Konfucianismus , take konfucianstvi ( ?insky   pchin-jinem   ruxue , znaky  zjednodu?ene  儒? , tradi?ni  儒學 , vyslovnost , doslova ??kola u?enc?“; nebo men? p?esn?ji Kchung ?iao ?insky   pchin-jinem   K?ng jiao , znaky   孔? , ?Konfuciovo nabo?enstvi“) je ?insky filosoficky sm?r, ktery se vyvinul z u?eni ?inskeho mudrce Konfucia .

Je to uceleny system moralky , socialnich , politickych a nabo?enskych my?lenek, ktere maji markantni vyznam na vyvoj ?inske civilizace je?t? do 21. stoleti.

V??ici konfucianismu se nazyvaji konfuciani nebo ruiste. Slovo konfucian je odvozeno od latinskeho christianus, co? znamena nale?ici Kristu. Slovo ruista je odvozeno od ?inskeho ruxue, co? znamena ?kola u?enc?.

Konfucianismus chape tao (=cesta) jako cestu ?lov?ka a spole?nosti. Zd?raz?uje tedy lidske jednani, ktere ov?em nesmi byt v rozporu s v?li nejvy??iho bo?stva ( Nebes ). Do pop?edi stavi rozum , odpov?dnost , pozitivni postoj ke sv?tu, ale i pod?izenost ?adu. Vytva?i model spole?nosti zalo?ene na vzoru patriarchalni rodiny . Evropsky postoj ke konfucianske filozofii se v pr?b?hu doby vyrazn? m?nil. Evropane se za?ali s ?inskou civilizaci podrobn?ji seznamovat teprve v 17. stoleti. V 18. stoleti se konfucianstvi stalo p?edm?tem nad?eneho obdivu francouzskych osvicenc? i britske aristokracie. Na po?atku 20. stoleti evrop?ti sociologove dokonce ozna?ili konfucianstvi za hlavni p?i?inu ?inskeho upadku a tento nazor p?ejali i ?in?ti levicovi intelektualove. ( Mao Ce-tung dokonce pova?oval za nutne konfucianstvi zcela vymytit.) Teprve nedavny a ne?ekan? prudky rozmach zemi s konfucianskou tradici, jako je Tchaj-wan , Singapur a Ji?ni Korea a nakonec i samotna ?ina, p?inesl novou vlnu zajmu o tuto filozofii.

Historie konfucianismu [ editovat | editovat zdroj ]

Narozeni [ editovat | editovat zdroj ]

Kdy? se Konfucius narodil, nastavalo obdobi upadku dynastie ?ou (vladla p?ibli?n? v letech 1027 p?. n. l. a? 256 p?. n. l.). Ta p?imo ovladala v te dob? ji? pouze n?kolik sidel okolo hlavniho m?sta. Zbytek zem? byl rozd?len na n?kolik desitek stat?, v jejich? ?ele stali lenni panove, kte?i spolu ?asto vedli valky. Jejich sily byly vyrovnane a nikdo nemohl ziskat tak velkou moc, aby se pokusil povstat proti cisa?i, ostatni by se spojili proti n?mu. Kv?li neustalym pochod?m armad a vale?nym stav?m byl prosty lid dosti su?ovan. V ?in? se tou dobou za?ali objevovat konzervativni filosofove, kte?i kladli d?raz na uctu k p?edk?m a jejich zvyk?m, pop?ipad? na soulad s p?irodou a harmonii (nap?iklad Lao-c’ ).

Konfuci?v otec, Kchung ?u-liang Che, byl spravcem maleho m?sta Cu ze state?ku Lu, ktery m?l nevyhodnou pozici mezi dv?ma v?t?imi staty. Podle Konfuciovych Letopis? Jara a Podzimu byl stat Lu napaden celkem jedenadvacetkrat. Kchnug ?u-liang Che byl ji? stary a ze ?ty? d?ti m?l pouze jedineho zmrza?eneho syna. Ze strachu z toho, ?e by po jeho smrti nemohl nikdo vykonavat ob?ady k jeho poct? (sm?li je vykonavat pouze mu??ti potomci), rozhodl se podruhe o?enit. Po?adal otce mistni rodiny Jen, ktery m?l t?i dcery, aby mu dal ruku jedne z nich. Otec jen se zeptal svych dcer, ov?em pouze nejmlad?i, ?cheng-cai dostala povinnosti poslouchat rodi?e, ktera hraje v ?inske etice naprosto zasadni roli.

