Kliper byla mnohonasobn? pou?itelna kosmicka lo? vyvijena v RKK En?rgija od roku 2000 jako nahrada za kosmicke lod? Sojuz .

Prvni zku?ebni let Kliperu se p?vodn? planoval na rok 2011, prvni pilotovany na rok 2012, ov?em v p?ipad? bezproblemoveho p?isunu pot?ebnych financi. Podporu Roskosmosu a finance projekt neziskal, tak se v let? 2006 prace na Kliperu prakticky zastavily.

Historie projektu [ editovat | editovat zdroj ]

Prace na konstrukci pilotovanych kosmickych lodi v?dy pat?ily v RKK En?rgija k prioritnim. Dokonce i v devadesatych letech se p?ipravovala modernizace lodi Sojuz TM na verzi Sojuz TMM, Sojuz TMS. V druhe polovin? devadesatych let se v En?rgiji zrodil navrh nove lodi tvaru vztlakoveho t?lesa - varianta na p?l cest? mezi ok?idlenym Space Shuttlem a kapsli Sojuzu . ^[1] Byla spo?itana aerodynamika t?lesa, model testovan v aerodynamickem tunelu, zva?ovany r?zne velikosti t?chto manevrujicich navratovych t?les. ^[1]

V letech 2000?2002 probihaly dal?i ov??ovani letovych vlastnosti navrhu lodi, ale t??ka finan?ni situace v oboru nedavala nad?ji na realizaci projektu. Roku 2003 dokazala spole?nost En?rgija zm?nit situaci a ziskala pro pokra?ovani projektu podporu Roskosmosu . ^[1] Nyni se konstrukte?i za?ali detailn? v?novat vnit?nimu uspo?adani lodi.

V unoru 2004 byla o projektu informovana ve?ejnost. V souvislosti s nedostatkem financi byl kladen d?raz na spolupraci s dal?imi kosmickymi agenturami. Teho? roku projevila zajem o Kliper ESA , ale po?adovala radikalni p?epracovani koncepce podle svych pot?eb ? lo? m?la byt schopna p?istat na leti?ti jako letadlo. B?hem neceleho roku ve spolupraci s OKB Suchoje a CAGI byla rozpracovana koncepce k?idlate verze Kliperu. V te dob? byl v RKK take vyrobena kompletni maketa lodi.

Finan?ni u?ast v programu (60 mil euro na p?edb??ne prace) rada ministr? EU v prosinci 2005 odmitla. Roskosmos 18. ledna 2006 oznamil zahajeni tendru na novou opakovan? pou?itelnou pilotovanou kosmickou lo?. S projekty se p?ihlasily RKK En?rgija (Kliper), GKNPC Chruni?eva (s projektem vychazejicim z lodi TKS ) a NPO Molnija (raketoplan MAKS ). ?adny z navrh? nebyl shledan zcela uspokojivym a kdy? v ?ervenci 2006 ESA navrhla Roskosmosu tvorbu noveho transportniho systemu na zaklad? lodi Sojuz a ATV , byl konkurs p?eru?en. V ?ervenci 2006 ruska vlada schvalila koncepci rozvoje pilotovane kosmonautiky do roku 2030. Koncepce p?edpokladaly postupne vytvo?eni kosmickeho dopravniho systemu, osvojeni okoli Zem?, M?sice a let na Mars. V ?asti v?novane dopravnim system?m byl prvo?adym ukolem modernizace lodi Sojuz, dale vytvo?eni orbitalniho taha?e Parom a teprve pote by p?i?el na ?adu Kliper.

Od ?ervna 2006 RKK En?rgija prace na Kliperu omezila na minimum a po odvolani propagatora projektu ?editele En?rgije Nikolaje Sevas?janova v ?ervenci 2007 Roskosmos ani En?rgija Kliper nep?ipominali. V dubnu 2008 En?rgija v?ak zve?ejnila op?t dva navrhy budouci pilotovane lodi ? modernizovany zv?t?eny Sojuz a dal?i variantu Kliperu ? lo? startujici se slo?enymi k?idly, ktera se rozkladaji p?i p?istani. ^[2]

Zakladni rozdily proti Sojuzu [ editovat | editovat zdroj ]

• Mnohonasobna pou?itelnost navratoveho modulu (20?25 start? nebo 10 let) ^[3]
• Na ob??nou drahu vynese 6 lidi a 700 kg u?ite?neho nakladu proti 3 lidem a 200 kg Sojuzu
• V?t?i vnit?ni objem zlep?uje podminky posadky a umo??uje zvy?it dobu samostatneho letu
• Mo?nost navratu a? 500 kg nakladu z ob??ne drahy

Popis lodi [ editovat | editovat zdroj ]

Konstruk?n? Kliper sestava z navratoveho modulu a orbitalniho useku. Hlavni zvla?tnosti je opakovan? pou?itelny navratovy modul typu vztlakoveho t?lesa s tvarem zaoblene ?ehli?ky. Vyznamn? vy??i pom?r vztlak/odpor (0,6?1,8 p?i nadzvukove rychlosti proti 0,25?0,3 u kapsle Sojuzu) dovoluje provest klouzavy sestup v hornich vrstvach atmosfery, co? sni?uje tepelne namahani a umo??uje vyu?it mnohonasobn? pou?itelny tepelny ?tit. Konstrukce take umo??uje navratovemu modulu bo?ni manevr a? do 500?600 km, p?i?em? Sojuz m??e uhnout maximaln? o 70?80 km.

Orbitalni usek je sestaven na zaklad? orbitalniho useku Sojuzu. Ze Sojuzu jsou p?evzaty take systemy p?ibli?ovani a spojovani s orbitalni stanici. Orbitalni usek Kliperu zahrnuje te? vodu a vzduch pro samostatny let, ?ast elektrickych a ?idicich system? lodi (nejhodnotn?j?i prvky t?chto system? jsou umist?ny v navratovem modulu) a motory pro manevry na orbit?, ^[4] ty se p?edpokladaly s palivem etanol /kapalny kyslik. Manevrovaci schopnost lodi je cca 420 m/s.

Ok?idlena verze (2005) krom? p?idani delta k?idla jinak zachovala trup verze p?vodni, p?i?em? se zna?n? zlep?ily letove vlastnosti (pom?r vztlak/odpor se zvedl na 4?5), co? umo?nilo p?istani na leti?ti. Ov?em za cenu zvy?eni hmotnosti lodi o cca 0,5 tuny a poklesu vahy nakladu o 200 kg. ^[4]

Nosna raketa [ editovat | editovat zdroj ]

Podle informaci RKK En?rgija m?l byt start Kliperu mo?ny ze v?ech ruskych kosmodrom?, kde jsou startovaci komplexy Sojuz , tedy z Bajkonuru a Plesecku . ^[5]

V p?vodnim projektu RKK En?rgija se pro start Kliperu p?edpokladalo vyu?iti vyrazn? zmodernizovane rakety Sojuz pod novym nazvem On?ga. ^[3] Nicmen? z finan?nich i ?asovych d?vod? pozd?ji En?rgija navrhla pou?iti ukrajinsko-ruske rakety Zenit  2.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Клипер (космический аппарат) na ruske Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Kliper na Wikimedia Commons
• MARININ, I. КИС РКК ≪Энергия≫ им. С.П.Королева, КК "Клипер". 7 и 16 мая 2005г.. Новости Космонавтики [online]. [cit. 2009-3-29]. Ro?. 2005. Dostupne online . ISSN 1726-0345 .   ? fotogalerie modelu Kliperu