Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Kojenec je ozna?eni pro vyvojove stadium dit?te ve v?ku od 29. dne a? do 1 roku ?ivota. P?edchazejicim vyvojovym stadiem je novorozenec , nasledujicim stadiem je batole . V kojeneckem obdobi se vytva?eji kompetence , ktere jsou zakladem pro dal?i rozvoj dit?te a jeho vzajemne interakce se sv?tem.

T?lesny vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Motorika novorozence se omezuje ?ist? na reflexivni pohyby za u?elem ochrany a p?e?iti. P?i p?echodu z novorozence na kojence dit? ziska nad n?kolika ranymi reflexy ur?itou kontrolu. ^[1]

4. tyden (p?echod z novorozence na kojence)

Stejn? jako novorozenec kojenec v?t?inu dne prospi, ale jsou zde ji? del?i ?asove useky, kdy je aktivni. Umi na malou chvili sledovat o?ima velky sv?tly ?i leskly p?edm?t a na tichy klidny hlas reaguje zklidn?nim. Na b?i?e udr?i o n?co dele zvednutou hlavu, ale jinak se zasadn?ji neli?i od zraleho novorozence . ^[2]

2. m?sic  

Kojenec je schopen kratce zdvihnout dolni kon?etiny nad podlo?ku. Kdy? se matka nakloni nad kojence, doka?e dit? kratce navazat o?ni kontakt a usmat se (reaktivni socialni usm?v). Kojenec za?ina fixovat a sledovat p?edm?t ? voln? ota?i hlavu za p?edm?tem. Zpozorni na hlas, zvukovy podn?t ? silny zvuk ho vyleka. ^[2]

3. m?sic  

Kojenec se zajima o okoli (?iv? sleduje, reaguje). Na zadech je stabilni, ?ile se pohybuje, hlavu spontann? ota?i k ob?ma stranam. Dlan? ma ji? p?eva?n? otev?ene (p?sti se objevuji jen p?i pla?i, strachu ?i nejistot?). Za?ina si hrat s?rukama. V poloze na b?i?ku udr?i hlavu ji? dlouho zdvi?enou, voln? s ni ota?i za sm?rem motivace (zvuk chrastitka apod.). Na zvuk se zklidni, na silny zvukovy podn?t se vyleka a reaguje prudkym pohybem celeho t?la. ^[2]  

4. m?sic  

Ve 4. m?sici si zvladne kojenec na zadech prohli?et ob? ruce, hrat si s nimi, davat je do ust. Za?ina si brat hra?ky, uchopuje hra?ky ob?ma rukama, nohy zveda vysoko nad podlo?ku. Sleduje pohyb v mistnosti. Za?ina se p?eta?et na boky. Vyhleda zdroj zvuku, tzn. cilen? ota?i hlavu za zvukem, pozd?ji vyhleda zdroj i jen o?ima. Hlasit? se sm?je, vyska, moduluje hlas, vy?aduje kontakt s okolim. ^[2]

5. m?sic  

Kojenec v tomto m?sici vy?aduje pozornost, rozeznava osoby kolem sebe, rozezna laskavy a p?isny ton ?e?i i mimiky. Dava si hra?ky do ust a p?endava si je z ruky do ruky za kontroly zrakem. V bd?lem stavu m??eme u dit?te pozorovat jemne krou?ive pohyby v zap?sti, ale i na dal?ich ?astech t?la. Zarove? se za?ina p?itahovat do sedu, p?evraci se ze zad na bok a za?ina i na b?i?ko. Na b?i?e si hraje s hra?kami. Za?ina odli?ovat cizi osoby. ^{[2] [3]}

6. m?sic  

V poloze na zadech si kojenec doka?e hrat s dolnimi kon?etinami, uchopi si palce u nohou. Aktivn? t?ese chrastitkem, podava si v?ci z ruky do ruky, v?e dava do ust a kou?e. Oto?i se ze zad na b?icho a zp?t na zada, p?itahne se do sedu. V pasivnim sedu se kratce udr?i, ale sam se neposadi. V poloze na b?i?e se umi to?it kolem vlastni osy. Udr?i svoji vahu t?la, je-li postaven na chodidla a podpiran v podpa?i. Jeho pozornost upouta i slab?i tichy zvuk. ^[2]  

7. m?sic  

Kojenec si na zadech hraje s?nohama, za?ina si byt jisty v poloze na boku (v 6. m?sici je tato poloha je?t? nejista). Za?ina se plazit ? zpo?atku dozadu, a? pozd?ji dop?edu se st?idanim hornich a dolnich kon?etin. Za?ina se dostavat do polohy na ?ty?i, ve ktere se houpe. Z polohy na ?ty?ech se u? m??e za?it dostavat do ?ikmeho sedu, ktery je v?ak je?t? nestabilni. ^[2]  

