한국   대만   중국   일본 
Kavkaz ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Kavkaz

Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.
Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Tento ?lanek je o poho?i. Dal?i vyznamy jsou uvedeny na strance Kavkaz (rozcestnik) .
Kavkaz
Кавказ, Qafqaz, Kafkaz
??????????, ??????
Národní park Pšav Chevsureti v Gruzii
Nejvy??i bod 5 642 m n. m. ( Elbrus )
Nad?azena jednotka Krymsko-kavkazska oblast
Sousedni
jednotky 		Krymske hory , Kaspicke mo?e , Alborz , Armenska vyso?ina , Pontske hory , ?erne mo?e
Pod?azene
jednotky 		Velky Kavkaz , Maly Kavkaz
Sv?tadil Asie / Evropa
Stat Abchazie Abcházie Abchazie
Armenie Arménie Armenie
Azerbajd?an Ázerbájdžán Azerbajd?an
Gruzie Gruzie Gruzie
Ji?ni Osetie Jižní Osetie Ji?ni Osetie
Rusko Rusko Rusko
Turecko Turecko Turecko
Topografická mapa Kavkazu (anglicky)
Topograficka mapa Kavkazu (anglicky)
Horniny rula , ?ula
Povodi Inguri , Rioni , Kura , Kuma , T?rek , Kuba? , Sulak
Sou?adnice 42°30′ s. ?. , 45° v. d.
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Kavkaz je mohutne velehorske pasmo v jihozapadni Asii mezi ?ernym a Kaspickym mo?em , ktere m??i na delku vice ne? 1 200 km. Vznikl b?hem alpinsko-himalajskeho vrasn?ni , d?li se na Velky a Maly Kavkaz . Hlavni kavkazsky h?eben , p?ipadn? jeho severni upati, je v n?kterych zdrojich pova?ovano za hranici mezi Evropou a Asii. [1] Roz?i?ena a na ?eskych ?kolach vyu?ovana [2] [3] koncepce nicmen? vede tuto hranici o n?co severn?ji Kumomany?skou sni?eninou , podel ?ek Kuma a Many? , a? po usti Many?e do Donu a po n?m do Azovskeho mo?e . [4] Oblast Kavkazu se d?li na Severni Kavkaz a Ji?ni Kavkaz , ktere odd?luje hlavni kavkazsky h?eben .

Nejvy??i oblasti Kavkazu je jeho bo?ni h?eben (Bokovyj chrebet), v n?m? se nachazi i nejvy??i vrchol, Elbrus . Celkem je na Kavkaze osm vrchol? p?esahujicich nadmo?skou vy?ku 5000 m a minimaln? 13 vrchol? vy??ich ne? alpsky Mont Blanc , nejvy??i evropska hora v p?ipad?, ?e by Kavkaz byl ?azen k Asii. Co do vy?ky se jedna o 12. nejvy??i poho?i sv?ta. [5] Ma velmi rozmanitou krajinu, ktera se m?ni p?edev?im podle nadmo?ske vy?ky a vzdalenosti od velkych vodnich ploch. V oblasti se vyskytuji biomy od subtropickych ni?innych ba?in p?es podhorske a horske lesy a? po alpinske louky, ledovce (hlavn? na zapadnim a st?ednim Kavkazu) a vysokohorske pustiny. Jsou zde te? bohate louky , stepi a na jihu a vychod? v Armenii a Azerbajd?anu i polopou?t? . Vzhledem k mimo?adnemu p?irodnimu bohatstvi s mno?stvim endemitnich druh? ?ivo?ich? a rostlin byl kavkazsky ekoregion za?azen mezi nejvyznamn?j?i oblasti projektu WWF Global 200 .

Kavkaz a Kolchida byly znamy starov?kym ?ek?m, v tomto poho?i m?l byt p?ikovan bajny Prometheus . Ji? od starov?ku tvo?il horsky masiv p?irozenou hranici mezi velkymi ?i?emi, kam se po celou historii uchylovala r?zna odjinud vyhan?na ?i pronasledovana etnika . Diky tomu jde o uzemi narodnostn? a nabo?ensky mimo?adn? pestre, kde se vyskytuje mnoho desitek narod? a jazyk? . Tato pestrost je v?ak zarove? zdrojem nap?ti a nestability p?er?stajici v n?kterych p?ipadech ve vale?ne konflikty, nap?. v Nahornim Karabachu , n?kdy za zasadniho p?isp?ni ruske intervence (v  ?e?ensku , Abchazii , Ji?ni Osetii ). Podle Kavkazu je pojmenovano poho?i Montes Caucasus na p?ivracene stran? M?sice . [6]

Nazev a etymologie [ editovat | editovat zdroj ]

Kavkazem je nazyvano nejen samotne poho?i, ale p?enesen? take cely region od Kumomany?ske sni?eniny po severni hranice Iranu . ?esky nazev Kavkaz pochazi ze staro?eckeho Κα?κασο? ( Kaukasos , pozd?ji vyslovovano Kafkasos ), ktery se poprve objevuje ve spisech Aischyla a Herodota , tedy kratce po kolonizaci severnich b?eh? ?erneho mo?e ?eky. [7] Plinius star?i v Naturalis Historia odvozuje tento nazev ze skytijskeho kroy-khasis ( sn?hobily ). [8] V gruzinske tradici je nazev poho?i odvozovan od Kavkasa ( ?????????, Kavkasosi ), syna biblickeho Togarmy a legendarniho otce vajnachskych narod? ( ?e?enci , Ingu?ove ). [9] [10]

V moderni dob? vyklada M. A. Jujukin ?ecky nazev ve vyznamu rac?i hory (κα?-: κα?αξ, κα?ηξ, ηκο? ο, κ?ξ, κη?ξ ( druh racka ) + rekonstruovane *κ?σο? η ve smyslu hora nebo skala , bohat? dolo?enem v mistnich nazvech a osobnich jmenech). [7] Podle n?meckych filolog? Otto Schradera a Alfonse A. Nehringa je staro?ecke Κα?κασο? (Kaukasos) spojene s gotskym Hauhs ( vysoky ), stejn? jako s litevskym Ka?kas ( pahorek ) a Kaukara ( kopec, vrchol ). [11] [12] Britsky lingvista Adrian Room upozornil, ?e Kau- take znamena hora v jazyce Pelasg? . [13]

Vymezeni a ?len?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Satelitní snímek pohoří
Pohled z  nizke ob??ne drahy na zasn??eny Velky Kavkaz (naho?e), Maly Kavkaz (vpravo uprost?ed), Armenskou vyso?inu (vlevo uprost?ed); a vychodni Taurus (dole). vlevo p?i pob?e?i ?erneho mo?e jsou zasn??ene vrcholy Pontskych hor

