한국   대만   중국   일본 
Kla?ter Marienstern ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Kla?ter Marienstern

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Kla?ter Marienstern
Opatství od jihozápadu
Opatstvi od jihozapadu
Lokalita
Stat N?mecko Německo N?mecko
Misto Panschwitz-Kuckau
Sou?adnice 51°13′57,72″ s. ?. , 14°12′4,68″ v. d.
Marienstern
Marienstern
Zakladni informace
?ad cisterciacky
Zakladatel Bernard z Kamence
Zalo?eni 1248
Mate?sky kla?ter Morimond ? Kamp ? kla?ter Altzella
Odkazy
Web www .marienstern .de
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Kla?ter Marienstern ( hornolu?ickosrbsky Marijina Hw?zda ) je ?ensky cisterciacky kla?ter v Panschwitz-Kuckau ( Pan?icy-Kukow ) v Horni Lu?ici.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Kla?ter roku 1248 zalo?ili t?i brat?i, pani z Kamence . [1] V listin? z 13. ?ijna 1248 byly kla?teru v?novany p?ijmy z fary a ?pitalu v Kamenci [2] a o dva roky pozd?ji p?ijal konvent cisterciackou ?eholi a jeho vizita?nim kla?terem se stal kla?ter Altzella u Nossenu, po jeho sekularizaci od roku 1812 Osecky kla?ter .

Roku 1264 se kla?ter dostal pod ochranu braniborskych vevod? Jana II. a Oty III. , kte?i kla?ter osvobodili od v?ech dani a slu?eb a nadali jej vlastni soudni pravomoci. [3] Faktickym zakladatelem kla?tera byl Bernard z Kamence , jeden z bratr? zakladatel?, mi?e?sky biskup, vyznamny duchovni na dvo?e vratislavskeho vevody a pote ?eskeho krale Vaclava II. Konvent podporoval od jeho zalo?eni a? do sve smrti, byl vyjime?nym mecena?em, sam objednaval um?lecka dila, ktera vytvo?ila zaklad unikatni chramove pokladnice, p?edev?im gotickeho zlatnictvi. Objednal take iluminovany Lekciona? Arnolda Mi?e?skeho ur?eny p?imo pro mariensternsky kla?ter. V kla?te?e byl uctivan jako sv?tec, dochovala se jeho barokni socha.

Sou?asnost [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1994?1998 byly kla?terni budovy rekonstruovany a dostav?ny z financi saske spolkove vlady. V restituci se kla?teru vratily pozemky 20 okolnich vesnic. Byl obnoven kla?terni pivovar, roz?i?ena restaurace, otev?eno peka?stvi, z?izen d?m pro hosty a nedaleko kla?tera je?t? ubytovna pro poutniky. Zasadnim restaurovanim pro?ly um?lecke sbirky, zp?istupn?ne v Kla?ternim muzeu, nov? byla uspo?adana knihovna. Ji? roku 1954 zalo?eny ustav pro pe?i o mentaln? posti?ene Marie-Marta Heim se dostavbou pater zna?n? roz?i?il na sou?asnou kapacitu 110 osob, stara se o n? krom? ?adovych sester take 14 civilnich zam?stnanc?. Klienti mohou pracovat v ?emeslnicke diln? a na zahrad?. Autoritativni abaty?e Benedikta Waurick (Wawrikec), narozena v Nowe Jase?ce lu?ickosrbskym rodi??m , vedla kla?ter v letech 1986-2011; v dob? NDR se zaslou?ila o nedotknutelnost klausury a utajeni klenotnice p?ed patranim policie Stasi. Vydala take pro zam?stnance kla?tera kontroverzni zakaz pou?ivani lu?icke srb?tiny v p?itomnosti posti?enych, [4] [5] ktery byl po jejim odchodu zru?en.

Architektura [ editovat | editovat zdroj ]

Pohled k hlavnimu olta?i kostela

Kla?terni budovy jsou komplexem cihlove architektury od rane gotiky a? po 19. stoleti. P?dorys kla?tera byl dan cisterciackym schematem s filiaci Citeaux - Morimond - Kla?ter Altzella . Nejcenn?j?i je goticka architektura kostela a k?i?ove chodby.