8. m?sic  

V poloze na zadech je kojenec b?hem dne ji? zcela minimaln?, v?t?inou pouze ve spanku. Ze zad se okam?it? p?eta?i na b?icho, kde se plazi, umi se dostat na ?ty?i a houpe se, za?ina lezt po ?ty?ech. Za?ina se sam posazovat p?es ?ikmy sed. Kdy? ma oporu, umi dostat do vzp?imeneho kleku. Udr?i se ve stoji, pokud se n??eho dr?i. P?i uchopu odd?luje prsty, zejmena palec a ukazova?ek. Sam si dr?i lahev, umi uchopit jidlo a za?ina ho samostatn? jist. Napodobuje zvuky (ka?el apod.) a gesta, za?ina rozum?t ?e?i ? oto?i se na zavolani jmenem. Ma bohatou mimiku . ^[2]  

9. m?sic  

Kojenec op?t v poloze na zadech dlouho nevydr?i, hned se ota?i na b?i?ko, dostava se na ?ty?i, seda si a sna?i se vytahnout do stoje. Kojenec se sam posadi, sed je ji? jisty. Take lezeni je ji? jiste a koordinovane. N?kte?i kojenci d?ive stoji, ne? lezou. Z polohy na ?ty?ech se za?ina sam postavovat u nabytku pomoci rukou s nakro?enim jedne dolni kon?etiny. Vahu t?la udr?i s dr?enim za jednu ruku nebo u nabytku, bez opory stoj v?t?inou je?t? nezvladne. Za?ina uchopovat drobne p?edm?ty palcem a ukazova?kem. Zkouma prostor a aktivn? cilen? pou?ti p?edm?ty z ruky (vyhazuje hra?ky, vytahuje p?edm?ty ze zasuvek apod.). ^{[2] [4]}

10. m?sic  

Kojenec se postavi u nabytku a za?ina chodit ukroky kolem nabytku s dr?enim za ob? ruce a na?lapovanim na chodidla. V uchopu s pou?itim palce se zdokonaluje. Rozumi jednoduchym pokyn?m a na vyzvu provede pohyb. Na vyzvu ?dej mi“ poda p?edm?t, ale nepusti. U?i se d?tske h?i?ky (?paci paci“ apod.), odkryje ?schovanou“ hra?ku. Pije z hrnku s pomoci. Za?ina spolupracovat p?i oblekani (zveda nohy, ruce). ^[2]

11. m?sic  

Stoji s oporou, ve stoji uvol?uje jednu ruku k jine ne? op?rne ?innosti. Ch?ze s?dr?enim je op?t na plnych chodidlech a je stabilni. N?kte?i kojenci za?inaji sami chodit (prvni samostatne nejiste kr??ky). V?11. m?sici zvladne kojenec vylezt na schod, podat a ukazat n?kolik znamych p?edm?t?. Uchopi drobny p?edm?t (nap?. kuli?ku) mezi ?pi?ku ukazova?ku a palce. ^[2]

12. m?sic

Kojenec obratn? a rychle leze po schodech, na nabytek apod. N?kte?i kojenci lezou jako ?medv?d“ (po rukou a chodidlech, ne po kolenou). Za?inaji se sami stav?t v prostoru bez opory. Objevuji se prvni samostatne kroky (12.?15. m?s.) ? jedna se o primitivni nezralou ch?zi, ?pi?ky chodidel lehce sm??uji k sob?, na?lapuji na plna chodidla. Kroky jsou kratke (krat?i ne? delka chodidla). Ch?ze neni stabilni, ?aste jsou pady. U?i se sami jist l?i?kou. Reaguji na osloveni, umi d?tske h?i?ky. Uka?ou sva p?ani, za?inaji byt schopni zapojit se do kooperativni hry (nap?. s mi?em apod.). ^[2]

V prvnim roce ?ivota dit? postupn? ovlada sve t?lo tak, ?e je schopno vzp?imeneho postoje, dovede uchopit a pou?t?t zam?rn? v?ci, rozviji svou praktickou inteligenci, je p?ipraveno pro zahajeni ?e?ove komunikace a navazuje specificke vztahy k lidem, kte?i o n? pe?uji. ^[3]

Vyvoj zraku [ editovat | editovat zdroj ]

Ve druhem a t?etim m?sici je dit? aktivn?j?i a sna?i se sledovat, co se d?je v jeho blizkosti. Za?ina pomalu rozpoznavat n?ktere barvy, a to hlavn? ?lutou a ?ervenou. Take se zlep?uje ostrost vid?ni. V obdobi 4. a? 6. m?sice zkouma kojenec sve okoli, zlep?uje se jeho o?ni koordinace a zrak je v 6. m?sici skoro stejn? ostry jako u dosp?leho ?lov?ka. Od 6. m?sice se kojenec za?ina vice pohybovat a sed?t. Doka?e se take p?eto?it z b?icha na zada, co? p?ispiva nejen ke zrakove, ale i pohybove koordinaci. Zarove? u? dob?e rozeznava barvy a vidi na vzdalenost p?ibli?n? 1 metru. P?ed dosa?enim 1 roku dit? lepe rozezna, jake p?edm?ty jsou blizko a jake daleko.

