Ko?ka divoka

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Jak číst taxoboxKo?ka divoka
alternativní popis obrázku chybí
Ko?ka divoka, poddruh ko?ka evropska
Stupe? ohro?eni podle IUCN
málo dotčený
malo dot?eny [1]
V?decka klasifikace
?i?e ?ivo?ichove (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
T?ida savci (Mammalia)
?ad ?elmy (Carnivora)
?ele? ko?koviti (Felidae)
Pod?ele? male ko?ky (Felinae)
Rod ko?ka ( Felis )
Binomicke jmeno
Felis silvestris
Schreber , 1777
rozšíření kočky divoké podle dat z roku 2015
roz?i?eni ko?ky divoke podle dat z roku 2015
roz?i?eni ko?ky divoke podle dat z roku 2015
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ko?ka divoka ( Felis silvestris ) je savec z ?eledi ko?kovitych . ?elmu v?decky popsal a za?adil n?mecky p?irodov?dec Johann Schreber v roce 1777. Pat?i do pod?eledi male ko?ky a rodu Felis . Taxonomie rodu Felis a druhu Felis silvestris neni dosud vyjasn?na. Obvykle se udava, ?e ko?ka divoka se rozd?luje na dal?ich 3 a? 23 poddruh? (subspecii). [2] [3] Poddruhy ko?ka plava a ko?ka stepni jsou p?edkove dne?ni domestikovane ko?ky domaci .

Jedna se o jednu z nejroz?i?en?j?ich ko?kovitych ?elem v?bec. ?ije na rozsahlych uzemich Evropy , Afriky a Asie . Vyzna?uje se ?edo-hn?do-?ernou barvou srsti v rozli?ne barevne kombinaci. Va?i v?t?inou mezi 2 a 8 kilogramy, nej?ast?ji 3 a? 6 kg. Delka t?la bez ocasu je 44 a? 75 cm, ocas m??i 21 a? 37 cm. [4] Do?iva se obvykle 12?14, vyjime?n? a? 20 let. ?ivi se p?edev?im r?znymi druhy hlodavc? , dale ptaky , men?imi plazy a oboj?ivelniky . V n?kterych oblastech lovi ve v?t?i mi?e zajicovce . Dopl?kovou ko?ist tvo?i rozli?ni bezobratli a vyjime?n? i mla?ata v?t?ich zvi?at, jako jsou srny a divoka prasata . Sama m??e byt ulovena jakymikoliv v?t?imi ?elmami, p?edev?im rysy , vlky a levharty . Mla?ata ?asto padnou za ob?? dravym ptak?m. Vzhledem ke svemu ?irokemu arealu roz?i?eni a pom?rn? po?etne populaci ji Mezinarodni svaz ochrany p?irody vede jako druh malo dot?eny .

V ?R byla ko?ka dlouho prakticky vyhubena (a? na velmi vzacne p?ihrani?ni vyskyty, nap?iklad v NP Podyji [5] ). Nicmen? mezi lety 2011 a? 2019 se objevilo n?kolik pozorovani z fotopasti z oblasti ?umavy, Beskyd a Doupovskych hor nazna?ujici, ?e se do ?eske republiky ko?ka divoka postupn? navraci. [6] [7] Je ? vedle rysa ostrovida ? jedinym zdej?im zastupcem ko?kovitych ?elem. Vice roz?i?ena je na Slovensku , kde ?ije n?kolik set jedinc?. [8]

Taxonomie a nomenklatura [ editovat | editovat zdroj ]

Mapa roz?i?eni hlavnich poddruh? ko?ky divoke

Johann Christian Daniel von Schreber v roce 1777 poprve vy?lenil ko?ku divokou do samostatneho druhu Felis (catus) silvestris . [9] V nasledujicich desetiletich p?irodov?dci a objevitele popisovali r?zne divoke ko?ky Evropy, Afriky a Asie. Postupn? p?estavalo byt jasne, kdy jde o samostatne druhy a kdy o poddruhy (subspecie). V roce 1951 uznavany specialista na taxonomii Reginald Innes Pocock provedl rozsahlou revizi dosavadniho badani a roz?lenil populaci ko?ky divoke na 35 subspecii ?len?nych do t?i skupin (v zasad? druh?). Jednalo se o skupinu silvestris z Evropy a Male Asie, skupinu bieti z vychodni Asie a skupinu lybica z Afriky, zapadni a st?edni Asie. [10] Skupinu silvestris roz?lenil na 7 poddruh? a skupiny bieti a lybica neuvad?l jako poddruhy, nybr? jako velmi sp?izn?ne sesterske taxony specie Felis silvestris . Dale za?adil do rodu Felis druhy Felis catus , Felis margarita , Felis nigripes a Felis chaus . [10]

