Kenneth Arrow

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Kenneth J. Arrow
Datum narozeni 23. srpna 1921
Misto narozeni USA New York , New York
Datum umrti 21. unora 2017
Misto umrti USA Palo Alto , Kalifornie
Narodnost Spojene staty americke
Ekonomicka ?kola Neoklasicka ekonomie
Instituce Stanfordova univerzita
Pole p?sobeni Mikroekonomie
Teorie celkove rovnovahy
Teorie ve?ejne volby
Vzd?lani Columbia University
City College of New York
Vlivy Alfred Tarski , Harold Hotelling
Ovlivnil Amartya Sen , Allan Gibbard , John C. Harsanyi , Roger Myerson , A. Michael Spence , Eric S. Maskin , Nancy Stokey , Karl Shell , Anthony Downs
P?isp?vky V?eobecna rovnovaha
Zakladni teoremy ekonomie blahobytu
Arrow?v teorem nemo?nosti
Teorie endogenniho r?stu
Ocen?ni John Bates Clark Medal (1957)
Nobelova cena za ekonomii (1972)
von Neumann Theory Prize (1986)
Narodni vyznamenani za v?du (2004)
P?ibuzni Anita Summers (sourozenec)
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Kenneth Joseph Arrow ( 23. srpna 1921 New York ? 21. unora 2017 , Palo Alto , Kalifornie [1] ) byl americky ekonom , matematik , spisovatel a politicky teoretik, ktery v roce 1972 spolu s Johnem Hicksem ziskal Cenu ?vedske narodni banky za rozvoj ekonomicke v?dy na pamatku Alfreda Nobela . Ve svych 51 letech byl nejmlad?im ?lov?kem, ktery tuto cenu ziskal, a tato hranice je?t? nebyla p?ekonana. [2]

Je pova?ovan za vyraznou postavu neoklasicke ekonomie . Mnoho jeho student? take ziskalo Nobelovu cenu za ekonomii. Nejvyznamn?ji p?isp?l do teorie ve?ejne volby , a to formulovanim Arrowova teoremu nemo?nosti , a do teorie celkove rovnovahy . Mimo jine se zabyval i teorii endogenniho r?stu a informa?ni asymetrii . [3]

Vzd?lani a rana kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Arrow se narodil 23. srpna 1921 v New Yorku do rodiny rumunskych ?id? . Arrowova matka, Lilian (Greenberg), pochazela z Iasi v Rumunsku a jeho otec Harry Arrow pochazel z nedalekeho Podu Iloaiei . Rodina Arrow byla rumun?ti ?ide. [4] [5] Jeho rodina velmi podporovala jeho vzd?lani. [6] Vyr?stal b?hem Velke hospoda?ske krize a ve sve mladi p?ijal socialismus. Pozd?ji se p?est?hoval od socialismu, a jeho nazory si ponechaly levicovou filozofii. [7]

Vystudoval st?edni ?kolu Townsend Harris a pote v roce 1940 ziskal bakala?sky titul na City College v New Yorku v matematice, kde byl ?lenem Sigma Phi Epsilon. Pro postgradualni studium nav?t?voval Columbia University. Zatimco tam, on studoval pod Haroldem Hotelling, a byl jim velmi ovlivnovn?n. [7] V roce 1941 ziskal magistersky titul. [8] Od roku 1942 do roku 1946 p?sobil jako d?stojnik po?asi v armadnich silach Spojenych stat?. [9]

Akademicka kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Od roku 1946 do roku 1949 stravil Arrow, ?aste?n? jako postgradualni student, v Columbii a ?aste?n? jako vyzkumny spolupracovnik v Cowlesov? komisi pro vyzkum v ekonomii na University of Chicago. V te dob? take p?sobil na University of Chicago v oboru ekonomicky asistent a pracoval v RAND Corporation v Kalifornii. Opustil Chicago, kde nastoupil na pozici u?adujiciho asistenta profesora ekonomiky a statistiky na Stanfordov? univerzit?. V roce 1951 ziskal titul Ph. D. z Columbie. [8] V 60. letech p?sobil ve vlad? u zam?stnanc? Rady ekonomickych poradc? u Roberta Solowa. [10] V roce 1968 ode?el ze Stanfordu a stal se profesorem ekonomie na Harvardov? univerzit?. To bylo b?hem jeho dr?by tam, ?e on dostal Nobelovu cenu v ekonomii. [8]