Kavkazske poho?i se d?li na Velky Kavkaz , ktery le?i na severu podel rusko-gruzinsko-azerbajd?anskych hranic a zahrnuje v?echny vrcholy p?es 4 100  m n. m. , a Maly Kavkaz o n?co ji?n?ji, mezi Tureckem , Gruzii , Armenii a Azerbajd?anem. Velky Kavkaz se tahne v delce okolo 1300 km [14] od pob?e?i ?erneho a Azovskeho mo?e ( Tama?sky poloostrov ) a? po Ap?eronsky poloostrov u Baku u mo?e Kaspickeho. Sklada se ze dvou dlouhych paralelnich h?bet? ( hlavniho a bo?niho ), probihajicich zhruba ve sm?ru severozapad?jihovychod. Na jihu prudce spada do sni?enin Kolchidske a Kuro-Arakske ni?iny , na sever klesa pozvoln?ji, s postupn? se sni?ujicimi bo?nimi h?ebeny. Dale se obvykle d?li na t?i ?asti: Zapadni Kavkaz sahajici od ?erneho mo?e po oblast Elbrusu, s nejvy??im vrcholem Dombaj-Ulgen (4046 m), centralni Kavkaz mezi vrcholy Elbrus a Kazbek , ktery je nejvy??i ?asti poho?i a zahrnuje v?echny vrcholy nad 4500 m, [15] a vychodni Kavkaz od Kazbeku a ?eky T?rek ke Kaspickemu mo?i ( Tebulosmta , 4493 m). [16]

Spojnici Velkeho a Maleho Kavkazu je Li?sky h?bet ve st?edni Gruzii, ktery tvo?i te? rozvodi mezi ?ernym a Kaspickym mo?em. Maly Kavkaz je tvo?en vicero h?bety s nepravidelnym pr?b?hem. Sm?rem na jihozapad p?echazi v  Pontske hory , na jihu v  Armenskou vyso?inu a na jihovychod? sousedi s poho?im Alborz , hranice mezi nimi neni v?ak jednozna?na a v r?znych pojetich se li?i. [17] [14]

Geologie [ editovat | editovat zdroj ]

Soutěska s vodopádem, okolo skály
P?eva?n? vapencove poho?i Gagra v  Abchazii na zapadnim Kavkazu je zname mnoha krasovymi jevy

Kavkaz je sou?asti alpinskeho pasu poho?i, sahajiciho od severozapadni Afriky (Atlas) a? po jihovychodni Asii. Samotne pasmo Velkeho Kavkazu je mohutnou asymetrickou megaantiklinalou zahrnujici system radialnich horskych h?bet? a dolin. Vzniklo p?ed zhruba 25 miliony let vzajemnym tlakem eurasijske a arabske tektonicke desky v pr?b?hu Alpinskeho vrasn?ni . Jeho jadro je tvo?eno starymi rozlamanymi krami krystalickych a metamorfovanych hornin ( ?uly , ruly , svory ), na n?? pak nasedaji mlad?i usazene horniny, nap?iklad druhohorni vapence nebo t?etihorni b?idlice a fly?e , vyzvednute ze dna n?kdej?iho oceanu Tethys . Sv?j vliv zde m?la te? vulkanicka ?innost, ktera misty prorazila i silny krystalicky p?ikrov a dala vzniknout vysokym vulkan?m: vyhaslymi sopkami jsou i vrcholy Elbrus ?i Kazbek. Velehorsky relief byl dale tvarovan pleistocennim zaledn?nim . Na vapencovem podlo?i, nap?iklad v zapadni Gruzii, jsou vyznamne krasove oblasti s mnoha jeskyn?mi, ponornymi ?ekami a dal?imi krasovymi jevy; [16] jeskyn? Verjovkina a Voronija v  poho?i Gagra jsou v?bec nejhlub?imi jeskyn?mi na sv?t?. [18]

Pohled na jezero
Jezero Sevan v Armenii le?ici v nadmo?ske vy?ce 1900 m

Maly Kavkaz je p?vodu p?eva?n? vulkanickeho, s pestrou geologickou stavbou tvo?enou mladymi lavovymi vyv?elinami a paleogennimi , misty i druhohornimi sedimenty. [19] [20] Cela oblast je doposud seismicky aktivni a dodnes ji su?uji ?asta zem?t?eseni ; nejni?iv?j?i z t?ch nedavnych v roce 1988 dosahovalo sily 6,8?7,2 stupn? Richterovy ?kaly a zcela zni?ilo armenske m?sto Spitak ; zahynulo p?i n?m na 25 000 lidi. [21]

V horninovych vrstvach Kavkazu a jeho okoli se nachazeji vyznamna lo?iska nerostnych surovin, p?edev?im ropy (pob?e?i Kaspickeho mo?e, Severni Kavkaz, Dagestan), zemniho plynu a uhli , v magmatickych horninach jsou nalezi?t? ?eleznych rud a barevnych kov? , nap?iklad m?di , molybdenu a manganu . Ke stavebnim material?m pat?i cementove b?idlice t??ene u Novorossijsku. [22]

Klimaticke pom?ry [ editovat | editovat zdroj ]

pohled na horské údolí
Obydlene horske udoli ve st?edni Gruzii s kvetoucim p?ni?nikem ?lutym

Klima Kavkazu je dano jeho zem?pisnou ?i?kou, vyraznou longitudinalni prota?enosti [p 1] a take polohou v??i okolnim mo?im a ocean?m. Diky tomu tvo?i Kavkaz vyrazne rozhrani mezi subtropickym podnebim na jihu a kontinentalnim temperatnim podnebim na sever od poho?i. Vysoke h?ebeny Kavkazu brani pronikani chladnych vzduchovych mas z ruskeho vnitrozemi, diky ?emu? jsou zimni teploty na Ji?nim Kavkazu mirn?j?i, ne? je tomu na Severnim Kavkazu. V let? neni tento teplotni gradient tak vyrazny. Teploty ovliv?uje take zmir?ujici efekt ?erneho , a v men?i mi?e Kaspickeho mo?e . To znamena, ?e na zapad? poho?i jsou sezonni vykyvy teplot men?i, zimy mirn?j?i a leta chladn?j?i ne? je tomu v centralnich ?astech Kavkazu nebo na jeho vychod?. [23]

