Klaudios Ptolemaios
Rodne jmeno	Κλα?διο? Πτολεμα?ο?
Narozeni	100 Ptolemais Hermiou
Umrti	170 (ve v?ku 69?70 let) Alexandrie
Bydli?t?	Alexandrie
Povolani	matematik , geograf, astronom , astrolog, hudebni teoretik, filozof , muzikolog, epigramatik a spisovatel
Zam?stnavatel	Alexandrijska knihovna
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Klaudios Ptolemaios ( ?ecky Κλα?διο? Πτολεμα?ο? ), zkracen? jen Ptolemaios , latinsky Claudius Ptolemaeus , (asi 85 ? asi 168 ^[1] , Alexandrie ) byl anticky matematik , astronom , astrolog a geograf , ktery ?il a pracoval v egyptske Alexandrii . Proto je znam i jako Ptolemaios Alexandrijsky . Nebyl p?ibuzny s egyptskou dynastii Ptolemaiovc? .

V souladu s v?t?inou svych sou?asnik? a velkych p?edch?dc? byl Ptolemaios zastancem geocentricke soustavy : Zem? je koule, kolem ni? obiha Slunce, M?sic i planety po drahach slo?enych z kruhovych pohyb? uvnit? sfery stalic o polom?ru p?ibli?n? kolem 150 mil. km. Jeho spisy, ktere p?edstavovaly shrnuti starov?ke astronomie, astrologie a geografie, platily jako autoritativni zdroj a? do novov?ku. Je?t? Tycho Brahe (1546?1601) pracoval s jeho modelem, proto?e vykazoval lep?i shodu s pozorovanim, ne? vypo?ty podle heliocentrickeho modelu Kopernikova . Po Ptolemaiovi jsou pojmenovany kratery na M?sici ( Ptolemaeus ) ^{[2] [3]} a na Marsu ( Ptolemaeus ). ^[4]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho dilo m?lo obrovsky vyznam a bylo pova?ovano za zaklad v?d?ni po cely st?edov?k ve v?ech t?ech jeho veledilech. Nastup moderni v?dy pak znamenal kriticke p?ekonani jeho nazor? a tvrzeni.

• Matematicka soustava , resp. Velka soustava ( ?ecky Μαθηματικ? Σ?νταξι? ? Mathematike syntaxis , resp. Syntaxis megale ) ? astronomicky spis p?ibli?n? z roku 140 . V 8. stoleti byl z originalniho ?eckeho zn?ni p?elo?en do arabskeho jazyka, odkud byl ve st?edov?ku znam pod nazvem Almagest ^[2] . Obsahuje tehdej?iho astronomicke poznani. Ptolemai?v matematicky model slune?ni soustavy byl pova?ovan za spravny po patnact stoleti. Ptolemaios byl zastancem geocentrickeho systemu a odmitl heliocentricke my?lenky Aristarcha ze Samu a Seleuka ze Seleukie. V tomto modelu le?i nehybna Zemi ve tvaru koule pobli? st?edu vesmiru , okolo n?ho? obihaji Slunce , M?sic , planety a sv?tova sfera s hv?zdami . ^[5] Jeho katalog hv?zd navazal na katalog Hipparch?v a obsahuje udaje o 1025 hv?zdach a 48 patrn? tradi?nich souhv?zdich z nejjasn?j?ich viditelnych hv?zd. Mnoha z jeho souhv?zdi se pou?ivaji v moderni astronomii dodnes.
• ?ty?i knihy o astrologii ( Tetrabiblos ) pat?i k zakladnim dil?m o astrologii helenskeho obdobi. Podavaji komplexni navod na sestaveni a vyklad horoskopu a jako klasicke dilo astrologie je citovano a u?ivano tradi?nimi astrology od sveho vzniku dodnes. Vztah postaveni planet (makrokosmos) a pozemskych d?j? (mikrokosmos) chape kauzalisticky a determina?n?.
• P?iru?ni tabulky se dochovaly v p?ekladu Theona z Alexandrie , ale neni vyjasn?ne, nakolik je p?i p?ekladani pozm?nil. Jde o tabulky pro vypo?et pozic nebeskych t?les v?etn? navodu. Obsahuje te? maly katalog 180 hv?zd v blizkosti ekliptiky d?le?itych pro m??eni pozic planet, seznam zatm?ni a jinych jev?. Opakuje teorii precese vysv?tlenou v Almagestu . ^[5]
• Planetarni hypotezy se zabyvaji vzdalenosti planet od Zem?. Model pohybu je jednodu??i ne? v Almagestu . Vnit?ni polom?r planetarnich sfer vychazi v polom?rech Zem? takto: M?sic 33, Merkur 64, Venu?e 166, Slunce 1160, Mars 1260, Jupiter 8820, Saturn 14 187, vn?j?i okraj sfery Saturnu 19 865. Rozm?ry ve slune?ni soustav? vnimal jen cca o jeden ?ad men?i ne? my, kolem 150 mil. km. ^[5]
• Optika se zachovala jen ?aste?n? ve ?patnem arabskem p?ekladu a naslednem p?ekladu do latiny. ^[5]
• Navod ke geografii ( Geografike hyfegesis ) ? navod k sestavovani map pomoci astronomicky stanovenych sou?adnic. Original dila se nedochoval, pouze arabsky p?eklad.
• Harmonie je muzikologicke dilo, ktere inspirovalo i Jana Keplera