Arrow se vratil do Stanfordu v roce 1979 a stal se Joan Kenney profesorem ekonomiky a profesorem opera?niho vyzkumu. V roce 1991 ode?el do d?chodu. Jako Fullbright?v p?edseda katedry vyu?oval v roce 1995 ekonomii na univerzit? v Sien?. Byl take zakladajicim ?lenem Pape?ske akademie socialnich v?d a ?lenem v?decke rady Institutu Santa Fe. V r?znych fazich sve kariery byl Fellow of Churchill College v Cambridge. [8]

P?t z jeho byvalych student? se stalo dr?iteli Nobelovy ceny. Pat?i mezi n? Eric Maskin, John Harsanyi, Michael Spence a Roger Myerson. [9] Sbirka Arrowych papir? je umist?na v knihovn? Rubensteina na Duke University. [11]

Arrowova v?ta o nemo?nosti [ editovat | editovat zdroj ]

Arrowova monografie Social Choice and Individual Values vychazi z jeho 1951 Ph.D. teze.

Vylou?ime-li mo?nost mezilidskych srovnani u?ite?nosti, pak jedine metody p?echodu z individualniho vkusu na socialni preference, ktere budou uspokojive a ktere budou definovany pro ?irokou ?kalu soubor? jednotlivych uspo?adani budou bu?to vnucene, nebo diktatorske. [12]

V tom, co pojmenoval V?eobecnou v?tou o nemo?nosti, teoretizoval, ?e by bylo nemo?ne formulovat spole?enske preferen?ni uspo?adani, ktere splni v?echny nasledujici podminky: [13]

  1. Nondiktatura : P?edvolby jednotlivce by se nem?ly stat hodnotami skupiny, ani? by byly brany v uvahu preference ostatnich.
  2. Individualni suverenita : ka?dy jednotlivec by m?l byt schopen rozhodnout se jakymkoli zp?sobem a nazna?it vazby.
  3. Jednomyslnost : Pokud ka?dy jednotlivec dava p?ednost jedne volb? p?ed jinou, pak by po?adi skupin m?lo d?lat tote?.
  4. Svoboda od irelevantni alternativy : Pokud je volba odstran?na, pak by se po?adi ostatnich nem?lo m?nit.
  5. Jedine?nost hodnoceni skupiny : Metoda by m?la p?inest stejny vysledek, kdykoli se pou?ije na sadu preferenci. Po?adi skupin by m?lo byt p?echodne.

V?ta ma d?sledky na ekonomiku blahobytu a teorie spravedlnosti . Amartya Senem ji roz?i?il na liberalni paradox, ktery argumentuje, ?e za stavu “minimalni svobody” neni ?adneho zp?sobu, jak zajistit Paretovo optimum , ani se vyhnout problemu spole?enske volby neutralnich ale nerovnych vysledk?. [13]

Teorie v?eobecne rovnovahy [ editovat | editovat zdroj ]

Prace Arrowa a Gerarda Debreu a soub??na prace Lionela McKenzieho poskytly prvni pevne d?kazy existence v?eobecne rovnovahy trhu (Market clearing equilibrium [14] ). Z tuto praci a jine zasluhy dostal Debreu v roce 1983 Nobelovu cenu v ekonomii. Arrow pokra?oval v rozvijeni modelu a jeho analyze, aby zahrnul nejistoty stability. Jeho p?isp?vky k teorii v?eobecne rovnovahy byly siln? ovlivn?ny Pojednanim o podstat? a p?vodu bohatstvi narod? [15] od Adama Smitha . Bohatstvi narod? zkouma ekonomicky r?st , p?ineseny rozd?lenim prace zaji?t?nem vzajemnou souvislosti jedinc? ve spole?nosti. [15]

