Knihy Google
(
anglicky
Google Books
, star?i ozna?eni
Google Book Search
, je?t? star?i
Google Print
) je vyhledavaci slu?ba, kterou poskytuje
Google
. Cilem je zp?istupnit naskenovane (digitalizovane) knihy knihoven. V po?atcich tohoto projektu (2004) bylo naskenovano p?ibli?n? 15 milion? knih z nejv?t?ich americkych knihoven ? knihovna Michiganske university, Harvardova univerzitni knihovna, Stanfordova Green library, Oxfordska Bodleian Library, Newyorska ve?ejna knihovna.
Knihy maji r?zne zp?soby zobrazeni podle toho, jak to umo??uje
autorsky zakon
:
- uplne zobrazeni ? knihy u kterych auto?i, respektive vydavatelstvi, uvolnila knihy na zve?ejn?ni anebo jsou autorska prava proml?ena ? stare knihy.
- omezeny nahled ? knihy, u kterych auto?i, respektive vydavatelstvi, vlastnici autorskych prav, neuvolnili knihy ke zve?ejn?ni.
Projekt Knihy Google se vytva?el n?kolik let. Ji? d?ive utvo?eny pracovni tym se v roce 2004 spojil s p?ti univerzitnimi knihovnami, a sice s
Harvardem
,
Michiganem
,
Stanfordem
,
Oxfordem
a
New York Public Library
. Knihovny poskytovaly knihy, ktere Google za?al skenovat. Ve smlouv? oxfordske knihovny se spole?nosti Google
[1]
bylo naplanovano b?hem nasledujicich t?i let
zdigitalizovat
vice ne? milion ti?t?nych knih, ktere pote maji byt p?istupne na internetu skrze slu?bu Google a internetove stranky univerzity. Prozatim byly planovany pro digitalizaci pouze ty knihy, kterym u? vypr?ela ochrana autorskym zakonem (tzn. vydane p?ed rokem 1920). Pro ka?dou knihu se m?ly vytvo?it dv? digitalni kopie, jedna z nich je pro Google a jedna pro Oxford. Kopie pro Google ma byt indexovana a dohledatelna v jeho vyhledavaci slu?b? a kopie pro univerzitu bude spojena s odpovidajicim zaznamem v knihovnim katalogu.
Projekt Knihy Google ?erpal inspiraci z p?edchozich projekt?, jako je nap?iklad
Gutenberg
,
Universal Library
a dal?i. Digitaliza?ni projekt Gutenberg byl zalo?en v roce 1971 a je nejstar?i digitalni knihovnou. Dobrovolnicka skupina skenuje dila, na ktera u? vypr?el autorsky zakon.
Digitaliza?ni projekt spole?nosti Google se sklada z vice ?asti. Slu?ba Knihy Google Search umo??uje vyhledavat knihy na zaklad? fulltextoveho prohledavani jejich obsahu, ne jen prohledavanim bibliografickych udaj? jako knihovni katalogy. Spolupracuje s
Projektem knihovna
(Library Project) a
Partnerskym programem
(Partner Program). Projekt knihovna spolupracuje od roku 2004 s knihovnami, ktere poskytuji knihy ke skenovani. Automatizovan? se indexuje text, dopl?uji zakladni bibliograficka
metadata
, vazby na jine informa?ni zdroje a dal?i udaje. Pro rozpoznani textu se pou?iva
technologie OCR
. Naproti tomu Partnersky program je zam??en na autory a vydavatele. Ti mohou dodavat spole?nosti Google sve knihy p?imo v elektronicke podob? nebo je dat ke skenovani. Jako protislu?bu Google nabizi zvy?eni jejich prodeje umist?nim odkaz? na knihkupectvi, nezobrazeni celych text? knih a finan?ni podil na
kontextove reklam?
.
Google knihy rozd?lil do t?i skupin podle miry zp?istupn?ni. Prvni skupinu tvo?i knihy, jim? u? vypr?ela doba ochrany autorskym zakonem. U nich je umo?n?no volne vyhledavani a zp?istupn?ni plnych text?. Do druhe skupiny pat?i knihy, ktere jsou chran?ne autorskym zakonem, a majitel autorskych prav nevyjad?il souhlas s jejich zve?ej?ovanim. U t?chto knih Google umo??uje pouze vyhledavat, ale nezobrazuje plny text, pouze n?kolik uryvk?, ktere souvisi s hledanym vyrazem. Vlastnik v?ak m??e vyjad?it nesouhlas a kniha bude z databaze odstran?na nebo ani nebude skenovana. U posledni skupiny vlastnik souhlasil se za?azenim sveho dila do projektu Google Book Search a sam ur?i, ktere ?asti knihy budou zobrazovany.