Pr?m?rna ro?ni teplota se na Kavkazu dostava pod nulu v nadmo?ske vy?ce okolo 2500 m. [24] [25] Nejchladn?j?im m?sicem je leden, od nadmo?skych vy?ek 2700 ? 2800 metr? pak unor. [26] Teplota byva ovlivn?na i lokalnim reliefem, nap?iklad vysoko polo?ene mezihorske kotliny Maleho Kavkazu maji zimni teploty ovlivn?ny reliefem p?ihodnym pro vznik inverzi, a pr?m?rne zimni teploty jsou tu a? o n?kolik stup?? ni?e ne? v obdobne nadmo?ske vy?ce na ji?nich svazich Velkeho Kavkazu. [27] Podzim je na Kavkazu znateln? teplej?i ne? jaro, zejmena v jeho zapadni ?asti, tento rozdil klesa spolu se vzr?stajici kontinentalitou sm?rem na vychod. [28] Vysoke horske polohy jsou i v let? pov?stne ?astymi nahlymi a dramatickymi prom?nami po?asi. [29]

křovinatá horská lesostep
K?ovinata lesostep v  Nahornim Karabachu

Kavkaz take tvo?i ?ostrov vlhkosti“ oproti okolnim suchym oblastem. [30] Sra?ek rychle ubyva od zapadu k vychodu, p?i?em? nejvy??i ro?ni sra?kove uhrny, a? 4500 mm, zaznamenavaji nav?trne svahy Zapadniho Kavkazu a take nejzapadn?j?i ?asti Maleho Kavkazu, sva?ujici se do Kolchidske ni?iny a k ?ernemu mo?i. Mezihorske kotliny ve sra?kovem stinu okrajovych poho?i (nap?. Dolni a Horni Svanetie , Ra?a ) maji ro?ni uhrny sra?ek ji? podstatn? ni??i (900?1600 mm), a? jsou stale v relativni blizkosti ?erneho mo?e. [31] [28] Sm?rem na vychod a do vnitrozemi pak sra?ek dale ubyva. V gruzinske ?asti Vychodniho Kavkazu pada ji? jen 900?1600 mm sra?ek ve vy?ce nad 2000 m a od 700?900 mm v mezihorskych kotlinach. [31] Horske oblasti Maleho Kavkazu maji uhrny sra?ek ji? jen od 400?600 mm do 1000 mm v nejvy??ich oblastech Armenie . [28] [25] Nejsu??imi ?astmi Kavkazu jsou jeho podhorske svahy spadajici do Kuro-Arakske ni?iny , dale nejji?n?j?i vyb??ky Maleho Kavkazu (region Meghri ), a take nejvychodn?j?i vyspy Velkeho Kavkazu p?i pob?e?i Kaspickeho mo?e. Sra?kove uhrny v t?chto oblastech mohou dosahovat jen 200?250 mm ro?n?. [25] Stejn? jako sra?ky, i sezonni sn?hova pokryvka je na Kavkaze rozmist?na nerovnom?rn?. Na Zapadnim Kavkazu sn??i vice a sn?hova pokryvka trva del?i obdobi, ne? na Kavkaze Vychodnim. Na Zapadnim Kavkazu je sezonni po?et dni se sn?hovou pokryvkou kolem 135 ve vy?ce 1500 m, 182 ve vy?ce 2000 m a 222 ve vy?ce 2500 m. Na Vychodnim Kavkazu je v t?chto vy?kach trvani sn?hove pokryvky jen kolem 110, 145 a 195 dni. [32] Bohate sn?hove sra?ky v kombinaci se strmymi svahy zap?i?i?uji ?aste laviny . [33] Vy?ka sn??ne ?ary se k roku 1960 na Zapadnim Kavkazu pohybovala kolem 3050 metr?, v Centralnim Kavkazu kolem 3350 metr? a v gruzinske ?asti Vychodniho Kavkazu kolem 3400 metr? nad mo?em. [34]

ledovec, podzim
Ledovec v Teberdinske p?irodni rezervaci

Kavkazske ledovce [ editovat | editovat zdroj ]

Ve vysokohorskych polohach, p?eva?n? na severnich svazich st?edniho a zapadniho Velkeho Kavkazu, se nachazi na 2000 ledovc? a trvalych sn?hovych poli , jejich? celkova udavana rozloha v roce 2014 ?inila okolo 1200 km². Jejich po?et i rozloha dle pr?b??nych m??eni od tzv. male doby ledove setrvale klesa; je?t? v roce 1960 bylo zji?t?no 2349 ledovc? o plo?e tem?? 1700 km². Nejv?t?i jednotlivy ledovec se nachazi u  Bezengske st?ny a ma plochu zhruba 37,5 km². Zaledn?ni na Elbrusu se sklada z vice ne? 20 dil?ich ledovc? o celkove plo?e 115 km² (v roce 1960 to bylo 134 km²), zaledn?ni v oblasti Kazbek?D?imara dosahuje rozlohy 54 km² (v roce 1960 67 km²). [14]

Vodstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Divoká řeka mezi divokými horami
Ledovcova ?eka v centralnim Kavkazu

Ledovce na vrcholech Velkeho Kavkazu jsou bohatou zdrojnici vodnich tok?. Do ?erneho, resp. Azovskeho mo?e je poho?i odvod?ovano ?ekami Rioni a Inguri pramenicimi na ji?ni stran? h?ebene a ?ekou Kuba? ze severu; do Kaspickeho mo?e usti severn? od h?ebene Kavkazu ?eky Kuma , T?rek a Sulak . Rozvodim mezi severnim a ji?nim odtokem ?ek je hlavni kavkazsky h?eben. Uzemi mezi Malym a Velkym Kavkazem pat?i do povodi ?eky Kury a Maly Kavkaz pak jejimu nejv?t?imu p?itoku jmenem Araks . V?t?ina ?ek Velkeho Kavkazu a n?ktere na Malem Kavkaze vstupuje do maxima sveho pr?toku na ja?e, kdy za?ina odtavat snih a ledovce na horskych h?ebenech, a vysoke stavy si podr?uji i ?est m?sic?, tedy p?es cele leto, kdy jsou krom toho podpo?eny i de??ovymi sra?kami. P?edev?im na vychodnim a st?ednim Kavkaze se ?asto vyskytuji kratke bou?kove povodn?. Zna?ny spad horskych ?ek byl vyu?it p?i budovani mnoha vodnich elektraren. [22] Pro ?eky Zakavkazska, s vyjimkou t?ch, ktere vytekaji ze samotneho Velkeho Kavkazu, je naopak charakteristicke, ?e v zim? zamrzaji, na ja?e se rozvod?uji a v let? jsou extremn? m?lke a n?kdy dokonce vysychaji. Mnoho tok? si dosud ponechalo sv?j p?irozeny divo?ici re?im s volnym modelovanim koryta. [35]