Poddruhy [ editovat | editovat zdroj ]

Taxonomicka p?iru?ka Mammal Species of the World vydana v roce 2005 udava celkem 22 poddruh? Felis silvestris : [11]

  • F. s. silvestris ( ko?ka evropska ) Schreber 1777, nominatni poddruh, ?ije na velke ?asti uzemi Evropy s vyjimkou Skandinavie a ostrov? St?edomo?i . Jedna se o velkou subspecii s tmavym zbarvenim.
  • F. s. cafra ( ko?ka jihoafricka ) Desmarest 1822, ?ije v ji?ni a jihovychodni Africe. Ma dv? barevne faze ? ocelov? ?eda a tmav? ?eda. Lebka je relativn? velka.
  • F. s. caucasica (ko?ka kavkazska) Satunin 1905, ?ije na Kavkazu a v Male Asii . Vzr?stem men?i a barvou sv?tlej?i ne? F. s. silvestris . Kresba na hlav? je dob?e vyvinuta, na ocase p?itomny jen t?i prou?ky.
  • F. s. caudata Gray, 1874 ? ?ije ve St?edni Asii , velmi se podoba ko?ce kavkazske, jeji ocas je v?ak pon?kud del?i a hlava v?t?i. Zbarveni je spi?e sv?tlej?i, skvrny men?i, ale pom?rn? vyrazne.
  • F. s. chutuchta Birula, 1916 ? vyskytuje se v ji?nim Mongolsku a severni ?in? .
  • F. s. cretensis Haltenorth, 1953 ? ?ije na Kret? , je sv?tleji zbarvena. Jeji ?ivot je velmi malo prozkoumany.
  • F. s. foxi Pocock, 1944 ? ?ije v ji?nich ?astech zapadni Afriky, je podobna subspecii haussa , ale ma barvu vice do ?ervena a v?t?i lebku.
  • F. s. gordoni (ko?ka arabska) Harrison, 1968 ? vyskytuje se na Arabskem poloostrov? . Srst ma kratkou sv?tle ?edohn?d? zbarvenou.
  • F. s. grampia Miller, 1907 ? je mo?no ji nalezt ve Skotsku . T??ko rozli?itelna od ko?ky divoke evropske, status subspecie nejisty. V pr?m?ru je o n?co v?t?i a tmav?i.
  • F. s. griselda Thomas, 1926 ? obyva Kalahari a p?ilehla uzemi. Podobna poddruhu cafra , ale celkov? sv?tlej?i s men? vyraznym zna?enim.
  • F. s. haussa Thomas a Hinton, 1921 ? vyskytuje se v oblasti Sahelu , p?edev?im v lesnich spole?enstvech. Maly poddruh s ?upinatym nebo sv?tle ?edivym ko?ichem a ?ervenym nadechem na h?betnim pasku.
  • F. s. iraki Cheesman, 1921 ? ?ije v Kuvajtu a Iraku . Odli?uje se od tristrami tim, ?e ma homogenn?j?i odstin na hornich ?astech, nediferencovany dorzalni pas a b?lej?i tva? a nohy.
  • F. s. jordansi (ko?ka balearska) Schwarz, 1930 ? obyva Baleary .
  • F. s. lybica ( ko?ka plava ) Forster, 1780 ? vyskytuje se na Sicilii , Sardinii , severni Africe a al?irske ?asti Sahary . Barva srsti je na?loutla, s nez?etelnymi pruhy a skvrnami a bled? hn?dym slznym pruhem. U?i jsou ?ervenohn?de a ocas je pom?rn? dlouhy, s n?kolika krou?ky a hn?dym koncem. Jedinci na Sardinii se li?i od severoafrickych prot?j?k? tmav?ima u?ima a obecn? tmav?imi hornimi ?astmi, postradaji typicky pise?ny ton p?itomny v severoafrickych exempla?ich. P?edek ko?ky domaci
  • F. s. mellandi Schwann, 1904 ? obyva severni Angolu , ji?ni ?asti Kon?ske panve a severni Zimbabwe .
  • F. s. nesterovi Birula, 1916 ? ?ije v Iraku , jihozapadnim Iranu a severozapadni ?asti Arabskeho poloostrova , v Syrii , Izraeli a Palestin?
  • F. s. ocreata Gmelin, 1791 ? ?ije v Etiopii . Odli?uje se od ko?ky plave v?t?i lebkou a ko?e?inou, jen? ma ?ediv?j?i podkladovou barvu a vice tmave ?erne kresby.
  • F. s. ornata ( ko?ka stepni ) Gray, 1832 ? vyskytuje se ve st?edni a severozapadni Indii a v Pakistanu . Ma vyrazne tmave skvrny.
  • F. s. reyi (ko?ka korsicka) Lavauden, 1929 ? ?ila na Korsice . Ma tmavou srst, kratky ocas a za u?ima ji chybi ?ervenohn?de zbarveni. S velkou pravd?podobnosti jde o poddruh vyhynuly.
  • F. s. rubida Schwann, 1904 ? ?ije ve vychodni Africe, ji?nim Sudanu a severovychodni ?asti Kon?ske panve.
  • F. s. tristrami Pocock, 1944 ? vyskytuje se v Palestin? a Izraeli. Je tmav?i a vice do ?eda zbarvena ne? lybica .
  • F. s. ugandae Schwann, 1904 ? obyva Ugandu .

