Karel II. ze Schwarzenbergu

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Karel II. Schwarzenberg
Karel II. kníže ze Schwarzenbergu na litografii od Josefa Kriehubera, 1849
Karel II. kni?e ze Schwarzenbergu na litografii od Josefa Kriehubera, 1849
3.  hlava schwarzenberske sekundogenitury , kni?e ze Schwarzenbergu
Ve funkci:
1820 (nebo 1830 [1] ) ?  25. ?ervna 1858
P?edch?dce Bed?ich I. ze Schwarzenbergu
Nastupce Karel III. ze Schwarzenbergu
Guverner v Sedmihradsku
Ve funkci:
25. kv?tna 1851  ?  25. ?ervna 1858
P?edch?dce Ludwig von Wohlgemuth
Nastupce Bed?ich z Lichten?tejna
Civilni a vojensky guverner v Lombardii
Ve funkci:
19. ?ijna 1849  ?  10. ledna 1851
Vojenska slu?ba
Slu?ba Rakouske cisa?stvi Rakouské císařství Rakouske cisa?stvi
Hodnost polni zbrojmistr (1854), polni podmar?alek (1848), generalmajor (1840)
Narozeni 21. ledna 1802
Vide?
Habsburska monarchie Habsburská monarchie Habsburska monarchie
Umrti 25. ?ervna 1858 (ve v?ku 56 let)
Vide?
Rakouske cisa?stvi Rakouské císařství Rakouske cisa?stvi
Misto poh?beni Schwarzenberska hrobka v Orliku nad Vltavou
Cho? (1823) Josefina Marie Wratislava z Mitrowicz (1802?1881)
Rodi?e Karel Filip ze Schwarzenbergu a Marie Anna z Hohenfeldu
D?ti Karel III. ze Schwarzenbergu
Anna Marie ze Schwarzenbergu
P?ibuzni Bed?ich Karel ze Schwarzenbergu a Leopold Schwarzenberg (sourozenci)
Karel IV. ze Schwarzenbergu , Bed?ich Edmund ze Schwarzenbergu , Anna Marie Gabriela ze Schwarzenbergu, Marie ze Schwarzenbergu [2] , Ida ze Schwarzenbergu [2] a Gabriela ze Schwarzenbergu [2] (vnou?ata)
Profese politik , d?stojnik a vojensky velitel
Ocen?ni ryti? ?adu zlateho rouna
Commons Karl II zu Schwarzenberg
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Karel II. Filip kni?e ze Schwarzenbergu ( n?mecky Karl II. Borromaus Philipp Furst zu Schwarzenberg ) ( 21. ledna 1802 , Vide? ? 25. ?ervna 1858 , Vide?) byl ?esko - rakousky ?lechtic, general a politik. [3] Po rezignaci star?iho bratra Bed?icha p?evzal kni?eci titul mlad?i rodove v?tve Schwarzenberg? s majetkem v ji?nich ?echach ( Orlik nad Vltavou ). Od mladi slou?il v rakouske armad?, nakonec dosahl hodnosti polniho zbrojmistra , zastaval funkce mistodr?itele v Lombardii (1849?1851) a Sedmihradsku (1851?1858).

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Karel II. kni?e ze Schwarzenbergu jako guverner v Sedmihradsku

Pochazel z kni?eciho rodu Schwarzenberg?, nale?el k orlicke sekundogenitu?e. Narodil se ve Vidni jako druhorozeny syn slavneho vojev?dce napoleonskych valek polniho mar?ala kni?ete Karla Schwarzenberga (1771?1820) a jeho man?elky Marie Anny, rozene hrab?nky z Hohenfeldu (1767?1848). [4] V rodinne tradici slou?il od mladi v rakouske armad?, do ktere vstoupil v roce 1821 jako kadet u p??iho pluku Colloredo a ji? v roce 1823 byl hodnosti kapitana ( Hauptmann ) u 11. p??iho pluku. V roce 1831 byl povy?en na majora ve 42. p??im pluku. V roce 1834 byl povy?en do hodnosti plukovnika a velel 4. p??imu pluku. V roce 1840 byl povy?en do hodnosti generalmajora a od roku 1842 velel brigad? v Praze. Zde se take zu?astnil ve?ejneho ?ivota, mimo jine byl u?astnikem zasedani ?eskeho zemskeho sn?mu . Od roku 1843 byl ?adnym ?lenem c. k. vlastenecko-hospoda?ske spole?nosti. Zavedl chov ovci Merinos. [5] V roce 1847 byl jmenovan c. k. tajnym radou [6]

V unoru 1848 byl povy?en do hodnosti polniho podmar?ala a v v revolu?nim roce 1848 stal v ?ele divize pod velenim polniho mar?ala Radeckeho . Po valce se stal vojenskym a civilnim guvernerem Lombardie (1849?1851). [7] V roce 1851 byl jako vrchni velitel a guverner p?elo?en do Sedmihradska , [8] kde byl ve zcela neznamem prost?edi konfrontovan se slo?itou situaci v otazce mnohonarodnostniho slo?eni obyvatelstva a jeho p?islusno?ti k r?znym nabo?enstvim. Do funkce sedmihradskeho mistodr?itele byl vybran s ohledem na svou p?islu?nost k nejvy??i ?lecht?, vzd?lani a p?edchozi zku?enosti z Lombardie. Poda?ilo se mu eliminovat nap?ti mezi Sedmihradskym kni?ectvim a Uherskym kralovstvim . V roce 1852 ziskal ?ad zlateho rouna [9] a v roce 1854 byl povy?en do hodnosti c. k. polniho zbrojmistra . [10]

