한국   대만   중국   일본 
Karel Schindler ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Karel Schindler

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Karel Schindler
Karel Schindler r. 1885 (kreslil Josef Mukařovský)
Karel Schindler r. 1885 (kreslil Josef Muka?ovsky )
Poslanec ?eskeho zemskeho sn?mu
Ve funkci:
1882  ?  1889
Poslanec ?i?ske rady
Ve funkci:
1881  ?  1891
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi ?esky klub
( staro?e?i )

Narozeni 13. ?ervence 1834
Zru? nad Sazavou
Rakouske cisa?stvi Rakouské císařství Rakouske cisa?stvi
Umrti 12. ?ervna 1905 (ve v?ku 70 let)
Ji?in
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater pra?ska technika
akademie v Banske ?tiavnici
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Karel Schindler , celym jmenem Karel Ji?i Schindler ( 13. ?ervence [1] 1834 Zru? nad Sazavou [2] ? 12. ?ervna 1905 Ji?in [3] [4] ), byl rakousky a ?esky lesnicky odbornik, pedagog a politik, v 2. polovin? 19. stoleti poslanec ?eskeho zemskeho sn?mu a ?i?ske rady .

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v ?ervenci 1834 v dom? ?p.39 ve Zru?i. [2] Profesi byl lesnickym odbornikem, pedagogem a odbornym publicistou. [4] Vystudoval realku a pak pra?skou techniku a lesnicko-hornickou akademii v hornouherske Banske ?tiavnici . V roce 1860 se stal u?itelem na lesnicke ?kole v B?le pod Bezd?zem a v letech 1861?1868 u?il na lesnicke ?kole Mariabrunnu u Vidn?. Pak byl vyslan do Slezska a na Moravu jako statni u?ednik pro otazky reformy lesni spravy. Roku 1863 sepsal n?mecky d?jiny lesnickeho ?koly v Mariabrunnu a podilel se na reorganizaci tohoto ustavu. V obdobi let 1870?1882 zastaval funkci finan?niho rady a ust?edniho lesniho inspektora pro ?echy, Horni a Dolni Rakousy a ?tyrsko se sidlem ve Vidni. [3] [5]

V 80. letech 19. stoleti se zapojil i do zemske a celostatni politiky. V dopl?ovacich volbach v ?ijnu 1882 byl zvolen v m?stske kurii (volebni obvod Dv?r Kralove, Nachod, Ho?ice, Nove M?sto n. Metuji) do ?eskeho zemskeho sn?mu . [6] V ?adnych volbach v roce 1883 mandat obhajil. [7]

Zasedal take v ?i?ske rad? (celostatni zakonodarny sbor), kam usedl po dopl?ovaci volb? roku 1881. Slib slo?il 14. listopadu 1881. Zastupoval zde kurii venkovskych obci, obvod ?aslav, Kutna Hora atd. Mandat obhajil ve volbach do ?i?ske rady roku 1885 za ty? obvod. [8] Politicky pat?il k staro?eske stran? . [5] Po volbach v roce 1885 se na ?i?ske rad? p?ipojil k ?eskemu klubu (jednotne parlamentni zastoupeni, do ktereho se sdru?ili staro?e?i , mlado?e?i , ?eska konzervativni ?lechta a morav?ti narodni poslanci ). [9]

V roce 1889 se stal p?ednostou ?editelstvi statnich nada?nich les? v ?echach. Publikoval v ?eskych i n?meckych periodikach. Je autorem prvni ?eske odborne encyklopedie Ve?kere nauky lesnicke , ktera poprve vy?la roku 1865. [3] Pat?il mu statek Bila T?eme?na . Ziskal ?ad ?elezne koruny III. t?idy. [5]

Zem?el v ?ervnu 1905 po kratke nemoci na ochrnuti srdce . [5]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. V literatu?e ?asto uvad?no i chybne datum narozeni 13. ?ervna.
  2. a b Matri?ni zaznam o narozeni a k?tu farnost Zru? nad Sazavou
  3. a b c LESNICKA VYRO?I - ?ERVEN 2000 [online]. silvarium.cz [cit. 2013-09-28]. Dostupne online .  
  4. a b SCHINDLER, Karel Ji?i [online]. hiu.cas.cz [cit. 2013-09-28]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2013-09-27.  
  5. a b c d Dvorni rada Karel Schindler. Narodni politika . ?erven 1905, ro?. 23, ?is. 160, s. 4. Dostupne online .  
  6. Prager Tagblatt, 18. 10. 1882, s. 5.
  7. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002002.htm
  8. Databaze stenografickych protokol? a rejst?ik? ?i?ske rady z p?islu?nych volebnich obdobi, http://alex.onb.ac.at/spa.htm .
  9. Na?inec, 14. 6. 1885, s. 1-2.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]