Kla?ter svateho Feraponta B?lozerskeho
(
rusky
Ферапонтов Белозерский монастырь
, n?kdy te?
Ферапонтов Белозерский Богородице-Рождественский монастырь
) je byvaly
pravoslavny
kla?ter v Kirillovskem rajonu
Vologdske oblasti
v
Rusku
. Po 400 let pat?il mezi nejd?le?it?j?i kulturni a nabo?enska centra B?lozerskeho kraje. Dochoval se zde unikatn? ryzi a zachovaly komplex architektury a mali?stvi obdobi p?ed nastupem
Petra I. Velikeho
. Od roku 2000 je kla?ter zanesen na
seznam sv?toveho d?dictvi UNESCO
. Dnes se v objektech byvaleho kla?tera nachazi muzeum.
[1]
Kla?ter se nachazi 20 km severovychodn? od Kirillova a 120 km severozapadn? od
Vologdy
. Stoji na vyvy?enin? mezi dv?ma jezery - Borodajevskym a Paskym, ktere spojuje ?i?ka Paska. Samotna vesnice Ferapontovo se rozklada p?edev?im na druhe stran? teto ?i?ky. Kla?ter sice dominuje svemu okoli, av?ak na rozdil od nedalekeho
Kirillo-b?lozerskeho kla?tera
nep?sobi majestatn?, naopak spi?e skromn?.
Kla?ter svateho Feraponta B?lozerskeho vzniknul v obdobi r?stu politickeho vlivu
Moskevskeho velkokni?ectvi
. Hral d?le?itou roli p?i formovani centralizovaneho ruskeho statu a p?i d?jinnych udalostech 15. - 17. stoleti.
Zalo?en byl roku 1398 svatym
Ferapontem B?lozerskym
. Ten a?koli pochazel z urozeneho bojarskeho rodu Posko?inskych, nechal se v moskevskem Simonovskem kla?te?e ost?ihat na mnicha a ode?el do B?lozerskeho kraje na sever se svym druhem, svatym
Kirillem B?lozerskym
. Zatimco Kirill se usadil u Siverskeho jezera a zalo?il zde dne?ni Kirillo-b?lozersky kla?ter, Ferapont zalo?il sv?j vlastni monastyr o 20 kilometr? dale. Ani jeden, ani druhy v?ak dlouho nez?stali osam?li. Po?et mnich? rychle rostl, stav?li si cely a v Ferapontov? kla?te?e ji? roku 1409 vyrostl d?ev?ny kostelik Narozeni Bohorodi?ky a zanedlouho take kla?terni jidelna.
Areal kla?tera a p?ilehle jezero
Sam zakladatel ji? po 10 letech ode?el, aby zalo?il na
?ece Moskv?
Lu?ecky kla?ter. Ferapont?v monastyr se dale rozvijel pod vedenim sv. Martiniana B?lozerskeho, Kirillova u?ednika, ktery ve funkci
igumena
nahradil Feraponta a zaslou?il se o proslaveni kla?tera. Z jeho bran vychazeli v 15. a 16. stoleti mnozi vyzna?ni hierarchove
ruske cirkve
, aktivn? se u?astnici politickeho ?ivota zem?. V t?chto dobach zde v?ak byli v?zn?ni te? r?zni nepohodlni vysoci cirkevni p?edstavitele, nap?iklad moskevsky patriarcha Nikon, ktery prosazoval nad?azenost cirkve nad statem. V kla?ternim skriptoriu vznikla ?ada knih, p?sobili zde take ikonipisci.
Cele 16. stoleti je obdobim rozkv?tu kla?tera, mj. i diky jeho velke popularit? mezi nejvy??imi ruskymi spole?enskymi kruhy, ktere ne?et?ily bohatymi dary. Oblibil si ho p?edev?im
Ivan IV. Hrozny
, na modlitby p?iji?d?li ale i velkokni?e
Vasilij III.
se svou ?enou
Jelenou Glinskou
. Kniha dar?, vedena od roku 1534, zachycuje celou ?adu dal?ich jmen ruske ?lechty, nap?iklad kni?eci rody Starickych, Kubenskych, Lykovych, B?lskych, ?ujskych ?i Vorotynskych. Mezi darce pat?ili take biskupove sibi??ti, rostov?ti, vologod?ti, b?lozer?ti ?i novgorod?ti. Kla?ter tak zna?n? bohatnul. Na po?atku 17. stoleti tak byl nejv?t?im majitelem p?dy v B?lozerskem kraji - pat?ilo mu n?kolik m?ste?ek, 60 vesnic a vice ne? 300 nevolnik?.
Roku 1490 postavili rostov?ti mist?i prvni kamenny chram B?lozerskeho kraje, Chram narozeni Bohorodi?ky, vystavba dal?ich kamennych budov probihala a? do konce 17. stoleti.
Dochovane kla?terni budovy
V 16. stoleti byl vystav?n monumentalni Chram zv?stovani s jidelnou (pod?kovani Vasilije III. za narozeni naslednika tr?nu), pokladnice a technicke budovy jako su?arna, hostinsky d?m ?i kuchyn?. Av?ak takovou mohutnou pevnosti jako Kirillovsky kla?ter se Ferapontov nestal. Kla?terni ze? z?stavala dokonce a? do 19. stoleti d?ev?nou. Prav? kv?li minimalnimu opevn?ni kla?tera byl roku 1614 zpusto?en loupicimi
polsko-litevskymi
vojsky. Mni?i v?ak byli o jejich p?ichodu dop?edu informovani, a proto stihli ukryt nejcenn?j?i p?edm?ty. ?ad?ni polsko-litevskych vojsk podlehly cely a brana, p?ilehle vesnice byly vyplen?ny a vyvra?d?ny. Kdy? se kla?ter vzpamatoval z teto pohromy, nastalo posledni kratke obdobi rozvoje, kdy byla vystav?na nova zvonice a nad dv?ma branami byly vzty?eny chramy.