Vyvoj ?e?i [ editovat | editovat zdroj ]

Zakladem pro rozvoj ?e?i je obdobi do jednoho roku. ^[3]

Od druheho m?sice v?ku se velmi rychle roz?i?uji mo?nosti kojence dorozumivat se s?okolim. V ?e?ovem projevu se objevuji jednotlive dlouhe samohlasky. Kojenec u? nevydava jen neutralni reflexni k?ik, pomoci sveho hlasu vyjad?uje svou v?li. ^{[2] [3]}

Rozli?eni zvukovych projev?:  

• m?kke ? spokojene broukani  
• tvrde ? pla? ^[3]  

Od 6. m?sice se kojenci sna?i napodobit zvuky, ktere kolem sebe sly?i. Nastava velmi rychly rozvoj ? d?ti si vice broukaji, ?vatlaji (otev?ene slabiky (ba, da…), houkaji. Rozumi, co se kolem nich povida a ukladaji si to do pam?ti. V?7. m?sici vyslovuji slabiky, za?inaji je zdvojovat, v?9. m?sici kojenec rozumi spojeni a na vyzvu provede prvni d?tske h?i?ky (nap?. ?paci-paci“, ?papa“, apod.). ^{[2] [3]}

Jakmile za?ne opakovat jeden zvuk ve stejne situaci, pro stejnou v?c, p?ichazi jeho prvni slovo. U ka?deho kojence je tato doba individualni. ^[3]  

Cvi?eni , ktera napomahaji jemne motorice (pohyblivosti) mluvidel:  

• vyplazovani jazyka  
• mrskani jazyka ze strany na stranu  
• olizovani rt? do kruhu  
• ?puleni rt? ^[3]  

Socialni a osobnostni vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Kojenci maji na rozdil od novorozence schopnost sledovat jine lidi. Tuto schopnost zpozorujeme ji? od druheho m?sice v?ku. V p?ti m?sicich vnimaji kojenci vlastni obli?ej v zrcadle jako znamy podn?t, nepoznavaji sice sami sebe, ale jsou schopni sv?j obli?ej rozli?it od jinych d?ti. Zarove? se u kojenc? objevuje v prvnich m?sicich ?ivota usm?v. Nemusi to byt podn?t socialni povahy, zna?i ale pozitivni emo?ni nalad?ni. ^{[2] [5]}

Nejd?le?it?j?i zm?ny v oblasti socialniho vyvoje vznikaji kolem ?esteho m?sice. Kojenci si ji? ve 4. m?sici za?inaji vytva?et specificky vztah k matce ? odli?i ji od jineho lidskeho obli?eje. V?5. m?sici doka?ou rozli?ovat mezi r?znymi dosp?lymi osobami a v?6./7. m?sici doka?ou vykazovat preference pro zname (nejvice pro matku ?i otce ). Diky teto schopnosti vznika v teto dob? strach z cizinc? tzv. stranger anxiety . Mira strachu / uzkosti z cizich lidi je u ka?deho kojence individualni. Strach je p?irozeny, pokud nep?eroste ve strach panicky (v?t?ina kojenc? je v p?itomnosti rodi?? ochotna seznamit se s novymi lidmi, pokud dostanou dostatek ?asu na seznameni a neni na n? nalehano). Za?ina obdobi 1. separace ? za?ina se na kratkou dobu vzdalovat od matky p?i lezeni ?i ch?zi a po chvili se navraci zp?t. Sou?asn? pro?iva uzkost , strach , kdy? matku nevidi ?i nesly?i. V tomto obdobi je vyrazna fixace na matku nebo pe?ujici osobu. ^{[2] [5]}

D?le?itym bodem socialniho rozvoje je sdilena pozornost (joint attention), ktera se rozviji kolem 9 m?sice v?ku. D?ti v?nuji pozornost stejnym v?cem jako jejich okoli, sleduji sm?r pohledu dosp?leho. Tato schopnost je d?le?ita v rozvoji socialnim, kognitivnim, v rozvoji komunikace a jazyka. Je to p?edpoklad pro dialog a konverza?ni vym?nu o n?jakem tematu. ^[5]

Na konci kojeneckeho obdobi dosahne dit? zakladni orientace ve svem nejbli??im prost?edi a vytvo?i si k n?mu ur?ity vztah. ^[2]  

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu kojenec na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo kojenec ve Wikislovniku

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.