Kauza Diag Human je medialn? sledovany spor mezi ?eskym statem a firmou Diag Human ohledn? statni zakazky na obchod s krevni plazmou , ktera m?la byt realizovana na za?atku devadesatych let. Firma Diag Human (p?vodn? Conneco, a. s.) se od roku 1996 soudi s ?eskym statem o nahradu ztrat, ktere ji m?ly vzniknout na zaklad? po?kozeni dobre pov?sti a nasledne ztraty zakazek. Spor vznikl kv?li odstoupeni statu od smlouvy s firmou Diag Human (Conneco) a pisemnemu sd?leni tehdej?iho ministra zdravotnictvi Martina Bojara danske firm? Novo Nordisk , ?e ? je pochybnost o solidnosti “ ^{[1] [2]} zmin?ne firmy. Firma Novo Nordisk pozd?ji odmitla s Diag Human spolupracovat. ^[2]

?esky stat od te doby ?eli serii rozhod?ich ?izeni (arbitra?i), v nich? Diag Human po?aduje po ?eskem stat? nahradu za vznikle ztraty v celkove vy?i dev?t ^{[3] [4]} , podle n?kterych odhad? p?vodn? po?adovala a? patnact ^[5] miliard korun.

V roce 2022 mezinarodni arbitra? rozhodla, ?e ?eska republika musi zaplatit firm? Diag Human 15,5 miliardy korun.

Z toho je 8,3 miliard ?astka z arbitra?e z roku 2008 konane v ?eske republice a 7,2 miliard uroky.

Arbit?i dali Diagu Human mimo jine za pravdu v tom, ?e ?esky stat ve sporu zneu?ival policii a tajne slu?by. Nalez arbitr? popisuje i to, ?e rozhodci, kte?i spor ?e?ili v tuzemsku, nebyli nezavisli a jeden z nich si m?l ?ict o uplatek. ^[6]

Stat oznamil, ?e chce podat navrh na zru?eni rozhodnuti. ^[7]

Do roku 2011 byla firma Diag Human ve vlastnictvi ?esko-?vycarskeho podnikatele Josefa ??avy , ten v?ak podle sveho prohla?eni prodal akcie spole?nosti v kv?tnu 2011 bli?e neup?esn?nemu mezinarodnimu konsorciu institucionalnich investor?. ^{[4] [8]}

Diag Human se nalez arbitra?e (od roku 2008) sna?i soudn? vykonat v ?ad? zemi. Kauza komplikuje p?j?ovani um?leckych d?l do zahrani?i. V roce 2011 byla t?i um?lecka dila z ?eskych sbirek na ?as zabavena v Rakousku. Pozd?ji dosahl stat jejich vraceni.

Vyvoj p?ipadu [ editovat | editovat zdroj ]

Po roce 1989 cht?l Josef ??ava obchodovat s krevni plazmou v ?eskoslovensku. Tehdej?i ministr zdravotnictvi Martin Bojar p?ed ??avou a jeho firmou Diag Human varoval tehdej?iho obchodniho partnera Josefa ??avy, danskou spole?nost Novo Nordisk, kdy? firmu Josefa ??avy ozna?il za ?pochybnou“. ^[9] Podle Hospoda?skych novin se ?v te dob? o ??avovi nemluvilo jako o usp??nem obchodnikovi. Naopak. Media o n?m informovala jako o gangsterovi, ktery obchoduje s krvi naka?enou HIV a ma na kont? mnoho skandal?. Novina?i t?eba spekulovali o tom, ?e v minulosti prodaval infikovanou krev, nasiln? odebiranou v?z??m z byvale NDR. Prav? kv?li t?mto obvin?nim byl na ??avu v N?mecku vydan zatyka?.“ ^[9] ?adny ze skandal?, se kterymi byl ??ava spojovan, se ale nepoda?ilo prokazat. ^[10]