Roku 1974 vydala Americka asociace ekonom? (American Economic Association) ?lanek Kennetha Arrowa: General Economic Equilibrium: Purpose, Analytic Techniques, Collective Choice , [16] kde prohla?uje:

Od ?as? sepsani Smithova Bohatstvi narod? z roku 1776 bylo jedno rekurentni tema ekonomicke analyzy pozoruhodny stupe? soudr?nosti mezi obrovskym po?tem individualnich a zdanliv? odd?lenych rozhodnuti o nakupu a prodeji komodit. V ka?dodenni b??ne praxi existuje n?co jako rovnovaha mezi mno?stvim zbo?i a slu?eb, ktere n?kte?i jednotlivci cht?ji dodavat, a mno?stvim, ktere jini jednotlivci cht?ji prodat. Budouci kupci obvykle po?itaji spravn? s tim, ?e budou schopni uskute?nit sve zam?ry a budouci prodejci si obvykle neprodukuji tak velke mno?stvi zbo?i, jake by nemohli prodat. Tato zku?enost rovnovahy je tak roz?i?ena, ?e mezi laiky nevyvolava ?adne intelektualni znepokojeni; berou za samoz?ejmost, ?e nepot?ebuji chapat mechanismus, jeho? prost?ednictvim k n?mu dochazi. [17]

Zakladni teoremy ekonomie blahobytu [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1951 Arrow p?edstavil prvni a druhy teorem ekonomie blahobytu a jejich d?kazy bez pot?eby rozli?eni u?ite?nosti, spot?eby nebo technologie a v?etn? rohovych ?e?eni. [18]

Teorie endogenniho r?stu [ editovat | editovat zdroj ]

Arrow byl jednim z p?edch?dc? teorie endogenniho r?stu, ktera se sna?i vysv?tlit zdroj technicke zm?ny, ktera je kli?ovym prvkem ekonomickeho r?stu. Dokud tato teorie nenabyla na vyzna?nosti, p?edpokladalo se, ?e technicka zm?na nastava z vn?j?ku ? p?edpokladalo se, ?e se objevuje mimo ekonomicke aktivity (exogenn?) a nebyla zahrnuta ve znamych ekonomickych modelech. Sou?asn? nebylo ani ?adneho ekonomickeho vysv?tleni, pro? se objevovala. Teorie endogenniho r?stu poskytla standardni ekonomicke d?vody, pro? firmy inovuji. Dovedla ekonomy ke smy?leni o inovacich a technicke zm?n? jako o determinovanych ekonomickymi subjekty.

Teorie endogenniho r?stu za?ala ?lankem Paula Romera z roku 1986, [19] kde si Romer vyp?j?il od Arrowa "learning-by-doing" model, ktery p?edstavoval mechanismus k eliminaci sni?ujicich se vynos? v celkove produkci. [20] Literatura k teto teorii byla zpracovana dodate?n? k jeho praci. [21]

Informa?ni ekonomika [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Informa?ni asymetrie .

V jednom z dal?ich vyzkum? se v?noval problemu tzv. asymetricke informace na trhu. Problem spo?iva v tom, ?e jedna ze stran p?i obchodu (v?t?inou prodavajici) ma vice informaci, ne? druha strana (tedy kupujici). Toto jde demonstrovat nap?iklad na prodeji aut, kdy prodavajici vi o jeho historii, opravach, atd., kde?to kupujici vi jen to, co vidi a co se dozvi od prodejce. Kupujici si mysli, ?e ma auto vy??i cenu ne? by m?lo skute?n? mit, proto?e nema dostate?ne informace o aut?. [22] Asymetricka informace je podn?tem ze strany s vice informacemi k podvad?ni strany druhe tj. te s men? informacemi. V d?sledku tohoto se vyvinula ?ada tr?nich struktur a to v?etn? zaruk a autentizace t?eti strany, ktere umo??uji fungovani trhu s asymetrickymi informacemi. Arrow tento problem analyzoval pro leka?skou pe?i a napsal o tom v roce 1963 ?lanek pro ?asopis American Economic Review s nazvem “ Nejistota a socialni ekonomie zdravotnictvi v leka?ske pe?i “. [23] Pozd?j?i vyzkumy se zam??ovali take na dal?i trhy, zejmena na ji? pou?ite zbo?i, neboli zbo?i z druhe ruky, online aukce a poji?t?ni.

