Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Klaudie Medicejska
(
4. ?ervna
1604
Florencie
?
25. prosince
1648
Innsbruck
) byla princezna toskanska, s?atkem rakouska arcivevodkyn? a hrab?nka
tyrolska
.
Byla nejmlad?i z deviti d?ti
toskanskeho
velkovevody
Ferdinanda I.
a jeho man?elky, lotrinske princezny
Kristiny
. A? m?la osm star?ich sourozenc?, pouze ona a nejstar?i bratr
Cosimo
se do?kali potomk?.
Klaudie byla poprve provdana za
vevodu z Urbina
. Svatba se konala v r.
1621
, kdy bylo Klaudii sedmnact a v devatenacti letech se stala vdovou.
Roku
1626
se provdala znovu. V man?elstvi s Habsburkem
Leopoldem
porodila Klaudie p?t d?ti b?hem ?esti let. Na Klaudiin popud nechal Leopold v Innsbrucku postavit prvni dvorni divadlo a operu, ktere bylo dokon?eno roku 1630. V roce
1632
se stala znovu vdovou a zarove? s
bratrem
zesnuleho man?ela i regentkou. Spravovala zemi a? do plnoletosti nejstar?iho syna
Ferdinanda Karla
.
Klaudiina vlada probihala v mirn? absolutistickem duchu, kterou podporoval jeji dvorni kancle?, doktor
Wilhelm Biener
.
V roce 1635 postihla hrabstvi
morova
nakaza, kterou do zem? zavlekli cisa??ti vojaci, putujici zemi ze ?pan?lska a z Italie v dobach
t?icetilete valky
, ktera po dobu regentstvi ohro?ovala
Tyrolsko
boji jak na severni, tak na zapadni hranici hrabstvi a z ?asti i v
P?ednich Rakousich
. Z tohoto d?vodu nechala Klaudie vylep?it pohrani?ni pevnosti na severu zem? a v pr?smyku u
Scharmitzu
rovn?? nechala vybudovat mohutne udolni opevn?ni, existujici do roku
1805
a pojmenovanou na Klaudiinu po?est
Porta Claudia
. V roce 1639, po dobyti ?asti uzemi v
P?ednich Rakousich
Francouzi, spojila sve sily v podob? vojenskeho spolku se ?pan?lskym kralem
Filipem IV.
a s cisa?em
Ferdinandem III.
D?le?itym krokem byla reforma
zem?brany
spojena s v?t?im vynalo?enim finan?nich prost?edk?, ktere Klaudie ziskala z dani zemskych sn?m?. Tyto dan? byly take d?vodem sporu mezi Tyrolskem a
biskupstvim
v
Brixenu
a
Tridentu
.
Po Leopoldov? smrti Klaudie pokra?ovala na dostavb?
jezuitskeho kostela
, ktery roku 1640 prozatimn? dokon?ila a v n?m? byla po sve smrti roku 1648 poh?bena.
Z prvniho man?elstvi se narodila jedna dcera:
Potomci z druheho man?elstvi s
Leopoldem V.
:
- Marie Eleonora (1627?1629)
- Ferdinand Karel
(17. kv?tna 1628 ? 30. prosince 1662), rakousky arcivevoda, tyrolsky hrab?, ? 1646
Anna Medicejska
(21. ?ervence 1616 ? 11. za?i 1676)
- Isabella Klara
(12. srpna 1629 ? 24. unora 1685), rakouska arcivevodkyn?, ? 1649
Karel III. Gonzaga
(31. ?ijna 1626 ? 14. srpna 1665), vevoda z Mantovy a z Montferratu
- Zikmund Franti?ek
(27. listopadu 1630 ? 25. ?ervna 1665), rakousko-tyrolsky velkovevoda, kni?e-biskup augsbursky, gurkskym a tridentsky, roku 1665 se z?ekl svych cirkevnich u?ad?, ? 1665
Hedvika Falcko-Sulzba?ska
(15. dubna 1650 ? 23. listopadu 1681)
- Marie Leopoldina
(6. dubna 1632 ? 7. srpna 1649), ? 1648
Ferdinand III. Habsbursky
(13. ?ervence 1608 ? 2. dubna 1657),
arcivevoda
rakousky
,
cisa?
?imsky
,
kral
?esky
,
uhersky
a
chorvatsky
, markrab?
moravsky
Rakouske arcivevodkyn? s?atkem
|
|
1. generace
| | |
|
2. generace
| |
|
3. generace
| |
|
4. generace
| |
|
5. generace
| |
|
6. generace
| |
|
7. generace
| |
|
8. generace
| |
|
9. generace
| |
|
10. generace
|
nikdo
|
|
11. generace
| |
|
12. generace
| |
|
13. generace
| |
|
14. generace
| |
|
15. generace
| |
|
16. generace
| |
|
17. generace
|
Regina Sasko-Meiningenska
?
Marketa Savojska-Aosta
*** ? Anna Eugenie Arenbergova ?
Yolanda z Ligne
? Xenia Czernicheva-Besobrasova ? Anna Gabriela z Wrede ? Helena z Toerring-Jettenbach ? Ludmila z Gallen ? Laetitia z Arenbergu** ? Margaret Kalnoky von Korospatak** ? Maria Espinosa de los Monteros** ? Valerie z Podstatzky-Lichtenstein** ? Freiin Eva Antonia von Hofmann** ? Anna Amelie ze Schonburg-Waldenburg** ? Hedvika z Lichem-Lowenburg** ? Freiin Edith von Sternbach** ? Margarite z Hohenbergu ? Marie Christine von Hatzfeldt-Donhoff ? Eugenia de Calonge ? Freiin Maria Theresia von Gudenus
|
|
* take ?pan?lska infanta s?atkem, ** take toskanska princezna s?atkem, *** take modenska princezna s?atkem
|