Karl Drais
Narozeni	29. dubna 1785 Karlsruhe
Umrti	10. prosince 1851 (ve v?ku 66 let) Karlsruhe
Misto poh?beni	Alter Friedhof Karlsruhe (do 1881) Hauptfriedhof Karlsruhe (od 1881)
Alma mater	Univerzita Heidelberg
Povolani	vynalezce , lesnik a designer
Rodi?e	Karl Wilhelm Ludwig Friedrich von Drais von Sauerbronn
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Karl Drais , plnym jmenem Karl Friedrich Christian Ludwig svobodny pan Drais von Sauerbronn , ?esky take Karel Bed?ich Ludvik Kristian Drais ( 29. dubna 1785 Karlsruhe ? 12. prosince 1851 Karlsruhe ), byl n?mecky lesnik a vynalezce , ktery je v?eobecn? pova?ovan za vynalezce draisiny , p?edch?dce jizdniho kola . ^[1]

Drais?v vynalez , nazyvany pozd?ji velociped , umo?nil rozvoj jednostopych vozidel, a tedy i mechanizovane osobni dopravy. K jeho dal?im vynalez?m pat?i nap?iklad p?edch?dce psaciho stroje s klavesnici pro 25 pismen z roku 1821 , z n?ho? se pozd?ji vyvinul stenografovaci stroj, ?i sporak s p?edch?dkyni varnice.

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Karl von Drais se narodil v Karlsruhe, hlavnim m?st? tehdej?iho Badenska . Jeho otec, Karl Wilhelm Friedrich Ludwig von Drais, byl nejvy??im badenskym soudcem , take matka, Margarete Ernestine von Kaltenthal, pochazela ze ?lechtickeho rodu. Jednim z jeho kmotr? byl i tehdej?i badensky markrab? Karel Fridrich Badensky . Sam Drais, jen? byl demokratickeho smy?leni, v?ak sv?j titul nepou?ival.

Po maturit? na gymnaziu v rodnem m?st? studoval Karl Drais v letech 1803 ? 1805 architekturu , zem?d?lstvi a fyziku na Univerzit? v Heidelbergu . Po studiich vstoupil do civilni slu?by jako lesnicky u?ednik a v letech 1805 ? 1807 vyu?oval na soukromem lesnickem za?izeni sveho stryce v badenskem Schwetzingenu. P?ed svym zam?stnanim daval p?ednost vynalezani r?znych za?izeni, jako byly nap?iklad strojek na maso nebo jednoduchy psaci stroj. ^[2] V roce 1810 byl jmenovan lesmistrem, av?ak nebyl mu p?id?len u?ad. Nasledujiciho roku byl uvoln?n z aktivni slu?by, aby se mohl pln? v?novat svym vynalez?m, nicmen? dale dostaval sv?j plat.

V roce 1813 se neusp??n? pokusil ziskat patent na d?ev?ny v?z se ?ty?mi koly, jakousi obdobu d?ev?neho kon?, ktery nazval Laufmaschine ( n?mecky b?haci stroj). Sna?il se propagovat sv?j vynalez za hranicemi N?mecka. Vzbudil obdiv ruskeho cara a v roce 1815 ho p?edvedl na mirovem kongresu ve Vidni. Kratke ukazky v?ak nemohly p?esv?d?iv? prokazat jeho vyu?iti pro dopravni u?ely v praxi. To se mu poda?ilo a? 12. ?ervna 1817 , kdy se svym dopravnim prost?edkem p?ekonal vzdalenost mezi Mannheimem a Schwetzingenem (asi 7 km). Cestu tam a zp?t absolvoval za necelou hodinu. Druhou, del?i jizdu p?edvedl 28. ?ervence teho? roku. Vedla z m?sta Gernsbachu p?es kopec do Baden-Badenu . Definitivni usp?ch mu p?inesla cesta z Karlsruhe do Kehlu , ktera trvala ?estnact hodin. ^[2]