tyto poddruhy jsou d?leny do t?ech skupin:

  • "lesni" ko?ky (skupina silvestris )
  • "stepni" ko?ky (skupina ornata ? caudata ) ? li?i se od lesnich ko?ek men?im vzr?stem, del?ima a ?pi?at?j?ima u?ima a sv?tlej?i barvou srsti; pat?i sem poddruhy ornata , nesterovi a iraki
  • "k?ovinne" ko?ky (skupina ornata ? lybica ) ? li?i se od stepnich ko?ek sv?tlou barvou srsti s jasn? vyzna?enymi skvrnami a pruhy; pat?i sem poddruhy chutuchta , lybica , ocreata , rubida , cafra , griselda a mellandi ; z teto skupiny pochazi dne?ni ko?ka domaci

ITIS ( Integrated Taxonomic Information System ) k t?mto poddruh?m p?idava je?t? 23. subspecii jmenem Felis silvestris vellerosa . [12]

Mezinarodni svaz ochrany p?irody (IUCN) v?ak ve zprav? vydane roku 2015 rozli?uje na zaklad? fylogeografickych analyz pouze ?ty?i poddruhy ? silvestris , ornata , lybica a cafra , k nim? p?idava paty poddruh bieti , d?ive ozna?ovany za samostatny druh ( ko?ka ?eda ? Felis bieti ). [2] Roz?i?eni t?chto p?ti poddruh? je vyobrazeno na mapce.

Taxonomicka revize ko?kovitych ?elem z roku 2017, kterou vytvo?ila odborna skupina IUCN SSC Cat Specialist Group, pova?uje za ko?ku divokou ( Felis silvestris ) jen populace ?ijici v Evrop? a Male Asii. Ostatni ko?ky zahrnula do jinych druh? v ramci rodu Felis . Samotnou Felis silvestris pak d?li na dva pravd?podobne ( Felis silvestris silvestris , Felis silvestris caucasica ) a jeden pochybny poddruh ( Felis silvrestris grampia ). [13]

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Ko?ka divoka m??e va?it 1,2?11 kg a dosahnout delky 47?80 cm. [14] Nej?ast?ji se hmotnost pohybuje mezi 2 a 8 kg, udaje pod a nad touto hranici jsou vyjime?ne. [4] Hmotnost zavisi na poddruhu, dostupnosti potravy a ro?nim obdobi. B?hem roku m??e u stejneho jedince kolisat a? o 25 %. [15] Ma na prvni pohled zavalit?j?i postavu ne? ko?ka domaci, zejmena diky del?i a hust?j?i srsti ; tento rozdil je nejvice patrny v zim?. Ko?ka divoka ma take v?t?i hlavu s dlouhymi vousky a men?ima u?ima. Je zbarvena ?edohn?d? a? ?edo?lut?, s vyraznym pruhovanim na h?betu, ocase a nohach. Na h?betu je vyrazny tmavy pas, zatimco b?icho byva kremov? ?lute. Od zdivo?ele ko?ky domaci ji lze rozli?it zejmena dle t?chto znak?:

  1. ocas ko?ky divoke je krat?i ne? polovina delky jejiho t?la, po cele delce hu?aty a p?ed ?pi?kou ma 3?4 pruhy, zatimco zdivo?ela ko?ka domaci ma ocas del?i ne? polovinu delky sveho t?la, postupn? se zu?uje a ma v?t?i po?et pruh? u ?pi?ky;
  2. t?lo je robustn?j?i;
  3. hlava v?t?i;
  4. slechy men?i;
  5. srst a hmatove vousy jsou del?i. [8] [16]

Spolehlivost v?ak neni stoprocentni.

