한국   대만   중국   일본 
Keltomanie ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Keltomanie

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Edward Atkinson Hornel , Druidove p?ina?i jmeli , cca 1890

Keltomanie , te? keltske obrozeni nebo keltska renesance , je hledani keltskych ko?en? narod? a jednotlivc?, skute?nych i fiktivnich, a s nim spojeny zajem o keltskou historii, kulturu, jazyky a nabo?enstvi. Objevil se v ran? novov?ke Evrop? , pote, co se znovu za?al pou?ivat anticky vyraz Keltove, zhruba od 5. stoleti vy?ly z u?ivani. U?iti pro tehdej?i populace mluvici keltskymi jazyky , obyvajici periferii kontinentu, ktere byly marginalizovany a ?ili v chudob?, se ov?em objevilo a? postupem ?asu. Kdy? nap?iklad skotsky historik John Buchanan v roce 1582 ozna?il skotskou gael?tinu za potomka starov?ke kelt?tiny, nedostalo se jeho tvrzeni ?adneho ohlasu. A? zhruba od vydani dila Archeologia Brittanica Edwarda Lhuyda v roce 1707 se po?alo pou?ivat slovo ?keltsky“ v modernim vyznamu. Je?t? ale v 19. stoleti ale pravd?podobn? v?t?ina mluv?ich ir?tiny a skotske gael?tiny nem?la moc tu?eni ?e mluvi ?keltskymi“ jazyky. [1] [2]

S keltomanii uzce souvisi neodruidismus , v?etn? jeho novopohanske podoby, a keltsky rekonstrukcionismus .

Francie [ editovat | editovat zdroj ]

Ke keltskemu odkazu se v ranem novov?ku hlasili nap?iklad Francouzi. Jiste rozpaky v?ak vyvolavala Caesarova zprava o p?vodu druidskeho u?eni v Britanii, tradi?nim rivalu Francie. Na po?atku 18. stoleti za?ala byt breton?tina chapana jako potomek stare gal?tiny [pozn. 1] a obraz Gal? jako p?edk? Francouz? byl obliben p?edev?im mezi odp?rci monarchie. Aristokracie a kralovska rodina byly v tomto duchu spojovany s germanskymi Franky , kte?i ovladli star?i galske, respektive galo?imske , obyvatelstvo. Po revoluci v roce 1799 se dokonce objevovaly navrhy nahradit francouz?tinu breton?tinou a zbavit se nazvu ?Francie“. K tomu v?ak nedo?lo a porevolu?ni centralizace zem? naopak vedla k marginalizaci bretonskeho jazyka a kultury. [2]

Britske ostrovy [ editovat | editovat zdroj ]

V Anglii byla keltska identita odmitana pro jeji spojeni s nep?atelskymi zem?mi, ale situace se ?aste?n? zm?nila v souvislosti se Slavnou revoluci v roce 1688. Zatimco zastanci stuartovske tradi?ni monarchie spojovali anglickou identitu p?edev?im s normanstvim , tak vit?zna oran?ska strana se krom? anglosaskeho d?dictvi orientovala na ?britanstvi“ a odpor druid? proti ?imske invazi. V 17. stoleti byl take oce?ovan druidsky odkaz lokalnimi historky, jako byl John Aubrey , nebo volnomy?lenka?i, jako byl John Toland . [3] P?esto v?ak je?t? po v?t?inu 18. vnimaly anglicke elity s opovr?enim mluv?i ir?tiny, skot?tiny a vel?tiny, ?ijici v chudob? v okrajovych ?astech monarchie. V 60. letech 18. stoleti, po vydani Zp?v? Ossianovych , ale nastala vlna keltomanie a mezi vy??imi anglickymi vrstvami se dokonce dostal do mody, skute?ny ?i fiktivni, vel?sky p?vod. V te?e dob? za?aly byt megaliticke pamatky, kdysi chapane jako dilo obr?, ?iman? ?i Dan?, v?eobecn? chapany jako druidske svatyn? a vznikaly prvni neodruidske ?ady. Dal?i vlna hla?eni se ke keltskemu d?dictvi prob?hla b?hem 2. sv?tove valky , kdy bylo davano do kontrastu ke germanskemu nacionalismu N?mecka. [2]

?esko [ editovat | editovat zdroj ]

V ?esku byly ji? od 19. stoleti chapani Keltove jako prvni znami obyvatele zem?, a stejn? tak byl dob?e znam keltsky p?vod latinskeho jmena Bohemia, ale ?eska identita byla spojovana p?edev?im se slovanstvim. A? po roce 1989 propukla keltomanie, projevujici se nap?iklad stavbou skanzen? a nau?nych stezek, nebo p?isuzovanim keltskeho p?vodu mistnim jmen?m. [pozn. 2] Keltsky p?vod ?ech? je take obhajovan genetickymi studiemi, p?edev?im v souvislosti s vysokym podilem mutace G551D, ktera je ozna?ovana jako ?keltska“ v ?eske populaci. V te je v?ak mira jejiho zastoupeni vy??i ne? v populaci vel?ske a naopak ni??i ne? v ukrajinske populaci, co? ?ini ?keltskost“ dane mutace diskutabilni. [2]

Dal?i [ editovat | editovat zdroj ]

Krom? Francie, Britskych ostrov? a ?eska se objevuje hla?eni se keltskemu odkazu v dal?ich ?astech Evropy, p?edev?im po 2. sv?tove valce. Jedna se p?edev?im o ?pan?lska uzemi obyvana Galicijci a Asturijci , v men?i mi?e to lze ?ict o Kantabrii , o ji?ni N?mecko a Rakousko, a severoitalskou Padanii . [2]

V N?mecku se zajem o Kelty objevil u? kolem roku 1500 v n?meckem Poryni , kde se mistni u?enci, ovlivn?ni renesan?nim humanismem , za?ali ozna?ovat za potomky druid?, kte?i unikli p?ed ?imskym utlakem do Germanie . P?i?inou snad byla snaha vymezit se v??i Francouz?m a Ital?m a jejich p?esv?d?eni o nad?azenosti romanske kultury nad barbarskym n?meckym prost?edim. [2]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Gal?tina ov?em nale?i ke kontinentalnim keltskym jazyk?m, zatimco breton?tina je britonsky jazyk , ktery se na uzemi Francie objevil a? v souvislost s migraci z Britanie na konci 4. stoleti.
  2. to se tyka p?edev?im nazv? ?ek, zpravidla jsou ale tyto nazvy bu? star?i, obecn? indoevropske, nebo naopak mlad?i, germanske

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. MACKILLOP, James. Keltske bajeslovi . Praha: Lidove noviny, 2009. ISBN   978-80-7106-881-5 . S. s. 8.  
  2. a b c d e f REICHSTATER, Jan. P?edk?es?anska nabo?enstvi severnich Indoevropan?: Tradice Kelt?, German? a Balt? v kriticke perspektiv? humanitnich v?d . Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN   978-80-210-9579-3 . S. s. 16-19.  
  3. MOLLIER, Pierre . Neopaganism. In: HANEGRAAFF, Wouter Jacobus. Dictionary of Gnosis & Western Esotericism . [s.l.]: Brill Academic Pub, 2006. ISBN   978-9004152311 . S. 831. (anglicky)