Kla?ter ?aolin
, resp.
?ao-lin
(
?insky
少林寺,
pchin-jin
Shaolin Si
, ?esky p?epis
?ao-lin s'
), ?asto te?
Shaolin
, je
buddhisticky
chram stojici na upati posvatne hory
Sung-?an
(jedna z tzv.
P?ti velkych hor
) pobli? m?sta
?eng-?ou
v
provincii
Che-nan
v
?in?
. Byl zalo?en v
5. stoleti n. l.
Mni?i z tohoto chramu se proslavili diky svemu studiu bojovych um?ni a vytvo?eni ?aolinske ?koly
kung-fu
.
Chram v sou?asnosti (od r.
1999
) vede Ctihodny opat
?' Jung-sin
(Shi Y?ngxin). Pod jeho vedenim skupina vybranych mnich? cestuje po sv?t? a p?edvadi sve schopnosti publiku na r?znych exhibi?nich vystoupenich. Krom? toho je kla?ter sam vyhla?enym turistickym cilem. Prav? nyn?j?imu opatovi je vytykana p?ili?na komercionalizace ?ivota kla?tera a zplan?ni duchovniho ?ivota. Opat ?' Jung-sin od mistniho vyboru pro cestovni ruch obdr?el d?ip s nahonem na ?ty?i kola, je medialni hv?zdou s vlastni zna?kou nudli.
[1]
?ao
(少) se vztahuje k vrcholku
?ao-?'
, le?icimu v zapadni ?asti horskeho h?betu Sung-?an.
Lin
(林) znamena ?
les
“. S dal?im znakem
s'
(寺 ? ?chram, kla?ter“) pak dohromady slova lze p?elo?it ?Chram v lesich hory ?ao-?i“. N?kte?i ?in?ti mist?i v?ak p?ekladaji jmeno kla?tera jako ?mlady les“.
Prvnim opatem v tomto kla?te?e byl mistr Pa-tchuo (Batuo), take znamy pod jmeny
Fotuo
nebo
Bhadra
(?Buddha“). Pochazel z
Indie
; v roce
464
p?i?el do ?iny, aby tu ?i?il buddhisticke u?eni. Podle
Pokra?ovani ?ivotopis? vzne?enych mnich?
?inskeho buddhistickeho mnicha
Tao-suana
byl kla?ter postaven
Siao-wenem
, cisa?em dynastie
Severni Wej
. Cisa? daroval toto uzemi mnich?m, kte?i p?elo?ili na jeho rozkaz indicke buddhisticke texty do ?in?tiny.
Chram byl mnohokrat pobo?en a znova vystav?n. V roce
1641
jednotky protimingskeho povstalce
Li C'-?chenga
vydrancovaly kla?ter, proto?e mni?i podporovali dynastii
Ming
a tak byli potencialni hrozbou pro odp?rce teto dynastie. Pozd?ji byl kla?ter definitivn? zni?en (snad roku
1732
) dynastii
?ching?
(Mand?uy), jako?to sidlo tajne spole?nosti protimand?uskeho zam??eni a hnizdo odporu.
Mni?i m?li stale problemy, proto?e byli ter?em tolika utok?. Proto byl kladen velky d?raz na cvi?eni bojovych um?ni. P?i zni?eni chramu se zachranilo tzv. p?t uprchlych mnich? (take n?kdy nazyvani ?P?t starc?“) ? Ng Mui, Jee Shin Shim Shee, Fung Doe Duk, Miu Hin a Bak Mei ? kte?i pak roz?i?ili bojova um?ni z ?ao-linskeho kla?tera do cele ?iny.
Bojova um?ni ?ao-linskych mnich? se ?i?ila po obnoveni chramu stale dal. V
18.
a
19. stoleti
do?lo k roz?i?eni tohoto um?ni a? do Japonska a stalo se zakladem
okinawskeho
stylu
karate
(
?orin-rju
) a sou?asti mnoha dal?ich um?ni.
Chramu se nevyhnula ani tzv.
?inska kulturni revoluce
. Na chram zauto?ily
Rude gardy
a zatkly p?itomne mnichy (kte?i byli posleze vedeni ulicemi a zesm???ovani). Vlada potom odnesla v?echny buddhisticke materialy z kla?tera a nechala jej prazdny. Av?ak mni?i, kte?i p?e?ili, zalo?ili nove ?koly v okoli a um?ni ?ao-linu p?e?ilo i tuto zkou?ku.
B?hem vlady komunismu byl chram pod velkym vlivem ?inske komunisticke strany stale vice komercializovan, a? do bodu, kdy se tem?? upln? vytratila jeho duchovni podstata. Dne?ni chram vyd?lava zna?ne sumy pen?z z turistickeho ruchu, televiznich show, vystoupeni a podobn?.
[2]
Mni?i i opat
?' Jung-sin
jsou kritizovani za to, ?e ji? nenasleduji duchovni u?eni a tradice Zen buddhismu a za?lenili se do b??ne spole?nosti.
[3]
[1]
- ↑
a
b
HURLEY, Ben.
Shaolin: Ktery chram nasleduje Cestu?
[online]. Epoch Times, 2008 [cit. 2016-03-25].
Dostupne online
.
- ↑
Komer?ni Shaolin
[online]. Epoch Times, 2006 [cit. 2016-03-25].
Dostupne online
.
- ↑
KOCH, Christine.
Shaolin ? zavoj spadl
[online]. Epoch Times, 2007 [cit. 2016-03-25].
Dostupne online
.