Kineticka teorie latek

Kineticka teorie latek je teorie , ktera spojuje makroskopicky pozorovany stav latky s mikroskopickym pohybem ?astic , z nich? je dana latka slo?ena.

Podle teto teorie p?islu?i pohybu ka?de ?astice ur?ita kineticka energie , ktera odpovida teplot? latky. Zm?na kineticke energie ?astic latky, kterou provadime p?idanim nebo odebranim tepla , se makroskopicky projevuje zm?nou teploty latky. Nejlepe je tato teorie rozpracovana pro idealni plyn , kdy obvykle mluvime o tzv. kineticke teorii plyn? .

Kineticka teorie je zakladem statisticke fyziky .

P?edpoklady teorie [ editovat | editovat zdroj ]

Kineticka teorie je postavena p?edev?im na nasledujicich experimentaln? ov??enych poznatcich.

Diskretni struktura latky [ editovat | editovat zdroj ]

Latka jakehokoli skupenstvi se sklada z ?astic ( atomy , molekuly nebo ionty ).

Prostor, ktery latka zaujima, neni t?mito ?asticemi zcela zapln?n, mezi ?asticemi jsou mezery. Struktura latky je tedy nespojita (diskretni) .

Existence diskretni struktury latky je dnes experimentaln? potvrzena.

V?echna t?lesa se skladaji z atom?, ktere se sdru?uji do molekul.

Ka?de ?astici (atomu nebo molekule) p?islu?i ur?ita hmotnost . Pro srovnani hmotnosti atom? se pou?iva relativni atomova hmotnost $A_{r}$ , pro molekuly relativni molekulova hmotnost $M_{r}$ .

Tyto veli?iny jsou definovany pomoci atomove hmotnostni konstanty $m_{u}$ .

Hmotnost latky je ur?ena sou?tem hmotnosti jednotlivych ?astic, z nich? se latka sklada.

Tepelny pohyb ?astic [ editovat | editovat zdroj ]

?astice se v latce pohybuji nep?etr?it? (neustale) a neuspo?adan? ( chaoticky ).

?adny ze sm?r? pohybu ?astice nema p?ednost p?ed ostatnimi sm?ry pohybu. Take rychlosti pohybu jsou r?zne. Tento pohyb ?astic v latce se nazyva tepelny pohyb .

Mezi d?kazy potvrzujici tento poznatek pat?i nap?. Brown?v pohyb nebo difuze .

U pevnych latek dochazi p?i molekulovem pohybu ke kmitani ?astic kolem jejich rovnova?nych poloh . U kapalin dochazi nejen ke kmitani ?astic kapaliny kolem t?chto rovnova?nych poloh, ale take k chaotickemu pohybu rovnova?nych poloh jednotlivych ?astic. ?astice plynu nekonaji periodicky pohyb (na rozdil od kapalin a pevnych latek), ale pohybuji se r?znymi rychlostmi ve v?ech sm?rech , p?i?em? dochazi ke vzajemnym sra?kam ?astic a zm?nam jejich rychlosti i sm?r? pohybu.

Kv?li malym rozm?r?m atom? a molekul nelze tento pohyb pozorovat p?imo, existuji v?ak nep?ime d?kazy existence tohoto jevu, jako nap?. Brown?v pohyb , difuze nebo osmoza .

Vnit?ni energie soustavy [ editovat | editovat zdroj ]

?astice na sebe navzajem p?sobi p?ita?livymi i odpudivymi silami , p?i?em? velikost t?chto sil je zavisla na vzdalenosti mezi ?asticemi.

V d?sledku existence t?chto sil p?islu?i dv?ma blizkym ?asticim ur?ita potencialni energie .

Existenci p?ita?livych a odpudivych sil, kterymi na sebe ?astice vzajemn? p?sobi, potvrzuji jevy jako nap?. soudr?nost pevnych a kapalnych latek, odpor pevnych t?les p?i stla?ovani apod.

Diky svemu pohybu maji ?astice podle teto teorie v?dy kinetickou energii , diky silam mezi ?asticemi ( vazbam ) maji i potencialni energii . Celkova vnit?ni energie t?lesa se pak rovna sou?tu kineticke a potencialni energie v?ech ?astic t?lesa.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

(anglicky) Simulace tepelneho pohybu Archivovano 12. 12. 2005 na Wayback Machine .