Katedrala svateho ?t?pana
(n?mecky
Stephansdom
) ve
Vidni
je jedna z nejvyznamn?j?ich
rakouskych
gotickych
pamatek, sou?asn? take symbol Vidn?. Od roku
1469
je sidelnim kostelem
vide?skych biskup?
a
pozd?ji arcibiskup?
.
Stavebni historie domu: ?erven? p?vodni romanska stavba, zelen? westwerk, fialov? Albertinsky chor, mod?e goticke roz?i?eni Rudolfa IV.
Katedrala svateho ?t?pana kolem roku 1905
Historicke po?atky kostela sahaji a? k roku
1137
, kdy byla mezi markrab?tem
Leopoldem IV.
a
pasovskym
biskupem uzav?ena smlouva, na jejim? zaklad? stavba za?ala. Slavnostn? vysv?cen byl
romansky
kostel o deset let pozd?ji, tedy v roce
1147
. Do dne?ni doby se ?adna z jeho ?asti nedochovala, znamy jsou pouze p?dorysne rozm?ry. Na pom?ry ve kterych vznikal, byl kostel velmi naddimenzovany ? je mo?ne, ?e u? tehdy tim byla projevena snaha o z?izeni biskupskeho sidla. Kostel byl postaven na periferii m?sta ? vn? jeho hradeb a dlouho se p?edpokladalo, ?e to byla v?bec prvni stavba na tomto mist?, ale jak ukazaly
archeologicke
nalezy z roku
2000
, u? od
8. stoleti
zde bylo poh?ebi?t? a s nim tedy tem?? jist? i n?jaky kostel.
Mezi lety
1230
?
1263
do?lo k pozdn?
romanskemu
roz?i?eni kostela v jeho zapadni ?asti ? byl p?istav?n
westwerk
, tvo?en dv?ma
Pohanskymi v??emi
a mezi nimi umist?nou
Ob?i branou
. P?vod t?chto nazv? je nejasny. Ke stavbam v??i bylo pou?ivano stareho
?imskeho
(tedy
pohanskeho
) zdiva. Jini poukazuji na vzdalenou podobnost s
islamskymi
minarety
. Pojmenovani brany byva odvozovano od
mamuti
kosti ze sbirky kuriozit cisa?e
Fridricha III.
objevene p?i vykopovych pracich pro zaklady severni v??e, ktera m?la byt zav??ena nad vstupnim
portalem
. Jine teorie vidi p?vod nazvu ve st?edov?ke
n?m?in?
.
Od roku
1304
probihalo dal?i roz?i?ovani kostela. K vychodni stran?, a tentokrat ji? v gotickem slohu, byl p?istav?n jako trojlodni hala tzv.
Albertinsky chor
, pojmenovany podle vevody
Albrechta II.
, ktery stavbu podporoval a za jeho? vlady byl dokon?en. Slavnostn? vysv?cen byl
chor
pasovskym biskupem
23. dubna
1340
.
12. ?ervence
1359
vevoda
Rudolf IV. Habsbursky
, zvany Zakladatel, polo?il zhruba v mistech dne?ni ji?ni v??e zakladni kamen k novemu gotickemu roz?i?eni ?jeho“ kostela. Anga?ovanost Rudolfa v teto v?ci byla velmi vyznamna. S?atkem s
Kate?inou Lucemburskou
se stal zet?m
Karla IV.
, jeho? konkurence byla podstatnym motivem Rudolfova my?leni i jednani. Podobn? jako jeho tchan pozvedl vyznam
Prahy
, cht?l Rudolf pozvednout vyznam Vidn? a u?init z ni d?stojne vevodske sidlo. Vide? v?ak stale nem?la sve biskupstvi, co? v tomto ohledu p?sobilo velmi negativn?. Chram tedy vyr?stal ?aste?n? jako prost?edek k napln?ni zmin?nych cil?, ?aste?n? i jako konkurence k
pra?ske katedrale
. Ne v?e se Rudolfovi pln? poda?ilo, ale jeho zasluhou byl v roce
1365
Stephansdom povy?en na kolegiatni kostel.