B?hem devadesatych let vypsala ?eska republika n?kolik vyb?rovych ?izeni na licenci pro zpracovatele krevni plazmy. Prvni vyb?rove ?izeni v roce 1990 firma Conneco, pozd?ji Diag Human (ve spolupraci s danskou firmou Novo Nordisk) vyhrala ^[3] , Martin Bojar v?ak jeho vysledek neuznal ^[3] . V pozd?j?ich n?kolika vyb?rovych ?izenich firma Josefa ??avy op?t neusp?la. Nasledkem p?eru?ene spoluprace s Novo Nordisk podnikatelsky model Diag Human m?l i celkov? zkrachovat ^[3] . V roce 1996 podala firma Diag Human ?alobu u Krajskeho soudu, v ni? se cht?la domoci nahrady ?kody za ujmu, p?vodn? ve vy?i 200 milion? korun ^[2] , kterou ji v ?eske republice, ale i dal?ich zemich m?l zp?sobit dopis ministra Bojara. Spor byl ov?em dale ji? ?e?en v rozhod?im ?izeni , na zaklad? tzv. rozhod?i smlouvy, kterou s Diag Human uzav?el toho roku ministr Jan Strasky ^[2] , a to na zaklad? rady nam?stka Ale?e Dvouleteho ^[2] . Podle rozhod?i smlouvy mohlo byt rozhodnuti rozhod?iho senatu p?ezkoumatelne toliko p?ed novym rozhod?im senatem. ^[2] . Ministryn? Zuzana Roithova se v roce 1997 pokusila rozhod?i smlouvu u soudu zpochybnit, soud v?ak jeji ?alobu neuznal ^[2] .

V jednotlivych arbitra?nich p?ezkumech pak ?eska republika s Diag Human vedla nejd?ive vlastni spor o narok Diag Human, zdali k po?kozeni firmy do?lo a posleze o vy?i zp?sobene ?kody. Podle analyz vypracovanych za vlady Milo?e Zemana m?la firm? vzniknout ?koda ve vy?i 680 milion? korun ^[2] , stat se rozhodl arbitra? zvratit. Za p?sobeni ministryn? Marie Sou?kove se strany sporu nakonec dohodly ^[2] , ?e vy?i ?kody ma ur?it poradenska spole?nost Ernst & Young ^[2] . Jeji znalci ?kodu vy?islili na 2,5 a? 4,6 miliardy korun ^[2] . Podle rozhodnuti arbitr? ?tvrteho rozhod?iho senatu z 13. srpna 2008 v te dob? ?esko m?lo zaplatit za zma?eny obchod s krevni plazmou 8,33 miliardy korun, p?i?em? zhruba polovinu ?astky ?ini samotna ?koda a zbytek uroky z prodleni a poplatky. ^[10]

Josef ??ava pote sd?lil Pravu, ?e jako vlastnik firmy Diag Human postoupi n?kolikamiliardovou pohledavku vyznamne sv?tove bance, ale jeji jmeno neuvedl. ^[11]

Dokumenty dokladaji, ?e tehdej?i ministr financi Miroslav Kalousek podpo?il sveho dlouholeteho znameho Josefa ??avu, ktery usiloval o miliardy korun v arbitra?i proti statu, jeho? zajmy m?l Kalousek jako ministr hajit. ^[12]

Rozhod?i nalez v srpnu 2008 a nasledne kroky [ editovat | editovat zdroj ]

Ob? strany se proti nalezu ze srpna 2008 odvolaly ^[13] , Diag Human z pozice, ?e ji nale?i suma je?t? o t?i miliardy vy??i ^[13] , ?eska republika proto, aby platbu naopak zcela odvratila. ^[13] ?eska vlada 20. srpna 2008 schvalila plan ministra zdravotnictvi Toma?e Julinka ( ODS ), jak zvratit vyvoj kauzy. Vlada se rozhodla firm? nezaplatit a vyu?it opravnych prost?edk?. ^[14]

V arbitra?i, ktera m?la ur?it kone?nou vy?i od?kodneho, ktere by m?l ?esky stat firm? zaplatit za neuskute?n?ne obchody s krevni plazmou, m?l ?esky stat zastupovat jako arbitr byvaly d?kan Pravnicke fakulty Zapado?eske univerzity Milan Kindl ^[13] . Po jistem vahani p?ijal funkci p?edsedy arbitra?niho tribunalu ombudsman Otakar Motejl . ^[15] Toho v?ak stat rychle odmitl a soudem byl jako t?eti rozhodce ur?en nepravnik a prezident Hospoda?ske komory Petr Ku?el ^[16] . P?edseda t?i?lenneho arbitra?niho senatu by m?l byt jmenovan na zaklad? shody obou stran sporu, Ku?ela byl v?ak jmenovan soudem a to udajn? proto, ?e se strany na t?etim kandidatovi nedokazaly shodnout. ^[13] Diag Human napadl Ku?elovo jmenovani soudn? s poukazem na jeho mo?nou podjatost ^{[13] [17]} .