V roce 1818 jej velkovevoda Karel Badensky jmenoval profesorem mechaniky a ud?lil mu vysadu vyu?ivat sve objevy. Badensko v te dob? toti? nem?lo patentovy zakon. Sou?asn? ho jako lesmistra penzionoval. Plat mu v?ak byl ponechan jako jakysi vynalezcovsky d?chod. Od ud?leni velkovevodskeho privilegia, je? se rovnalo dne?nimu patentu, musela byt ka?da draisina v Badensku opat?ena Draisovou licen?ni znamkou. Drais obdr?el je?t? patent v Prusku a ve Francii . Stroj v Evrop? zdomacn?l pod nazvem odvozenym ze jmena sveho tv?rce ? draisina .

Po?atkem 20. let 19. stoleti se Draisovi za?ala lepit sm?la na paty. Vzhledem k tomu, ?e jezdci na celod?ev?nych a neodpru?enych draisinach davali p?ednost jizd? po hlad?im dla?d?ni chodnik? ne? po hrube dla?b? cest, dochazelo k ?astym st?et?m s chodci . Postupn? proto dochazelo k zakaz?m jejich pou?ivani a slava draisin za?ala pohasinat.
Dal?i pohroma Draise postihla, kdy? byl po politicke vra?d? spisovatele a dramatika Augusta von Kotzebueho s?at v roce 1820 jeho vrah student Karl Ludwig Sand. Drais?v otec mu jako nejvy??i badensky soudce odmitl ud?lit milost , a bur?a?ti studenti proto jeho syna v?ude v N?mecku pronasledovali. To jej donutilo emigrovat v roce 1822 do Brazilie , kde se zu?astnil expedice vedene n?meckym p?irodov?dcem Georgem von Langsdorffem a odkud se vratil a? po p?ti letech.

Drais zem?el ve svem rodnem m?st? Karlsruhe v roce 1851 zcela bez prost?edk?, nebo? mu Prusove po potla?eni revoluce v Badensku v roce 1849 zastavili vyplaceni penze s od?vodn?nim, ?e tyto penize jsou t?eba na splaceni ?naklad? revoluce“.

Draisina [ editovat | editovat zdroj ]

Podle Draisova ?ivotopisce Hans-Erharda Lessinga p?isp?l k vynalezu draisiny vybuch indoneske sopky Tambora roce 1815 . ^[3] Tehdy se do atmosfery dostalo tak ohromne mno?stvi sope?neho popela, ?e do?lo ke zm?n? klimatu , je? nasledujiciho roku natolik ovlivnila urodu v Evrop? a v Severni Americe , ?e zde roku 1816 vypukl nejhor?i hladomor v 19. stoleti . Proto se roku 1816 za?alo p?ezdivat ? Rok bez leta “. Situace byla natolik va?na, ?e lide v Evrop?, aby p?e?ili, museli porazit sve kon? , kte?i byli tehdy hlavnim dopravnim prost?edkem . To m?lo za nasledek celou ?adu dopravnich problem?, je? se pokusil vy?e?it prav? Karl von Drais sestrojenim sve Laufmaschine . Sam Drais ale uvedl v roce 1813, kdy? si nechal patentovat ?ty?koly v?z, ?e reaguje na nedostatek koni zp?sobenych valkou (napoleonske valky skon?ily roku 1815): ?In Kriegszeiten, wo die Pferde und ihr Futter oft selten werden, konnte ein solcher Wagen wichtig sein“. ^[4] Stroj tvo?ila dv? kola b??ici za sebou v jedne stop?, spojena ramem se sedadlem pro jezdce. P?edni kolo mohl jezdec ota?et pomoci ?iditek a ur?ovat tak sm?r jizdy. P?i jizd? se odra?el nohama od zem?.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Karl Drais na anglicke Wikipedii a Karl Drais na n?mecke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Karl Drais na Wikimedia Commons