Podle legendy se Konfuciov? matce p?ed porodem zjevilo ve snu p?t mudrc? (zastupuji p?t planet, ktere ?in?ti astronomove v te dob? znali), kte?i vedli podivne zvi?e s k??i draka a rohem vyr?stajicim z hlavy. Ten poklekl p?ed ?cheng-cai a vyplivl kousek nefritu popsaneho v??tbou, ?e se jeji dit? stane ?kralem bez koruny“. Kdy? nade?el ?as porodu, odebrala se Konfuciova matka do jeskyn? pod moru?ovniky, kde dva draci dr?eli stra? a vily naplnily jeskyni libou v?ni. V jeskyni vytryskl pramen, aby omyl novorozeneho Konfucia a ozval se ?isi hlas : ?Nebesa, pohnuta tvymi modlitbami, ti darovala po?ehnaneho syna“.

Konfuci?v ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Konfuci?v otec zem?el, kdy? byly chlapci t?i roky. Jako vdova po u?ednikovi obdr?ela ?cheng-cai maly pozemek, na kterem mohla hospoda?it.

Konfucius pomahal tento pozemek obhospoda?ovat a shan?l pro rodinu potravu. Lovil a ryba?il, i kdy? v Hovorech (knize sepsane Konfuciovymi ?aky o n?m ) se pi?e, ?e nikdy nepou?il ani sit? ani pasti ani nevyst?elil ?ipem po hnizdicich ptacich. Nau?il se hrat na strunny nastroj, a pozd?ji si sveho hudebniho a poetickeho vzd?lani velmi va?il. U? od mladi va?niv? studoval. Pravd?podobn? ?etl sbirku basni ?’-?ing , neboli Knihu pisni, ktera krom? rane ?inske poezie obsahuje popisy ob?ad?, ktere musi konat panovnik, i ka?dodenni ?ivot. To byla jedna z P?ti klasickych knih, ktere shrnovaly ?ivot v ?in? do doby Konfucia. Ten je pozd?ji editoval a ucelil, diky ?emu? o n?m dnes vime. Mezi dal?i knihy pat?i:

• ?u-?ing ? Kniha Dokument? s historii ?inskeho imperia a legendy od legendarni dynastie Sia a? po Konfuciovu sou?asnost,
• ?chun-?chiou ? Letopisy Jara a Podzimu : historie statu Lu od 722 p?. n. l. a? do 481 p?. n. l., tedy dva roky p?ed Konfuciovou smrti,
• I-?ing ? Kniha P?em?n : v??tecka p?iru?ka shrnujici lidovou moudrost,
• Li-?i ? Kniha Ob?ad? : t?i samostatne ritualni texty, ktere popisuji jak spravne ob?ady vladnoucich tak prosteho lidu, i rady jak spravn? vladnout a vest domacnost.

Konfucius byl se situaci v ?in? nad miru nespokojen a rozhodl se, ?e zalo?i novou ?kolu, kde bude ?i?it svoji filosofii mezi talentovane lidi, a to jak mezi urozene, tak neurozene, co? bylo v te dob? raritou. Sam Konfucius m?l podle legendy p?edky z cisa?ske rodiny. S tim, jak jeho u?eni p?ibyvalo na vyznamu, za?al se o Konfucia zajimat vladce statu Lu. Nicmen? ho pote vyu?ival spi?e jako ozdobu sveho statu a na jeho filosofii p?ili? nehled?l. Konfucius se tedy asi v padesati letech rozhodl cestovat po ?in? a hledat panovnika, ktery by se o jeho u?eni opravdov? zajimal. Bohu?el, ?adneho takoveho panovnika nena?el. Konfucius pote umira jako pora?eny ?lov?k, ov?em jeho ?aci ?i?ili konfucianismus dal.

Vyvoj konfucianismu [ editovat | editovat zdroj ]

Po Konfuciov? smrti shroma??uji jeho ?aci mistrovo dilo a za?inaji ?i?it konfucianismus.

Samoz?ejm? narazili take na kritiky teto filosofie. Mo-c’ (polatin?t?na verze Mocius) odmital konfucianskou doktrinu a hlasal, ?e neni t?eba dbat na ceremoniich takovym zp?sobem, jak n?kte?i z Konfuciovych ?ak? hlasali. Sam Konfucius zd?raz?oval, ?e nejd?le?it?j?i p?i ritualech je vnit?ni pocit. Mocius si ziskal mnoho nasledovnik? za sveho ?ivota, nicmen? v dal?ich generacich jeho u?eni ztratilo na vyznamu. Dale take Lao-c’ , autor spisu Tao Te ?ing , st??ejniho dila Taoismu. Lao-c‘ v??il, ?e vzd?lavani lidem nijak nezajisti spravny zp?sob ?ivota. Preferoval, aby lide z?stavali takovi, jaci se narodi a ponechali v?ci p?irozene harmonii.