V nasledujicim stoleti probihaly stavebni prace sice pomalu, ale stale kup?edu. Po obou stranach romanske zapadni stavby byly p?istav?ny dvojice nad sebou le?icich
kapli
. Po smrti
Petra z Prachatic
v roce
1429
p?evzal vedeni stavby
Jan z Prachatic
, za jeho? p?sobeni byla roku
1433
dokon?ena ji?ni v?? a dale bylo vybudovano nove podelne trojlodi jako pseudohala. Jeho zdi rostly zpo?atku jako vn?j?i sko?apka kolem p?vodni romanske stavby, ktera byla snesena v roce
1430
. Pote, co byl vytvo?en
krov
se v roce
1446
pod vedenim
Hanse Puchsbauma
za?alo se zaklenutim.
Dal?im politikem, ktery s kostelem spojil sve jmeno byl cisa?
Fridrich III.
. Dosahl toho, co Rudolf IV. u? nestihl: Podle p?vodniho Rudolfova konceptu polo?il v roce
1450
zakladni kamen ke stavb? severni v??e, obdobne jako te ji?ni, a p?i sve druhe cest? do
?ima
v roce
1469
dosahl zalo?eni
vide?skeho biskupstvi
. Chram byl povy?en na biskupsky kostel.
Na po?atku 16. stoleti byla ale severni v?? hotova jen z poloviny a st?edov?ke idealy velkolepe stavby za?aly ustupovat do pozadi. ?aste?n? z?ejm? i z finan?nich d?vod? byla v roce
1511
stavba p?eru?ena a roku
1578
ukon?ena
kupoli
ve stylu
renesance
od
Hanse Saphoye
.
17. stoleti znamenalo vliv
baroka
na vybaveni domu. Z t?chto dob pochazi mno?stvi
olta??
, z nich? nejvyznamn?j?i je ran? barokni
zvy?eny olta?
od Johanna Jacoba a Tobiase Pocka z roku
1647
v?novany
svatemu ?t?panu
a zobrazujici jeho ukamenovani.
B?hem cele
druhe sv?tove valky
, i p?es bombardovani v blizkem okoli domu, nebyla stavba vyznamn?ji po?kozena. To se zm?nilo v poslednich dnech valky, p?esn?ji mezi
11.
a
13. dubnem
1945
, kdy p?i spojeneckych utocich jiskra z okolnich ho?icich dom? zap?i?inila po?ar. P?i n?m sho?el cely krov, klenba nad chorem se z?itila, byla zni?ena cisa?ska empora, varhany. Obrovsky zvon zv.
Pummerin
se z ji?ni v??e utrhl a spadl hluboko do v??ni haly. Dom se zdal byt ztracen, p?esto bylo vzap?ti za?ato s jeho intenzivni obnovou a
23. dubna
1952
byl cely slavnostn? znovuotev?en.
Pohanske v??e
Katedrala svateho ?t?pana na dobove malb? Jakoba Alta
Severni v??
Uprost?ed zapadniho pr??eli katedraly svateho ?t?pana se nachazi tzv.
Ob?i brana
tvo?ici hlavni vstup do kostela. Jde o klasicky ustupkovy portal, jeho? ze?ikmene ost?ni je tvo?eno sloupy dekorovane st?idav?, bu? rostlinnym nebo pasovym motivem. Nad jejich bohat? zdobenym kladim, v n?m? je mo?no pozorovat mno?stvi zvla?tnich vyjev?, bajnych zvi?at a fantastickych tvor?, se nachazi dvanact za sebou se?azenych
apo?tol?
vzhli?ejicich k
tympanonu
, na n?m? je zobrazen
Je?i?
s kolenem vystr?enym zpod roucha a dvojici
and?l?
. Ve vyklencich okolo samotneho vstupu jsou rozmist?na dal?i demonicka stvo?eni. Toto stav?ni
k?es?anskych
motiv? do vzajemneho protikladu k d?sivym pohanskym vyjev?m, hojn? u?ite i na dal?ich mistech domu, ma symbolizovat lidsky ?ivot jako v??ny boj mezi dobrem a zlem, ?ivotem a smrti, spasenim a v??nym zatracenim.