Jezer je na Kavkazu kolem 2000 a jsou r?zneho p?vodu ? tektonicka, krasova, vulkanicka i ledovcova (morenova ?i karova). Zdaleka nejv?t?i je Sevanske jezero (1262 km²) na rozhrani Maleho Kavkazu a Armenske vyso?iny; z dal?ich lze jmenovat jezero Karcachi o rozloze 26,3 km² s vyznamnou pta?i lokalitou, sesuvove jezero Amtkel , ledovcove pleso Rica , jezero Tabackuri sope?neho p?vodu nebo ho?koslane Tambukanske jezero s bahennimi lazn?mi Jessentuki . Bohate jsou na Kavkaze zasoby podzemnich vod a vyv?ra zde mno?stvi mineralnich pramen? , a? u? teplych, ?i (?ast?ji) studenych, ktere jsou ?asto vyu?ivany k laze?skym u?el?m: v  Kavkazske laze?ske oblasti na ruske stran? se nachazeji letoviska jako Pjatigorsk , Kislovodsk , Min?ralnyje vody a dal?i. Proslulym laze?skym m?stem je take Suchumi v Abchazii. [16]

Biologicka diverzita [ editovat | editovat zdroj ]

Vegetace a flora [ editovat | editovat zdroj ]

Lesy ve Svanetii v Gruzii

Klimatickym pom?r?m odpovida i rozlo?eni vegeta?nich stup?? v obou poho?ich. Na Velkem Kavkazu se zhruba do nadmo?ske vy?ky 900 m rozkladaji lesostepi se suchymi travniky a porosty dub? , pistacii , jalovc? , hru?ni ?i habru vychodniho ( Carpinus orientalis ). Na n? v horskych polohach navazuji listnate a smi?ene lesy. Ni?e jsou to dubohab?iny tvo?ene n?kolika druhy dub?, habr?, javor? a lip s p?im?si ka?tanovniku ( Castanea sativa ), ktere jsou na vlhkem zapad? s euxinskym a kolchidskym vlivem druhov? bohate, s podrostem stalezelenych ke??, jako jsou rododendrony , cesminy , hlohyn? , zimostraz nebo bobkovi?n? ; sm?rem na vychod p?echazeji v mezofiln?j?i javorove doubravy. Jsou zde te? bohate populace tisu ?erveneho ( Taxus baccata ). [36] Vy?e na n? navazuji bu?iny s dominantnim bukem vychodnim ( Fagus orientalis ); na nejsu??ich severovychodnich svazich v?ak bu?iny chybi a vyskytuji se zde suche dubohab?iny a smi?ene bory . Ve vy?kach zhruba 1500?2300 m jsou na nav?trne stran? poho?i jehli?nate lesy tvo?ene jedli kavkazskou ( Abies nordmanniana ) a smrkem vychodnim ( Picea orientalis ), na suchych svazich p?evlada borovice lesni ( Pinus sylvestris ). Hranice lesa se p?irozen? pohybuje zhruba od 1900 m na zapad? po 2700 m na vychod?, [17] na mnoha mistech v?ak byla um?le sni?ena vlivem pastevniho hospoda?eni. [37]

mozaikovitá lesní hranice
Lesni hranice v Tu?etii v su??i vychodni polovin? poho?i

V subalpinskych polohach lze nalezt ?idkolesy roztrou?enych, ?asto k?ivolakych dub?, jako je dub velkokv?ty ( Quercus macranthera ) a ?ernomo?sky ( Q. pontica ), b?iz (endemicka Betula litwinowii a dal?i), javor? ( Acer trautvetteri ) a je?ab? , ke?ovitych jalovc? ( Juniperus sabina , J. foetidissima ) nebo p?ni?nik? , promisene s bujnou vysokobylinnou vegetaci; ze zdej?ich vlhkych, ?ivinami bohatych horskych ?leb? pochazi mimo jine obavany invazni druh bol?evnik velkolepy ( Heracleum mantegazzianum ), ale te? ?ada jinych okrasnych rostlin. V alpinskem stupni (zhruba do 3000 m n. m.) jsou druhov? bohate vysokohorske travniky, sut?, sn?hova vyle?iska nebo odolna ke?i?kovita vegetace tvo?ena p?ni?niky ( Rhododendron caucasicum a dal?i), zakrslymi jalovci nebo dryadkami . Subnivalni stupe? zasahuje cca do 3800 m a vyzna?uje se ?idkou kryofilni vegetaci s ?adou lokalnich endemit?; vy? u? je pouze mraziva a ledova pustina velehor. [17]

Na Malem Kavkaze sahaji a? do nadmo?skych vy?ek 1600?2000 m polopou?t? a suche stepi se ?alv?jemi , pely?ky , planymi obilninami a mno?stvim cibulovin , suche submediteranni k?oviny a lesostepi, na ktere navazuje pasmo dubohab?in. Bu?iny rostou pouze na severni stran? poho?i a jehli?nate lesy jen na nav?trnych zapadnich svazich. Vy??i vegeta?ni stupn? jsou pak podobne jako na Velkem Kavkaze, chybi zde v?ak trvale zaledn?ni. V suchych kontinentalnich oblastech je ji? znat biogeograficky vliv Iransko-turanske oblasti. [38] [20] [17]

Turistická cesta bohatou horskou loukou, v pozadí jehličnatý les
Turisticka cesta bohatou horskou loukou a jehli?natymi lesy v Gruzii

