Karel Leopold ryti? Klaudy
Leopold ryti? Klaudy ( Jan Vilimek 1886)
Poslanec ?i?skeho sn?mu
Ve funkci: 1848  ?  1849
Poslanec ?eskeho zemskeho sn?mu
Ve funkci: 1861  ?  1883 [1]
Poslanec ?i?ske rady
Ve funkci: 1861  ?  1863 [2]
Ve funkci: 1871  ?  1873 [3]
Ve funkci: 1873  ? ??? [4]
Starosta Prahy
Ve funkci: 7. ledna 1868  ?  23. za?i 1869
P?edch?dce	Vaclav B?lsky
Nastupce	Franti?ek Dittrich
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi	Staro?e?i
Narozeni	30. prosince 1822 Tabor Rakouske cisa?stvi Rakouske cisa?stvi
Umrti	11. unora 1894 (ve v?ku 71 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Misto poh?beni	Ol?anske h?bitovy
Cho?	Carolina Klaudy
Alma mater	Karlo-Ferdin. univ.
Profese	pedagog, advokat a politik
Ocen?ni	?estne ob?anstvi m?sta Polna ?estne ob?anstvi m?sta Blanska
Commons	Karel Leopold Klaudy
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Karel Leopold ryti? Klaudy ( 30. prosince 1822 Tabor ^[5] ? 11. unora 1894 Praha-Nove M?sto ^{[6] [7]} ) byl ?esky pedagog, advokat a politik, od po?atku 60. let 19. stoleti jeden z hlavnich politik? staro?eske strany , poslanec ?eskeho zemskeho sn?mu a ?i?ske rady a v letech 1868?1869 starosta Prahy .

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

Mladi a ve?ejne aktivity b?hem revoluce r. 1848 [ editovat | editovat zdroj ]

Po absolvovani studia prav na pra?ske Karlo-Ferdinandov? univerzit? (titul doktora prav zde ziskal roku 1844) pracoval kratce jako praktikant u zemskeho soudu, potom od roku 1846 vyu?oval na pra?ske univerzit?, zpo?atku jako suplent pro ob?anske pravo. ^[8]

Aktivn? se u?astnil politickeho d?ni, zejmena v revolu?nim roce 1848 , kdy se profiloval jako stoupenec konzervativn?-liberalniho ?eskeho proudu. V letech 1848?1849 zasedal v Ustavodarnem ?i?skem sn?mu ve Vidni a Krom??i?i . ^[8] Zvolen sem byl ve volbach roku 1848 . Zastupoval volebni obvod Kutna Hora v ?echach. Uvadi se jako doktor prav. ^[9] Pat?il ke sn?movni pravici. ^[10] Profiloval se jako liberal. V debat? o zru?eni poddanstvi probihajici na sn?mu v let? roku 1848 podporoval zru?eni poddanstvi bez nahrady. Nakonec ale p?evladl kompromisni navrh, ktery zavad?l p?im??enou nahradu . Klaudy se zdr?el hlasovani. V rozprav? okolo otazky poddanstvi zarove? podpo?il vyrazn? radikalni navrh poslance Ludwiga von Lohnera , ktery p?edpokladal zru?eni ?lechtickych prav a titul?. Ani ten ale nebyl schvalen. ^[11]

Po rozpu?t?ni sn?mu a potla?eni revoluce se musel z politickych d?vod? vzdat pedagogicke ?innosti na pra?ske univerzit? a byl soudnim asesorem (p?isedicim) v P?ibrami . Jeho politicke aktivity mu byly p?eka?kou v karie?e a jen jeho aristokraticke znamosti mu dopomohly k mistu advokata v Ji?in? , kde p?sobil od roku 1852. ^[8]

Navrat do politiky r. 1861 [ editovat | editovat zdroj ]

Po obnoveni ustavnosti se naplno vratil do politickeho ?ivota. Klaudy pat?il k vyznamnym staro?eskym politik?m (jako Franti?ek Ladislav Rieger ). Zasedal od roku 1861 v zemskem sn?mu a od teho? roku byl i poslancem ?i?ske rady ve Vidni (zvolen za kurii venkovskych obci, obvod Ji?in, Lomnice, Sobotka). Kv?li distanci v??i ?i?ske rad? ze strany ?eskych statopravn? orientovanych poslanc? ale byl pro setrvalou absenci oznamen na sch?zi 14. ?ervence 1863 zanik jeho mandatu. ^[12] Na mandat v zemskem sn?mu rezignoval n?kdy p?ed za?im 1866. ^[13] Ji? v listopadu 1866 zde ale byl op?tovn? zvolen. ^[14]

V roce 1865 se p?est?hoval i se svou advokatni praxi do Prahy. ^[8] V obdobi od 7. ledna 1868 do 23. za?i 1869 byl pra?skym starostou ). V situaci kolem protestu proti zasah?m ?eskeho mistodr?itelstvi rezignoval, byl znovu demonstrativn? zvolen, ale funkci nep?ijal. Byl take p?edsedou akcioveho dru?stva (to vzniklo po roce 1866) pro stavbu ?elezne lavky p?es Vltavu v Praze. ^[15]