Zajimavosti, ktera se nachazi p?i severnim okraji Ob?i brany, jsou dv? ocelove ty?e zasazene do zdiva, jejich? delka ur?ovala miru platnou ve m?st?. V dobach, kdy je?t? delkova mira nebyla sjednocena, znamenalo podobne opat?eni vyznamnou pomoc pro kupce p?ichazejici do m?sta za obchodem. V t?sne blizkosti on?ch ty?i je do zdi vyryt kruh, ktery m?l podle legendy take slou?it jako kontrola miry, tentokrat ale spravne velikosti chleba. Ukazalo se, ?e ve skute?nosti jsou kruhy (men? patrny je i na druhe stran? brany) zp?sobene ocelovymi haky
rokokove
m?i?e pou?ivane do roku
1880
, ktera se otevirala sm?rem ven.
Na zapadni
fasad?
, v urovni Pohanskych v??i, jsou vedeny dva polosloupy, ktere jsou zakon?eny, namisto hlavice, stylizovanym, severn?j?i mu?skym a ji?n?j?i ?enskym,
pohlavnim organem
. Takova vyobrazeni nebyvaji na sakralnich stavbach upln? b??na. Vysv?tleni, ktere je pro tento p?ipad podavano, mluvi o zd?razn?ni dokonalosti lidskeho rozd?leni na dv? pohlavi.
K severni i ji?ni stran? westwerku od po?atku 15. stoleti p?ilehaji dvojice nad sebou le?icich kapli. Na severu
Savojska kaple
(misto posledniho odpo?inu prince
Ev?ena Savojskeho
) a nad ni
kaple svateho Valentina
(v?etn? jeho ostatk?, vyu?ivana jako sbirka relikvii), na jihu
kaple svateho Eligia
a nad ni
kaple svateho Bartolom?je
. Jsou obdelnikoveho p?dorysu s vnit?nimi rozm?ry asi 6 x 12 metr?. Na rohovem op?rnem pili?i ji?nich kapli se pod baldachynem nachazi socha Rudolfa IV. s arcivevodskou korunou na hlav? a dv?ma ?titono?i. Obdobn? na prot?j?i stran? je zobrazena jeho man?elka Kate?ina.
Na westwerk navazuje jako pseudohala podelne
trojlodi
, k jeho?
bo?nim lodim
zvn?j?ku p?ileha z ka?de strany jedna v??. Ji?ni v?? se pro sve obdivuhodne provedeni a celkovou vy?ku 136,7 metr? stala vyznamnou dominantou a symbolem Vidn?. Spodni ?ast ? v??ni hala a nad ni umist?na zvonice ? ma ?tvercovy p?dorys, v dal?i ?asti pak d?myslnou konstrukci p?echazi do osmiuhelniku. Nasleduje ostra ?pice dokola obklopena dvanacti ?tihlymi v??i?kami. Korunovana byla v?? v jednotlivych obdobich r?zn?: kohoutem, jako?to symbolem bd?losti, dvouhlavym orlem (jak je tomu dnes) nebo dokonce p?lm?sicem ota?ejicim se na osmicipe hv?zd?.
Na ji?ni stran? tvo?i vchod do kostela
P?vecka brana
, pojmenovana podle zp?vak?, kte?i tudy vstupovali. Nejv?t?i pozornost upoutava pole
tympanonu
pochazejici z doby okolo roku
1360
a zachycujici ?ivot
svateho Pavla
. V ost?ni se m??eme setkat s vyobrazenim zakladatelskeho paru ? Rudolfem IV., jen? v ruce dr?i model ?Stephansdomu“ a jeho man?elkou Kate?inou, stojici naproti n?mu. Ob? postavy jsou pak doprovazeny apo?toly, co? koresponduje s motivy ji?ni lod? choru. Kolem roku
1440
, za vlady cisa?e Fridricha III., byl portal opat?en polygonalni p?edsini, ktera m?la poskytovat ochranu bohate figuralni vyzdob?.
Ocelove ty?e udavajici platnou delkovou miru
Obdobou ji?niho portalu je na severni stran?
Biskupska brana
. Ozna?eni ziskala podle toho, ?e ji do kostela vstupoval biskup. Od P?vecke brany se odli?uje prakticky pouze vyzdobou, ktera odpovida programu severni ?asti choru. Tympanon zobrazuje korunovaci a smrt Marie, v ost?ni jsou postavy zakladatelskeho paru dopln?ny o figury ?enskych svatych. Zajimavosti je kamen, na kterem m?l byt zabit
svaty Koloman
, a ktery Rudolf IV. nechal v roce
1361
prav? p?i tomto portalu zazdit.