Uzemi Kavkazu celkov? pat?i mezi mista mimo?adne druhove diverzity (tzv. hotspoty) na Zemi. [39] Je to dano jednak jeho polohou na pomezi n?kolika velmi rozdilnych bioregion? (temperatni Evropa, suche stepi St?edni Asie, hornata Iransko-anatolska oblast, vlhka ?ernomo?ska panev i doznivajici vliv vychodniho St?edomo?i v oblasti Novorossijska), velkou ?lenitosti reliefu zahrnujici 9 klimatickych zon od pob?e?nich mok?ad? po vysokohorskou tundru i tim, ?e p?ilehla uzemi, p?edev?im Kolchida , pat?ila k hlavnim glacialnim refugiim , v nich? se udr?ela vegetace t?etihornich temperatnich les? s mnoha relikty ( zelkova habrolista , lapina jasanolista a dal?i). Vyvojove centrum maji v oblasti ?ir?iho Kavkazu plane obilniny a r??ovite d?eviny jako hru?n? ?i mandlon?. [38] Z celkoveho udavaneho po?tu 6350 druh? cevnatych rostlin je na 1600 endemickych druh? (nap?iklad mezi lomikameny , liliemi , lykovci , p?ni?niky , pivo?kami , krokusy , koniklecemi nebo kosatci ) [40] a 17 endemickych rod? ? nejvice, po ?ty?ech, z ?eledi mi?ikovitych a hv?zdnicovitych . [41] Mezi rostliny brukvovite pat?i zajimavy monotypicky taxon Pseudovesicaria digitata rostouci na alpinskych a subnivalnich sutich. [42] Druhov? bohata je te? nahradni vegetace polop?irozenych luk nebo ?t?rkovych naplav?. [37] [43]

Fauna [ editovat | editovat zdroj ]

skupinka zvířat na prudkém svahu
Kozoro?ci v  Kavkazske rezervaci

Vysoke je te? bohatstvi mistni fauny. Ze savc? pat?i mezi charakteristicke ?ivo?ichy kozoro?ec dagestansky ( Capra cylindricornis ) a endemicky kozoro?ec kavkazsky ( Capra caucasica ), kamzik ( Rupicapra rupicapra ), jelen kavkazsky ( Cervus elaphus maral ), koza bezoarova ( Capra aegagrus ) nebo muflon ( Ovis orientalis gmelini ). Po p?edchozim vyhubeni se poda?ilo reintrodukovat populaci zubra evropskeho ( Bison bonasus ). ?iji zde velke ?elmy medv?d hn?dy syrsky ( Ursus arctos syriacus ), vlk obecny ( Canis lupus ), rys ostrovid ( Lynx lynx ) a p?edev?im kriticky ohro?ena populace levharta zakavkazskeho ( Panthera pardus ciscaucasica ), z men?ich ?elem pak vydra ?i?ni ( Lutra lutra ) ?i ko?ka divoka kavkazska ( Felis silvestris caucasica ). Z ptactva je zde vyznamny orel skalni ( Aquila chrysaetos ) a orel kralovsky ( Aquila heliaca ), sup b?lohlavy ( Gyps fulvus ), orlosup bradaty ( Gypaetus barbatus ), vyr velky , tet?ev hlu?ec i endemicky tet?ivek kavkazsky ( Lyrurus mlokosiewiczi ). Na v?t?ich jezerech hnizdi racek armensky ( Larus armenicus ), pelikan kade?avy ( Pelecanus crispus ), pelikan bily ( P. onocrotalus ) ?i mno?stvi vrubozobych . Fauna plaz? a oboj?ivelnik? zahrnuje endemicke druhy jako mertensiela kavkazska ( Mertensiella caucasica ), zmije kavkazska ( Vipera kaznakovi ) nebo ?aba blatni?ka kavkazska ( Pelodytes caucasicus ), centrum diverzity zde maji skalni je?t?rky rodu Darevskia . [44] Diky zachovanemu vymladkovemu a pastevnimu hospoda?eni v lesich se objevuje i velka diverzita hmyzu a dal?ich bezobratlych. [35]

vysokohorská krajina, západ slunce
P?irodni park Velky Tcha? na zapad? poho?i; alpinsky stupe? s  p?ni?nikem kavkazskym

Ochrana p?irody [ editovat | editovat zdroj ]

K nejvyznamn?j?im chran?nym uzemim na Kavkaze pat?i narodni parky So?sky , Elbrusky a Alanijsky v   Rusku, Dilid?an nebo Erebuni v Armenii, ?ahdag v Azerbajd?anu nebo Thu?sko , Lagodechi a Bord?omi-Charagauli v Gruzii. Uzemi vice ne? 3 500 km² na Zapadnim Kavkaze v?etn? nejstar?i chran?ne oblasti Kavkazskeho zapov?dniku bylo roku 1999 zapsano na seznam sv?toveho p?irodniho a kulturniho d?dictvi UNESCO . Vzhledem k mimo?adnemu p?irodnimu bohatstvi byl kavkazsky ekoregion za?azen mezi nejvyznamn?j?i oblasti projektu WWF Global 200. Chran?no je v?ak pouhych 5 % rozlohy Kavkazu; k hlavnim hrozbam pat?i nadm?rna a ?asto ilegalni t??ba les?, pytlactvi, intenzivni vypasani alpinskych luk a ?patna socioekonomicka situace obyvatelstva spojena s drancovanim a zne?i?t?nim p?irodnich zdroj?. [39] [44]

Nejvy??i hory [ editovat | editovat zdroj ]

Zaledněný dvojvrchol Elbrusu z dálky
Pohled na Elbrus z jihu
Vrchol s ledovcem
Vrcholova partie Kazbeku s ledovcovym splazem
Dva vysoké štíty, pod nimi horská krajina
Dvojvrchol U?ba

Uvedene tabulky obsahuji 15 nejvy??ich vrchol? Velkeho Kavkazu, z nich? v?echny le?i v jeho centralni ?asti, a take dal?i (nikoli ve?kere) vrcholy ni??i nadmo?ske vy?ky. Udaje o nadmo?ske vy?ce byly p?evzaty z databaze PeakBagger. [15] Udaje u n?kterych vrchol? se v?ak v r?znych zdrojich li?i, a to n?kdy i o desitky metr?. Za?azeni t?i nejvy??ich vrchol? Maleho Kavkazu je takte? nejednozna?ne. [45] [46]

Lesy, v pozadí zasněžené hory
Krajina Svanetie s hlavnim kavkazskym h?ebenem
hory a kaňony
?ahdag ve vychodnim Kavkazu

Velky Kavkaz [ editovat | editovat zdroj ]

