Karel Valter
Narozeni	17. unora 1909 ?eske Bud?jovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti	17. listopadu 2006 (ve v?ku 97 let) Tabor ?eskoslovensko ?eskoslovensko
Povolani	pedagog, mali? , fotograf , grafik, kresli?, u?itel a um?lecky pedagog
D?ti	Marie Valterova
Ocen?ni	?estne ob?anstvi m?sta Tabora (1998)
Podpis
Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky . Chybi svobodny obrazek .

Karel Valter ( 17. unora 1909 , ?eske Bud?jovice ^[1] ? 17. listopadu 2006 , Tabor ) byl ?esky mali? , grafik , pedagog , ?len S?VU.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Karel Valter se narodil v rodin? hostinskeho na lineckem p?edm?sti ?eskych Bud?jovic. M?l hudebni nadani a jako mlady hraval ob?as na varhany v kostele sv. Jana Nepomuckeho . V letech 1924?1928 studoval kresleni a matematiku na mistnim U?itelskem ustavu a v letech 1933-1935 je?t? 4 semestry na Vysoke ?kole pedagogicke v Praze. Pedagogickou drahu za?al v roce 1928 jako u?itel matematiky, kresleni a pravopisu na ?kole v ?eskych Velenicich .

V ?eskych Velenicich se Valter setkal s Josefem Bartu?kou , a ten jej v roce 1931 p?ivedl do avantgardni jiho?eske um?lecke skupiny Linie (skupina navazovala na ?esky poetismus , i na n?ktere podn?ty surrealismu ). Tady Valter brzy upoutal svoji um?leckou nekonven?nosti, stal se ?lenem Linie, p?ispival k ?innosti skupiny jako mali?, grafik, kola?ista a fotograf . V roce 1938 se musel Valter z N?mci obsazeneho pohrani?i odst?hovat, p?e?el do ?koly v Mlade Vo?ici a odtud pak v roce 1940 do Tabora . V roce 1939 se skupina Linie rozpadla pro vzajemne nazorove rozpory a v d?sledku n?mecke okupace , a Valter byl p?ijat do Sdru?eni jiho?eskych vytvarnik? .

Po t?ech letech p?sobeni na mistnich ?kolach byl (1943) jako ?len odbojove skupiny B?ezen n?meckymi okupanty zat?en a uv?zn?n , nejprve ve v?znicich gestapa v Tabo?e a Kladn?, pak internovan a? do konce valky v koncentra?nich taborech v Terezin? a Buchenwaldu . V Buchenwaldu se setkal i s v?zn?nymi mali?i Emilem Fillou a Josefem ?apkem . Sam pracoval na bloku , kde se chovala laboratorni zvi?ata , a mohl zde kreslit a malovat. Za okupace bylo sedm ?len? skupiny postupn? zat?eno, a t?i z nich zavra?d?ni . Valter v?zn?ni p?e?il, a po navratu dom? (v kv?tnu 1945 ) dale vyu?oval na r?znych taborskych ?kolach (1945?1959), a 12 let p?sobil jako pedagog v taborske Lidove ?kole um?ni (1959?1971).

Po unoru 1948 , i v pozd?j?ich dobach, jeho nazorove st?ety jak s politickymi funkciona?i, tak s funkciona?i S?VU m?ly za nasledek nejen nep?ijeti jeho praci na vystavy, ale zp?sobily mu i va?ne zdravotni problemy (nap?. pote, co v letech 1966?1968 zastaval funkci p?edsedy krajske organizace S?VU, byl v prvnich letech ? normalizace “ ?ikanovan ), ktere dokonce na?as omezily jeho tvorbu . Roku 1984 obdr?el titul Zaslou?ily um?lec , roku 1998 byl jmenovan ?estnym ob?anem Tabora ^[2] a roku 1999 ?estnym ?lenem Vytvarneho odboru Um?lecke besedy . Zem?el roku 2006 ve v?ku 97 let.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem studia ho ovlivnil zejmena jeho u?itel, akad. mali? Emil Pitter , pozd?ji take Bartu?ka a Nouza, kte?i pat?ili k vytvarne avantgard?. Po?atkem 30. let zkoumal nejr?zn?j?i formy a vyrazove mo?nosti abstrakce od geometrickych po biomorfni formy. V te dob? u?ival p?eva?n? techniku akvarelu st?ikaneho p?es r?zne ?ablony ( Maska , 1931, Kompozice , 1932) a kresbu tu?i a tu?kou v kombinaci s akvarelem. Jeho tvorba z poloviny 30. let, ovlivn?na surrealismem, se nezachovala. Podobn? jako ostatni ?lenove skupiny Linie, reagoval Valter na nastup nacismu v N?mecku ( Diktatorske boty , kola?, 1936). V te dob? se zajimal take o lidove malby na skle a o d?tsky vytvarny projev, a na p?elomu 30. a 40. let sam na skle maloval ( P?ed bou?i , malba na skle, 1938). Koncem 30. let se pod vlivem ob?anske valky ve ?pan?lsku p?iklonil k expresionismu ( Bou?e , linoryt, 1939). ^[3]