[2]
Po?et knihoven, ktere se zapojuji do digitaliza?niho projektu, stale nar?sta. Nabidka spole?nosti Google je pro n? vyhodna, proto?e Google velkou ?ast praci financuje. Knihovna se sama musi postarat pouze o p?ipravu knih na digitalizaci. Od Google dostanou detailn? rozpracovanou metodiku p?ipravnych praci. Nejd?ive se musi provest
katalogizace knih
. Knihovna musi vytvo?it elektronicky
katalog
podle po?adavk? Google. Pak p?ichazi na ?adu
konzervovani
a
restaurovani
knih. To je d?le?ite proto, aby knihy nemohly byt skenovanim po?kozeny. Google vydal podrobny manual, ve kterem popisuje, jake parametry musi p?ipravovane knihy spl?ovat. Restaurato?i knihy mechanicky ?isti, p?ichycuji odpadavajici ?asti
kni?ni vazby
a fixuji mista, ktera se p?i skenovani mohou nejvice po?kodit. Take se pomoci specialnich test? musi provest kontrola mikrobiologicke aktivity knih, aby nebylo
mikroby
zaneseno skenovaci za?izeni a ostatni skenovane knihy. Vyb?r knih spo?iva ve zhodnoceni jejich fyzickeho stavu, velikosti, ceny a obsahu. Je t?eba zjistit, ktere knihy ji? Google zdigitalizoval, je zbyte?ne jeden titul skenovat dvakrat. Take je pot?eba ocenit knihy pro poji?t?ni a zajistit slo?itou administrativu spojenou s vyvozem knih. Ka?da kniha musi mit osv?d?eni o vyvozu do zahrani?i ve ?ty?ech stejnopisech, v ?eske republice se v?ak da uplatnit vyjimka a pou?it hromadne seznamy knih. Pote nasleduje samotna expedice knih do zahrani?i spolu s p?edanim elektronickych
katalogovych zaznam?
. Po naskenovani se knihy vraci zp?t do p?vodni knihovny. Nasledn? knihovna p?ebira od Google digitalni dokumenty a za?azuje je mezi sve
elektronicke zdroje
.
Projekt Knihy Google v?ak ma i sve odp?rce, mezi n?? pat?i p?edev?im spisovatele, kte?i se boji ohro?eni svych autorskych prav a dal?im spole?nostem se nelibi, ?e by m?l mit Google v teto sfe?e
monopol
. U? v roce 2005 byla proti Google podana ?aloba dv?ma americkymi sdru?enimi,
Authors Guild
a
Sdru?enim americkych nakladatel?
. V roce 2008 do?lo mezi ob?ma stranami k uzav?eni dohody. Google poskytne dr?itel?m prav finan?ni kompenzace za p?edchozi zp?istupn?ni d?l bez jejich souhlasu. Nov? se bude p?i vyhledavani knihy pod autorskym pravem zobrazovat pouze nahled nebo n?kolik uryvk? z textu. Tato dohoda v?ak podlehala schvaleni soudem USA. Nasledujiciho roku byl v?ak newyorsky soud po?adan ministerstvem spravedlnosti, aby dohodu neuznal. Ministerstvo m?lo podez?eni na sporne autorskopravni aspekty a na hrozbu zneu?iti dominantni pozice Google na trhu. Dohoda vyvolala negativni reakce dal?ich internetovych vyhledava?? (
Amazon
,
Microsoft
,
Yahoo
), ktere se baly o p?evahu Google. Soudce dohodu zpochybnil jako nerovnou. Namital, ?e Google ma vyhody, ktere mohou ohro?ovat jeho
konkurenci
. Dale se mu nelibil princip, kterym by auto?i m?li davat nesouhlas se zve?ejn?nim sveho dila. Podle dohody by mohl Google digitalizovat ve?kera dila a pouze pokud dr?itele prav vznesou namitky, bude jejich dilo nasledn? sta?eno.
Ze soudnich material? se ukazuje, ?e hlavni motivaci Google k digitalizaci byl konkuren?ni boj.
[3]
Tato dohoda vyvolala negativni reakce i mimo
USA
, nejsiln?ji v
Kanad?
,
Australii
a
Evrop?
. V Evrop? s dohodou nesouhlasila p?edev?im
Francie
,
Italie
a
N?mecko
. Francie i N?mecko proti ni podaly sti?nost, obavaly se rizika vytvo?eni monopolu. Velmi ost?e se vyjad?il francouzsky
Narodni syndikat nakladatel?