Jednou z nejvyzna?n?j?ich ?asti katedraly je jeji
st?echa
s charakteristickym prou?kovanym motivem. Jeji rozp?ti je 35 a vy?ka 37,5 metr? (nad chorem 25,3 metr?). St?e?ni roviny jsou tedy velmi strme, sklon v nejprud?im mist? dosahuje 80°. P?vodni krov byl vytvo?en z
mod?inoveho
d?eva o celkovem objemu 2000m³. Po po?aru v roce 1945 byl nahrazen 605 tunovou
ocelovou
konstrukci. Cela st?echa je pokryta asi 230 000 ta?kami v deseti r?znych barvach pochazejicich z dilny v
Po?torne
. Nad ji?ni stranou choru je z nich vyskladan
erb
cisa?e
Franti?ka I.
, nad severni stranou
znak
m?sta Vidn? a Rakouske republiky.
Hlavni olta?
Kazatelna
Kristus s bolesti zub?
Po vstupu do domu se nav?t?vnik nachazi v temnem prostoru pod zapadni
emporou
? ta p?vodn? p?edstavovala misto moci, od dob baroka jsou na ni umist?ny
varhany
. Nasleduje dlouhe trojlodi zklenute si?ovou klenbou. Sloupy jsou zde nosi?i velmi bohate skulpturalni vyzdoby, ale bez n?jakeho p?isneho teologickeho ?adu jako tomu je u choru, kde u? p?i z?izovani byl ur?en jeho troji program: st?edni lo? je v?novana Kristu, svatemu ?t?panu a v?em svatym, severni lo?
Pann? Marii
, pota?mo svatym ?enam v?bec, a ji?ni lo? apo?tol?m. Toto rozd?leni udava figuralni vyzdobu, v?novani olta?? i motivy sklomalby.
Uprost?ed prostoru ur?eneho
laik?m
se nachazi jedna z nejvyznamn?j?ich a take nejznam?j?ich pam?tihodnosti v celem chramu, kterou je
kazatelna
. Toto pozdn? goticke mistrovske dilo pochazejici z konce 15. stoleti bylo dlouho p?ipisovano Antonu Pilgramovi, dnes ale byva navrh spojovan spi?e s dilnou Niclaese Gerhaerta van Leydense. Pilgram se v?ak nepochybn? na provad?ni podilel. Ko? kazatelny s portrety ?ty? cirkevnich otc?: svatych
Augustina
,
Ambro?e
,
?eho?e
a
Jeronyma
p?ipomina stylizovany kv?t rostliny neseny nohou tvo?enou ?esti drobnymi sloupky s vyobrazenimi svatych. Schodi?t? ke kazateln? vede kolem nosneho sloupu, vypl? zabradli je tvo?ena kruhy s plamencovou
kru?bou
a jeho rukoje? je poseta mno?stvim ?ab a mlok?. Na vrcholu schodi?t? sedi maly pejsek dohli?ejici na to, aby se ?adny z ne?adoucich tvor? na misto kazatele nedostal. Ve spodni ?asti schodi?t? je mo?no pozorovat plasticky portret neznameho mistra (Fenstergucker) ?asto pova?ovany za Pilgram?v. Ten se v?ak zv??nil pod jim vytvo?enou patou varhan na severni st?n?.
K vychodni stran? ji?ni v??e p?ileha
kaple svate Kate?iny
? maly prostor oktogonalniho p?dorysu zaklenuty hv?zdovou ?ebrovou klenbou s vrcholovym klenakem nesoucim
relief
svate Kate?iny
. Na vychodni stran? je kaple zakon?ena
apsidou
, ve ktere je umist?n novogoticky olta? se so?kou svate Kate?iny Alexandrijske. Dominantnim elementem prostoru je dnes pozdn? goticka
k?titelnice
ze salcburskeho ?erveneho mramoru, datovana do roku
1481
, p?vodn? umist?na ve st?edu kostela, p?i vchodu do choru. Kaple se dnes vyu?iva ke
k?t?m
.
Kaple svate Barbory
je umist?na na vychodni stran? severni v??e. Z?izovana byla sou?asn? s ni a slavnostn? vysv?cena byla roku
1474
. Rozm?ry se bli?i kapli svate Kate?iny, pouze se zna?n? v?t?i apsidou. Zaklenuta je hv?zdovou ?ebrovou klenbou se dv?ma vrcholovymi klenaky s reliefy erb?. V kapli je umist?n pozdn? goticky
k?i?
pochazejici z doby okolo roku
1470
.