Nakres lebky ko?ky divoke

Smysly [ editovat | editovat zdroj ]

Zrak [ editovat | editovat zdroj ]

Ko?ka divoka ma zrak p?izp?sobeny k vid?ni za ?era, a?koliv ani jasne sv?tlo ji nijak neomezuje. Rozli?uje 6 zakladnich barev, ale jen na kratkou vzdalenost. Doka?e vnimat i ultrafialovou ?ast spektra, infra?ervenou nikoliv. Ma zorne pole 270-290°, co? je umo?n?no siln? vyklenutou rohovkou. Nejost?eji vidi na vzdalenost 2 a? 6 metr?, objekty nachazejici se velmi blizko zrakem tem?? nerozli?i. Schopnost zachytit sv?tlo ma asi 6x lep?i ne? ?lov?k. P?isun sv?tla do oka zaji??uje smr??ovanim a roztahovanim zornic. [15]

?ich [ editovat | editovat zdroj ]

?ich ko?ky je podstatn? hor?i ne? u psovitych ?elem, ale lep?i ne? lidsky. Je u?inny p?edev?im na kratkou vzdalenost. K ?ichani vyu?iva ?ichove sliznice v nose a Jacobson?v organ v pat?e tlamy, jen? slou?i p?edev?im k zachycovani ?ijnych pach? ( flemovani ). Potravu p?ed prvnim ochutnanim obvykle o?icha. [15]

Hmat [ editovat | editovat zdroj ]

K ohmatavani objekt? vyu?iva hmatove vousky na obli?eji zvane sinusove chlupy ?i vibrisy. Pomahaji ji v orientaci ve tm?, ve stisn?nych prostorach a p?i identifikaci ko?isti. Ko?ka je m??e nata?et r?znymi sm?ry. Hmat krom? toho zaji??uji i pol?ta?ky na tlapkach. [15]

Sluch [ editovat | editovat zdroj ]

Sluch ma ko?ka divoka velmi dob?e vyvinuty. Ma zna?n? pohyblivy boltec, o co? se stara 27 sval?. Vnima frekvence od 0,2 kHz a? do 55 kHz (pes do 40 kHz). Nejvice reaguje na vysoke frekvence (4?15 kHz), ktere vydavaji drobni hlodavci (v?t?i ko?kovite ?elmy lepe reaguji na zvuky o ni??i frekvenci). Zvuk pohybu my?i zachyti nejmen? na 15 metr?. Vnit?ni ucho umo??uje ko?ce dosahovat zna?ne schopnosti rovnovahy p?i pohybu ve v?tvich ?i p?i kontrole padu. [15]

Ko?ka divoka doka?e vyjime?n? zabit i malou srnu, o b??nou ko?ist se v?ak nejedna

?ivotni areal [ editovat | editovat zdroj ]

Pro ko?ku divokou jsou typicke smi?ene a listnate lesy v podh??i nebo na vrchovinach, vyjime?n? se vyskytuje ve vysokych horach nebo v ni?inach. Velikost teritoria se pohybuje od 50 ha a? po n?kolik set hektar?. Kocou?i mivaji v?t?i teritorium ne? samice. Samice francouzskych ko?ek opat?ene radioloka?nim za?izenim se pohybovaly v teritoriu o pr?m?rne vym??e 184 ha, samci m?li uzemi od 220 do 1270 ha (pr?m?r 573 ha). [4] Ko?ky divoke si sve uzemi zna?kuji drapanim k?ry strom?, mo?enim, trusem a pachovymi vym??ky z meziprstovych ?laz. [16] P?es den odpo?ivaji ve sve skry?i (nap?. dutiny strom?, vyvraty, skalni dutiny, nory jezevc? apod.), za teplych dn? se v?ak rady vyh?ivaji na slunci . Na lov vyra?i v noci. [8] V pr?m?ru procestuji 5 a? 8 km denn?. [4]

Ko?ka divoka v narodnim parku Bavorsky les

Rozmno?ovani [ editovat | editovat zdroj ]

?ije spi?e samota?sky. V dob? pa?eni , ktere v ?eske republice spada do jarnich m?sic?, se na ?as stava spole?enskou a sveho partnera laka hlasitym m?oukanim. Celkov? se ?ije podoba ?iji ko?ek domacich, ale je vice skryta a probiha hlavn? v noci. B?ezost trva cca 65 dn? a kon?i porodem t?i a? p?ti ko?at. Ko?ata oby?ejn? vrha od dubna do ?ervna a stara se o n? a? do podzimu , kdy se osamostat?uji. Dosp?losti dosahuji zhruba ve sta?i dvanacti m?sic?. Matka mla?ata brani (postavi se i ?lov?ku) a v p?ipad? ohro?eni je p?ena?i do jineho ukrytu. [8] [16]

Potrava [ editovat | editovat zdroj ]