, ktery reprezentuje vice ne? 500 nakladatel? a 80 % francouzskeho
kni?niho trhu
. Postupn? se p?idavali dal?i dr?itele prav ji? zdigitalizovanych d?l se svymi protesty. Nakladatelska skupina
La Martiniere
podala na spole?nost Google ?alobu u pa?i?skeho soudu. Po?adovala sta?eni v?ech spornych digitalnich d?l a nahradu ve vy?i patnacti milion? euro. Do konfrontace se v?ak dostalo francouzske a americke pravo, p?i?em? ob? strany maji na autorska prava jiny nazor. Nakonec francouzsky soud rozhodl ve prosp?ch skupiny La Martiniere. Nicmen? ta v ?ervenci roku 2011 sama podepsala s Google dohodu, podle ktere Google bude digitalizovat dila chran?na autorskym zakonem, ktera u? jsou na trhu rozebrana. Dal?i dohodu s Google uzav?ela druha francouzska nakladatelska skupina
Hachette Livre
. K teto dohod? do?lo take v ?ervenci 2011 a Hachette podle ni dostalo pravo kontroly knih, ktere budou digitalizovane, a tyto knihy m??e dale komer?n? vyu?it.
Se spole?nosti Google uzavirali postupn? smlouvy dal?i evrop?ti nakladatele i knihovny. Do projektu se zapojily ob? italske narodni knihovny, ?imska i Florentska, Narodni knihovna Rakouska, Nizozemska kralovska knihovna, kantonalni a univerzitni knihovna ve ?vycarskem Lausanne a take
Narodni knihovna ?eske republiky
a
Moravska zemska knihovna
. O zapojeni uva?ovala i Narodni knihovna Francie, ktera v?ak zpo?atku byla proti a cht?la si sva dila digitalizovat sama, ale kv?li nedostatku finan?nich prost?edk? p?istoupila take k dohod? s Google.
Spoluprace Google s Narodni knihovnou ?eske republiky
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Narodni knihovna ?eske republiky
v roce 2011 zahajila spolupraci se spole?nosti Google na digitalizaci
historickych a vzacnych fond?
svych sbirek. Digitalizace je prozatim naplanovana do roku 2016 a je mo?nost prodlou?eni smlouvy v?dy o jeden rok. Cilem ma byt zp?istupn?ni historickych kni?nich fond? do roku 1800 a n?kterych mlad?ich vzacnych fond?. Celkem je naplanovano zdigitalizovat asi 200 tisic svazk? a zp?istupnit je prost?ednictvim Google Books a take v ramci
Manuscriptoria
a
Krameria
. Podle dohody zdigitalizovane knihy Google zp?istupni v ramci sveho zdroje Google Books a take slu?by Google Book Search a spolupracujici knihovna m??e digitalni dokumenty
archivovat
a take zp?istupnit podle vlastniho uva?eni a za?lenit je do svych slu?eb. Z toho vyplyva, ?e spoluprace s Google knihovny nijak nesvazuje a m??e vest k vytvo?eni otev?eneho
virtualniho prost?edi
pro jejich u?ivatele.
Pro narodni knihovnu kv?li spolupraci s Google vyvstava i otazka autorskeho prava. Na
stare tisky
se ji? nevztahuje, ty jsou v?ak uzce spojeny se
sekundarnimi prameny
, ktere se k nim vztahuji, co? jsou nap?iklad komenta?e, anotace, ale take
edice
pramen?. Je zahodno digitaln? zp?istupnit i tyto dokumenty spole?n? se starymi tisky a to m??e byt prav? kv?li autorskym prav?m problemem. Pracovnici Narodni knihovny Hejnova a Uhli? ve svem p?isp?vku
[4]
k teto problematice navrhuji adaptaci autorskeho prava na nove digitalni prost?edi a odmitaji trvani na starych principech, ktere fungovaly v ti?t?nem prost?edi.
Samotne digitalizaci musi p?edchazet p?ipravne prace. Ty Narodni knihovna ?eske republiky za?ala provad?t u? v pr?b?hu roku 2011. V kv?tnu nasledujiciho roku se uskute?nilo setkani ?ty? zastupc? Google s pracovniky Narodni knihovny, ktere m?lo za cil p?edat informace nutne k digitaliza?nimu procesu a jeho p?ipravam. D?raz byl kladen na problematiku transportu historickych a vzacnych dokument? na digitaliza?ni pracovi?t? Google. Nasledn? Google poslal Narodni knihovn? vzorovy vozik, na ktery m?ly byt nakladany knihy ur?ene k p?evozu na digitalizaci. Problem zp?sobila jeho velikost, proto?e se vejde pouze do jedineho vytahu v
Klementinu
, ktery navic neni ur?en pro transport nakladu. T?chto vozik? Klementinum dostalo 20 a muselo vy?e?it, kam je ulo?i.