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Roku 1957 byla Arrowovi ud?lena Medaile Johna Batese Clarka . [24] V roce 1972 ziskal Nobelovu cenu za ekonomii spole?n? s Johnem Hicksem za ? Pr?kopnicke p?isp?vky k teorii v?eobecne rovnovahy a teorii blahobytu “. O 14 let pozd?ji, v roce 1986 ziskal cenu John von Neuman Theory Prize . [8] V roce 2004 se stal laureatem Narodniho vyznamenani za v?du v kategorii Behavioralni a socialni v?dy. Byla mu ud?lena prezidentem Georgem W. Bushem za jeho praci o rizicich a rozhodovani na zaklad? nedokonalych informaci a vyzkum o neseni rizika. [25]

Ziskal take ?estny titul od vybranych univerzit, v roce 1967 od Chicagske univerzity , roku 1971 od Vide?ske univerzity a od Univerzity m?sta New York v roce 1972. [8] Roku 1995 taky od ?vedske Univerzity v Uppsale . Roku 2006 byl zvolen ?lenem britske Kralovske spole?nosti , tedy akademie pro podporu v?d se sidlem v Londyn?. [25] [26]

Osobni ?ivot a smrt [ editovat | editovat zdroj ]

Arrowa sestra byla ekonomka Anita Summers, jeji man?el Robert Summers byl rovn?? ekonomem, a stejn? tak jejich syn Larry Summers (synovec Arrowa), ktery se v letech 2001 ? 2006 stal prezidentem Harvardovy univerzity [27] , mezi lety 2009 ? 2010 dokonce zastaval post ?editele americke Narodni ekonomicke rady. V roce 1947 se Arrow o?enil se Selmou Schweitzer, ktera vystudovala ekonomii na Chicagske univerzit? . [28] M?li spolu dv? d?ti, herce Davida Michaela (nar. 1962) a Andrewa Setha (nar. 1964). [8] Selma Schweitzer zem?ela v roce 2015.

O Arrowovi by se dalo ?ici, ?e byl Renesan?nim ?lov?kem , proto?e m?l ?iroke znalosti, a to i v oborech velmi vzdalenych od ekonomie. Jak popisoval Eric Muskin, laureat Nobelovy ceny za ekonomii, domluvili se s dal?imi ?leny fakulty, ?e vyzkou?i znalosti Kennetha Arrowa tak, ?e si podrobn? nastuduji zvyklosti v chovani plejtvakovce ?edeho a pak se o tomto tematu budou v Arrowov? p?itomnosti bavit. K jejich p?ekvapeni se i Arrow zapojil do konverzace na takto nezvykle tema. [29]