Vrchol Nadmo?ska vy?ka (m) Uzemi statu / zem?
Elbrus (dvojvrchol) 5 642, 5 621 Rusko
Dychtau 5 205 Rusko ( Kabardsko-Balkarsko )
?chara 5 193 Gruzie / Rusko
Ko?tan-Tau 5 152 Rusko
Pu?kin?v ?tit 5 100 Gruzie / Rusko
D?angi-Tau (D?anga) 5 085 Gruzie / Rusko
Kazbek 5 034 Gruzie / Rusko
Mi?irgi 5 019 Rusko
Katyn-Tau 4 979 Gruzie / Rusko
Kukurtlu 4 978 Rusko
Pik ?ota Rustaveli 4 960 Gruzie / Rusko
Tetnuldi 4 869 Gruzie
Gistola 4 860 Gruzie / Rusko
D?imara 4 780 Gruzie / Rusko
U?ba (dvojvrchol) 4 700, 4 698 Gruzie
Uilpata 4 649 Rusko
Ailama 4 547 Gruzie / Rusko ( Kabardsko-Balkarsko )
Tebulosmta 4 493 Gruzie / Rusko ( ?e?ensko )
Sugan-Tau 4 487 Rusko
Bazarduzu 4 466 Azerbajd?an / Rusko ( Dagestan )
?oani 4 452 Gruzie / Rusko ( Ingu?sko )
?atyntau 4 412 Gruzie / Rusko ( Kabardsko-Balkarsko )
Lalver 4 350 Gruzie / Rusko
Diklosmta 4 285 Gruzie / Rusko , ( ?e?ensko / Dagestan / Gruzie )
B?educh 4 270 Gruzie / Rusko , ( Svanetie / Kabardsko-Balkarsko )
Curungol 4 250 Gruzie / Rusko , ( Svanetie / Kabardsko-Balkarsko )
Ba?iltau 4 248 Gruzie / Rusko , ( Svanetie / Kabardsko-Balkarsko )
?ahdag 4 243 Azerbajd?an
Danosmta 4 186 Gruzie / Rusko , ( ?e?ensko )
Dombaj-Ulgen 4 046 Gruzie / Rusko ( Abchazie / Kara?ajsko-?erkesko )
Majstismta 4 081 Gruzie / Rusko ( ?e?ensko )
Lahili 4 008 Gruzie

(Pro srovnani: Mont Blanc ma nadmo?skou vy?ku 4809 m. [47] )

Maly Kavkaz [ editovat | editovat zdroj ]

Suchá skalnatá hora nad stepí
Didi Abuli v Malem Kavkazu
Vrchol Nadmo?ska vy?ka (m) Uzemi statu / zem?
Aragac [p 2] 4 090 Armenie
Kapyd?ik (Kapudzhukh Lerr) [p 2] 3 905 Armenie / Azerbajd?an
Gazangeldag [p 2] 3 829 Armenie / Azerbajd?an
Gjamy? 3 724 Azerbajd?an , (Azerbajd?an / Nahorni Karabach )
Didi Abuli 3 301 Gruzie

Komunikace [ editovat | editovat zdroj ]

Zákruty na úzké silnici v horách
Gruzinska vojenska cesta ve st?ednim Kavkazu

P?es hlavni h?eben Velkeho Kavkazu prochazi pouze n?kolik malo komunikaci mezi Ruskem a Gruzii, jinak je poho?i neprostupnou barierou. Z nich pouze dv? jsou vyu?itelne pro mezinarodni dopravu: Gruzinska vojenska cesta p?es K?i?ovy pr?smyk (2 384 m) vede z  Vladikavkazu do  Tbilisi a Transkavkazska magistrala mezi Severni a Ji?ni Osetii ve vy?ce 1 200 m prochazi 3,6 km dlouhym Rokskym tunelem v blizkosti Rokskeho pr?smyku . Dal?i dv? mezinarodni trasy poho?i obchazeji po pob?e?i ?erneho a Kaspickeho mo?e. [48] Dal?i komunikace p?es vysokohorske pr?smyky jsou pouze vojenske nebo dopravn? zcela marginalni: Osetska vojenska silnice prochazi p?es Mamisonsky pr?smyk (2 829 m) a spojuje Alagir s  Kutaisi v zapadni Gruzii, Kluchorsky pr?smyk (2 781 m) umo??uje p?echod do strategicky d?le?iteho Kodorskeho udoli ve vychodni Abchazii a Kodorsky pr?smyk (2 365 m) je spojnici mezi Dagestanem a vychodni Gruzii. ?eleznice p?es hlavni h?eben Velkeho Kavkazu nevedou. Maly Kavkaz je oproti tomu mnohem sch?dn?j?i, s rozvinutou dopravni siti. Dolni toky n?kterych v?t?ich ?ek jsou splavne . [49]

Historie a obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Kavkaz (region) .
Narody severniho Kavkazu v 19. stoleti : Osetinci , ?erkesove , Kabar?ane a ?e?enci .
Etnicko-lingvisticke skupiny Kavkazu p?ed t?eti valkou o Nahorni Karabach v roce 2023

V antickem sv?t? p?edstavovalo poho?i Kavkazu vychodni konec sv?ta; prav? zde Zeus dle ?ecke mytologie ke skale za trest p?ipoutal Prometha , ktereho pozd?ji osvobodil Herakles , do bajne Kolchidy pod kavkazskymi horami sm??ovala vyprava Argonaut? za zlatym rounem . Zem?pisne p?edstavy o poho?i byly roz?i?eny a korigovany s vyboji Alexandra Velikeho . Po dlouha staleti tvo?ila obti?n? p?ekonatelna hradba Velkeho Kavkazu p?irozenou hranici mezi Perskou ?i?i a sarmatskymi kmeny , pozd?ji mezi Osmanskou ?i?i , Persii a rozpinajicim se Ruskym imperiem . To kavkazsky prostor postupn? ovladlo po serii valek v 18. a? 19. stoleti. V obou sv?tovych valkach prochazela Kavkazem vale?na fronta a odehravaly se zde tuhe boje. [50] Nestabilita regionu byla jednim z p?iznak? krize a rozpadu Sov?tskeho svazu , ktere pak pokra?ovaly dal?imi spory a ?adou vale?nych konflikt? za u?asti Ruska, hlavn? v   ?e?ensku , Abchazii , Ji?ni Osetii a Nahornim Karabachu .