Dal?i informace Narodni knihovna ziskava od zahrani?nich partner?, kte?i sve fondy take digitalizuji v ramci spoluprace se spole?nosti Google. V ?ijnu 2012 se konal ka?doro?ni
mezinarodni summit knihoven
digitalizujicich s Google, ktery pro n? spole?nost Google p?ipravila tentokrat v
Haagu
v Narodni knihovn?. Summitu se zu?astnil jeden zastupce Narodni knihovny ?eske republiky a p?ivezl informace o novych technologiich Google v oblasti zp?istup?ovani dat, jejich agregace a deduplikace. Ve sve zprav?
[5]
pi?e, ?e v te dob? bylo v Google Books p?es 23 milion? knih, p?i jejich zp?istup?ovani jsou respektovany rozdily v autorskych pravech jednotlivych zemi a zdigitalizovane dokumenty v angli?tin? ji? tvo?i men? ne? 50 % v?ech dokument?.
Pro digitalizaci knihovna musi mit elektronicky katalog podle zasad Google. Narodni knihovna elektronicky katalog starych tisk? nem?la, musi ho tedy vytvo?it.
Odd?leni rukopis? a starych tisk?
p?ipravuje k digitalizaci dokumenty z historickeho fondu z let 1501?1800. B?hem dvou let 2011?12 bylo externimi pracovniky zkatalogizovano p?es 40 tisic zaznam?.
Slovanska knihovna
p?ipravuje na digitalizaci dokumenty vydane v 19. stoleti. B?hem sledovanych dvou let bylo zkatalogizovano p?es 8 tisic zaznam?.
Katalogizace v?ak postupuje mnohem rychleji ne? opravy a restaurovani fyzickych dokument?. Historicky fond Narodni knihovny neni toti? v nejlep?im stavu, proto?e v minulosti se s nim nezachazelo moc dob?e. Stare tisky byly ulo?eny v nevhodnych klimatickych podminkach. Pr?zkum fyzickeho stavu fondu tedy zjistil velmi va?na po?kozeni dokument? a jejich ?e?eni je mnohem naro?n?j?i na ?as ne? katalogizace. Z tohoto d?vodu dochazi ke skluzu restaurovani za katalogizaci. Z toho vyplyva, ?e Narodni knihovna pot?ebuje mnohem vice restaurator? a pracovi?? vybavenych specialnimi p?istroji.
O?et?ene knihy se eviduji v nov? vytvo?ene databazi, kde jsou rozd?lene do ?ty? kategorii podle typu po?kozeni. Restaurovani knih spo?iva zejmena ve fixaci uvoln?nych list?, oprav? potrhaneho ?iti, trhlin papiru, opravy kni?nich h?bet? a vyrob? ochrannych obalek. Naro?n?j?i zasahy zahrnuji roze?iti
kni?niho bloku
, ?i?t?ni papiru pomoci vodnich system? nebo dolevani papirovych list?, opravu kni?ni vazby a dopln?ni chyb?jicich
kni?nich desek
. Z digitalizace bylo za sledovane obdobi vy?azeno asi 540 knih, ktere nespl?ovaly po?adavky na fyzicky stav ur?ene spole?nosti Google. Tyto knihy byly nekompletni nebo z?asti ne?itelne, vazba neumo??ovala dostate?ne otev?eni, listovani knihou by ji po?kozovalo apod.
Dal?i ?innosti, kterou musi Narodni knihovna vykonat, je p?edavani samotnych knih a metadat spole?nosti Google. Jednotlive davky knih musi byt stejn? velke, aby byla digitalizace plynula a pravidelna. Spole?n? s knihami se p?edavaji i seznamy, ve kterych musi byt knihy se?azeny stejn? jako v jednotlive davce, kv?li usnadn?ni kontroly. Metadata musi knihovna p?edavat ve
formatu MARC XML
.
Od r. 2014 b??i spoluprace obou partner? rutinnim zp?sobem a do podzimu 2016 bylo ji? digitalizovano na 105 000 knih, z toho asi 20 tisic ze Slovanske knihovny (i z t?ch bylo cca 2 tisice starych tisk?). Knihy jsou ihned po digitalizaci zp?istupn?ny v Google Books a tam nachazejici se digitalni kopie take odkazany z online katalogu starych tisk? Narodni knihovny ?R a katalogu Slovanske knihovny. Knihy jsou take postupn? zp?istup?ovany v
Manuscriptoriu
.