V dubnu 1867, kdy vrcholilo rakousko-uherske vyrovnani a kdy zemske volby v b?eznu 1867 p?inesly vit?zstvi centralisticke, n?meckorakouske skupin?, se zapojil do debat ?eskych politik? ohledn? dal?iho postupu. Podobn? jako Franti?ek Ladislav Rieger nebo Franti?ek Palacky prosazoval celkovy bojkot zemskeho sn?mu. Nakonec ale p?evladlo stanovisko umirn?n?j?i, p?i kterem etnicky ?e?ti, respektive statopravn? orientovani poslanci bojkotovali ustavujici sch?zi sn?mu, ale na mandaty nerezignovali a ponechali si mo?nost jejich uplatn?ni. Historik Otto Urban ji? v teto fazi ozna?uje Klaudyho za p?edstavitele star?i generace ?eskych politik?. Na p?elomu 60. a 70. let 19. stoleti ho pra?sky policejni ?editel Albert Sedlaczek ve sve d?v?rne zprav? adresovane do Vidn? zmi?oval mezi cca deseti p?edaky ?eske politicke sceny. ^[16] V srpnu 1868 pat?il mezi 81 signata?? statopravni deklarace ?eskych poslanc? , v ni? ?eska politicka reprezentace odmitla centralisticke sm??ovani statu a hajila ?eske statni pravo . ^[17]

Roku 1871 se op?tovn? dostal na ?i?skou radu (op?t kurie venkovskych obci v ?echach). A i nyni mandat nep?evzal, tak?e 23. unora 1873 byl prohla?en za zanikly. Poslancem byl zvolen i v prvnich p?imych volbach do ?i?ske rady roku 1873 (m?stska kurie, obvod Praha- Stare M?sto) a i tentokrat praktikoval pasivni rezistenci, p?i ni? ?e?ti poslanci nep?evzali mandaty. V dopl?ovacich volbach pak byl opakovan? volen a stale odmital nastoupit do sn?movny, tak?e byl znovu jeho mandat zru?en. ^[12] Trvalej?iho razu bylo jeho p?sobeni jako poslance ?eskeho zemskeho sn?mu, kde zasedal a? do roku 1883 (s p?estavkami) za volebni obvod Ji?in. V roce 1879 se stal vicemar?alkem (mistop?edsedou) sn?mu. ^{[8] [18]}

Rozkol se Staro?echy a odchod z politiky [ editovat | editovat zdroj ]

Zatimco v 60. letech byl p?edstavitelem staro?eskeho k?idla, v 70. letech ji? neskryval sympatie k radikal?m, jako byli nap?. Julius a Eduard Gregrovi ?i Franti?ek Skrej?ovsky (vydavatel ?asopisu ? Sv?tozor “). K otev?ene roztr?ce se starymi spojenci do?lo v roce 1879. Bli?ily se tehdy Volby do ?i?ske rady 1879 , p?ed nimi? ?eska politicka reprezentace navazala kontakty s Eduardem Taaffem , jen? za?al sondovat mo?nost vytvo?it novou vladni v?t?inu v ?i?ske rad? koalici mezi n?meckorakouskymi konzervativci a polskym a ?eskym taborem. Trval ov?em na tom, aby ?e?i okam?it? p?e?li od bojkotu ?i?ske rady k aktivni parlamentni praci. ?esky klub coby forum ?eskych statopravn? orientovanych zastupitel? o v?ci jednal 18. kv?tna 1879, ale p?evladlo stanovisko trvajici na pasivni rezistenci. Proti v?t?inovemu nazoru v teto chvili vystoupil ost?e Eduard Gregr, jen? a?koliv reprezentant radikaln?j?iho k?idla ?eske politiky, nyni zastaval nazor ve prosp?ch okam?iteho ?eskeho nastupu do vide?skeho parlamentu. Gregr byl proto z klubu vylou?en a kratce pote ?esky klub opustil i Klaudy (na sch?zi z 18. kv?tna nebyl p?itomen), ktery m?l na v?c podobne nazory jako Gregr. ^[19]

V roce 1883 Klaudy zcela ode?el z politickeho ?ivota kv?li vyost?ene situaci mezi staro?eskym a mlado?eskym k?idlem ?eske politiky. ^[8]

V roce 1875 povy?en panovnikem do ryti?skeho stavu ^[8] (a? sam p?ed lety proti ?lechtictvi brojil); ji? v roce 1861 byl jmenovan ?estnym ob?anem Blanska . Je poh?ben v Praze na Ol?anskych h?bitovech (usek VII, odd?leni 23, ?.1).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Karel Leopold Klaudy na Wikimedia Commons