Bartu?ka ho p?ivedl na n?kolik let take k fotografii, a Valter si vyzkou?el neortodoxni p?istupy ke kompozici ( nadhledy , podhledy , diagonalni snimani), dvojexpozice a fotogramy . Soubory fotogram? (1934-1935) souviseji s jeho mali?skou tvorbou , a byly ovlivn?ny i dilem Jind?icha ?tyrskeho a Josefa ?imy . Nesou poeticke nazvy ( Hv?zdna noc, Krajina, Medusa, Vraky, No?ni kv?t ). Nejoriginaln?j?i z jeho tvorby jsou zab?ry snimane za sebou dvakrat i vicekrat, a prezentovane ve zv?t?eni jako jedno dilo (Dvojobrazy, Trojobrazy). ^[3] N?ktere vyu?ivaji kontrastu bilych a tmavych ploch, a maji blizko k abstraktni tvorb? ( Dvojobraz snih , 1931). Valter vytvo?il take serii fotokola?i z kontaktnich kopii svych snimk?. Roku 1934 nato?il kratky filmovy snimek Experiment , inspirovany Bartu?kovymi stinohrami. ^[4]

Rozpad skupiny Linie, okupace ?SR, i v?zeni p?eru?ilo Valtr?v slibny rozb?h v mali?ske tvorb?. Po navratu (1945) se vratil k malovani, p?edev?im p?irody a krajiny, ale profiloval se take jako vytvarnik s velmi originalnim vid?nim sv?ta a vlastnim nazorem. Valter je autorem ilustraci 12 knih a dr?itelem mnoha cen a uznani.

Karel Valter piln? tvo?il a? do sveho vysokeho v?ku. Odborna kritika dnes jeho prace z p?edvale?neho obdobi hodnoti jako ojedin?le v ?eskem um?ni pro jejich sm??ovani ke konstruktivni skladb?, do oblasti vizualni poezie, i surrealisticke imaginace. Jeho obrazy obsahuji mno?stvi velmi slo?itych p?edstav, jejich silna p?sobivost je dana jasnosti ka?de vypov?di s d?slednymi kontrasty barev, dramaticky u?inek obrazu je ?asto dosahovan p?evracenim navykleho ?adu. Po?atkem 60. let vznikaly jeho prvni tempery , a velmi p?sobive kresby a grafiky . T??i?t?m Valtrovy tvorby v?ak stale byla olejomalba , ktera ho ?adi k nejvyznamn?j?im krajina??m druhe poloviny 20. stoleti .

Zastoupeni ve sbirkach [ editovat | editovat zdroj ]

• Narodni galerie v Praze
• Moravska galerie v Brn?
• Kancela? prezidenta ?eske republiky, Praha
• Al?ova jiho?eska galerie v Hluboke nad Vltavou
• Muzeum um?ni a designu Bene?ov
• Galerie hlavniho m?sta Prahy
• Galerie Klatovy / Klenova
• Galerie moderniho um?ni v Hradci Kralove
• Galerie um?ni Karlovy Vary
• Galerie vytvarneho um?ni v Chebu
• Severo?eska galerie vytvarneho um?ni v Litom??icich
• Vychodo?eska galerie v Pardubicich
• Zapado?eska galerie v Plzni
• Jiho?eske muzeum, ?eske Bud?jovice
• Muzeum husitskeho revolu?niho hnuti, Tabor
• Linea Nivnice, a.s. v Nivnici
• Pra?ska plynarenska, a.s., Praha