Jako misto sveho posledniho odpo?inku si cisa? Fridrich III. vybral ji?ni lo? choru. M??eme se zde tedy setkat s jeho kamennym
sarkofagem
, ktery si nechal vytvo?it u? 30 let p?ed svou smrti. Praci byl pov??en vyznamny holandsky socha?
Nicolaus Gerhaert van Leyden
. Osmitunovy sarkofag z
adnetskeho vapence
majestatn? spo?iva na vyvy?enem podstavci, obehnan kamennou
balustradou
a je zdoben ?etnymi reliefy. Na jeho viku je zobrazen sam cisa? s
erby
svych dr?av a dal?imi p?edm?ty znazor?ujicimi jeho moc. Kdy? cisa?
19. srpna
1493
zem?el, nebyl hrob stale je?t? hotov; jeho ostatky do n?j mohly byt p?eneseny a? o 20 let pozd?ji. Fridrich III. je jedinou osobou, ktera je poh?bena p?imo v nadzemni ?asti kostela.
Protiklad k Fridrichovu hrobu tvo?i
kenotaf
Rudolfa IV. umist?ny v severni lodi choru (p?vodn? uprost?ed) zobrazujici Rudolfa spolu s jeho ?enou Kate?inou. Oba jsou v?ak pochovani v podzemni hrobce.
Zhruba v prostoru p?ilehajicim k v??ni hale severni v??e se nachazi schodi?t? vedouci do podzemnich prostor kostela. Rozklada se zde si? chodeb a n?kolik hrobek. Mezi nimi takzvana
Vevodska hrobka
, kterou z?idil Rudolf IV. a v ni? jsou krom? jeho a Kate?iny ulo?eny ostatky je?t? dal?ich Habsburk?. Dale dodnes vyu?ivana Biskupska hrobka, do ktere jsou v
ocelovych
rakvich ukladana t?la vide?skych arcibiskup?. V roce
1732
byl p?ikazem cisa?e
Karla VI.
zru?en
h?bitov
obklopujici po staleti kostel a v d?sledku toho byly vybudovany nove podzemni poh?ebni komory navazujici na stare ?asti katakomb, ale rozkladajici se pod misty p?ilehajicimi k domu ? dne?nim nam?stim. Za padesat let jejich pou?ivani ? do roku
1783
, kdy cisa?
Josef II.
zakazal poh?bivani uvnit? bran m?sta, do nich bylo poh?beno bezmala 11 000 lidi.
K nejznam?j?im skulpturalnim pamatkam ve
Stephansdomu
pat?i
Kristus s bolesti zub?
(Zahnwehherrgott). Tato socha
bolestneho Krista
pochazejici z 15. stoleti sve pojmenovani ziskala podle legendy. Ta vypravi o t?ech mladych mu?ich, kte?i se p?i cest? z hostince so?e vysmivali, proto?e jeji vyraz u nich vyvolal dojem, jako by byl zp?soben bolesti zub?. Nato byli v?ichni t?i prav? takovou bolesti sami posti?eni a nebylo prost?edku, ktery by jim pomohl. Vratili se tedy na misto a p?ed sochou prosili o odpu?t?ni. A? v d?sledku toho je bolest opustila.
A? do roku
1960
stala socha p?i vn?j?i stran? st?ny choru, dnes je na tomto mist? jeji kopie a original se nachazi na zapadni zdi v??ni haly severni v??e.
Rozm?ry domu jsou zalo?eny na ?islech
3
a
4
. Podle starych udaj? je jeho ?i?ka 111 stop, delka 333 stop a ji?ni v?? vysoka 444 stop (ve skute?nosti se delka odchyluje i s ohledem na tehdej?i stavebni a m??icke nep?esnosti; dosahuje minimaln? 348 stop). Po?et schodi??ovych stup?? k v??ni mistnosti ? dnes vyhlidkove terase je 343, to je (3+4)³. Zabradli schodi?t? ke kazateln? se sklada z kruh? rozd?lenych stylizovanym troj- nebo ?ty?listem. Ji?ni v?? je obklopena dvanacti (=3x4) v??i?kami. Okna choru jsou vertikaln? ?len?na na t?i ?asti a okna prostoru pro laiky na ?ty?i.