Po Konfuciovi byl nejvyznamn?j?i konfuciansky filosof Meng-c’ (Mencius). Osudy obou t?chto filosof? jsou podobne, av?ak Mencius byl hrdy na sv?j aristokraticky p?vod a malokdy p?ipou?t?l v debat? chybu. Svymi schopnostmi se zaslou?il o roz?i?eni konfucianismu do ?ir?ich vrstev spole?nosti. Kniha shrnujici jeho ?ivot, pojmenovana Mencius, se v mnoha ohledech podoba Hovor?m . Konfucianismus nabyl na sile zejmena po nastupu dynastie Chan (202 p?. n. l.). Novy cisa? se rozhodl vyu?it konfucianismus jako stabiliza?ni nastroj a zalo?il hlavni konfucianskou univerzitu v ?chang-anu a zkou?el konfucianske u?ence, kte?i pote mohli ziskat misto na dvo?e. Postupem ?asu se system zkou?ek roz?i?il po cele zemi a hloub?ji do statni spravy. Konfucianismus samotny se od p?vodni my?lenky mirn? odchylil. Nap?iklad definoval uspo?adani vesmiru, jim? se Konfucius nezabyval. Za?al se take vyvijet kult Konfucia samotneho, a nejsvat?j?im mistem se stal Konfuci?v hrob v Lu.

Kolem prvniho stoleti na?eho letopo?tu pronika do ?iny buddhismus a ovliv?uje konfucianske my?leni ?i?an? velmi siln?. Na rozdil od tradi?nich ?inskych filosofickych ?kol toti? po?ital s mo?nosti ?ivota po smrti. Buddhismus mnohem vice promlouval k samotnemu ?lov?ku, nezam??oval se tolik na vedeni statu a ritualy s tim souvisejici. D?sledkem toho byl prudky nar?st popularity buddhismu. Po nastupu dynastie Tchang (618) se jeji prvni cisa? rozhodl posilit d?le?itou roli konfucianismu umocn?nim jeho nabo?enskeho prvku. Byly zakladany chramy s Konfuciovymi so?kami a seznamy vyznamnych ?ak? a u?ednik?. V?echna t?i nabo?enstvi koexistuji a? dodnes v ?in?, a?koli konfucianismus je?t? pro?el fazi tzv. neokonfucianstvi , kdy p?ejimal mnoho prvk? jak z buddhismu, tak z taoismu .

Po p?ichodu Evropan? se ?ina rozhodla mit pom?rn? konzervativni vztah k jejich kultu?e, jak nakazovalo konfucianske u?eni. Ov?em evropske staty se velmi zajimaly o ?inske suroviny, co? vedlo k tzv. Opiove valce v letech 1839 a? 1842. Brit?ti obchodnici dova?eli do ?iny velke mno?stvi opia a cisa?em jmenovany komisa? se rozhodl k radikalnimu kroku. Nechal zadr?et v?echny obchodniky a donutil je shroma?dit ve?kere opium, co p?eva?eli. Pote v?e potopil do mo?e. To vyvolalo samotny vale?ny konflikt. Vzhledem k tomu, ?e ?ina se do te doby dr?ela konzervativniho zp?sobu ?ivota, nemohla obstat proti modernimu britskemu namo?nictvu a p?chot?. Roku 1842 byl cisa? donucen kapitulovat a p?islibil uvoln?ni obchodnich vztah? s Evropou a Hongkong byl p?edan do spravy Britanie. Tato pora?ka, spolu s pora?kou v konfliktu s Japonci (1894), vyustila v obecnou krizi hodnot v zemi, kterou nazyvame Krize Konfucianismu. Mnoho konfucianskych u?enc? se sna?ilo vysv?tlit, pro? jejich system nem??e obstat proti zapadnim civilizacim. Mezi nimi vyniknul zejmena Kchang Jou-wej, ktery vedl skupinu, je? vytvo?ila zakladni vizi reforem, ktere pote p?ijal mlady cisa? Kuang-Su. Ten ov?em nedr?el sam moc, spi?e ji dr?ela jeho teta Cch’-si, znama take jako Cisa?ova vdova. Ta reformy zru?ila a jejich nutnost poznala teprve t?sn? p?ed rokem 1911, kdy v ?in? nastala revoluce a posledni ?insky cisa? abdikoval.