Navod ke geografii [ editovat | editovat zdroj ]

Vyznam [ editovat | editovat zdroj ]

Ptolemaiova prace a Navod zvla?t? byvaji nez?idka ozna?ovany za vrchol anticke geografie . To by odpovidalo skute?nosti, pokud bychom pod geografii chapali jen ur?ovani sou?adnic lokalit a jejich zakreslovani na map?. Ptolemaia vcelku nezajimala fyzikalni vysv?tleni geografickych jev?.

Alexander von Humboldt (1769?1859) charakterizoval Navod ke geografii jako ?dilo spi?e matematicke , tem?? bez fyzickogeografickych nazor?, zpracovane suchou tabelarni formou“.

Ptolemaios si vzal za ukol opravit udaje Marina z Tyru a vypracovat dokonalej?i p?ehled jako zaklad nove mapy sv?ta. Autor Marina kritizuje, ?e zkonstruoval svou mapu sv?ta ve valcove projekci , ktera siln? zkresluje vzdalenosti v rovnob??kovem sm?ru; doporu?uje sve dv? dokonalej?i projekce ? prostou ku?elovou a pseudoku?elovou delkojevnou. Sedm z osmi knih jeho Navodu (z let 150?160) obsahuje v podstat? seznam geografickych nazv? (vlastnich jmen) a odpovidajicich sou?adnic .

Z 8 000 bod?, ktere Ptolemaios uvadi, v?ak jen asi polovinu ziskal m??enim geografickych ?i?ek a delek . To bylo v jeho dob? velmi obti?ne a Ptolemaios p?edpokladal, ?e delka zemskeho rovniku je jen asi 30 tisic km. Ostatni byly vypo?teny na zaklad? stanovenych ?i odhadnutych vzdalenosti. V mnohych p?ipadech p?evzal ze star?ich material? rozdilna pojmenovani tych? bod? a vztahl je k r?znym objekt?m, co? vyvolalo zna?ny zmatek.

Uvod [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni kniha Navodu je teoretickym a metodickym uvodem, v n?m? se vysv?tluji zp?soby stanoveni vzdalenosti, polohy bod? a zobrazeni zemskeho povrchu v rovin?, tj. to, co tvo?i matematickou geografii .

P?ilohy: mapy [ editovat | editovat zdroj ]

Dodnes neni jasne, zda Ptolemaios vlastnoru?n? sestavil mapy, je? se mu tradi?n? p?ipisuji. V n?kterych byzantskych seznamech jeho praci, publikovanych ve 13. stoleti, se uvad?ji dv? varianty kartografickych p?iloh:

• 26 map a souborne mapy sv?ta
• 64 map plus mapy sv?ta

N?kte?i odbornici p?ipisuji jejich autorstvi Ptolemaiovi, jini v?ak soudi, ?e mapy nesestavil, ?e k nim pouze p?ipravil podklady. Na n?kterych exempla?ich Ptolemaiovy mapy ?teme jmeno Agafodemona z Alexandrie , ktery ?il pravd?podobn? v 5. stoleti. Je znamo, ?e byzantsky mnich Maxim Planud (1260?1310) samostatn? sestavil mapu podle Ptolemaiova rukopisu. Jiny Byzantinec Nikifor Gregor (1295-1359) kopiroval kartograficke p?ilohy ke Geografike hyfegesis .