P?ebirani dat od spole?nosti Google probiha v navaznosti na digitalizaci. Datove bali?ky obsahuji
popisna metadata (p?vodn? dodavana Narodni knihovnou)
,
strukturalni metadata
,
obrazova data, textova data a pozice slov v obrazech
. Obrazova data Google poskytuje ve
formatu JPEG.
U starych tisk? je datovy bali?ek Google transformovan do datoveho bali?ku dle specifikace
VISK 6
, co? je zakladni p?edpoklad pro zp?istupn?ni v Manuscriptoriu a p?edpoklad pro archivaci. Narodni knihovna planuje takto transformovana data ulo?it do
systemu LTP
, ktery je sou?asti
Narodni digitalni knihovny
.
Spolu s timto projektem ma Narodni knihovna i vlastni digitaliza?ni programy, z nich? star?i je zam??en na rukopisy a stare stare tisky a nov?j?i na periodika a na mlad?i knihy vydane po r. 1800.
Masova digitalizace provad?na spole?nosti Google je p?ijimana dvojzna?n?. Akademicke prost?edi ji hodnoti spi?e negativn?, zejmena proto, ?e je provad?na za u?elem zisku. Naproti tomu knihovny ji vitaji. Uv?domuji si, ?e samy by digitalizace v takove mi?e nikdy schopny nebyly, jak z organiza?niho, tak p?eva?n? z finan?niho d?vodu. Zejmena u starych dokument?, u kterych je nutne klast velky d?raz na vy??i kvalitu, by knihovny se svymi technickymi mo?nostmi siln? zaostavaly. Bez spoluprace knihoven se spole?nosti Google by byl p?echod do digitalniho prost?edi mnohem pomalej?i.
Digitalizace knih je pro knihovny vyhodna i z d?vodu ochrany historickych fond? a starych tisk?. Kdy? budou dokumenty p?istupny v digitalni podob?, nebudou muset byt ?tena??m a badatel?m p?j?ovany originaly a tim se uchrani p?ed dal?im po?kozenim. Nevyhodou pro knihovny v?ak je fakt, ?e po zdigitalizovani v?t?iny knih lide p?estanou mit zajem chodit do knihovny. Ta je v?ak postavena p?ed novy ukol, a sice u?ivatel?m co nejvice usnadnit vyhledavani knih v digitalni podob?, roz?i?ovat jednoducha metadata, psat obsahle obsahy d?l apod.
Nevy?e?ena v?ak stale z?stava otazka autorskeho prava. Navic doba autorskopravni ochrany dila m??e byt v ka?de zemi r?zn? dlouha. V zemich Evropske unie a Spojenych stat? americkych trva ochrana od vytvo?eni dila a? do 70 let po smrti jeho autora. U d?l ve vlastnictvi korporaci je ve Spojenych statech ochrana 95 let od vydani dila. Google bere v potaz autorskopravni ochranu zem?, ve ktere bylo dilo vydane. P?esto se vede kolem autorskeho prava stale mnoho diskuzi.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Google Books
na slovenske Wikipedii.
- HEJNOVA, Miroslava. Digitalizace starych a vzacnych tisk? v Narodni knihovn? spole?nosti Google. Duha [online]. 2011, ro?. 25, ?. 3 [cit. 2014-01-16]. Dostupne z:
http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google
. ISSN 1804-4255.
- HEJNOVA, UHLI?. Digitalizace s Google a jeji vztah k NDK ? IOP. Bibliotheca Antiqua 2012: sbornik z 21. konference. [online]. Olomouc: V?decka knihovna v Olomouci, 2012. [cit. 2013-12-03]. Dostupne z:
http://www.vkol.cz/data/soubory/import/konf21/Bibliotheca%20Antiqua%202012-Hejnova-Uhlir.pdf
Archivovano
2. 4. 2015 na
Wayback Machine
..
ISBN
978-80-7053-298-0
.
- KNOLL, Adolf. Zprava ze zahrani?ni slu?ebni cesty. [online]. [cit. 2014-01-16]. Dostupne z:
http://wwwold.nkp.cz/files/cz_haag_google2012_ak.pdf
- MACHOVA, Anna. Google Books - Google Livres: klikate cesty digitalizace. Knihovna [online]. 2011, ro?. 22, ?. 1, s. 94-100. [cit. 2014-01-09]. Dostupne z:
http://knihovna.nkp.cz/knihovna112/11294.htm
Archivovano
2. 4. 2015 na
Wayback Machine
.. ISSN 1801-3252.