  • Kostel Nanebevzeti Panny Marie je trojlodni halova stavba, jeji? lo? v pat?e uzavira empora, ktera p?vodn? slou?ila nemocnym, zapadni chor byl ur?en sestram. Ma pravouhly chor. Stejnou dispozici, ale ve v?t?im m??itku, m?l zbo?eny cisterciacky kostel Zbraslavskeho kla?tera . Mariensternsky kostel take pobo?ili husite, ale byl obnoven do tem?? p?vodni podoby. Barokni upravy zapadniho pr??eli s volutovym ?titem a sochou Krista Spasitele navrhl architekt Zacharias Hoffmann v letech 1720-1721, stejn? jako novostavbu barokniho konventu.
  • Hlavni olta?: pozdn? barokni mramorova architektura od Franti?ka Lauermanna z Prahy ( 1751 ; obraz Nanebevzeti Panny Marie mezi apo?toly namaloval Franti?ek Xaver Palko , tabernakl dodal Ka?par Gschwandtner . ?ty?i sochy ?adovych patron? Benedikta a Bernarda, sv. Kate?iny a sv. Markety a dodal z Prahy Ignac Franti?ek Platzer a jeho dilna.
  • T?i postranni olta?e: Maji pozdn? goticke retably s d?evo?ezbami ze 14.-15. stoleti: olta? 14 svatych pomocnik?, Anensky olta? a ikonograficky nejpozoruhodn?j?i olta? Nanebevzeti sv. Marie Magdaleny s reliefem nahe sv?tice zahalene jen do dlouhych vlas? a una?ene and?li (od ?ezba?e ze Zho?elce, kolem 1520). Byly do kostela vraceny p?i obnov? po roce 1958. Na balustrad? empory stoji 12 d?ev?nych baroknich soch sv?tc? a sv?tic v nad?ivotni velikosti, vy?ezal je p?vodem lu?icky socha? Mat?j Vaclav Jackel z Prahy (osazeny v letech 1718 a 1720).
  • relief Panny Marie Assumpty, polychromovana d?evo?ezba ve stylu barokni gotiky, 17. stoleti
  • Nahrobni desky a epitafy: Bernharda z Kamenze a Heinricha z Kamenze (1629), sarkofag, deska a epitaf mistodr?itele v Sasku kni?ete Antona Egona z Furstenbergu-Heiligenbergu (1656?1716) s figurkami and?l? z okruhu Baltazara Permosera
  • Varhany v barokni sk?ini postavil Gottfried Silbermann , rekonstrukce a elektrifikace je z roku 1997
  • Barokni budova konventu z ji?ni strany navazuje na kostel, projekt Zachariase Hoffmanna
  • Kla?terni dv?r s ka?nou, na kterou dala roku 1739 um?nimilovna abaty?e Kordula Sommerova vytesat sochu ?eskeho korunovaneho lva,
  • zahrada s marianskym sloupem datovanym chronogramem 1723
  • Budova probo?tstvi
  • Kla?terni muzeum ? vyznamna klenotnice, sbirka obraz?, soch a devocionalii ze 14. a? 19. stoleti, mnohe ?eskeho p?vodu
  • Kla?terni knihovna
  • Konventni h?bitov - p?ileha k vychodnimu k?idlu konventni budovy, v severni ?asti navazuje h?bitov probo?t? s poh?ebni kapli

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

  • Znak kláštera
    Znak kla?tera
  • Barokní konvent a socha sv. Jana Nepomuka
    Barokni konvent a socha sv. Jana Nepomuka
  • Gotický závěr kostela od severovýchodu
    Goticky zav?r kostela od severovychodu
  • Oltář tří panen a 14 svatých pomocníků
    Olta? t?i panen a 14 svatych pomocnik?
  • Západní křídlo kláštera
    Zapadni k?idlo kla?tera
  • Dům pro hosty
    D?m pro hosty
  • Český lev na barokní kašně (1739)
    ?esky lev na barokni ka?n? (1739)

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ www.marienstern.de
  2. ↑ Codex diplomaticus Saxoniae regiae II/7, Urkundenbuch der Stadte Kamenz und Lobau, H. KNOTHE (ed.), Leipzig 1883, ?. 4, s. 2?3
  3. ↑ RMB-AH, ?. 890, s. 213
  4. ↑ Poznamky k zakazu pou?ivani lu?icke srb?tiny Archivovano 27. 9. 2005 na Wayback Machine ., web Spole?nosti p?atel Lu?ice , luzice.cz
  5. ↑ Noviny z Horni Lu?ice [ nedostupny zdroj ] , ?esko-lu?icky v?stnik, Ro?nik XII, ?islo 2 / unor 2002

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Heinrich Magirius: Das Kloster Sankt Marienstern . Union Verlag, 2. vyd. Berlin 1986, edice Das christliche Denkmal, Heft 116, ISSN 0578-0241. ISBN 3-372-00049-8
  • Zeit und Ewigkeit. 128 Tage in St. Marienstern . Katalog prvni saske zemske vystavy, konane v kla?te?e od 13.6.1998 do 18.10.1998. Kolektiv autor?, edito?i Markus Bauer, Judith Oexle, Marius Winzeler. Verlag Janos Stekovics, Halle an der Saale 1998, ISBN 3-932863-06-2
  • Marius Winzeler : St. Marienstern. Der Stifter, sein Kloster und die Kunst Mitteleuropas im 13. Jahrhundert . Verlag Janos Stekovics. Halle (Saale) 2011, ISBN   978-3899-23-287-5

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kla?ter_Marienstern&oldid=22625845 “