Jeji potravu tvo?i ze 70 a? 90 % mali hlodavci jako je hrabo? , my?ice , my? , nornik a krysa , dale ptaci a? do velikosti slepice a jini drobni obratlovci jako je veverka , lasice , rejsek , je?t?rka ?i ?aba . V n?kterych habitatech tvo?i vyznamnou (misty dokonce dominantni) sou?ast jidelni?ku zajicovci , p?edev?im divoci kralici . V su??ich oblastech po?iraji i r?zne ?lenovce , p?edev?im hmyz . Vyjime?n? ulovi i v?t?i zvi?ata ( srn?e , sele divokeho prasete). [4] [8] [15] [16]

Srovnani potravnich navyk? ko?ky divoke v r?znych mistech vyskytu
Poddruh ko?ky divoke F. s. silvestris F. s. grampia F. s. silvestris F. s. silvestris F. s. silvestris F. s. cafra F. s. cafra F. s. lybica F. s. ornata
( F. s. caudata )
Stat Francie Skotsko Slovensko Ma?arsko ?pan?lsko Zimbabwe Botswana Kazachstan Turkmenistan
Uzemi
bez kralik? 		Uzemi
s kraliky
Po?et vzork? 373 [4] 546 [4] 26 [4] 57 [17] 107 [18] 132 [18] 58 [4] 80 [4] 571 [4] 94 [4]
Hrabo?i 60,9 X 61,5 38,6 82,2 40,9 72 86 3 57,3 piskomilove
5,2 tarbici
4,2 syslove
My?i a my?ice 48,3 0,7 19,2 28,1 43,4
Nornici 47,5 7,3 11,5 1,8 X
Hryzci 21,4 0,2 X X X
Plchove 9,4 X 3,8 X X
Krysy, veverky,
jini hlodavci. 		X 8,1 26,9 X 22,3 ondatra
19,7 piskomil
Ptaci 2,7 14 3,8 15,9 11,2 6,8 21 10 18,4 7,3
Zajicovci 1,6 91,6 7,7 5,3 1,9 61,4 X X 5,2 9,6
Plazi a
oboj?ivelnici 		X X X X 12,2 3,8 12 14 0,7 14,8
Srn?i a jina
v?t?i zvi?ata 		2,7 14 3,8 1,8 X X X X 1,2 X
Hmyzo?ravci 0,3 2,2 30,8 X 15,9 4,6 X X X X
Ko?ky, kuny,
lasice 		0,5 X X 3,5 X X X X X X
?lenovci
(hmyz) 		0,5 X X X 29 22,7 19 19 0,5 12,8
Rostliny, ovoce X 9 53,8 3,5 X X 2 1 3,4 X

Poznamky k tabulce:

  1. Ve?kere udaje jsou v % zastoupeni ve vzorcich z ?aludku ?i trusu. Vzorek v mnoha p?ipadech obsahoval ?ivo?ichy n?kolika r?znych druh?, proto celkovy sou?et tem?? v?dy p?esahuje 100 %.
  2. Ryby byly v potrav? zastoupeny pouze u ko?ek z Kazachstanu (2,1 %).
  3. ?ast vzork? nebyla ur?ena, ty do statistiky nejsou zahrnuty.
  4. Konkretni mista vyzkum?: a) severovychodni Francie, b) Glen Tanar Skotsko, c) st?edni ?pan?lsko, d) dolni Ili, severovychodni Kazachstan, e) vychodni Karakum, Turkmenistan

Rostlinny material v potrav? obaluje ostre ulomky kosti a zarove? dra?di ?alude?ni st?nu, co? umo??uje vyvrhovat k?stky, ani? by poranily jicen . Objem ?aludku ko?ky je asi 450 cm³, co? umo??uje snist najednou a? tem?? 0,5 kg potravy. Obvykla denni spot?eba, jestli?e je dostatek potravy, byva 0,4 a? 0,7 kg. Za rok zabije ko?ka divoka a? 2000 drobnych hlodavc?. [15] Zp?sob lovu je podobny ko?ce domaci ? ko?ka divoka p?epada svou ko?ist ze zalohy jednim rychlym vypadem ?i skokem. Pokud je pot?eba, kratce ko?ist pronasleduje. Jako prakticky v?echny ko?ky neni vytrvala a rychle se unavi.

Predace [ editovat | editovat zdroj ]

Ko?ka divoka z parku Bad Mergentheim v N?mecku

Ko?ka divoka se m??e stat ko?isti mnoha druh? zvi?at. M??e byt napadena a se?rana rysem , vlkem , kunou (ko?ata a mladi jedinci), vyrem , orlem , li?kou (ko?ata a mladi jedinci), jezevcem (a?koliv se s nim obvykle dob?e sna?i), divokymi psy a mo?na dokonce i divo?akem . Men?im dravc?m jako je kuna a li?ka se v?ak obvykle doka?e ubranit a ve zcela vyjime?nych p?ipadech je naopak ona jejich predatorem.