Dle Reporter? ?T Petr Ku?el v lednu 2010 p?ipustil do sporu na stran? ?alobc? dv? offshorove firmy s neznamymi vlastniky. ^{[18] [19] [20]} ?T 24 dale uvedla, ?e uvedene spole?nosti sidli na stejne adrese, jako spole?nosti stihaneho Toma?e Pitra a ?e ?editel jedne z t?chto firem je zarove? klientem advokatni kancela?e Milana Kindla, ktery je jednim z arbitr?. ^[21] . V ?ijnu 2010 Nejvy??i soud zru?il jmenovani Petra Ku?ela rozhodcem, proto?e o n?m rozhodoval v?cn? nep?islu?ny soud. ^[22]

Podle pozice vlady ?eske republiky rozhod?i ?izeni o p?ezkum nalezu z roku 2008 zahajeno bylo ^[23] a ke kv?tnu 2011 tedy spor nadale pokra?uje. ^{[24] [25]} Spole?nost Diag Human v?ak k temu? datu tvrdi, ?e rozhod?i nalez ze srpna 2008, podle n?j? musi ?R vyplatit spole?nosti dane nahrady, je ji? pravomocny a kone?ny. ^{[24] [25]}

Exekuce [ editovat | editovat zdroj ]

V kv?tnu 2011 okresni soud Vide?-centrum na navrh Diag Human exeku?n? zabavil t?i um?lecka dila, ktera byla zap?j?ena do Vidn? na vystavu. ?lo o obraz Emila Filly Dv? ?eny , ktery je jinak ve vlastnictvi Moravske galerie v Brn?, a obraz Vincence Bene?e Tane?nice a plastiku Otto Gutfreunda Objeti , spravovane Narodni galerii. ^[26] Podkladem pro toto rozhodnuti byla ?aloba Diag Human, obsahujici rozsudek rozhod?iho soudu z roku 2008, ktery Diag Human pova?uje za pravomocny. Diag Human se sna?i u zahrani?nich soud? prokazat, ?e rozhod?i nalez z roku 2008 je ji? pravomocny, nebo? pod odvolanim se v??i tomuto nalezu maji byt za ?esky stat podepsani lide, kte?i k tomu ze zakona nemaji pravomoc ^[27] Rakousky soud tuto argumentaci v p?edb??nem opat?eni p?ijal. V ?ervnu 2011 uznal narok firmy i soud v Pa?i?i. ^[28] 1. ?ervence 2011 vide?sky soud exekuci nepravomocn? zastavil vzhledem k imunit? vysostn? kulturniho majetku. ^[29]

Pravni zastupce Diag Human Jan Kalvoda pak prohlasil, ?e hledaji dal?i majetek ?eske republiky v zahrani?i, ktery by mohl slou?it k dal?imu umo?ovani pohledavky. V souvislosti s tim zminil budovy ?eskych center od New Yorku po Moskvu ?i nemovitosti v hamburskem p?istavu. ^[30] Podle ?R rozhod?i nalez z roku 2008 je?t? neni pravomocny, nebo? stat se proti n?mu ?adn? odvolal. ^[31]

Dne 23. ledna 2019 zaplatilo Ministerstvo zdravotnictvi spole?nosti Diag Human, po podani navrhu na na?izeni exekuce, ?astku 211.609,89 eur jako nahradu za naklady ?izeni za soudni spor v Lucembursku z roku 2012, ktery Diag Human vyhral. ^{[32] [33]}

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Tento seznam referenci pot?ebuje upravit.

Tento ?lanek obsahuje reference , ktere nemaji standardni formu, jsou pou?ity proste internetove adresy , u nich? m??e hrozit znefunk?n?ni odkazu . P?idejte prosim dopl?ujici informace standardni zp?sobem pomoci citaci . Pom??ete tim udr?et ov??itelnost a jednotny vzhled a styl ?lank?.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam politickych afer v ?esku

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• DIAG HUMAN SE Archivovano 13. 9. 2008 na Wayback Machine . stranka propagujici pohled firmy na spor s ?eskou republikou
• anikorunu.cz pohled Toma?e Cikrta , byvaleho mluv?iho Ministerstva zdravotnictvi
• Reporte?i ?R o kauze Diag Human ^{[ nedostupny zdroj ]} (video)