한국   대만   중국   일본 
Klopny obvod ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Klopny obvod

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Multifunk?ni ?asova? 555 lze jednodu?e vyu?it pro realizaci klopnych obvod?

Klopny obvod ( KO ) je elektronicky obvod, ktery p?echazi mezi n?kolika diskretnimi stavy (nej?ast?ji dv?ma), p?i?em? ke zm?n? mezi stavy dochazi skokov?. Klopne obvody se skladaji z n?kolika hradel nebo jinych aktivnich prvk? a lze je pou?it nap?. jako pam??ove prvky, impulzni generatory, ?asova?e nebo oscilatory .

Zakladni skupiny klopnych obvod? [ editovat | editovat zdroj ]

Schematicka zna?ka monostabilniho klopneho obvodu ovladaneho nab??nou hranou signalu

Klopne obvody se d?li do ?ty? zakladnich skupin:

  • Astabilni ? Nemaji ?adny stabilni stav. Neustale osciluji (kmitaji) z jednoho stavu do druheho. Pou?ivaji se jako oscilatory, zdroj ?asovych impulz?, pro blika?e, stimulator srdce.
  • Monostabilni ? Jeden stabilni stav, ze ktereho se obvod p?eklopi pouze s p?ichodem spou?t?ciho impulzu. Pou?ivaji se jako tvarova? impulz? a pro zpo??ovaci ?leny. N?kdy nazyvany monoflop.
  • Bistabilni ? Oba stavy jsou stabilni. Pou?ivaji se jako pam??ove prvky. V anglicky psane literatu?e jsou ozna?ovany jako flip-flop .
  • Schmitt?v ? Zvla?tni typ KO, ktery se pou?iva p?edev?im k uprav? tvaru impulz?.

V angli?tin? se klopne obvody souhrnn? nazyvaji multivibrator . N?kte?i auto?i nazev multivibrator pou?ivaji pro v?echny druhy klopnych obvod? i v ?e?tin?; jini jej pou?ivaji pouze pro astabilni klopny obvod. Jeho obdelnikovy vystupni signal lze pomoci harmonicke analyzy vyjad?it jako Fourierovu ?adu tvo?enou superpozici mnoha sinusovych pr?b?h? , odtud multivibrator .

Astabilni klopny obvod (AKO) [ editovat | editovat zdroj ]

Realizace astabilniho klopneho obvodu z diskretnich sou?astek

Astabilni klopne obvody , ozna?ovane take jako AKO , nemaji ?adny stabilni stav, co? znamena, ?e tyto obvody neustale osciluji (p?eklap?ji se) mezi jednim a druhym stavem podle nastavene ?asove konstanty. AKO jsou proto pou?ivany jako impulzni generatory, tonove generatory, blika?e. [1]

AKO se da realizovat pomoci diskretnich sou?astek, s pou?itim dvou tranzistor? (viz obrazek), nebo s pomoci logickych ?len? (nap?. dvou NAND? ), [2] nebo s vyu?itim ?asova?e 555 (viz AKO pomoci obvodu 555 ).

Monostabilni klopny obvod (MKO) [ editovat | editovat zdroj ]

Realizace monostabilniho klopneho obvodu z diskretnich sou?astek

Monostabilni klopny obvod , ozna?ovany jako MKO , ma jeden stabilni stav, ze ktereho je mo?ne jej p?epnout do stavu nestabilniho. Obvod se sam po ur?ite dob? p?epne zp?t do stabilniho stavu. Tento typ obvodu je mo?ne pou?it nap?iklad jako zpo??ovaci prvek.

Obvod je mo?no pou?it jako generator impulsu definovane delky, lze take realizovat pomoci ?asova?e 555 , viz MKO pomoci obvodu 555 . Dale jako zpo??ova? impuls?, d?li?ka impuls?, nebo v ?ita?ich impuls?.

Bistabilni klopny obvod (BKO) [ editovat | editovat zdroj ]

Realizace bistabilniho klopneho obvodu typu RS z diskretnich sou?astek

Bistabilni klopny obvod , ozna?ovany jako BKO (p?ipadn? te? flip-flop nebo latch ) je klopny obvod, ktery ma dva stabilni stavy. Mezi t?mito stavy lze p?epinat pomoci signal? p?ivedenych na vstupy. Tyto obvody se proto pou?ivaji jako pam??ove prvky. BKO maji mnoho variant a provedeni. Nejznam?j?i jsou: RS, JK, D a T.

Schmitt?v klopny obvod (SKO) [ editovat | editovat zdroj ]

Realizace Schmittova klopneho obvodu z diskretnich sou?astek

Schmitt?v klopny obvod je klopny obvod, ktery slou?i k uprav? tvaru impulz?. Jeho zakladni vlastnosti je hystereze. To znamena, ?e jeho vystup je zavisly nejen na hodnot? vstupu, ale i na jeho p?vodnim stavu. Hystereze, ktera je jindy ne?adouci, zde ma sve opodstatn?ni v tom, ?e zabra?uje vzniku zakmit? vystupniho signalu v okoli st?edni urovn? spinani, proto se v ?islicove technice pou?iva jako tvarovaci obvod.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. HAJEK, Jan. 2x ?asova? 555 . Praha: BEN - technicka literatura, 1998. ISBN   80-86056-27-9 . Kapitola 2.4, s. 13?15.  
  2. MALINA, Vaclav. Digitalni technika . ?eske Bud?jovice: KOPP, 2001. ISBN   80-85828-70-7 . Kapitola 2.3, s. 59?69.  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]