Ko?ka divoka, Zoo D??in

Vyskyt v ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

V ?esku byla ko?ka po staleti pronasledovana a lovena jako ? ?k?dce “. Vysledkem bylo, ?e od za?atku 19. stoleti za?ala populace rychle ubyvat a do poloviny 20. stoleti z na?i p?irody prakticky vymizela. Nyni se zde vyskytuje extremn? vzacn?. Jde prakticky jen o jedince, kte?i k nam p?i?li z N?mecka ( ?umava ), Rakouska ( Podyji ) ?i Slovenska ( Beskydy ). Celkovy po?et kus? je obti?ne odhadnout, z?ejm? p?jde maximaln? o n?kolik desitek jedinc?. Jednou z mo?nych metod, jak zjistit zda se ve sledovane oblasti ko?ka divoka nachazi, je instalovat zde koliky napu?t?ne tinkturou z kozliku leka?skeho , jeho? pach ko?ky siln? vabi. Na mist? je pote mo?no instalovat fotopasti , p?ipadn? z koliku odebirat ko?i?i srst k analyze DNA . [19] Legislativa ochrany p?irody ?adi ko?ku divokou mezi zvla?t? chran?ne, kriticky ohro?ene druhy. [16]

Mezi lety 2011 a? 2013 do?lo k n?kolika pozorovanim vyskytu ko?ky divoke v oblasti ?umavy a Beskyd. [20] V zim? roku 2015 do?lo k pozorovani vyskytu ko?ky divoke take v severni ?asti Bilych Karpat . [21] Nejpozd?ji od roku 2013 se ?elma vyskytuje i v Doupovskych horach , ve vojenskem ujezdu Hradi?t? . [22] V roce 2019 zde byli fotopastmi potvrzeni p?inejmen?im dva samci, v roce 2020 pak potvrzen vyskyt dal?ich jedinc? obou pohlavi. [23] [7] [24] V roce 2021 se poprve po 100 letech objevila v blizkosti Dob?i?e . [25]

Hrozby [ editovat | editovat zdroj ]

Hybridizace [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavni sou?asnou (2015) hrozbou pro ko?ku divokou je hybridizace se zdivo?elou (potulnou) ko?kou domaci . K miseni v Evrop? dochazi od 60. let 20. stoleti. [26] P?edpoklada se, ?e jen velmi mala ?ast celkove populace neni zasa?ena genovym misenim. [2] Hybridizace byla popsana v celem arealu vyskytu ko?ky divoke s vysokym podilem k?i?enc? v populacich v Ma?arsku a Skotsku. [27] [28] Rozli?it ko?ku divokou od zdivo?ele ko?ky domaci a jejich k?i?enc? na zaklad? zbarveni srsti a morfologickych znak? je problematicke [29] [30] a pro spolehlive rozli?eni druh? je t?eba pou?it genetickych metod. [31] [32] [33] Ko?ka domaci m??e na ko?ku divokou p?enest i rozli?ne choroby. [2]

Dal?i hrozby [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi dal?i hrozby se ?adi mortalita zp?sobena lidskou ?innosti, nap?iklad sra?ky s automobily. V n?kterych zemich a oblastech je na tuto ?elmu stale nahli?eno jako na tzv. ?k?dce a byva z tohoto d?vodu mnohdy zabijena. V minulosti byla lovena i kv?li ko?e?in? (p?edev?im v Asii), ale v sou?asnosti (2015) takto zam??eny ko?e?inovy obchod ji? tem?? neexistuje. Ubytek biotopu p?edstavoval d?le?itou hrozbu mezi 18. a 20. stoletim, nicmen? ko?ka se mu dokazala postupn? p?izp?sobit a ?ije i v zem?d?lske ?i jine kulturni krajin?. [2]

