ve form? ?aje (su?eny list a ko?en) nebo tinktury k le?b? zan?t? reproduk?nich organ? , p?i gastrointestinalnich poruchach, svalovych k?e?ich , astmatu , p?i revmatismu , dn? nebo ko?nich problemech. P?sobi take jako slabe narkotikum , odstra?uje nespavost a uzkost, byly zji?t?ny i proti nadorove u?inky. Byva udajn? vyu?ivan v homeopatii.

Koniklec je znama nenaro?na skalni?ka s kv?ty vyp?stovanymi i v men? obvyklych barvach a tvarech. Navic je okrasna i ochmy?enym semenikem, ktery je obzvla?t? elegantni po ranu, kdy je pokryt rosou. Vy?aduje slune?ne a nezamok?ene stanovi?t?. Rozmno?uje se nej?ast?ji semeny vysevanymi brzy po dozrani, lze je take mno?it vegetativn? rozd?lenim ko?ene. ^[6]^[7]

Ohro?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Zm?nou p?irodnich podminek dochazi i k ubytku jednotlivych druh? koniklece v p?irod?, proto jsou v?echny druhy rostouci v ?eske republice chran?ny. Jsou vyhla?eny za taxony :

kriticky ohro?eny C1 (CR):
- Koniklec otev?eny ( Pulsatilla patens ) (L.) Mill.
- Koniklec jarni ( Pulsatilla vernalis ) (L.) Mill.
siln? ohro?eny C2 (EN):
- Koniklec velkokv?ty ( Pulsatilla grandis ) Wender.
- Koniklec lu?ni ( Pulsatilla pratensis ) (L.) Mill.
ohro?eny C3 (VU):
- Koniklec alpinsky ( Pulsatilla alpina ) (L.) Delarbre ^[8]

Ochmy?ene na?ky
Koniklec Haller?v
Koniklec lu?ni
Koniklec albansky

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ DUTTON, Bryan E; KEENER, Carl S; FORD, Bruce A. Flora of North America: Anemone [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA. [cit. 2011-06-04]. Dostupne online . (anglicky)
↑ ^a ^b ^c KREJ?OVA, Nikol. Mezidruhova hybridizace mezi Pulsatilla pratensis a P. patens [online]. Katedra botaniky, P?F Univerzity Karlovy v Praze, rev. 08.05.2011 [cit. 2011-06-04]. Dostupne online . ^{[
nedostupny zdroj
]}
↑ HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Ve?kere druhy rostlin ?R II [online]. BOTANY.cz, rev. 17.01.2008 [cit. 2011-06-04]. Dostupne online .
↑ Global Biodiversity Information Facility: Pulsatilla [online]. Global Biodiversity Information Facility [cit. 2011-06-04]. Dostupne online . (anglicky)
↑ POLIVKA, Franti?ek. Nazorna kv?tena zemi koruny ?eske: Koniklec [online]. Wendys, Zden?k Pazdera, 1901 [cit. 2011-06-04]. S. 27, 28. Dostupne online .
↑ Herba? Wendys: Koniklec [online]. Wendys, Zden?k Pazdera [cit. 2011-06-04]. Dostupne online .
↑ HAUGHTON, Christine. Pasqueflower [online]. Wold Farm, West Heslerton, North Yorkshire, GB [cit. 2011-06-04]. Dostupne online . (anglicky)
↑ HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Ochrana p?irody [online]. BOTANY.cz, rev. 27.11.2007 [cit. 2011-06-04]. Dostupne online .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu koniklec na Wikimedia Commons
Galerie koniklec na Wikimedia Commons
Slovnikove heslo koniklec ve Wikislovniku
(anglicky) Kanadske muzeum p?itody: Koniklec
(?esky) Koniklec v Brn?

[1] DUTTON, Bryan E; KEENER, Carl S; FORD, Bruce A. Flora of North America: Anemone [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA. [cit. 2011-06-04]. Dostupne online . (anglicky)

[botany.natur-2] KREJ?OVA, Nikol. Mezidruhova hybridizace mezi Pulsatilla pratensis a P. patens [online]. Katedra botaniky, P?F Univerzity Karlovy v Praze, rev. 08.05.2011 [cit. 2011-06-04]. Dostupne online . ^{[
nedostupny zdroj
]}

[3] HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Ve?kere druhy rostlin ?R II [online]. BOTANY.cz, rev. 17.01.2008 [cit. 2011-06-04]. Dostupne online .

[4] Global Biodiversity Information Facility: Pulsatilla [online]. Global Biodiversity Information Facility [cit. 2011-06-04]. Dostupne online . (anglicky)

[wendys.kvetena-5] POLIVKA, Franti?ek. Nazorna kv?tena zemi koruny ?eske: Koniklec [online]. Wendys, Zden?k Pazdera, 1901 [cit. 2011-06-04]. S. 27, 28. Dostupne online .

[6] Herba? Wendys: Koniklec [online]. Wendys, Zden?k Pazdera [cit. 2011-06-04]. Dostupne online .

[7] HAUGHTON, Christine. Pasqueflower [online]. Wold Farm, West Heslerton, North Yorkshire, GB [cit. 2011-06-04]. Dostupne online . (anglicky)

[8] HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Ochrana p?irody [online]. BOTANY.cz, rev. 27.11.2007 [cit. 2011-06-04]. Dostupne online .

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]