Kenneth Arrow zem?el ve svem dom? v Kalifornskem Palo Alto 21. unora roku 2017 ve v?ku 95 let. [27]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Kenneth Arrow na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ https://www.nytimes.com/2017/02/21/business/economy/kenneth-arrow-dead-nobel-laureate-in-economics.html
  2. ↑ Frequently Asked Questions Archivovano 23. 9. 2011 na Wayback Machine . na Nobelprize.org
  3. ↑ Kenneth Joseph Arrow na strankach Pape?ske akademie spole?enskych v?d
  4. ↑ Frontiers of economics : Nobel laureates of the twentieth century . Westport, Conn.: Greenwood Press xxxi, 422 pages s. Dostupne online . ISBN   0-313-32073-X , ISBN   978-0-313-32073-6 . OCLC 47625342  
  5. ↑ PRESSMAN, STEVEN. Fifty major economists . London: Routledge 1 online resource (xi, 207 pages) s. Dostupne online . ISBN   0-203-02472-9 , ISBN   978-0-203-02472-0 . OCLC 50506647  
  6. ↑ DIMAIO, Daniel. Nathans, Daniel (30 October 1928?16 November 1999), Nobel Prize-winning virologist . [s.l.]: Oxford University Press (American National Biography Online). Dostupne online .  
  7. ↑ a b DOUGLASS, Brian. Economic Methodology and Nobel Laureates: Confirmation of a Methodological Paradigm Shift. American Journal of Economics and Sociology . 2012-11, ro?. 71, ?is. 5, s. 1205?1218. Dostupne online [cit. 2019-11-21]. ISSN 0002-9246 . DOI 10.1111/j.1536-7150.2012.00863.x .  
  8. ↑ a b c d e f g ARROW, Kenneth J. COMMENTARY . New York Chichester, West Sussex: Columbia University Press Dostupne online . ISBN   978-0-231-52686-9 .  
  9. ↑ a b Arrow, Kenneth Joseph, (23 Aug. 1921?21 Feb. 2017), Professor of Economics and Operations Research, Stanford University, 1979?91, Professor Emeritus, 1991 . [s.l.]: Oxford University Press Dostupne online .  
  10. ↑ Original treaties and international agreements registered during the month of November 2014: Nos. 52255 to 52344. dx.doi.org [online]. 2014-12-31 [cit. 2019-11-21]. Dostupne online .  
  11. ↑ HANSEN, Will. Cartographic Collaborations at the David M. Rubenstein Rare Book & Manuscript Library, Duke University. Cartographic Perspectives . 2015-01-26, ?is. 78, s. 53?56. Dostupne online [cit. 2019-11-21]. ISSN 1048-9053 . DOI 10.14714/cp78.1274 .  
  12. ↑ ARROW, Kenneth J. A Difficulty in the Concept of Social Welfare. Journal of Political Economy . 1950-08, ro?. 58, ?is. 4, s. 328?346. Dostupne online [cit. 2019-11-23]. ISSN 0022-3808 . DOI 10.1086/256963 .  
  13. ↑ a b Stanford Encyclopedia of Philosophy ? http://plato.stanford.edu/2015 287 Principal editor Edward N. Zalta Stanford Encyclopedia of Philosophy ? http://plato.stanford.edu/ Stanford, CA Metaphysics Research Lab, Center for the Study of Language and Information (CSLI), Stanford University 1995?. Reference Reviews . 2015-11-09, ro?. 29, ?is. 8, s. 14?16. Dostupne online [cit. 2019-11-23]. ISSN 0950-4125 . DOI 10.1108/rr-06-2015-0155 .  
  14. ↑ MAS-COLELL, Andreu. General Equilibrium and Game Theory . Cambridge, MA and London, England: Harvard University Press Dostupne online . ISBN   978-0-674-91534-3 .  
  15. ↑ a b SMITH, ADAM, 1723-1790. Pojednani o podstat? a p?vodu bohatstvi narod? . [s.l.]: [s.n.] Dostupne online . ISBN   978-80-86389-60-8 , ISBN   80-86389-60-X . OCLC 987026261  
  16. ↑ ARROW, Kenneth J. ECONOMIC EQUILIBRIUM . Fort Belvoir, VA: [s.n.] Dostupne online .  
  17. ↑ ARROW, Kenneth J. General Economic Equilibrium: Purpose, Analytic Techniques, Collective Choice . Fort Belvoir, VA: [s.n.] Dostupne online .  
  18. ↑ STARR, Ross M. Arrow, Kenneth Joseph (Born 1921) . London: Palgrave Macmillan UK Dostupne online . ISBN   978-1-349-95121-5 . S. 1?14.  