Zem?el ve Vidni, p?vodn? byl poh?ben v T?eboni , v roce 1864 byly jeho ostatky p?evezeny do nov? vysv?cene rodove hrobky na Orliku . [11]

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

Rodinne a majetkove pom?ry [ editovat | editovat zdroj ]

Po rezignaci star?iho bratra Bed?icha se stal hlavou mlad?i linie Schwarzenberg?, nositelem kni?eciho titulu a majitelem panstvi Orlik nad Vltavou s hradem Zvikov , Sedlec u Kutne Hory , dale vlastnil Murau ve ?tyrsku . Na zamku Orlik zahajil novogotickou p?estavbu dokon?enou a? po jeho smrti (1849?1860, architekt Bernhard Grueber ). [12]

K vyznamnemu roz?i?eni rodoveho majetku v ji?nich ?echach p?isp?l svym s?atkem. Dne 26. ?ervence 1823 se v Praze [13] [pozn. 1] o?enil s Josefinou Marii Vratislavovou z Mitrovic (16. 4. 1802 Praha ? 17. 4. 1881 Praha). Byla dcerou dlouholeteho zemskeho mar?alka ?eskeho kralovstvi Josefa Antonina Vratislava z Mitrovic . Po otci byla d?di?kou panstvi ?imelice , Osov a Tochovice , byla take c. k. palacovou damou a damou ?adu hv?zdoveho k?i?e . Z tohoto s?atku vze?el syn a dv? dcery.

  • 1. Karel III. Josef Adolf (5. 7. 1824 Praha ? 29. 3. 1904 Praha), 4. kni?e ze Schwarzenbergu
    • ∞ (5. 3. 1853 Praha) Vilemina z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu (30. 12. 1833 Praha ? 18. 12. 1910 Praha)
  • 2. Gabriela (23. 12. 1825 Praha ? 26. 11. 1843 Orlik, poh?bena v ?imelicih a od roku 1864 v Orliku ), zahynula tragicky
  • 3. Anna Maria (20. 2. 1830 Praha ? 11. 2. 1849 Praha, poh?bena v Mnichov? Hradi?ti )

Vysokych hodnosti v rakouske armad? dosahli jeho brat?i Bed?ich (1800?1870) a Edmund (1803?1873). Vlivne p?ibuzenske vazby ziskal take svym s?atkem s Josefinou Vratislavovou, jeho ?vagry byli kni?e Josef z Ditrich?tejna (1798?1858) a general Ferenc Gyulai (1798?1868). [14]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ MAREK, Miroslav. genealogy.euweb.cz [online]. Rev. 2009-06-20 [cit. 2018-08-23]. Dostupne online .   uvadi, ?e uzav?el s?atek v Libochovicich .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ DROCAR, Jan . Arno?t princ Schwarzenberg [online]. Historicka ?lechta, 2015 [cit. 2022-12-02]. Dostupne online .  
  2. ↑ a b c Leo van de Pas: Genealogics.org . 2003.
  3. ↑ Ott?v slovnik nau?ny , 23. dil; Praha, 1905 (reprint 2000); s. 92 ISBN 80-7185-338-0 -
  4. ↑ Rodokmen rodu Schwarzenberg? dostupne online
  5. ↑ VOLF, Miloslav a ?eskoslovenske zem?d?lske muzeum (Praha, ?esko). Vyznamni ?lenove a spolupracovnici Vlastenecko-hospoda?ske spole?nosti v kralovstvi ?eskem: (k 200. jubileu zalo?eni VHS) . Praha: Ustav v?deckotechnickych informaci, 1967. s. 161. Dostupne take z: https://ndk.cz/uuid/uuid:e3a70751-10c5-4ed7-ac29-06256d934c5b
  6. ↑ POUZAR, Vladimir: Almanach ?eskych ?lechtickych rod? 2011 ; Praha, 2010; s. 391 ISBN 978-80-85955-39-2
  7. ↑ P?ehled p?edstavitel? statni spravy v Italii dostupne online
  8. ↑ P?ehled p?edstavitel? statni spravy v Sedmihradsku
  9. ↑ LOBKOWICZ, Franti?ek : Zlate rouno v zemich ?eskych (zvla?tni otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 276
  10. ↑ Slu?ebni postup Karla II. ze Schwarzenbergu in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalitat 1816-1918 ; Vide?, 2007; s. 164 dostupne online
  11. ↑ GRUBHOFFER, Vaclav: Pod zavojem smrti. Posledni v?ci Schwarezenberg? v letech 1732?1914 ; Spole?nost pro kulturni d?jiny; Pelh?imov , 2013; s. 199?201 ISBN 978-80-905264-2-6
  12. ↑ Hrady, zamky a tvrze v ?echach, na Morav? a ve Slezsku , dil V. Ji?ni ?echy; Praha, 1986; s. 146?148
  13. ↑ POUZAR, Vladimir ; MA?EK, Petr ; MENSDORFF-POUILLY, Hugo ; POKORNY, Pavel R. Almanach ?eskych ?lechtickych rod? 2017 . [Brandys nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN   978-80-85955-43-9 . S. 339.  
  14. ↑ Rodokmen Vratislav? z Mitrovic dostupne online

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Holec, Roman ? Pal, Judit : Karol II. Schwarzenberg a Sedmohradsko (1851?1858). In: Schwarzenbergove v ?eske a st?edoevropske kulturni historii. ?eske Bud?jovice, Narodni pamatkovy ustav 2008, s. 453?474.
  • Kiehlborn, Alena : Die adelige Erziehung der Sohne Carls I. von Schwarzenberg. In: Adelige Ausbildung. Die Herausforderung der Aufklarung und die Folgen. Munchen, Martin Meidenbauer 2006, s. 199?211.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]



Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_II._ze_Schwarzenbergu&oldid=23881166 “