Filozofie [ editovat | editovat zdroj ]

Konfucianska filozofie je zalo?ena na hierarchii vztah?, kterou shrnul Konfucius. Podle n?j jsou v?echny mezilidske vztahy obdobou n?ktereho z p?ti zakladnich vztah?, z toho ?ty?i dominantni:

• vztah otce a syna,
• vztah star?iho a mlad?iho bratra,
• vztah man?ela a man?elky,
• vztah panovnika a poddaneho,
• vztah p?itele s p?itelem - jediny rovnopravny vztah.

Vzhledem k tomu, ?e se t?i z t?chto vztah? odehravaji v rodin?, pova?oval Konfucius rodinu za nejd?le?it?j?i sou?ast spole?nosti. To ovlivnilo my?leni ?i?an? dodnes. Stale je odpov?dnost a absolutni poslu?nost v??i otci, jako?to hlavy rodiny, pova?ovana za povinnost. Konfucianismus klade velky d?raz na statni z?izeni, ktere v ?in? existovalo v dob?, kdy byl vytvo?en. Tim byli ?i?ane vyhran?ni oproti ostatnim zemim s odli?nym zp?sobem vlady a podeziravi v??i ostatnim kulturam obecn?. Sou?asti toho jsou spole?enska pravidla, jako je dominance mu?? nad ?enami:

• Nevyhodne postaveni ?en ve spole?nosti ? ?ena ziska v?d?i pozici ve spole?enskem vztahu pouze v p?ipad?, ?e ma dceru nebo snachu. ?eny nemohly ani skladat zkou?ky do statni spravy.
• Aby duch zem?elych nepodlehl zapomn?ni, je t?eba, aby poh?ebni a posmrtne ritualy provad?l syn. Ve spojitosti se zakonem jednoho dit?te toto vedlo k ?aste?nemu vybijeni dcer v ?in?.

Zvyky [ editovat | editovat zdroj ]

Vychovu d?ti d?li konfucianci dle pohlavi. Chlapci se u?i psat, po?itat a recitovat Hovory. Divky se u?i domacim pracim a ?tou ?ivotopisy obdivuhodnych ?en a jina dila. Dnes se vychova samoz?ejm? sjednocuje.

B?hem chlapcova patnacteho a? dvacateho roku se konal ob?ad, p?i kterem chlapec dostal dosp?le jmeno a vybral si sveho kmotra. Pote se rodina odebrala dom?, kde oslavy pokra?ovaly a kmotr byl vzacnym hostem.

U divky probihal ob?ad podobn?, ale po?adal se zpravidla p?i jejich zasnubach. V?t?inou ov?em nem?l ani snoubenec ani snoubenka pravo na volbu sveho partnera, vztahy byly domlouvany rodi?i. Novoman?elka se pote p?est?hovala k man?elovi a rodi?e z?stali se synem tedy po cely ?ivot.

Pokud zem?el ?len rodiny, bylo t?eba uspo?adat p?isn? stanoveny poh?ebni ritual. Pokud byli blizci v cizin?, museli se ihned vratit. Po dobu truchleni (co? byly obvykle t?i roky) museli nosit v?ichni blizci specialni ?aty. T?lo mrtveho bylo umyto a oble?eno, do ust mu vlo?ili p?ibuzni ry?i. Pote se t?lo nechalo t?i m?sice p?ed domem, kam ostatni p?ina?eli dary du?i zesnuleho. Pokud byl navic zesnuly hlava rodiny, nahradil ho jeho mu?sky potomek a jeho jmeno bylo napsano na keramickou desti?ku a vlo?eno do domaci svatyn? ke jmen?m ostatnich p?edk?. Syn pak chodil ka?dy den ob?tovat p?edk?m a radil se s nimi o d?le?itych udalostech v rodin?.

V?t?ina t?chto zvyk? existovala nebo se vyvijela v ?in? ji? davno p?ed Konfuciem, ten je ov?em popsal a kanonizoval.

Svatky [ editovat | editovat zdroj ]

• Svatek uctivani u?itel? (?’-?ie): 10. za?i
• Konfuciovy narozeniny (Qufu):  28. za?i
• Svatek uctivani Konfucia (Kchung-?ie): 28. za?i
• Svatek uctivani nebes (Tiandi Jiao):9. ?ijna
• Svatek uctivani nejvy??iho ctnostneho (?ang-ti ?ie): 15. ?ijna
• Svatek uctivani p?edk? (Qingming): 4. nebo 5. dubna.
• Svatek u?enc? (Shangsi): 2. b?ezna

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Thomas a Dorothy Hooblerovi, Konfucianismus , Nakladatelstvi Lidove Noviny, ISBN   80-7106-190-5

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu konfucianismus na Wikimedia Commons
• Stranka sv?tova nabo?enstvi