?lenite poho?i je domovem vice ne? 50 narodnosti z   r?znych jazykovych a etnickych skupin ( kavkazskych , indoevropskych , semitskych , turkickych aj.), mluvicich navzajem ?asto zcela nep?ibuznymi jazyky s n?kolika vlastnimi pismy a vyznavajicich n?kolik r?znych nabo?enstvi; krom? k?es?anskeho pravoslavi a sunnitskeho i ?iitskeho islamu jsou zde te? dosud ?ive poz?statky p?vodniho pohanstvi nebo mistni synkreticke kulty jako nap?iklad d?varismus . [51] [52] [48] [37]

Cestovni ruch [ editovat | editovat zdroj ]

Klášter na vrcholku kopce
Kla?ter D?vari v Gruzii

Cestovni ruch na Kavkaze je do jiste miry limitovan slo?itymi geopolitickymi pom?ry a nestabilni bezpe?nostni situaci v regionu. Poho?i nicmen? pat?i k atraktivnim cil?m vysokohorske turistiky a horolezectvi (nap?iklad masivy Elbrusu a Kazbeku nebo technicky slo?ita st?na U?by ). [53] P?es leto vysoke vodni stavy ledovcovych ?ek lakaji vodaky. Hlavnimi st?edisky zimnich sport? jsou Krasnaja Poljana a Dombai v Rusku, gruzinske Gudauri a Bakuriani nebo azerbajd?ansky ?achdag. Vyhledavany jsou te? vy?e zmi?ovane lazn?. [54] Mezi pamatky UNESCO p?imo v horskem masivu Kavkazu pat?i kulturni region Horni Svanetie , pamatne m?sto Mccheta v Gruzii, kla?terni komplex Haghpat v Armenii nebo Qobustanska archeologicka rezervace v Azerbajd?anu s prehistorickymi skalnimi rytinami. [55] Na pob?e?i Kaspickeho mo?e pod vychodnim upatim Kavkazu, v  Gobustanu , se nachazeji nejv?t?i bahenni sopky na sv?t?. [56]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ prota?enosti p?ibli?n? v zapadovychodnim sm?ru podel rovnob??ky
  2. ↑ a b c Za?azeni Aragacu i nasledujicich dvou hor v seznamu pod Kavkaz je stejn? nejednozna?ne, jako jsou nejednozna?ne fyzickogeograficke hranice Kavkazu. Armenska vyso?ina, ktere je Aragac nejvy??i horou, byva pod Kavkaz ?azena jen v n?kterych zdrojich, jindy je pojimana jako samostatna jednotka ?i dokonce jednotka Malemu Kavkazu nad?azena.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Caucasus na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ Caucasus. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-09-01]. Dostupne online . (anglicky)  
  2. ↑ ?kolni atlas sv?ta. Kartografie Praha, a.s., Praha, 2007. ISBN   978-80-7011-925-9
  3. ↑ ?ARA, Pavel; HERINK, Josef. Poznavame sv?t v ?islech. P?iru?ka pro ?aky a u?itele v?ech typ? ?kol . Praha: Nakladatelstvi ?eske geograficke spole?nosti, 2003. ISBN   80-86034-55-0 . S. 6.  
  4. ↑ Kapesni atlas sv?ta . Praha: Geodeticky a kartograficky podnik v Praze, 1983. 242 s. S. 31.  
  5. ↑ The World's Tallest Mountain Ranges. WorldAtlas [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupne online . (anglicky)  
  6. ↑ Montes Caucasus , Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU , USGS , NASA (anglicky)
  7. ↑ a b JUJUKIN, M. A. O p?vodu jmena Kavkaz. S. 893?899. konference Indoevropska lingvistika a klasicka filologie (?teni na pamatku I. M. Tronskeho) [online]. 2012 [cit. 2022-02-20]. Ro?. XVI, s. 893?899. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2013-01-21. (rusky)  
  8. ↑ SECUNDUS, Gaius Plinius. Naturalis Historia, kniha 6.50 . [s.l.]: [s.n.] Dostupne online . (anglicky p?eklad)  
  9. ↑ QORANA?VILI, G. Questions of Ethnic Identity According to Leonti Mroveli's Historical Chronicles, Studies, Vol. 1. . Tbilisi: Studies, 1995.  
  10. ↑ ANCHABADZE, George. The Vainakhs (Chechen and Ingush) . Tbilisi: Caucasian House, 2009. Dostupne online . S. 17. (anglicky)  
  11. ↑ VASMER, Max Julius Friedrich. Russisches etymologisches Worterbuch. In: KRAHE, Hans. Indogermanische Bibliothek herausgegeben. Reihe 2: Worterbuche . Heidelberg: Carl Winter (n?mecky)
  12. ↑ SCHRADER, Otto. Reallexikon der indogermanischen altertumskunde Grundzuge einer kultur und volkergeschichte Alteuropas . ?trasburg: Karl J. Trubner Dostupne online . (n?mecky)  
  13. ↑ ROOM, Adrian. Placenames of the world : origins and meanings of the names for over 5000 natural features, countries, capitals, territories, cities, and historic sites . Jefferson, NC: McFarland & Company, 1997. Dostupne online . ISBN   978-0-7864-0172-7 . (anglicky)  
  14. ↑ a b c TIELIDZE, Levan G.; WHEATE, Roger D. The Greater Caucasus Glacier Inventory (Russia, Georgia and Azerbaijan). The Cryosphere . 2018-01-10, ro?. 12, ?is. 1, s. 81?94. Dostupne online [cit. 2021-09-14]. ISSN 1994-0416 . DOI 10.5194/tc-12-81-2018 . (English)  
  15. ↑ a b Caucasus Mountains - Peakbagger.com. www.peakbagger.com [online]. [cit. 2022-01-01]. Dostupne online .  
  16. ↑ a b c BRANDOS, Otakar. Kavkaz: rozloha, relief a ?len?ni ? Treking.cz. www.treking.cz [online]. [cit. 2021-09-02]. Dostupne online .  
  17. ↑ a b c d CHYTRY, Milan. Krymske hory a Kavkaz [online]. [cit. 2021-05-09]. Dostupne online .  
  18. ↑ Archivovana kopie. www.caverbob.com [online]. [cit. 2021-12-31]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2017-10-28.  
  19. ↑ ADAMIA, Shota; ZAKARIADZE, Guram; CHKHOTUA, Tamar; SADRADZE, Nino; TSERETELI, Nino; CHABUKIANI, Aleksandre; GVENTSADZE, Aleksandre. Geology of the Caucasus: A Review. Turkish J. Earth Sci. . January 2011, s. 489?544. Dostupne online .  
  20. ↑ a b Holarctis ? Cirkumborealni oblast ? Kavkazska provincie | BOTANY.cz [online]. [cit. 2021-05-09]. Dostupne online .  
  21. ↑ Foto: Ve vte?in? se z?itilo cele m?sto. Armenii p?ed 33 lety zni?ilo ob?i zem?t?eseni. Aktualn?.cz [online]. Economia , 2018-12-07 [cit. 2021-12-30]. Dostupne online .  