Ptolemaiova p?edstava sv?ta [ editovat | editovat zdroj ]

Zatimco Strabon p?ebiral delku zemskeho obvodu od Eratosthena (252 000 stadii ), Marinos i Ptolemaios vychazeli z Poseidoniova udaje (180 000 stadii). I kdy? p?ipustime, ?e Ptolemaios pou?ival tehdej?i stadia (210 metr? ), byly jim stanovene rozm?ry Zem? vyrazn? podhodnoceny. Pravd?podobn?j?i v?ak je, ?e pracoval s oby?ejnym (attickym) stadiem (177,6 metr?). Pak by ale delka zemskeho obvodu ?inila podle jeho propo?tu pouhych 33 000 km. Tento p?edpoklad potvrzuje okolnost, ?e na Ptolemaiov? map? se vzdalenosti k severu a k jihu od rovnob??ky , ktera prochazi ostrovem Rhodos , postupn? roztahuji ve vztahu k polednik?m .

Nap?iklad Breta? se u Ptolemaia objevuje na 50° severni ?i?ky (misto na 48°), Velka Britanie a Irsko p?esahuji za 60°. K jihu od St?edozemniho mo?e jsou hodnoty ?i?ek neum?rn? nizke ? pob?e?i Somalska le?i na 5° (ve skute?nosti v?ak na 11°) s.?.

Ptolemaios z?ejm? i vyrazn? podcenil delku 1° oblouku velkeho obvodu (500 stadii). Je?t? vyrazn?ji to plati o delkach ? nap?iklad St?edozemni mo?e m??i podle n?ho 24 800 stadii (4 400 km) ? ve skute?nosti v?ak jen 3 900 km.

Ptolemaios a geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Geografie je podle Ptolemaia ?linearnim zobrazenim ve?kere nyni zname Zem? , se v?im, co se na ni nachazi“. S pomoci matematiky umo??uje ?p?ehlednout celou Zemi na jedinem obraze podobnym zp?sobem, jakym m??eme pozorovat ota?ejici se nebeskou ba? nad svou hlavou“, ale pouze v hrubych rysech.

Ptolemaios rozli?uje geografii a chorografii . V sou?asne terminologii obecnou geografii spojenou s kartografii a regionalni geografii , ktera, zabyvajic se jednotlivymi krajinami, studuje ka?dou z nich zvla?? a uvadi ve svych popisech takove podrobnosti, jako nap?iklad p?istavy, vesnice, okresy, p?itoky hlavnich ?ek apod. Obsah jeho dila Navod ke geografii pln? odpovida t?mto jeho p?edstavam. Strabonova Geografika by se podle Ptolemaia m?la nazyvat ?Chorografika“.

Ptolemaiova geografie byva ?asto chapana jako po?atek obecne geografie ?i obecne zem?v?dy. Jeho prace byla bibli pro geografy obdobi renesance a pro v?k zamo?skych objev? .

Klaudios Ptolemaios je autorem Ptolemaiova zobrazeni .

Ptolemaiova v?ta [ editovat | editovat zdroj ]

Ptolemaiovi se take p?ipisuje matematicka v?ta, podle ktere v t?tivovem ?ty?uhelniku (tj. vepsanem do kru?nice) plati:

${\displaystyle |AC|\cdot |BD|=|AB|\cdot |CD|+|AD|\cdot |BC|,}$

kde | AC| a | BD| jsou delky uhlop?i?ek a | AB| , | CD| , respektive | AD| a | BC| delky protilehlych stran.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Klaudios Ptolemaios
• NOVOTNY, Vaclav . Ku kritice zprav Kl. Ptolemaia o zemich ?eskych . Praha: ?eska akademie cisa?e Franti?ka Josefa pro v?dy, slovesnost a um?ni, 1910. 34 s.  
• Ott?v slovnik nau?ny , heslo Ptolemaios. Sv. 20, str. 950

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Almagest
• Ptolemaiova hv?zdokupa
• Ptolemaiovo zobrazeni

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Klaudios Ptolemaios na Wikimedia Commons
• Autor Klaudios Ptolemaios ve Wikizdrojich
• ?esky p?eklad prvni ?asti Tetrabiblu
• Tetrabiblos ve fomatu PDF Archivovano 25. 4. 2012 na Wayback Machine .
• ScienceWorld: Pro? se neprosadil heliocentrismus?