Z globalniho hlediska je ko?ka divoka pova?ovana za druh, jemu? nehrozi nebezpe?i vyhynuti a dle norem IUCN je tudi? vedena jako taxon malo dot?eny . [2]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2 . 9. prosince 2022. Dostupne online . [cit. 2023-01-04].
  2. ↑ a b c d e f YAMAGUCHI, N. a kol. Felis silvestris (Wild Cat). www.iucnredlist.org [online]. IUCN, 2015 [cit. 2017-11-04]. Dostupne online . Dostupne take na: [1] .  
  3. ↑ ITIS Standard Report Page: Felis silvestris. www.itis.gov [online]. [cit. 2017-11-04]. Dostupne online .  
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l SUNQUIST, Mel; SUNQUIST, Fiona. Wild Cats of the World . Chicago and London: The University of Chicago Press, 2002. Dostupne online . S.  83 -98.  
  5. ↑ KOLISCHOVA, Lucie. V Podyji ?ije vzacna ko?ka divoka. P?irodov?dci ji vid?li u? n?kolikrat. iDNES.cz [online]. 2010-10-22 [cit. 2017-11-17]. Dostupne online .  
  6. ↑ VALKOVA, Hana. Do ?eska se po 60 letech vraci ko?ky divoke. Zachytily je fotopasti. iDNES.cz [online]. 2014-05-10 [cit. 2017-11-17]. Dostupne online .  
  7. ↑ a b KOPECKA, Jana. Doupovsko hlasi vyskyt dal?i ko?ky divoke. karlovarsky.denik.cz . 2019-08-16. Dostupne online [cit. 2019-08-19].  
  8. ↑ a b c d e DUNGEL, Jan. No?ni lovec. P?iroda . Listopad?prosinec 2008, s. 105. ISSN 1803-3318 .  
  9. ↑ SCHREBER, Johann Christian Daniel. Die Saugthiere in Abbildungen nach der Natur mit Beschreibungen (Dritter Theil): Der Robbe. Der Hund. Die Kaze. Das Stinkthier. Der Otter. Der Marder. Der Bar. Das Beutelthier. Der Maulwurf. Die Spizmaus. Der Igel (Erlangen, 1778). digi.ub.uni-heidelberg.de [online]. 1778 [cit. 2017-11-04]. Dostupne online . (n?mecky)  
  10. ↑ a b POCOCK, Reginald Innes. Catalogue of the Genus Felis . London: British Museum (Natural History). Department of Zoology. [Mammals], 1951. 212 s. Dostupne online . (Dale jen Pocock 1951).  
  11. ↑ WILSON, Don E. Mammal Species of the World: Felis silvestris. www.departments.bucknell.edu [online]. Johns Hopkins University Press, 2005 [cit. 2017-11-04]. Dostupne online .  
  12. ↑ ITIS Standard Report Page: Felis silvestris. www.itis.gov [online]. [cit. 2017-11-05]. Dostupne online .  
  13. ↑ KITCHENER, A. C., a kol. A revised taxonomy of the Felidae. The final report of the Cat Classification Task Force of the IUCN/ SSC Cat Specialist Group. Cat News Special Issue 11 [online]. IUCN/SSC Cat Specialist Group, Winter 2017 [cit. 2017-12-25]. Dostupne online .  
  14. ↑ HANZAK, Jan. Na?i savci . Praha: Albatros, 1970. Kapitola Ko?ka divoka, s. 235.  
  15. ↑ a b c d e f g ?KALOUD, Vojt?ch. Li?ka a v?t?i ?elmy . Praha: Brazda, 2009. S. 193?251.  
  16. ↑ a b c d e ?ERVENY. Encyklopedie myslivosti , s. 316-317.
  17. ↑ BIRO, Zs.; LANSZKI, J.; SZEMETHY, L. Feeding habits of feral domestic cats (Felis catus), wild cats (Felis silvestris) and their hybrids: trophic niche overlap among cat groups in Hungary. Journal of Zoology . 2005-06-01, ro?. 266, ?is. 2, s. 187?196. Dostupne online [cit. 2017-11-19]. ISSN 1469-7998 . DOI 10.1017/s0952836905006771 . (anglicky)  
  18. ↑ a b MALO, Aurelio F.; LOZANO, Jorge; HUERTAS, Daniel L. A change of diet from rodents to rabbits (Oryctolagus cuniculus). Is the wildcat (Felis silvestris) a specialist predator?. Journal of Zoology . 2004-08-01, ro?. 263, ?is. 4, s. 401?407. Dostupne online [cit. 2017-11-19]. ISSN 1469-7998 . DOI 10.1017/s0952836904005448 . (anglicky)  
  19. ↑ STINGLOVA, Helena. Hleda se ko?ka divoka. S patranim m??e pomoci ka?dy - iForum. iForum . 2013-01-30. Dostupne online [cit. 2017-11-17].  
  20. ↑ VALKOVA, Hana. Do ?eska se po 60 letech vraci ko?ky divoke. Zachytily je fotopasti [online]. Idnes.cz [cit. 2014-05-10]. Dostupne online .  
  21. ↑ ?T?RBA, Radek. V Bilych Karpatech se usadila ko?ka divoka, potvrdily to fotopasti. iDNES.cz [online]. 2015-04-08 [cit. 2017-11-17]. Dostupne online .  