Ve 2. polovin? 17. stoleti v?ak nastal op?t upadek kla?tera. ?aste?n? to souviselo s desetiletym nucenym pobytem byvaleho patriarchy Nikona (mezi lety 1666-1676), ktery na kla?ter nevrhl nejlep?i sv?tlo. Postupn? tak za?al ztracet na vyznamu, chudnul a pustnul. Nakonec roku 1798 rozhodnul nejsv?t?j?i synod, ?e kla?ter bude zru?en a chramy se stanou farnimi. Pozd?ji byl areal obehnan kamennou zdi.
Roku 1904 byl kla?ter nakratko obnoven jako ?ensky, p?i?em? byly provedeny pod dohledem carske archeologicke komise rozsahle restauratorske prace. Roku 1924 byl v?ak bol?eviky op?t zru?en.
V roce 1975 zde potom za?alo vznikat moderni muzeum, pozd?ji take v?decko-vyzkumne a osv?tove centrum.
Po roce 1991 z?stal kla?ter v rukou statu, pravidelne bohoslu?by byly obnoveny pouze v chramu nad branou. Objekty tak i nadale z?stavaji p?edev?im muzeem, nebo? r?zne uvahy o obnoveni kla?terniho ?ivota z?staly zatim nerealizovany. Prvni bohoslu?ba v Chramu narozeni Bohorodi?ky po mnoha desetiletich konala roku 2016.
[2]
[3]
Dionisijovy fresky v Chramu narozeni Bohorodi?ky
Komplex Kla?tera svateho Feraponta B?lozerskeho je unikatni krasou, originalitou a harmonii architektonickych detail? r?znych stoleti, sjednocenych v jeden celek. Zakladni ideou monastyru, ktera spojuje architektonicke i mali?ske zam?ry, je tema bo?iho vt?leni.
Zvla?tni vyznam pro ruskou i sv?tovou kulturu ma
Chram narozeni Bohorodi?ky
. Podle poznamky na
ost?ni
severnich dve?i chramu byla vnit?ni vymalba zhotovena mezi 6. srpnem a 8. za?im roku 1502 ikonopiscem
Dionisijem
. Je to tak jedina dochovana freska tohoto p?edniho p?edstavitele moskevske ikonopisne ?koly, bezpochyby nejv?t?iho ruskeho um?lce p?elomu 15. a 16. stoleti.
Plocha fresek Chramu narozeni Bohorodi?ky ?ini 600 m
2
. Osobitost Dionisijovy vymalby spo?iva v neopakovatelnem bohatstvi jemnych barevnych odstin? a rytmicke harmonii po?etnych nam?t?, uvedenych d?mysln? v soulad s ?len?nim budovy. Provazani nam?t? (
oslava Bohorodi?ky
,
ekumenicke koncily
,
posledni soud
aj.) a kompozice stavby, mnohotvarnost a filozoficka hloubka vymalby ?ini chram skute?n? mimo?adnym. Vyjime?ny je take tim, ?e se vnit?ni vymalba zachovala ve zcela p?vodni podob? tak, jak ji um?lec na po?atku 16. stoleti zhotovil.
Kla?ter svateho Feraponta B?lozerskeho s Dionisijovymi malbami jsou vzacnym p?ikladem zachovalosti stylove jednoty ruskeho severskeho kla?terniho komplexu 15. - 17. stoleti, dokladajicim typicke znaky architektury obdobi formovani centralizovaneho ruskeho statu. Areal monastyru je ve sve od 17. stoleti prakticky nezm?n?ne podob? vynikajicim p?ikladem dokonale jednoty s okolnim krajinou. Jedna se o jediny kla?ter ruskeho severu, kde se zachovaly v?echny charakteristicke dekory a interiery.
[4]
-
Chram narozeni Bohorodi?ky
-
Chram sv. Martiniana
-
Svata brana
-
Dionisijovy fresky
-
Dionisijovy fresky
-
Dionisijova freska
-
Portal chramu Narozeni Bohorodi?ky
-
Kla?ter v zim?
-
Kla?terni vr?ek, vlevo Borodajevske jezero, dole ?i?ka Paska
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Ферапонтов Белозерский монастырь
na ruske Wikipedii.
- ↑
DORAZIN, Martin
. Ferapont?v kla?ter je perlou ruskeho severu. Tamni pravoslavne fresky p?ipominaji unikatni st?edov?ky komiks.
Radio?urnal
[online].
?esky rozhlas
, 2017-09-17 [cit. 2023-06-11].
Dostupne online
.
- ↑
(WWW.VVV.RU/ILJA@DECODER.RU), Кузьмин И.С.,. ФЕРАПОНТОВО - Ферапонтов монастырь - Исторический очерк.
www.ferapontovo.ru
[online]. [cit. 2016-11-01].
Dostupne online
.
- ↑
Navychod.cz - Navychod - Kla?tery Severni Thebaidy.
www.navychod.cz
[online]. [cit. 2016-11-01].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2016-04-20.
- ↑
CENTRE, UNESCO World Heritage. Ensemble of the Ferapontov Monastery.
whc.unesco.org
[online]. [cit. 2016-11-01].
Dostupne online
. (anglicky)