Vystavy [ editovat | editovat zdroj ]

Karel Valter vystavoval od r. 1931, celkem m?l kolem 65 samostatnych, a 140 spole?nych vystav. Podrobn? viz abART: Karel Valter na vystavach

Katalogy (vyb?r) [ editovat | editovat zdroj ]

• Karel Valter: Tvorba z let 1934-1975, text Miroslav Racek, 40 s., Al?ova jiho?eska galerie v Hluboke nad Vltavou 1975
• Karel Valter, text Jan Noha, Miroslav Racek, 38 s., Galerie um?ni Karlovy Vary 1979
• Karel Valter: Obrazy 1970-1982, text Ludvik Kundera, Vilem Stransky, 16 s., S?VU Praha 1983
• Karel Valter: Tvorba z let 1968 a? 1983, text Ludvik Kundera, Hynek Ruli?ek, 40 s., AJG Hluboka 1984
• Karel Valter: Obrazy / kresby / fotografie / grafika, text Ji?i Valoch, 42 s., D?m um?ni m?sta Brna 1987
• Karel Valter: Oleje, tempery, papirotisky, text Ludvik Kundera, Hynek Ruli?ek, Karel Valter, 54 s., AJG Hluboka, GU K. Vary 1989
• Karel Valter, text Z. ?epelakova a kol., 47 s., AJG Hluboka 1999
• Karel Valter: mali? z premier E. F. Buriana, text Ji?i Herman a kol., 16 s., Unie vytvarnych um?lc? plze?ske oblasti, Plze? 2004
• Karel Valter, text Eva Petrova, Gallery s.r.o. (Jar. Ko?an) Praha 2009
• Karel Valter: Krajina, kterou potkavam, 24 s., M?sto Tabor 2009

Bibliografie [ editovat | editovat zdroj ]

• Karel Valter: Ostnate vzpominky: Vzpominky a kresby z v?zn?ni v Tabo?e, Male pevnosti Terezin a Buchenwaldu 1943-1945, 202 s., Valter Art 2015, ISBN   978-80-905541-0-8
• VALTER, Karel. Z na?rtniku vzpominek ? Karel Valter vypravi o svem d?tstvi a mladi . Tabor: Valter - art, 2013. 156 s. ISBN   978-80-260-4374-4 .   ; kniha byla zpracovana jako ?etba na pokra?ovani v ?eskem rozhlase Plze? , v roce 2014 ^[5]
• Karel Valter, Linie. Vzpominky na ?eskobud?jovickou avantgardni um?leckou skupinu a lidi kolem ni, Jiho?eske nakl. ?eske Bud?jovice 1980
• Karel Valter, Odkaz levicove um?lecke skupiny Linie, ?eske Bud?jovice 1975

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Zuzana Hlava?ova. Skupina Linie a tv?r?i osobnost. Josefa Bartu?ky. Bakala?ska diplomova prace, MUNI Brno 2010
• Jaroslav And?l, Avantgarda o mnoha mediich: Josef Bartu?ka a skupina Linie 1931 - 1939, kat. 280 s., Obecni d?m Praha 2004, ISBN   80-86339-25-4
• Zden?k Stolbenko, Od Linie po Fotos, magisterska diplomova prace, FAMU Praha 1998
• Linie. Avantgardni literarn? um?lecke sdru?eni / 1930-38, texty: Bartu?ka Josef, Haller Miroslav, Nouza Old?ich, Pletzer Karel, Tetiva Vlastimil, kat. 80 s., ?eske Bud?jovice 1984
• Zpravodajsky tydenik Palcat (29.11.2006) R.Kuka?ka: Za mali?em Karlem Valterem

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Karel Valter
• Karel Valter v informa?nim systemu abART
• Karel Valter nep?estal malovat ani v koncentra?nim tabo?e, ?Ro ?B, 2015
• Vilem Faltynek (23.8.2004) ?ESKY ROZHLAS: Karel Valter
• Zd.Prchlik: Mali? K.Valter, [1] Archivovano 20. 8. 2007 na Wayback Machine .