  22. ↑ Velke ?elmy v Kru?nych a Doupovskych horach - monitoring.selmy.cz. monitoring.selmy.cz [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupne online .  
  23. ↑ V Doupovskych horach zachytila fotopast dal?i ko?ku divokou. Ekolist.cz [online]. 2019-08-16 [cit. 2019-08-19]. Dostupne online .  
  24. ↑ VIDEO: Ko?ka divoka se natrvalo zabydlela v Doupovskych horach. iDNES.cz [online]. 2020-03-15 [cit. 2020-03-23]. Dostupne online .  
  25. ↑ V?dci po sto letech potvrdili vyskyt ko?ky divoke na Dob?i?sku. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-2-9]. Dostupne online .  
  26. ↑ Genetic analysis shows European wildcats avoided introduced domestic cats for 2,000 years. phys.org [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupne online .  
  27. ↑ BEAUMONT, M.; BARRATT, E. M.; GOTTELLI, D. Genetic diversity and introgression in the Scottish wildcat. Molecular Ecology . Ro?. 10, ?is. 2, s. 319?336. Dostupne online . DOI 10.1046/j.1365-294x.2001.01196.x .  
  28. ↑ PIERPAOLI, M.; BIRO, Z. S.; HERRMANN, M. Genetic distinction of wildcat (Felis silvestris) populations in Europe, and hybridization with domestic cats in Hungary. Molecular Ecology . 2003-10-01, ro?. 12, ?is. 10, s. 2585?2598. Dostupne online [cit. 2017-11-17]. ISSN 1365-294X . DOI 10.1046/j.1365-294x.2003.01939.x . (anglicky)  
  29. ↑ DANIELS, M. J.; BALHARRY, D.; HIRST, D. Morphological and pelage characteristics of wild living cats in Scotland: implications for defining the ‘wildcat’. Journal of Zoology . 1998-02-01, ro?. 244, ?is. 2, s. 231?247. Dostupne online [cit. 2017-11-17]. ISSN 1469-7998 . DOI 10.1111/j.1469-7998.1998.tb00028.x . (anglicky)  
  30. ↑ KRUGER, Matthias; HERTWIG, Stefan T.; JETSCHKE, Gottfried. Evaluation of anatomical characters and the question of hybridization with domestic cats in the wildcat population of Thuringia, Germany. Journal of Zoological Systematics and Evolutionary Research . 2009-08-01, ro?. 47, ?is. 3, s. 268?282. Dostupne online [cit. 2017-11-17]. ISSN 1439-0469 . DOI 10.1111/j.1439-0469.2009.00537.x . (anglicky)  
  31. ↑ RANDI, E.; PIERPAOLI, M.; BEAUMONT, M. Genetic Identification of Wild and Domestic Cats (Felis silvestris) and Their Hybrids Using Bayesian Clustering Methods. Molecular Biology and Evolution . 2001-09-01, ro?. 18, ?is. 9, s. 1679?1693. Dostupne online [cit. 2017-11-17]. ISSN 0737-4038 . DOI 10.1093/oxfordjournals.molbev.a003956 . (anglicky)  
  32. ↑ DRISCOLL, Carlos; YAMAGUCHI, Nobuyuki; O’BRIEN, Stephen J. A Suite of Genetic Markers Useful in Assessing Wildcat (Felis silvestris ssp.)? Domestic Cat (Felis silvestris catus) Admixture. Journal of Heredity . 2011-09-01, ro?. 102, ?is. Suppl_1, s. S87?S90. Dostupne online [cit. 2017-11-17]. ISSN 0022-1503 . DOI 10.1093/jhered/esr047 .  
  33. ↑ HILLE, A., a kol. Using microsatellite markers for genetic individualization of European wildcats (Felis silvestris) and domestic cats. Bonner zoologische Beitrage : Herausgeber: Zoologisches Forschungsinstitut und Museum Alexander Koenig, Bonn . 2000, ?is. 49, s. 165?176. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • AND?RA, Milo? ; GAISLER, Ji?i . Savci ?eske republiky: popis, roz?i?eni, ekologie, ochrana . Praha: Academia, 2012. ISBN   978-80-200-2185-4 .  
  • ?ERVENY, Jaroslav, et al. Encyklopedie myslivosti . Praha: Ottovo nakladatelstvi v divizi Cesty, 2004. ISBN   80-7181-901-8 . Kapitola Ko?ka divoka, s. 316?317.  
  • ?KALOUD, Vojt?ch. Li?ka a v?t?i ?elmy: psik myvalovity, myval, li?ka, ?akal, medv?d, rys, ko?ka . Praha: Brazda, 2009. ISBN   978-80-209-0372-3 . Kapitola Ko?ka, s. 193?251.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Ko?koviti
Male ko?ky (Felinae)
Velke ko?ky (Pantherinae)
† Machairodontinae
† Proailurinae
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ko?ka_divoka&oldid=23932632 “