Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Kla?ter Altzella
(
Cella Sanctae Mariae, Cella Vetus
,
n?mecky
take
Altenzelle
) je byvaly mu?sky
cisterciacky
kla?ter v blizkosti m?ste?ka
Nossen
v mi?e?ske diecezi, ktery v letech 1170?1380 slou?il take jako rodinne poh?ebi?t?
wettinske
dynastie.
Romanska vstupni brana kla?tera
Lapidarium v dom? konvr??
Ruiny sypky
Nahrobky a epitaf Wettin? v mauzoleu
Z?izeni kla?tera povolili cisa?
Fridrich Barbarossa
a mi?e?sky markrab?
Ota Mi?e?sky
, ktery zde byl jako prvnim poh?ben. Kla?ter byl zalo?en se zasv?cenim Pann? Marii jako
Cella Sanctae Mariae
(
Marienzella
) roku 1170, v linii filiace
Morimondu
. Prvni konvent v ?ele s opatem byl povolan z
kla?tera Pforta
. Roku
1268
zdej?i mni?i zalo?ili mu?skou filiaci nazvanou latinky
Cella nova
(n?mecky
Neuzelle
) a vzhledem k nove pobo?ce se za?ali ozna?ovat
Altzelle
jako stare opatstvi. Roku
1234
zalo?ili
Kla?ter Marienthal
, prvni ?enskou ?adovou filiaci v provincii Sasko a roku
1248
druhy ?ensky
Kla?ter Marienstern
. Nejv?t?i rozkv?t kla?ter za?il od poloviny 13. stoleti do 15. stoleti. Po?atkem 16. stoleti jeho hospoda?stvi za?alo upadat. Zahubou kla?tera byl nastup luteranske cirkve a
sekularizace
za Jind?icha IV. Saskeho.
Stavby m?ly nosne ?lanky kamenne a zdivo cihelne. Kla?ter m?l vlastni cihelnu, ve ktere se palily take cihly tvarovky (s profilovanymi okraji), u?ivane na ost?ni dve?i a oken, podlahove dla?dice a st?e?ni krytina. Z v?t?iny romanskych a romansko-gotickych staveb se dochovaly jen ruiny, po?kozene po?ary z let 1577, 1680 a 1719, nebo zcela p?estav?ne. Zna?nou devastaci zp?sobil take odvoz kamene na stavbu zamku v
Nossenu
.
- Kostel na p?dorysu trojlodni baziliky s pravouhlym zav?rem byl romansky, dochovaly se jen fragmenty zakladoveho zdiva jedna ze?.
- Novostavba luteranskeho farniho kostela z roku 1565 ve stylu
saske renesance
vyu?ila stavebni ?lanky a material z kla?ternich staveb, stavitel A. Lorentz z Freibergu.
- Patrovy d?m laickych brat?i (konvr??) - jedina z v?t?i ?asti dochovana st?edov?ka budova. Byl opraven a nov? zast?e?en. V p?izemi v n?kdej?i jideln? (refekta?i) s gotickymi k?i?ovymi klenbami, jeji? ?ast slou?ila take jako pracovna, je umist?no
lapidarium
. V pat?e byvala spole?na lo?nice (dormita?), s tramovym stropem. Po zru?eni komunity konvr?? sal slou?il jako kla?terni knihovna o 1000 svazcich, z nich? ?ast se dochovala v Univerzitni knihovn? v
Lipsku
. Nyni slou?i kulturnim a osv?tovym u?el?m.
- Ruina sypky ? romansko-goticka stavba z lomoveho kamene, p?vodn? t?ipodla?ni, dochovala se 1 ?titova ze? s otisky podlah a obvodove st?ny
- Ruina opatske kaple
- Romanticky park s ruinami byl zalo?en roku 1810.
- Mausoleum Wettin?
? stavajici budova v arealu zru?eneho kla?tera byla postavena po zpusto?eni p?edchozi nekropole vojsky
t?icetilete valky
, pochazi z let 1677?1680 a ma klasicistni zapadni pr??eli z let 1784?1804. Uvnit? jsou ?ty?i dochovane figuralni goticke nahrobky a v krypt? dal?i hroby z kni?eci kaple; mramorovy olta? s epitafem uvadi ve vy?tu 27 jmen poh?benych kni?at, vesm?s dury?skych lantkrabat, lantkrab?nek a mi?e?skych markrabat a markrab?nek. Nahrobky:
Albrecht I. Mi?e?sky
(† 1195),
Jind?ich III. Mi?e?sky
;
Fridrich II. Mi?e?sky
(† 1349) a jeho man?elka
Matylda Bavorska
(† 1345); jejich syn
Fridrich III. Mi?e?sky
(† 1381).
Jedna st?edov?ka st?e?ni ta?ka je ve sbirkach Lapidaria
Narodniho muzea
v Praze.
- URBAN, Michal, ALBRECHT, Helmuth.
Hornicke pamatky Montanregionu Kru?ne hory/Erzgebirge = Denkmale des Bergbaus
in der Montanregion Erzgebirge/Kru?noho?i
. Kapitola:
Hornicka krajina Gersdorf a kla?ter Altzella = Bergbaulandschaft Gersdorf mit Kloster Altzella.
Jachymov: Montanregion Kru?ne hory - Erzgebirge, 2014. 182 s. Str. 100 - 103.
ISBN
978-80-260-8160-9
- PILTZ, Georg :
Kunstfuhrer duch die DDR
, 8. vydani, Leipzig-Jena-Berlin 1979, s. 526-526.