  19. ↑ ROMER, Paul M. Increasing Returns and Long-Run Growth. Journal of Political Economy . 1986-10, ro?. 94, ?is. 5, s. 1002?1037. Dostupne online [cit. 2019-11-30]. ISSN 0022-3808 . DOI 10.1086/261420 .  
  20. ↑ ARROW, Kenneth J. The Economic Implications of Learning by Doing. The Review of Economic Studies . 1962-06, ro?. 29, ?is. 3, s. 155. Dostupne online [cit. 2019-11-30]. ISSN 0034-6527 . DOI 10.2307/2295952 .  
  21. ↑ BARRO, Robert; SALA-I-MARTIN, Xavier. Public Finance in Models of Economic Growth . Cambridge, MA: [s.n.] Dostupne online .  
  22. ↑ PETTINGER, Tejvan. Asymmetric information problem - Economics Help [online]. [cit. 2019-11-28]. Dostupne online . (anglicky)  
  23. ↑ ARROW, Kenneth. Uncertainty and the Welfare Economics of Medical Care. The American Economic Review . 1963, ro?. 53, ?is. 5, s. 141?149. Dostupne online .  
  24. ↑ Ad Hoc Committee on Criterion for the John Bates Clark Medal. American Economic Review . 2013-05, ro?. 103, ?is. 3, s. 772?773. Dostupne online [cit. 2019-11-30]. ISSN 0002-8282 . DOI 10.1257/aer.103.3.772 .  
  25. ↑ a b ANDLER, Martin. Jean Leray. 7 November 1906 ? 10 November 1998. Biographical Memoirs of Fellows of the Royal Society . 2006-12, ro?. 52, s. 137?148. Dostupne online [cit. 2019-11-30]. ISSN 0080-4606 . DOI 10.1098/rsbm.2006.0011 .  
  26. ↑ VELUPILLAI, K. Vela. Kenneth Joseph Arrow. 23 August 1921?21 February 2017. Biographical Memoirs of Fellows of the Royal Society . 2019-06-12, ro?. 67, s. 9?28. Dostupne online [cit. 2019-11-30]. ISSN 0080-4606 . DOI 10.1098/rsbm.2019.0002 .  
  27. ↑ a b LACH, JR., Edward L. Vickrey, William S. (21 June 1914?11 October 1996), Nobel Prize-winning economist . [s.l.]: Oxford University Press (American National Biography Online). Dostupne online .  
  28. ↑ Social choice and public decision making. dx.doi.org . 1986. Dostupne online [cit. 2019-11-30]. DOI 10.1017/cbo9780511983535 .  
  29. ↑ WEINSTEIN, Michael M. Kenneth Arrow, Nobel-Winning Economist Whose Influence Spanned Decades, Dies at 95. The New York Times . 2017-02-21. Dostupne online [cit. 2019-11-28]. ISSN 0362-4331 . (anglicky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Pahýl
Pahyl
Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace .
Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.
Nositele Nobelovy ceny za ekonomii
1969?1975
1976?2000
2001?2025
  • George Akerlof / Michael Spence / Joseph Stiglitz (2001)
  • Daniel Kahneman / Vernon L. Smith (2002)
  • Robert F. Engle / Clive W. J. Granger (2003)
  • Finn E. Kydland / Edward C. Prescott (2004)
  • Robert Aumann / Thomas Schelling (2005)
  • Edmund S. Phelps (2006)
  • Leonid Hurwicz / Eric Maskin / Roger Myerson (2007)
  • Paul Krugman (2008)
  • Elinor Ostromova / Oliver E. Williamson (2009)
  • Peter A. Diamond / Dale T. Mortensen / Christopher A. Pissarides (2010)
  • Thomas J. Sargent / Christopher A. Sims (2011)
  • Alvin E. Roth / Lloyd Shapley (2012)
  • Eugene Fama / Lars Peter Hansen / Robert J. Shiller (2013)
  • Jean Tirole (2014)
  • Angus Deaton (2015)
  • Oliver Hart / Bengt Holmstrom (2016)
  • Richard Thaler (2017)
  • William Nordhaus / Paul Romer (2018)
  • Abhijit Banerjee / Esther Duflova / Michael Kremer (2019)
  • Paul Milgrom / Robert B. Wilson (2020)
  • Joshua Angrist / David Card / Guido Imbens (2021)
  • Ben Bernanke , Douglas Diamond , Philip Dybvig (2022)
  • Claudia Goldinova (2023)
    • Nositele Medaile Johna Batese Clarka
    Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kenneth_Arrow&oldid=23157070 “