  22. ↑ a b Caucasus - People. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2021-09-02]. Dostupne online . (anglicky)  
  23. ↑ COENE, Frederik. The Caucasus ? An Introduction . Abingdon: Routledge, 2009. 238 s. Dostupne online . ISBN   0-203-87071-9 . S.  14 ?17. (anglicky)  
  24. ↑ TIELIDZE, Levan. Geomorphology of Georgia . Cham: Springer, 2019. 289 s. ISBN   978-3-319-77763-4 . S. 16. (anglicky)  
  25. ↑ a b c GALSTYAN, Hrachuhi. Spatial-temporal trends analysis of flood events in the Republic of Armenia in the context of climate change. S. 289?309. Journal of Water and Climate Change [online]. IWA publishing, 2020 [cit. 2022-02-02]. Ro?. 11, ?is. 1, s. 289?309. DOI 10.2166/wcc.2020.244 . (anglicky)  
  26. ↑ TIELIDZE, Levan. Glaciers of Georgia . Cham: Springer, 2017. 166 s. ISBN   978-3-319-50570-1 . S. 13?14. (anglicky)  
  27. ↑ Geomorphology of Georgia , s. 21.
  28. ↑ a b c Geomorphology of Georgia , s. 23.
  29. ↑ Kavkaz: rozloha, relief a ?len?ni ? Treking.cz. www.treking.cz [online]. [cit. 2021-09-01]. Dostupne online .  
  30. ↑ PRICE, Martin F.; BYERS, Alton C.; FRIEND, Donald A.; KOHLER, Thomas; PRICE, Larry W. Mountain Geography ? Physical and Human Dimension . Berkeley: University of California Press, 2013. 378 s. Dostupne online . ISBN   978-0-520-25431-2 . S.  176 . (anglicky)  
  31. ↑ a b Glaciers of Georgia , s. 14.
  32. ↑ Glaciers of Georgia , s. 14?15.
  33. ↑ SINGH, Vijay P.; SINGH, Pratap; HARITASHYA, Umesh K. Encyclopedia of Snow, Ice and Glaciers . [s.l.]: Springer Science & Business Media 1301 s. Dostupne online . ISBN   978-90-481-2641-5 . (anglicky)  
  34. ↑ Glaciers of Georgia , s. 95.
  35. ↑ a b ?iva ? K?i?em kra?em armenskym Malym Kavkazem III. Diverzita lesni vegetace ? jeji ochrana a paralely se st?edni Evropou (Ester Ekrtova, Libor Ekrt). ziva.avcr.cz [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupne online .  
  36. ↑ Rusko, zapad Velkeho Kavkazu, ?ir?i okoli Krasnoj Poljany | BOTANY.cz [online]. [cit. 2021-09-06]. Dostupne online .  
  37. ↑ a b c NOVAK, Pavel; KALNIKOVA, Veronika. Gruzie ? lesy Velkeho Kakazu jako p?irodni a kulturni d?dictvi . Brno: Ustav botaniky a zoologie, P?irodov?decka fakulta MU Dostupne online .  
  38. ↑ a b ?iva ? K?i?em kra?em armenskym Malym Kavkazem I. Diverzita kv?teny a vegetace v kolebce neolitu pod Araratem (Ester Ekrtova, Libor Ekrt). ziva.avcr.cz [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupne online .  
  39. ↑ a b Caucasus Nature Fund [online]. [cit. 2021-09-02]. Dostupne online . (anglicky)  
  40. ↑ WWW.SKALNICKY.CZ. www.skalnicky.cz [online]. [cit. 2021-09-05]. Dostupne online .  
  41. ↑ GAGNIDZE, R.; GVINIASHVILI, Ts; SHETEKAURI, Sh. Endemic genera of the Caucasian flora. Feddes Repertorium . 2002, ro?. 113, ?is. 7?8, s. 616?630. Dostupne online [cit. 2021-09-05]. ISSN 1522-239X . DOI 10.1002/fedr.200290009 . (anglicky)  
  42. ↑ PSEUDOVESICARIA DIGITATA (C. A. Mey.) Rupr. | BOTANY.cz [online]. [cit. 2021-09-06]. Dostupne online .  
  43. ↑ ?iva ? K?i?em kra?em armenskym Malym Kavkazem II. Nelesni formace - od polopou?ti do upati vysokohorskych svah? (Ester Ekrtova, Libor Ekrt). ziva.avcr.cz [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupne online .  
  44. ↑ a b Western Asia: Georgia, Russia, Azerbaijan, Turkey, Armenia | Ecoregions | WWF. World Wildlife Fund [online]. [cit. 2021-08-31]. Dostupne online . (anglicky)  
  45. ↑ Caucasus Mountains. WorldAtlas [online]. 2021-09-22 [cit. 2022-01-01]. Dostupne online . (anglicky)  
  46. ↑ TRAVEL, MyCaucasus. Do you know these 29 giants from the Caucasus. mycaucasus.com [online]. [cit. 2021-12-31]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2021-12-31. (anglicky)  
  47. ↑ Le Mont-Blanc passe de 4.810 metres a 4.808,7 metres. BFMTV [online]. [cit. 2021-09-15]. Dostupne online . (francouzsky)  
  48. ↑ a b Za?atek i konec, Evropa i Asie. Mapy ukazuji, ?e Kavkaz je ?zem? mezi“. ?T24 [online]. ?eska televize [cit. 2021-12-29]. Dostupne online .  
  49. ↑ Caucasus - People | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2021-12-30]. Dostupne online . (anglicky)  
  50. ↑ ?kolni atlas sv?tovych d?jin . 13.. vyd. [s.l.]: Geodeticky a kartograficky podnik v Praze, 1984.  
  51. ↑ Caucasian peoples | History, Countries, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  52. ↑ Caucasus - People | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2021-12-31]. Dostupne online . (anglicky)  
  53. ↑ SOLUTION, Horydoly cz, Next Generation. U?ba je kralovna Kavkazu. www.horydoly.cz [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupne online .  
  54. ↑ Caucasus. PeakVisor [online]. [cit. 2021-12-31]. Dostupne online . (anglicky)  
  55. ↑ Kavkaz si vas u?aruje majestatnimi sceneriemi a nizkymi cenami. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-09-11]. Dostupne online .  
  56. ↑ Bahenni sopky chrli sope?ne plyny, ohe? a bahno. Ty nejv?t?i najdeme v Azerbajd?anu. Reflex.cz [online]. [cit. 2021-09-11]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • HOLUBEC, Vojt?ch; K?IVKA, Pavel. The Caucasus and Its Flowers . Praha: Loxia, 2006. ISBN   978-8090254138 . (anglicky)  
  • PECOLD, Lumir. Kavkaz . Frydek-Mistek: Ppress, 1999. ISBN   8090124992 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kavkaz&oldid=23891338 “